Tajné chodby.Mýtus nebo fakt?
Moderátor: Zany
uvědom si, jak dlouho je ta lokalita kontinuálně osídlená a v jakém geologickém prostředí se to tam děje...Zany píše:ruší vyjimku? spíš zavádi, ne? Řím je asi kapitola sama o sobě, tam muselo stačit jednou dvakrát kopnout a narazili na nějakou starou chodbu...gabriel79 píše:No ovsem, ale treba ta z Vatikanu do Andelskeho hradu rusi vynimku. Ne
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
To těžko...Ale výš co je zajmavé?Zany píše:jistě, úniková chodba ano, ale ta určitě nepovede do vedlejšího města nebo na vedlejší hrad
Chodby které sou spojeny s jinými hrady mají společné především původní majitele nebo majitele z pozdější doby,kteří měli příbuzenské svazky.
Pokud takové chodby vznikly z legend lidového podání, mohlo by to mít velkej význam především na lokalitách kde neznáme vůbec žádné majitele.
Totiž pochybuju,že lidé by dokázali bejt tak naivně tupý, když by si mysleli ,že chodba vede z jednoho hradu na hrad druhý(cizí) a tím způsobem i nepřátelský.
Že se to tak často opakuje se můžeš přesvědčit klidně i sám.
Bez piva to není ono.
Ale to je jen vrámci ústního lidového podání. Několikakilometrové chodby budovat by byl velký problém.Navíc takových úseků by si dříve nebo později při letecké prospekci archeolog všimnul.gabriel79 píše:=D> =D>KOMOÑ píše:
[Totiž pochybuju,že lidé by dokázali bejt tak naivně tupý, když by si mysleli ,že chodba vede z jednoho hradu na hrad druhý(cizí) a tím způsobem i nepřátelský.
Bez piva to není ono.
Vetsinou byli tyhle prostory tajne a nevedelo se o nich , jen se kde to poslychalo. Tajemstvi se dedilo z pokoleni na pokoleni a se stratou funkcnosti hradu i mizlo.
Kdyby se chodby propadly, tak jasne, ze by to bylo videt, ale kdyz jsou zavodneny tak ... .
Temer vsechny stoly na Bani jsou zavodneny, mam doma mapku.
Haviri toho mnoho dokazali a prorazit pro ne nejakou tu dva tri km stvolu nebyl problem.
Aspon si myslim.
Kdyby se chodby propadly, tak jasne, ze by to bylo videt, ale kdyz jsou zavodneny tak ... .
Temer vsechny stoly na Bani jsou zavodneny, mam doma mapku.
Haviri toho mnoho dokazali a prorazit pro ne nejakou tu dva tri km stvolu nebyl problem.
Aspon si myslim.
- Zany
- Vévoda
- Příspěvky: 1175
- Registrován: 07 říj 2007 19:37
- Bydliště: Praha
- Has thanked: 2 times
- Been thanked: 2 times
Jejich výkony bych nepřeceňoval, ale i kdyby, rozhodně to nebylo běžné zaměstníní, byli to kvalifikovaní řemeslníci a určitě jich nebylo tolik, aby stihli prorazit všechny ty desítky až stovky kilometrů tajných chodeb, které se tradují ve všech možných pověstech....gabriel79 píše:Haviri toho mnoho dokazali a prorazit pro ne nejakou tu dva tri km stvolu nebyl problem. Aspon si myslim.
Ostatně, o tom, jak úzkoprofilová profese to byla svědčí i v jiné diskusi zmiňovaná skutečnost o odvozu kvalifikovaných horníků Zikmundem z Kutné Hory nebo dochované zmínky o přivážení horníků ze značné dálky k provádění podkopů při některých obléháních
Na Nove Bani v Banskej Stiavnici a v Kremnici to bolo skor nemecke osidlenie, ktore tazilo striebro a zlato, nez starousadlici.
Myslim si, ze mali trosku vacsi vykon , iba na Novej Bani bolo napr. z obdobia rokov 1634 - 1639 vytazenych na hlavnnych stolach
--- 2007,63 - 70 275,75 - 655,56 - 3269,69 - 939.90 zlatych denarov
t.j. 77 148,53 zlatych denarov , nepocitajuc striebornu rudu.
Dost vela nie ?
Bolo tu 21 zil z toho 11 zlatonosnych.
Zily maju asi 2 - 2.5 km , 240 metrov pod zemou.
