...v podstatě jako každý šaman, kmenový kouzelník nebo ten kdo hledá určitou odpověď v jistém prostoru....acoma píše:...ty halucinogeny pouzivaly behem urciteho ritualu...
Čarodějnice
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
imaginární halucinace
Re: imaginární halucinace
No a nebyli to chemicky sr..., ale zcela bio.Przemysl de Nyestieyky píše:...v podstatě jako každý šaman, kmenový kouzelník nebo ten kdo hledá určitou odpověď v jistém prostoru....acoma píše:...ty halucinogeny pouzivaly behem urciteho ritualu...
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
Re: imaginární halucinace
No a běda každýmu, kdo je nějak naštval! Ten pak poznal jejich hněv prostřednictvím přivolané kletby zcela přírodní chemoterapie...acoma píše:No a nebyli to chemicky sr..., ale zcela bio.
Re: inkvizice
Upalovaly ve velkem.Ježek píše: přiznávám se, že nemám ani tušení, že by i ostatní křesanské církve upalovaly
Kalvin a Luter brali velmi vazne text ze Stareho zakona, II. Kniha Mojzisova Exodus 22:18 "Čarodějnici nedáš živu býti." - preklad Bible Kralicka.
Setkal jsem se s nazorem, ze Svate Officium zarucovalo proces, ktery se ridil aspon nejakymi pravidly.
- Przemysl de Nyestieyky
- Vévoda
- Příspěvky: 1091
- Registrován: 09 čer 2006 15:05
- Bydliště: in Alta civitate
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 3 times
èeská povìreènost
Zrovna když jsem jel ráno (ve 4,30) do práce, tak se v rádiu zmínili, že prý podle průzkumu 50% Čechů má tendenci být pověrčivý. A důkazem je proto i fakt, že nikde v Evropě prý není v tiskovinách tolik horoskopů jako u nás. Také máme vysokou zálibu v okultních vědách.
Není to přinejmenším zajimavý?
Není to přinejmenším zajimavý?
Re: inkvizice
Před lety jsem někde vyčetla (a bohužel si už nevybavuju kde), že výraz "čarodějnice" se do bible dostal při překladu do latiny - že původní význam toho slova byl spíš "travič/travička". Netuším, kde by se tohle dalo ověřit...jur píše: II. Kniha Mojzisova Exodus 22:18 "Čarodějnici nedáš živu býti." - preklad Bible Kralicka.
kam èert nemùže, nastrèí ženskou...
carpe jugulum
carpe jugulum
Re: èeská povìreènost
Viděl bych to tak, že lidi v téhle společnosti působením 2 pohodlných totalit přestali samostatně řídit své životy a zase se začali spoléhat na někoho jiného... a jestliže už se nevěří na Boha ani na marx-leninismus, kteří úspěšně zklamali, zkusí se věřit Osudu a hvězdám. A že je horoskop v kdejakém plátku, to bych tak nepřeceňoval - stejně tak jsou všude křížovky, recepty a inzerce na zeštíhlovací stroje, ale zcela jistě 50 % národa křížovky neluští, podle časopisů nevaří a stroje nekupuje.Przemysl de Nyestieyky píše:Zrovna když jsem jel ráno (ve 4,30) do práce, tak se v rádiu zmínili, že prý podle průzkumu 50% Čechů má tendenci být pověrčivý. A důkazem je proto i fakt, že nikde v Evropě prý není v tiskovinách tolik horoskopů jako u nás. Také máme vysokou zálibu v okultních vědách.Není to přinejmenším zajimavý?
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: èeská povìreènost
Mě v této souvislost napadají slova T. Halíka, že Češi nejsou ateisti, jak se pořád tvrdí, jen si tu cestu k duchovnu hledají jiným způsobem, tedy ne prostřednictvím církve, k níž (resp. k nimž) jsou za ta léta prostě skeptičtí. To není o těch nablblých horoskopech v časákách, ale ve víře v něco, k čemu prostě nepotřebuješ, aby Ti někdo v nějaké instituci vykládal, jak se máš chovat. No a s tím souvisí třeba i zájem o různé okultní vědy, kde jde vlastně taky o soulad našeho chování s chováním očekávaným, o nějaké životní zkoušky, které je třeba si vyložit patřičným způsobem, apod. Navíc naše společnost je do velké míry liberální, takže se ony novodobé "čarodejnice" nemusí skrývat jako třeba v jiných zemích.Przemysl de Nyestieyky píše:... nikde v Evropě prý není v tiskovinách tolik horoskopů jako u nás. Také máme vysokou zálibu v okultních vědách.
