Řád německých rytířů

[duli]

Nìmeètí rytíøi (podle názvu) vznikli cca 1190 pøi obléhání Acconu, kdy se kupci z Brém a Lubecku (kteøí spolupracovali s johanity nebo byli sami špitálníci ?) - pod jménem Hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Jerusalem dohodli na spravování špitálu. 1191 jsou potvrzeni papežem Klimentem III.
Øád bere pod ochranu císaø Fridrich I. Teprve roku 1199 jsou tito bratøi povìøeni papežem k boji proti pohanùm. Na to se k nim zaèínají pøidávat nìmecky mluvící rytíøi. Sdružoval je tedy jazyk. Øád bohatne. Èlenové øádu se od poèátku dìlili na tøi základní skupiny - rytíøe, kaplany a sloužící bratry. Úspìchy nìmeckých rytíøù byly dány i pevnou organizací øádu. Ten byl organizován územnì podle øádových provincií, zvaných baillivy, v èele se zemským komturem (Landkomtur).
V Evropì pùsobili nejprve v Benátkách, pak v Sedmihradsku na ochranu proti koèovníkùm. Císaø Fridrich II. v tzv. Zlaté bule z Rimini (1226) potvrdil øádu držbu i vlastnictví území (udìlil v léno), která mìla být dobyta a roku 1234 je papež Øehoø IX. postavil pod ochranu sv. Petra -t.j. podøídil pøímo papeži (mimo svìtskou moc). Jde o èást Pruska a sídlem velmistra se stal Marienburg/Malbork. Po slouèení s øádem meèových rytíøùv roce 1237 viterbskou smlouvou, která zaruèila meèovým rytíøùm v Livonsku a Kuronsku autonomní postavení, tedy pùsobili také ve východním Pobaltí na území Livonska (území dnešního Lotyška a Estonska) a Kuronska (území dnešního Lotyšska).
Od r. 1324 je èeská bailivie podøízena pøímo velmistrovi.

[duli]

Tady se nedá moc dodat. Opìt skvìlé èlánky:

http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2006041601
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2007110001
bitva u Grunwaldu
http://www.youtube.com/watch?v=fT_uW97k ... re=related
rekonstrukce
http://www.youtube.com/watch?v=DXZbv9yA ... re=related

Snad jen, že v Praze se usídlili r.1217 u kostela sv.Petra - Na Poøíèí- pøi brodu pøes øeku.

V prùbìhu husitských válek zaniklo 29 komend a vydržely komendy v Plzni, Krnovì, Jindøichovì Hradci. Zázraènì "pøežila" dodnes jen komenda v Opavì (zal. 1250).

Za "13-tileté války" (1433 - 1466) bojovali èeští žoldnéøi na obou stranách. Do dìjin vstoupila tzv. "marborská zrada", která vstoupila do dìjin váleènictví, protože byl vydán nedobytný Marienburg.
Zde v hradu "Panny Marie Matky vojska Kristova" sídlil velmistr a velká øádová rada. Po porážce polského vojska u Chojnic se v r.1457 domluvili pánové a rytíøi (žoldnéøi) Jan Kolda ze Žampachu, Èervenka z Ledce (který byl Øádu zavázán pøísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna. Nedostali žold a tak vydali zradou (za 190.000 uherských florénù ) Marienburg polskému králi Kazimírovi. Velmistr s družinou musel opustit hrad, budovaný 200 let, zadní branou a více se do nìj nevrátil.
http://cz.polandforall.com/nejvetsi-str ... lbork.html

