Mìlo by se spíše jednat o Vznata (Vznatu, Bznata, Bznatu, Znata, Znatu) z Tasova (od r. 1281 i z Lomnice). Žil cca 1240 - cca 1293, pøíslušník rodu Tasovcù.
Tasovci od 14. stol. ovládali Tasov, po Lomnici, Deblín, Velké Meziøíèí, Køižanov a Námìš, Rašov, Brusná, Veselí, Ochoz, Synalov, Strhaøe, Osiky, Znìtín, Pøibyslavice, díl Brumova a díl Bedøichova.
------------------------------------------------------------------------------------
1235 - spor mezi klášterem v Doubravníku (páni z Medlova - pozdìji Pernštejnové). "...Manow, Clococh, Racov, Borihnev et omnia novalia, que sunt illa parte aque usque ad terminos Thassonis..."
1281 - svìdèí Tas z Lomnice, syn Vznaty, na listinì Artleba Dubna z Deblína, který prodává klášteru v Tišnovì vesnici Újezd u Pohoøelic.
V r. 1293 existuje Vznatùv syn Tas (j ási nemohu pomoci, mnì se poøád vybavuje Taz, tasmánský èert - on mu navíc byl asi podobný, protože byl údajnì velkého a robustního vzrùstu
) a vnukové Jan Tas a Vznata.
Vnuk Vznata mìl v r. 1339 syny Proèka, Jana, Tasa a Ješka.
-------------------------------------------------------------------------------------
Dále pak jsem zjistila, že Skuhrov držel v pol. 13. století jakýsi Jenec z Meziøíèí, který mìl syny - Ješka z Meziøièí, Burka z Lomnice a Tobiáše z Tasova. Dále se vyskytuje jakýsi Jan, s chotí Jitkou - ti mìli tøi syny: Vznatu, Tasa a Ješka, z nichž první mají být prokázáni k r. 1317. Ješek byl duchovním (r. 1334). Vznata a Tas se kolem r. 1338 rozdìlili - Vznata držel Køižanov a Tas Skuhrov.
Tas mìl v r. 1333 dceru ve vìku panenském a druhou dceru, Elišku, provdal asi r. 1349 za Smila z Kunštátu. R. 1320 mìl být rozsudím pøe mezi Mutinou z Dobrušky a mìšany o roboty a jiné povinnosti. R. 1348–51 zasedal zemském soudìv Praze. Mìl být poslem a dlelegátem pøi rùzných jednáních jménem Karla IV. Zøejmì zemøel nìkdy kolem r. 1351.
-------------------------------------------------------------------------------------
Ottova encyklopedie øíká o Vznatovi(cích) toto:
pøíjmení staromoravské rodiny panské, jejíž erb bylo køídlo zvláštního tvaru, buï jednoduché neb zdvojené, se støíbrnou neb zlatou pružinou a jetelovým lístkem na kolenku neb kolencích (okrasy na kvaternech ZD 1415 a 1420).
Pøedkem jejich byl, tuším, kmet Tas a jeho synové Naèerat a Vznata, kteøí zemøeli ok. r. 1080.
Pozdìji žil jiný Vznata, který r. 1122 zemøel. Následující spojitost jest nejistá a nesnadno øíci, zdali k tomuto rodu v XIII. st. patøili ti, kteøí se psali z Meziøíèí a Tasova (1214-1234).