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
Re: èeská povìreènost
Ono to u nás mělo duchovno dost těžké vždycky, křesanské pak zejména Bylo to tuším za Václava IV., kdy venkov úspěšně zpohanštěl tak, že Václav na Zbraslavi oprášil slovanskou liturgii, aby se země nedostala do problémů s Římem.Viola píše:Mě v této souvislost napadají slova T. Halíka, že Češi nejsou ateisti, jak se pořád tvrdí, jen si tu cestu k duchovnu hledají jiným způsobem, tedy ne prostřednictvím církve, k níž (resp. k nimž) jsou za ta léta prostě skeptičtí. To není o těch nablblých horoskopech v časákách, ale ve víře v něco, k čemu prostě nepotřebuješ, aby Ti někdo v nějaké instituci vykládal, jak se máš chovat. No a s tím souvisí třeba i zájem o různé okultní vědy, kde jde vlastně taky o soulad našeho chování s chováním očekávaným, o nějaké životní zkoušky, které je třeba si vyložit patřičným způsobem, apod. Navíc naše společnost je do velké míry liberální, takže se ony novodobé "čarodejnice" nemusí skrývat jako třeba v jiných zemích.
A to o lecčems svědčí - myslím, že Čechy by si nepodmanili ni Osmani, ani nikdo jiný. SIce bychom třeba nosili burnusy, ale stejně bychom zůstali tím, čím jsme - oprávněně nedůvěřivými pohany.
Mám pro Halíka pochopení, je to jeho chleba, ale Češi opravdu většinou nejsou křesani, jako většinou nejsou komunisti, ani úplní ateisti a nic dalšího. Jsou sví a jsou (zatím) sami sebou. DOkud takoví zůsteneme, dotud budeme přežívat; jakmile u nás zvítězí "Santa", "Valentýn", Haloween a další nesmysly, tak jsme přestali existovat. Holt nesnášíme, když se nám někdo snaží vnucovat, v co máme věřit a že v to máme věřit bezmyšlenkovitě a slepě. Na to máme příliš dlouhé a příliš špatné zkušenosti - začalo to za Jirky Poděbrada a neskočilo dodnes. A 500 let pokusů o vymývání mozku, to člověka docela zocelí
Volo, multum, statim!
Re: èeská povìreènost
a s odstupem let na to pohlížeje, nedá se říci, že by to nějak extra pomohloKateøina_z_Landštejna píše:...kdy venkov úspěšně zpohanštěl tak, že Václav na Zbraslavi oprášil slovanskou liturgii, aby se země nedostala do problémů s Římem....
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
- Kateřina_z_Landštejna
- Vévodkyně
- Příspěvky: 409
- Registrován: 17 dub 2007 15:44
Re: èeská povìreènost
Asi takňákfloriš píše:a s odstupem let na to pohlížeje, nedá se říci, že by to nějak extra pomohloKateøina_z_Landštejna píše:...kdy venkov úspěšně zpohanštěl tak, že Václav na Zbraslavi oprášil slovanskou liturgii, aby se země nedostala do problémů s Římem....
Nás jen tak něco nezdolá!
Volo, multum, statim!
èarodìjnictví
Tak jsem so pročetla vaše příspěvky kolem čarodějnic a čarodějnictví. Nemohu než souhlasit. Jen bych chtěla vědět, jak si představujete čarodějku v dnešní době?Tedy obor čarodějka či čarodějnice si přisvojují dnes dívenky, které s magií nemají nic společného, jen s kdesi něco přečtou. Je mnoho publikací s kouzlíčky a návody na lektvary.A vjistém smyslu jsou docela tyto věci nebezpečné. Dokonce se zabývají elementály, jak je vyvolat atd.Vím o čem mluvím, mě by upálilii jistě i ted....
Jeden recept ze staré kroniky , který se používal ještě kolem roku 1800 v jedné vesnici .Je směšný, ale prý učinný.
Chytneme ropuchu, dáme ji živou do sklenice a zavážeme pergamenem, který propícháme, dáme do mraveniště a až mravenci nechají jen kostičky, tak ty vezmeme zabalíme do plátýnka a nosíme stále u sebe s myšlenkami na milovanou osobu.
Jeden recept ze staré kroniky , který se používal ještě kolem roku 1800 v jedné vesnici .Je směšný, ale prý učinný.
Chytneme ropuchu, dáme ji živou do sklenice a zavážeme pergamenem, který propícháme, dáme do mraveniště a až mravenci nechají jen kostičky, tak ty vezmeme zabalíme do plátýnka a nosíme stále u sebe s myšlenkami na milovanou osobu.
Maria
Re: èarodìjnictví
A zkusil to někdo v dnešní době? Zní to zajímavě... Co se týče oboru čarodějnictví,jsem spíš skeptická, chci nějakej důkaz
uccello di bosco
A jestlipak víte, že v Nizozemí měli i pověstnou “čarodějnickou váhu" v městečku Oudewateru.
Byla to vlastně obyčejná městská váha, na kterou mělo město zvláštní privilegium od císaře Karla V. Filutové z Oudewateru si však toto privilegium vyložili po svém, a to tak, aby z ní městečku plynuly mnohem vyšší příjmy než v jiných městech. Své vtipné a svérázné usnesení postavili na představě scholastiků, podle níž čarodějové a čarodějnice, kteří uměli létat jako ptáci, museli mít menší hmotnost, než by odpovídalo jejich vzezření. A tak do městečka proudily davy lidí nejen z okolí, ale i z okolních států, aby se zvážili na městské váze a odnesli si spásný list v podobě zvláštního osvědčení, že jejich zjištěná váha zcela odpovídá jejich vzezření, což je mělo ochránit před případným nařčením z čarodějnictví. Udivující je, že toto potvrzení bylo na mnoha místech, a to i v některých končinách Německa, skutečně uznáváno a soudy respektováno. Za toto potvrzení se samozřejmě platilo, ale nutno podotknout, že Oudewaterští nebyli nijak hamižní.
