Ježek píše:
Pro starší období nevím, nemám načteny ty staročeské texty. Zemské desky v 15. století, které už jsou česky, uvádějí panovníka jako Jeho Milost. Neznám listinu, kde by panovník používal majestátní plurál, takže se dá předpokládat, že se tykalo.
Tak Přemysl Otakar II. určitě plurál majestaticus používal, navíc veškerá latinská gramatika je v množném čísle. Jedná se např. o listinu CDB V-3., č. 1639, RBM II. č. 917 a také o korespondenci s římským králem Rudolfem I. Habsburským nebo Fridrichem Hohenzolernským a ve veškerých smlouvách od arbitrážní v listopadu 1276 až po druhou dodatkovou a list o Vítkovcích. Rudolf samozřejmě taktéž užívá my + množné číslo. Užívá toho také Konradin.
Ohledně titulace od šlechty mohu z hlavy sloužit jedním příkladem:
Záviš z Falkensteina Přemysla Otakara II. tituluje v listině UBLOE III., č. CDXXI., s. 388–389 jako svého
"nejjasnějšího pána, krále českého". Jestli mu tykal z toho neurčím. Mrknu se na další příklady a upřesním to.
Jedná se ale spíše o druhou polovinu 13. století než o první, na kterou se původně kolegyňka Pongrac ptala.
Z té mohu uvést plurál majestaticus, který použil Přemysl Otakar I. v listině UBLOE III., č. CCCXXI., s. 301-302. (Pozor, listina je chybně zařazena editorem Pangerlem do roku 1262 a připsána POII. , jedná se ale o mandát Přemysla Otakara I. )