Ještì historická høíèka.
V 16.st. došlo k utvoøení zvláštního vévodství Kuronského, dìdièného v rodinì posledního velmistra (zøejmì øádu meèových rytíøù) Gotharda Kettlera .
Po nìm vládli spoleènì jeho 2 synové (manželka Anna Meklenburská) - Bedøich a Vilém.
Roku 1710 se vrátil Bedøich Vilém z ciziny(po menším konfliktu) a ujal se vlády. Aby mìl oporu v Rusku, pojal za manželku neteø Petra Velikého Annu Ivanovnu, ale zemøel již 1711. Po nìm nastoupil jeho strýc Ferdinand, poslední mužský potomek svého rodu.
Jeho smrtí (1737) rod Kettlerù vymøel, ale k anexi Kuronska se strany Polska nedošlo, nebo carevna ruská Anna, vdova po Bedøichu Vilémovi, provedla ve srozumìní s Augustem III. volbu svého milce Arnošta Jana Birona za vévodu Kuronského(1737). Biron však nepøišel vùbec do zemì a byl r. 1740 vypovìzen na Sibiø. Jeho syn Petr (1769-1795 ) žil ve stálých sporech se stavy, až koneènì r. 1795 po úplném rozdìlení Polska na žádost snìmu bylo Kuronsko pøipojeno pøímo k Rusku (samozøejmì Petr dostal odstupné).
KVIZ: Kteøí význaèní èlen(ové) šlechty, spojení s touto historií, žil(i) v Èechách ?

[Jiří Motyčka]

...KVIZ: Kteøí význaèní èlen(ové) šlechty, spojení s touto historií, žil(i) v Èechách ?

Nevím, jak ostatní, ale já to vzdávám.
Bylo by dobré uvést nìjakou nápovìdu, nebo na kvíz rovnou odpovìdìt.

[Dagmar]

Myslím, že se jedná o Kateøinu Vilemínu Zaháòskou a její sestry Paulinu a Dorotheu.

[duli]

Dagmar správnì !!!!!!!
Biron dostal odstupné za majetky po øádu a koupil za to Ratiboøice, Zagaò v Polsku a nìco v Nìmecku, což pozdìji prodali a ještì koupili pro sestru Vilemíny Doroteu zámeèek na kraji Polska. Rozdìlil majetek z opatrnosti do nìkolika zemí a podle pøíslušných panovnických dvorù.

Pánové byli v nevýhodì, na tohle mohla pøijít spíš ženská.

[Jiří Motyčka]

Dagmar správnì !...

=D>

...Pánové byli v nevýhodì, na tohle mohla pøijít spíš ženská. ...

Proè? Možná právì naopak, byla-li její povìstná krása skuteèností.

Ale já - pøiznám se bez muèení - jsem hledal spíš spojitost èeské šlechty s øádem, jehož název je dán tímto tématem.

[duli]

Ale já - pøiznám se bez muèení - jsem hledal spíš spojitost èeské šlechty s øádem, jehož název je dán tímto tématem.

Je to moje chyba. Kviz se týkal jen hist. høíèky a to jsem nenapsala.

[duli]

Ještì nìco k našemu území.
Od 17. století se øád usídloval zejména na území Moravy a Slezska. Po zrušení jeho domù v Nìmecku roku 1815 si udržel své pozice pøedevším v zemích habsburské monarchie. Hlavním sídlem velmistra se stal Bruntál. Od roku 1929 byl øád organizován jako žebravý a o devìt let pozdìji mìl ètyøi provincie (baillivy) - èeskoslovenskou, rakouskou, italskou a lublaòskou. V roce 1939 byl øád zrušen a na nových organizaèních základech obnoven až v roce 1945.
Vedle prvotního poslání - charitativní služby, se u nìmeckých rytíøù snad nejvíce ze všech støedovìkých rytíøských øádù uplatnila jejich militantní složka. I díky øádùm jsme se nestali koøistí Turkù.
Do Èech pøišli nìmeètí rytíøi krátce po roce 1200. Stará èeská bailliva, zahrnující Èechy, Moravu a Slezsko mìla pøed rokem 1420 velký poèet komend, špitálù a øádových far. V Èechách to napø. byla Praha, Jindøichùv Hradec, Chomutov, Havlíèkùv Brod, Cheb, Hradec Králové, Plzeò,na Moravì Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, ve Slezsku Opava èi Krnov. Vìtšina z nich zanikla bìhem husitských válek nebo krátce po nich (to už jsem psala). Z novìjších øádových domù nabyla na významù od 17. století zejména Opava, øád získal také panství Sovinec, Bouzov, Dolní Dlouhou Louèku. Od roku 1621 drželi nìm. rytíøi statek Bruntál, jako sídlo zvláštního místodržícího pro správu øádových majetkù na Moravì a ve Slezsku. V souèasné dobì obnovuje øád svoji èinnost na Moravì.
http://www.nemeckyrad.cz/
A další odkaz : http://www.deutscher-orden.at/
Tento øád má teké SESTRY. Ani øád nìmeckých rytíøù není jen mužská záležitost.