Nehovorim o tom, ze vsetky boli uz vytazene.
zdroj --- Dejiny Novej Bane - Alexander Zrebeny a kolektiv { 1986 Osveta }
Myslim si, ze mali trosku vacsi vykon , iba na Novej Bani bolo napr. z obdobia rokov 1634 - 1639 vytazenych na hlavnnych stolach
--- 2007,63 - 70 275,75 - 655,56 - 3269,69 - 939.90 zlatych denarov
t.j. 77 148,53 zlatych denarov , nepocitajuc striebornu rudu.
Dost vela nie ?
Bolo tu 21 zil z toho 11 zlatonosnych.
Zily maju asi 2 - 2.5 km , 240 metrov pod zemou.
Nehovorim o tom, ze vsetky boli uz vytazene.
zdroj --- Dejiny Novej Bane - Alexander Zrebeny a kolektiv { 1986 Osveta }
Řekla bych, že je nutný oddělit od sebe základní lokality, kde je možné hledat tajné chodby
Města - kde se dalo projít sklepy třeba pod půlkou města... a kde bych nějakou únikovou chodbu za (skrz) hradby viděla i jako reálnou...
Hrady - tam je každá chodba potencionálně nejslabším místem opevnění, protože ústí chodby v kopci (na kterém většina hradů stála) by časem prostě musel někdo objevit... a jak už tu někdo zmínil - kopat chodbu v čediči a podobných horninách je dost namáhavá (a nákladná!) záležitost... Tady jsem předem k tajným chodbám velmi skeptická!
Pokud se na nějakém hradě chodba nachází, je pravděpodobné, že její vznik a účel nesouvisí s možností úniku z hradu - spíš s jeho obléháním nebo s hledači tajných chodeb a pokladů v novověku
Samozřejmě další kapitolou jsou barokní opevnění, kde jsou chodby součástí systému, ale to už je zase úplně jiná kapitola
Důlní díla jsou samozřejmě další samostatnou kapitolou... Druhotné využití štol se nevylučuje - ale nešlo o plánované zbudování únikových chodeb, ale využití stávajích k novému účelu...
Města - kde se dalo projít sklepy třeba pod půlkou města... a kde bych nějakou únikovou chodbu za (skrz) hradby viděla i jako reálnou...
Hrady - tam je každá chodba potencionálně nejslabším místem opevnění, protože ústí chodby v kopci (na kterém většina hradů stála) by časem prostě musel někdo objevit... a jak už tu někdo zmínil - kopat chodbu v čediči a podobných horninách je dost namáhavá (a nákladná!) záležitost... Tady jsem předem k tajným chodbám velmi skeptická!
Pokud se na nějakém hradě chodba nachází, je pravděpodobné, že její vznik a účel nesouvisí s možností úniku z hradu - spíš s jeho obléháním nebo s hledači tajných chodeb a pokladů v novověku
Samozřejmě další kapitolou jsou barokní opevnění, kde jsou chodby součástí systému, ale to už je zase úplně jiná kapitola
Důlní díla jsou samozřejmě další samostatnou kapitolou... Druhotné využití štol se nevylučuje - ale nešlo o plánované zbudování únikových chodeb, ale využití stávajích k novému účelu...
kam èert nemùže, nastrèí ženskou...
carpe jugulum
carpe jugulum
Tak já bych mohl jmenovat velký útvar,na kterém hrad stál a skutečně má chodbu doloženou jak v písemných pramenech tak i prakticky doloženou.Je to sice vyjímka ale na sousedním hradu též by se mohla nacházet chodba.Tvrdí to sdružení ale oni tvrdí kde co...Snad i z letecké prospekce to mohlo být vidět.Já sem na nic nenarazil ale budiž.Je pochopitelně špatné se domnívat, že tyto dva hrady sou propojeny.Verna píše:Řekla bych, že je nutný oddělit od sebe základní lokality, kde je možné hledat tajné chodby
Města - kde se dalo projít sklepy třeba pod půlkou města... a kde bych nějakou únikovou chodbu za (skrz) hradby viděla i jako reálnou...
Hrady - tam je každá chodba potencionálně nejslabším místem opevnění, protože ústí chodby v kopci (na kterém většina hradů stála) by časem prostě musel někdo objevit... a jak už tu někdo zmínil - kopat chodbu v čediči a podobných horninách je dost namáhavá (a nákladná!) záležitost... Tady jsem předem k tajným chodbám velmi skeptická!
Pokud se na nějakém hradě chodba nachází, je pravděpodobné, že její vznik a účel nesouvisí s možností úniku z hradu - spíš s jeho obléháním nebo s hledači tajných chodeb a pokladů v novověku
Ten hrad tady jmenovat nebudu.Protože už tak dost trpí nájezdem neukázněných návštěvníků.Ale kdo bude chtít může si o něj napsat a já mu to napíšu v soukromé zprávě .