V XIII. stol. žily dvì pošlosti. A. Z jedné pocházeli bratøí Bohuše a Vznata. Onen byl v l. 1227-1234 purkrabím znojemským a v l. 1237-59 držel s bratrem Tasov. Vznata (1240-81) byl v l. 1254 až 1277 èíšníkem a mìl syny, z nichž Tas držel hrad Tassenberg (Tasovský hrad?) a mìsteèko Lomnici (v Brnìnsku). R. 1287 byl èíšníkem a r. 1293 se syny uèinil obdarování klášteru tišòovskému. Zemøel nìkterý rok potom, zùstaviv vdovu Kateøinu, která r. 1317 založila klášter sv. Anny v Brnì. Syny mìl Jence (1293), Tasa (1281-97) a Vznatu. Tas držel Tasov a Lomnici a zemøel pøed r. 1317, zùstaviv z manž. Markéty syna Jence (1317-1334) z Lomnice. Vznata slove r. 1281 z Meziøíèí a pozdìji z Lomnice; byl od r. 1318 komorníkem cúdy brnìnské a znojemské a r. 1339 hejtmanem nebo komorníkem zemským. Zùstavil syny Tasa, Ješka, Jence a Procka, z nichž první zemøel po r. 1334. a) Jenec, syn Tasùv, tuším, držel Lomnici a zemøel ok. r. 1357. Jeho, tuším, synové byli Tas a Vznata, kteøí se roku 1361 spolèili svými díly na Lomnici. Vznata, pøeèkav Tasa, odkázal Lomnici asi r. 1370 Jenci (tuším, synu Tasovu), jenž na ní vìnoval ještì r. 1386 manž. Machnì. Ok. r. 1390 držel ji Jan mladší, ale jen z èásti. Tento byl od r. 1415 komorníkem cúdy brnìnské a dìdil statky po vymøelé pošlosti Deblínské, ale prodal r. 1415 Deblín a r. 1416 hrad Louku. Od nìho pocházeli pozdìjší Meziøíètí.
Synové Vznaty Lomnického, Jenec a Procek, pøeèkavše bratry své rozdìlili se tak, že onen mìl Deblín, tento Louku. Onen zemøel ok. r. 1378, zùstaviv dcery Markétu a Anežku. Onano pøevzala s Èeòkem z Kunštátu, manželem svým, hrad Deblín, ale darovala jej r. 1390 svým strýcùm, synùm Prockovým, ale podržela si Olešnici. Èás zboží deblínského dostalo se sestøe její Anežce, vdané za Hynka Jenišovského z Kunštátu, ale po její smrti spadla na Jošta markrabì, jenž ji daroval Janovi ml. z Lomnice (1398). Procek (1339-88) z manž. Hyzly mìl syny Beneše, Vaòka a Èeòka, kteøí r. 1390 získali také Deblín. První dva pøevzali pak Deblín a Èenìk mìl Louku, již prodal r. 1406 Janovi Lomnickému. Když pak Beneš r. 1405 zemøel, uvázal se v Deblín Jan Lomnický. Jediný Vanìk mìl potomstvo, a to dceru Annu.-B.
Na Meziøíèí sedìl Jenec, pøíbuzný nábožného Pøibyslava z Køižanova, a po nìm synové Ješek (1317-25) a Dobeš z Tasova (1317-29). Onen byl r. 1318 komorníkem olomouckým a purkrabím brnìnským, v l. 1323-25 komorníkem brnìnským. Kromì Meziøíèí držel v Èechách Solnici se Skuhrovem. Po Dobešovi zùstala vdova Anežka, jež r. 1344 s Ješkem, synem svým, obdarovala kostel tasovský.
Ješek Meziøícký mìl syny Vznatu, Tasa a Ješka, kteøí drželi Meziøíèí, Køižanov a Skuhrov a o nì, tuším, tak se rozdìlili, že první držel Køižanov, druhý Skuhrov a tøetí Meziøíèí.