[Ježek]

Za "13-tileté války" (1433 - 1466) bojovali èeští žoldnéøi na obou stranách. Do dìjin vstoupila tzv. "marborská zrada", která vstoupila do dìjin váleènictví, protože byl vydán nedobytný Marienburg.
Zde v hradu "Panny Marie Matky vojska Kristova" sídlil velmistr a velká øádová rada. Po porážce polského vojska u Chojnic se v r.1457 domluvili pánové a rytíøi (žoldnéøi) Jan Kolda ze Žampachu, Èervenka z Ledce (který byl Øádu zavázán pøísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna. Nedostali žold a tak vydali zradou (za 190.000 uherských florénù ) Marienburg polskému králi Kazimírovi. Velmistr s družinou musel opustit hrad, budovaný 200 let, zadní branou a více se do nìj nevrátil.

13tiletá válka je zajímavá. Polákùm se podaøilo podnítit velké povstání mìst a venkova v Prusku v únoru 1454, takže Køižáci se udrželi jen v Malborku, Sztumie a Chojnicach. Sztum byl dobyt královskými vojsky a rozhodující støetnutí s Øádem probìhlo u Chojnic. Nicménì Poláci zde i s dvojnásobnou pøesilou prohráli (také 1454 - tu se lišíme) a válka se protáhla, Køižáci získali vìtšinu Pruska nazpìt.
Následkem toho se zaèalo organisovat polské vojsko na žoldnéøském principu. Druhá podstatná vìc je ta, že polský král zaèínal vykupovat od žoldnéøù øádu jim zastavené opìrné body. I i tak je tøeba se dívat na onu koupi Marienborku v èervnu 1457. Za dva mìsíce se ovšem m욝ané poddali opìt øádu a Polákùm zùstal jen hrad. Mìsto bylo obsazeno znovu až v roce 1460.

[duli]

Ano Ježku, špatnì jsem formulovala vìtu Chojnice byly 1454 a pánove se domlouvali na Malbork 1457. Hrady dával do zástavy velmistr øádu, protože nemìl na žold.

[duli]

Ježku, Malbork mìl v zástavì Èervenka z Ledce a výše jmenovaní pánové ( Jan Kolda ze Žampachu, Èervenka z Ledce (který byl Øádu zavázán pøísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna ) byli na obou stranách, tedy jak rytíøù, tak Kazimíra - byli žoldáci.

[Ježek]

Ježku, Malbork mìl v zástavì Èervenka z Ledce a výše jmenovaní pánové ( Jan Kolda ze Žampachu, Èervenka z Ledce (který byl Øádu zavázán pøísahou), Petr z Hronova, Jan Pobora z Lomu, Bernard z Cimburka a Jan Skalský z Valdštejna ) byli na obou stranách, tedy jak rytíøù, tak Kazimíra - byli žoldáci.

Kazimír je prostì vyplatil ...
Jasienica v Polsce Jagielonów uvádí pouze Ulryka Czerwenku, ta kniha už je ale pìknou øádku let stará.