Takže abych byl konkrétnější...Úniková chodba tam je doložena v písemných pramenech,kdy pomalu ale jistě unikali muži z obležení než na to obléhatelé přišli.
Vchodem do chodby je zároveň vchod do sklepení.Zarazilo mě ,že do sklepení se scházelo po dřeveném lešení.Teď mě už mě na tom nic nezaráží.Lešní bylo přístupné pouze v jádře hradu(tam se útočník z celého hradu dostane jako poslední vzhledem k fortifikaci pevnosti).Pokud se potencionální útočník probije až tam, najde hrad úplně prázdný.Protože poslední člověk ,který tam bude scházet může lešení za sebou strhnout.Takže útočník bude naprosto dezoreintovaný.Za obráncema se pustit nemůže (nemá jak slezt do sklepa)a než se vymotá z hradu (pokud nepřišel "dveřma")trá dlouhou dobu.
Takže to je místo kdy o chodbě víme, je doložená v pramenech ale prostě dovnitř vlézt už asi nikdy nebudem moci.
Jeden mladý rodák mi dokonce konkrétně ukázal kde se propadnul jako malý kluk při hře.Pokud přihlédneme k faktu, že přibližně ve stejném místě měřily geomteři(nikdo dnes pořádně neví co tam dělali ale zaměřovali hrad a také nejspíš ústí skrýše),tak bychom přišli na to,že chodba je skutečně dlouhá a komplikovaná ale ono místo je jediné možné místo odkud nepozorovaně lze uprchnout.
Ale tohle místo si skutečně nechám pro sebe.Trvalo mě dlouho než sem se k tomu dostal a ani sdružení které hrad opravuje nemá o tom ani páru...
Taky by mě zajmalo co tam v 50 letech hledali geometři.Nehodlali se snikým bavit.A nikdy tam žádná stavba nestála...
No to už asi nikdy nezjistíme.
Naposledy upravil(a) KOMOŃ dne 24 led 2008 11:51, celkem upraveno 1 x.
Bez piva to není ono.
Tajné chodby.
Starý Hradec Králové stojí na vyvýšenině nad soutokem Labe a Orlice. Byla pevnost, na dvou stranách chráněná řekami, na třetí straně pásem pevností (z nichž některé pamatuji).
Moje babička s prababičkou bydlely v domě nad severovýchodním svahem, odkud byl výhled až na Krkonoše a Orlické hory. Dům stál na místě bývalého pivovaru. V "našem" sklepě byla velká černá díra, o které mi bylo řečeno, že pivovar ji používal jako sklepy, ale že to je počátek chodby, která vedla až za "šance" do nížiny.
Slyšel jsem, že snad někdy ve 40. letech po velkých deštích vznikly na svahu pod domem propadliny, jak se chodba postupně propadala. Později, snad až po mém odjezdu z ČSSR, byl dům zbourán, protože se sesouvala celá stráň pod domem.
Jestli je to trochu OT, tak prosím o prominutí.
Moje babička s prababičkou bydlely v domě nad severovýchodním svahem, odkud byl výhled až na Krkonoše a Orlické hory. Dům stál na místě bývalého pivovaru. V "našem" sklepě byla velká černá díra, o které mi bylo řečeno, že pivovar ji používal jako sklepy, ale že to je počátek chodby, která vedla až za "šance" do nížiny.
Slyšel jsem, že snad někdy ve 40. letech po velkých deštích vznikly na svahu pod domem propadliny, jak se chodba postupně propadala. Později, snad až po mém odjezdu z ČSSR, byl dům zbourán, protože se sesouvala celá stráň pod domem.
Jestli je to trochu OT, tak prosím o prominutí.
Tajné chodby
Také jsem četl knihu - román? - dle které politický vězeň, koncem 1SV vězněný v Daliborce, uprchl chodbou pod Daliborkou vedoucí, která pokračovala až pod Vltavou. Průvodcem mu měl být chlapík z městského úřadu, který měl na starosti kanalizace, a znal pražské podzemí jako svoje boty. Název knihy si ale nepamatuji.
Tajné chodby
K výkonům středověkých(?) horníků. Známou Rudolfovu štolu, která přivádí vodu z Vltavy pod Letenskou strání (Havírna) do jezírek ve Stromovce, kopali za Rudolfa II. Kopali ji z obou konců, a setkali se s rozdílem asi 20 cm. Bez laserů a teodolitů. Při tom, jestli se nemýlím, štola nevede rovně, ale je zahnutá, snad do S.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 1 host