Vznata mìl z manželky Markéty syny Ješka, Vznatu, Èeòka (†1360) a Tasa (†j. 1360), z nichž onino dva r. 1368 hrad svùj Køižanov markrabí podali v manství. Onen mìl od r. 1377 také Zubrštein a z manž. Jitky zùstavil syny Jana, Zikmunda, Jodoka a Milotu (1385 atd.). Kromì Jodoka byli všichni pøívrženci uèení Husova; Jan do r. 1433 vojensky pøi nìm stál a bratøí jeho r. 1415 speèetili stížný list. Jan žil, tuším, ještì r. 1437, Milota zemøel po r. 1420 a jeho polovice Køižanova dostala se napøed sestøe Elénì a po ní Dobešovi Cimburskému, který ji r. 1437 prodal Janovi. Jako jeho bratøí ani Jan nemìl mužských dìdicùv. Dìdièkami pak byly Machna, manž. Voka z Sovince, a Anežka, vdova po Smilovi z Doubravice, které v l. 1459-1463 práva svá prodaly Janovi z Pernšteina. Tas býval pøi dvoøe Karla IV. a držel Skuhrov ještì r. 1351. Od r. 1359 vyskytují se synové jeho Jan a Vznata, z nichž onen ujal Skuhrov a držel také hrad Rychemberk, tento, bratra pøeèkav, zdìdil po nìm vše zboží. Ke konci svého živobytí držel èás Staré a Pardubic a ok. r. 1384 zavraždìn. Skuhrov zdìdili po nìm bratøí Jan a Jaroslav Meziøíètí.
Ješek byl ještì r. 1335 pánem na Meziøíèí. Jeho, tuším, synové byli Beneš, Jindøich, Jan a Dobeš bratøí, z nichž Jindøich byl r. 1353 kanovníkem olomouckým a r. 1375 faráøem hrušovanským a Dobeš køižovníkem. Beneš táhl r. 1345 do Polska a zemøel pøed r. 1358, zùstaviv syna Jana mladšího, jenž, odebrav se do Vlach, odevzdal hrad a mìsteèko Meziøíèí Janovi staršímu (r. 1377). Zemøel pøed r. 1398, zùstaviv vdovu Kateøinu a dceru Elišku (manželku Viléma Svìtlovského ze Šternberka). Jan starší, bratr Benešùv, držel Námìš a Košíkov, k nimž kupoval rozlièné dìdiny a r. 1366 získal Ejvanec. Zemøel ok. r. 1380 zùstaviv z manž. Anny ze Šternberka syny Jana, Jindøicha a Jaroslava, kteøí, majíce po otci Meziøíèí a jiné statky, dìdili i po Skuhrovských strýcích, avšak zboží v Èechách prodali. Jan a Jaroslav pøeèkali Jindøicha, koupili r. 1398 Mohelno, ale zemøeli pøed r. 1410 nemajíce potomkùv. Jen po Janovi zùstaly dvì dcery, Anežka a Anna (manž. Lipolt Krajíø z Kajku). Anežka odevzdala právo své k Meziøíèí a Námìšti Lackovi z Kravaø, prvnímu vìøiteli otcovu. S tímto držela pak Anna Meziøíèí. R. 1446 pustila právo své Janovi z Lomnice, který koupil i právo Kravaøských.bb) Dobeš z Tasova (1317-1329) mìl syna Jana (†j. 1353), který z manž. Elišky z Pirkšteina nemìl dìdicùv. Týž daroval Tasov strýcùm svým Tasovi a Vznatovi, z nichž každý držel polovici. Onen (1349-75) mìl syna Smila (1409-1416), tento (1349-1361) syny Jana, Tasa (1390-1415) a Sezimu (1361-1420). Žádný z nich nemìl potomkùv a Tasov dostal se po nich v držení cizích rodin. Dotèený Jan z Lomnice (A. a) podìdil pošlost Deblínskou a skoupil Meziøíèí. Kromì dcery Bohunky (manž. Jana matku Viléma z Pernšteina) mìl syny Václava, jenž dìdil Meziøíèí, a Jana, jenž zemøel pøed otcem, zùstaviv z manž. Anny ze Šternberka syny Markvarta, Bohuši, Jaroslava a Jana (probošt olomoucký, †1464). Markvart vyženil s Machnou z Letovic polovici zboží letovského a jeho potomstvo, držíc ten statek, sedìlo tu skorem do konce XVI. stol. Poslední potomci Markvartovy pošlosti byli Smil (na Smržovì, od r. 1578 na Holešovì, manž. Eliška ze Šternberka) a Tas bratøí (z nichž tento r. 1580 prodal Holešov po bratru zdìdìný), Pøibík (na Trávníku, †r. 1570) a Vznata. Tento vyženil s Mandalénou Váleckou z Mírova (†1585) statek Øíèany, byl nejvyšším sudím, koupil Veveøí a zemøel r. 1587.