[Robert]

Rád by som trocha doplnil informácie ohľadom rádu nemeckých rytierov. V prvom rade po bitke pri Grunwalde to už s oboma vetvami išlo dolu vodou. Rád stratil na popularite, hlásilo sa do neho menej šľachtických synkov a upadal aj ekonomicky. Po kresťanskej konverzii Litvy už "nebolo" proti komu bojovať, a nové územia, ktoré rádu navrhoval poľský panovník i Žigmund Luxemburský boli priamo, alebo na hraniciach vojnových zón a neumožňovali by konsolidáciu rádu. Rád tiež stratil príjmy z "reisen" t.j. zimných výprav proti pohanom s účasťou svetských rytierov - hostí .Práve ekonomika spôsobila, že ich mestá a pevnosti končievali v rukách rôznych žoldnierskych skupín.
Livónska vetva (ktorá vznikla z mečových bratov) sa držala dlhšie, ale napokon nedokázali odolať ruskému tlaku - rád bol príliž malý proti takej obrovskej presile. Pod vedením protestantizujúceho veľmajstra Kettlera vypracovali síce vcelku úspešnú stratégiu, ako odolávať proti Rusom, ale v bitke pri Ermes sa nečakane asi 500 rytierov stretlo snáď so 40 000 armádou Ivana Hrozného, a Kettler stratil väčšinu svojej armády, vrátane najlepších rytierov. Nemeckí rytieri, alebo aspoň ich zvyšky v Prusku i Livónii protestantizovali, a rád samotný bol obnovený v Habsburskej ríši. Tu naozaj bojoval proti Turkom. Podotkol by som však, že podľa mojich vedomostí, viac ako nemeckí rytieri bojovali proti Turkom johaniti. Dôležitú úlohu hrali hlavne v bojoch o Stredomorie, kde sa zúčastnili skoro každej dôležitej bojovej akcie od obrany Rhodosu po Lepanto.
Osobne vidím hlavný prínos rádu nemeckých rytierov v christianizácii Pobaltia, čím sa oblasť stala súčasťou európskej civilizácie. Určite sa nájdu ľudia, ktorí im budú vytýkať trebárs taktiku "spálenej zeme", germanizáciu, či vymiznutie národa Prusov, ale po bližšom štúdiu si osobne myslím, že skôr ako sám rád väčšinu týchto efektov spôsobila civilizácia ako taká. (Viď dnešné "amarikanizovanie" kultúry). Rád sa zučastním diskusie na túto tému, ak bude záujem.

[Ježek]

Iwańczak uvádí, že členem vstupu do řádu na našem území byl šlechtický neněmecký původ. Ten neněmecký původ se mi zdá zvláštní. Co vy na to?

[Ježek]

V dnešním Právu mám J. Jurok článek o Řádu německých rytířů, o tom jak byli přisluhovači necistů. Klasický příklad, jak zveličit jedny argumenty, a protiargumenty zamlčet. Večer to ofotim.

http://www.pravo.cz/komentare.php" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

tady

[Laurentius]

Na historicích mám asi nejradši ten nadhled a nestrannost. Jinak to není historik. Tolik komentář k článku.

[Viola]

"v boji na život a na smrt téměř zničil křesťanský stát" - a Rudolf Habsburský v boji na život a na smrt téměř zničil český stát a v podstatě bez boje, zato úplně Rakousko, Rusko a Prusko zničilo polský stát. Ach jo.

[Ježek]

Dvě stejná přídavná jména v první větě svědčí o stylistické i obsahové úrovni. Historie jako sluha politiky - 19. století. Věcné argumenty netřeba.

[Wenceslaus]

Rád bych za spolek příznivců Řádu německých rytířů také Německého Řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko
pozval případné zájemce na naše www stránky:
http://www.Deutscher-Orden.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
a náš Facebook:
http://www.facebook.com/deutscherorden.cz" onclick="window.open(this.href);return false;