Byla to vlastně obyčejná městská váha, na kterou mělo město zvláštní privilegium od císaře Karla V. Filutové z Oudewateru si však toto privilegium vyložili po svém, a to tak, aby z ní městečku plynuly mnohem vyšší příjmy než v jiných městech. Své vtipné a svérázné usnesení postavili na představě scholastiků, podle níž čarodějové a čarodějnice, kteří uměli létat jako ptáci, museli mít menší hmotnost, než by odpovídalo jejich vzezření. A tak do městečka proudily davy lidí nejen z okolí, ale i z okolních států, aby se zvážili na městské váze a odnesli si spásný list v podobě zvláštního osvědčení, že jejich zjištěná váha zcela odpovídá jejich vzezření, což je mělo ochránit před případným nařčením z čarodějnictví. Udivující je, že toto potvrzení bylo na mnoha místech, a to i v některých končinách Německa, skutečně uznáváno a soudy respektováno. Za toto potvrzení se samozřejmě platilo, ale nutno podotknout, že Oudewaterští nebyli nijak hamižní.
èarodìjnictví
Ten recept je starý a nezkoušela bych ho...jistě popudil ochránce přírody...
Magie je krásná a musí se používat obezřetně. A chceš-li nějaký důkaz...třeba můžu dodat...
Existují jisté věci, kdy se dá leccos udělat.
Magie je krásná a musí se používat obezřetně. A chceš-li nějaký důkaz...třeba můžu dodat...
Existují jisté věci, kdy se dá leccos udělat.
Re: èarodìjnictví
Jaké?? Mezi čaroději a čarodějkami jsem nováčkem ...zasvětte meAnonym píše:Ten recept je starý a nezkoušela bych ho...jistě popudil ochránce přírody...
Magie je krásná a musí se používat obezřetně. A chceš-li nějaký důkaz...třeba můžu dodat...
Existují jisté věci, kdy se dá leccos udělat.
uccello di bosco
èarodìjnictví
Kolem těchto věcí je hodně zajímavostí. Mohu tě nějak přesvědčit o věcech mezi nebem a zemí????
Udělám to ráda.......
Udělám to ráda.......
Maria
A tady je pro dámy zaručený recept :
Kosti mrtvého psa v pivu
Roku 1566 byla v Nymburce útrpně vyslýchána Majdalena řečená též Manda. Ta si měla kouzly pojistit přízeň nějakého muže, přičemž jí měla radit “běhlá žena" Káča z Budiměřic. Když si Manda namluvila pacholka Kota, dala jí Káča “přistrojený prach", aby ho nasypala milému do piva. A skutečně Kot na ni byl potom laskav. Jindy jí Káča poradila jiná kouzla, kterými si Manda chtěla získat přízeň jakéhosi Jana Suka. Úspěšný recept si ale Manda nenechala pro sebe. Řekla jej jisté Elišce, jejíž milovník byl na ni jen “odpolu laskav". Měla proto vzít kosti mrtvého psa a nastrouhat je na prach a ten pak vsypat do piva. A to pivo skrze psí hlavu třikrát prolít a pak dát svému milému vypít. Manda Elišce slíbila, že jí vše potřebné přinese. Při konfrontaci ale Eliška tvrdila, že mluvily jen o nějakém koření. Stejně vypovídala Manda těsně před smrtí, když již stála v hrobě, v němž byla zaživa zahrabána.
Kosti mrtvého psa v pivu
Roku 1566 byla v Nymburce útrpně vyslýchána Majdalena řečená též Manda. Ta si měla kouzly pojistit přízeň nějakého muže, přičemž jí měla radit “běhlá žena" Káča z Budiměřic. Když si Manda namluvila pacholka Kota, dala jí Káča “přistrojený prach", aby ho nasypala milému do piva. A skutečně Kot na ni byl potom laskav. Jindy jí Káča poradila jiná kouzla, kterými si Manda chtěla získat přízeň jakéhosi Jana Suka. Úspěšný recept si ale Manda nenechala pro sebe. Řekla jej jisté Elišce, jejíž milovník byl na ni jen “odpolu laskav". Měla proto vzít kosti mrtvého psa a nastrouhat je na prach a ten pak vsypat do piva. A to pivo skrze psí hlavu třikrát prolít a pak dát svému milému vypít. Manda Elišce slíbila, že jí vše potřebné přinese. Při konfrontaci ale Eliška tvrdila, že mluvily jen o nějakém koření. Stejně vypovídala Manda těsně před smrtí, když již stála v hrobě, v němž byla zaživa zahrabána.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 1 host