-Bohuše, bratr Markvartùv, držel Louku a Olešnici, které dìdil syn Lacek, a když tento zemøel bez dìdicù,-dìdily sestry jeho Kateøina (manž. Pertolt z Tvorkova) a Machna (manžel Jiøí Pòovský ze Sovince). Po Jaroslavovi následovali bratøí Štìpán, Jan, Albrecht a Václav, tuším, jeho synové, kteøí drželi Lomnici a nabyli také Námìšti (1480). Jejich potomstvem rozvìtvil se rod tento tak, že je pøehled jeho velmi nesnadný. Jan koupil r. 1519 Broumov a zùstavil jej synu Adamovi, ale že tento nemìl dìdicùv, dìdila sestra Mandaléna, vdaná kn. Minstrberská. Václavovi potomci byli Václav (†r. 1536), Vznata a Oldøich. Vznata mìl po Václavovi Námìš a zemøel 3. února r. 1556. Námìš dìdil po nìm Oldøich (pøed tím na Okarci), jenž zemøel r. 1567; Námìš a Lomnice dostaly se po nìm pánùm z Žerotína. Lomnici zdìdili ok. r. 1531 bratøí Jiøí a Jan, z nichž onen r. 1547 koupil díl bratrùv, ale že nemìl dìdicùv, dostala se Lomnice strýcùm námìštským. Nejdéle se udržela pošlost, která vládla na Meziøíèí. Tu následoval po Václavovi (ok. r. 1482) syn Jan. Týž byl od r. 1492 nejv. komorníkem a od r. 1496 do smrti hejtmanem markrabství Moravského. Zemøel 20. bøezna r. 1515. Synové jeho (z Apolony ze Ctìnic) Jindøich, Zdenìk, Jan, Vilém, Václav a Vladislav (.†1550) prodali Meziøíèí. Jindøichovi potomci žili nejdéle. Zdenìk držel napøed Vranov (1528-52) a oženiv se s Markétou Ledeckou z Øíèan (†2. srpna r. 1556 v Praze) dostal se v držení Ledèe nad Sázavou, èímž se jeho rod usadil v Èechách. V l. 1558-64 držel také Žehušice (†16. èna 1566). Syn jeho Jan drže) Ledeè do smrti (†13. pros. 1569) a ponìvadž nemìl dìdicùv, dostala se Ledeè vdovì Johance roz. Trèkovnì z Lípy, pak zase vdané Øíèanské. Václav, bratr Zdeòkùv, držel r. 1554 statek Øeporu a v l. 1559-63 znojemský hrad. Mìl syna Mikuláše, který zemøel bezpochyby bez dìdicùv. Jindøich, nejstarší syn Janùv, byl v l. 1531-56 v držení Jemnice a Jaromìøic. Mìl syna Jáchyma a jiným bezpochyby synem byl Jiøík, jenž byl nejv. sudím.-Synem jeho byl Tas, jenž se od r. 1577 vyskytuje jako pán Jemnice. Týž zdìdil Veveøí a Øíèany po strýci Vznatovi (†1587) a byl ke sklonku XVI. stol. nejv. sudím. Zemøel pøed r. 1603 zùstaviv sirotka, jehož jméno není známo. Od poè. XVII. stol. se rodina tato nikde nepøipomíná.
------------------------------------------------------------------------------------
Palacký uvádí Vznatu z Lomnice - truksase - mezi svìdky "Uherského míru".
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Členové
Thanks Toplist 
Thanks list
, zaènu to postupnì provìøovat a dám vìdìt 
On ten Bznat - Vznat má pøímou souvislost s východními Èechami v 1/3 14.st., ale rozhodnì nemusí z tohoto regionu pocházet (je na svìdeèných øadách). Protože však víc nevím, nebudu se pouštìt do interpretací - už takhle jsem za blba zbyteènì èasto 
