Císař Zikmund Lucemburský

[mmac]

K tomu pokousání ... mám poznamenáno o Konrádovi Krajířovi z Krajku (v letech 1378 – 1385 byl královským hofmistrem na dvoře mladého krále Václava IV.) : 1385 – poté, co Konráda velmi nebezpečně pokousal králův pes (snad ten stejný, který o rok později zabil královnu Johanu), rezignoval na funkci králova hofmistra a odešel do Korutan. Do Prahy se ale občas vracel ... Momentálně si nevzpomínám odkud to je ... snad z nejaké knížky o Krajířích.

Tak jo z : Nováková Stanislava - Krajířové z Krajku, 2010

[mmac]

Všem diskutujícím upřimně doporučuji přečíst - Čierna kráľovná Barbora Celjská a snad taky Rytier a jeho kráľ: Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský (obě knihy od Daniely Dvořákové). O Zikmundovi je tam toho poměrně hodně a fakt je to dost dobrý čtení ...

Nevím, která z těchto dvou knih (asi ta první) ale vygenerovala otázku - kdo byl vlastně očitým svědkem Zikmundova skonu ?? Víme o tom něco ? ... Protože jsem nabyl dojmu, že kroky které podnikl jeho zeť Albrecht ve spolupráci s Kašparem Šlikem nebyly až tak úplně v zájmu umírajícího krále, ne-li přímo proti jeho zájmům ... Buď si museli být jisti, že každou chvíli zemře (což asi bylo očividné), ale napadlo mě - co když nějaký ten den královu smrt tajili, aby mohli odůvodnit své konání královým přáním ?? Zemřel Zikmund skutečně ve Znojmě nebo už cestou do Znojma ? Mluvil s ním kromě těch dvou i někdo jiný ?

[mmac]

Ono je to vlastně jedno jestli s nim někdo mluvil ... I kdyby Zikmund umřel už cestou, stejně by se to nikdo neodvážil roztrubovat ... osočovat nastupujicího krále by se asi nevyplatilo ...

[Napo_Leon]

Zikmund přijel do Znojma již navečer 21. listopadu 1437. Ve Znojmě s ním byl početný doprovod českých, uherských a moravských šlechticů, včetně několika říšských knížat, vyslanců a diplomatů. Jeho kancelář pracovala až do 8. prosince 1437, tedy v předvečer smrti. Sám Kašpar Šlik byl u jeho umírajícího lože a podal o tom očité svědectví českému sněmu v Praze - k tomu viz. Archiv český VI, s. 446-447. Datum úmrtí, včetně denní hodiny, a okolností smrti udává kronikář Norimberský, Staré letopisy české i Enea Silvio Piccolomini...

[KOMOŃ]

Zikmund přijel do Znojma již navečer 21. listopadu 1437. Ve Znojmě s ním byl početný doprovod českých, uherských a moravských šlechticů, včetně několika říšských knížat, vyslanců a diplomatů. Jeho kancelář pracovala až do 8. prosince 1437, tedy v předvečer smrti. Sám Kašpar Šlik byl u jeho umírajícího lože a podal o tom očité svědectví českému sněmu v Praze - k tomu viz. Archiv český VI, s. 446-447. Datum úmrtí, včetně denní hodiny, a okolností smrti udává kronikář Norimberský, Staré letopisy české i Enea Silvio Piccolomini...

A příčina úmrtí? Byl to ten amputovaný palec?

[Napo_Leon]

Zikmund přijel do Znojma již navečer 21. listopadu 1437. Ve Znojmě s ním byl početný doprovod českých, uherských a moravských šlechticů, včetně několika říšských knížat, vyslanců a diplomatů. Jeho kancelář pracovala až do 8. prosince 1437, tedy v předvečer smrti. Sám Kašpar Šlik byl u jeho umírajícího lože a podal o tom očité svědectví českému sněmu v Praze - k tomu viz. Archiv český VI, s. 446-447. Datum úmrtí, včetně denní hodiny, a okolností smrti udává kronikář Norimberský, Staré letopisy české i Enea Silvio Piccolomini...

A příčina úmrtí? Byl to ten amputovaný palec?

Hele, umíral v 69 letech, což byl na tu dobu velmi vysoký věk. Dožil se tak prokazatelně nejvyššího věku ze všech českých panovníků středověku. Vybralo si to však svou daň. Trpěl dnou, takže už od cca přelomu let 1432/1433 nebyl schopen delšího pohybu bez asistence. Při korunovaci císařem v roce 1433 ho museli podpírat, aby nespadl. Roku 1437 už trpěl závratěmi, často omdléval, měl bolesti hlavy a takřka nepřijímal potravu. V posledních týdnech před smrtí už byl jen kost a kůže, takže se většina dnešních historiků domnívá, že měl rakovinu či jinou zhoubnou chorobu. Takže ten amputovaný palec v tom těžko mohl sehrát nějakou větší roli. Ale definitivně by příčinu smrtu osvětlil jen antropologický průzkum jeho kosterních pozůstatků. Ale to je problém, jelikož je pohřben v katedrále Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Varadíně v dnešním Rumunsku.

[Brenon]

Myslím, že nikomu české mínění neublížilo v historii více, než Zikmundovi (kterého třeba Maďaři považují za jednoho ze svých největších králů). Takže bych souhlasil s tvrzením, že byl důstojným pokračovatelem díla svého otce. S tím dodatkem, že ale musel čelit více obtížím, než císař a král Karel IV.

[Ježek]

Neúspěšné hledání hrobu Zikmunda ve Varadíně: https://www.academia.edu/114501086/Dva_ ... 3%A9_hroby

[Ježek]

Bohatě ilustrovaný rukopis kroniky Eberharda Windeckeho Geschichte des Kaisers Sigismund, která vznikla krátce před Eberhardovou smrtí na přelomu let 1440 a 1441.

Samotný rukopis (je více opisů díla, ale většinou bez iluminaci) vznikl v Hagenau mezi lety 1445-1450, iluminoval Diepolt Laubner

https://digital.onb.ac.at/RepViewer/vie ... iew=SINGLE

Seznam rukopisů: https://handschriftencensus.de/werke/1958

Edice Wilhelm Altmann, Eberhart Windeckes Denkwürdigkeiten zur Geschichte des Zeitalters Kaiser Sigmunds, Berlin 1893 zde: http://www.archive.org/details/altmanneberhartwindecke

[Katerina]

Tak ty iluminace jsou úžasné, dost vyspělé, a Zikmund si je asi i podobný. Ach jo, mít tak spoustu času, bylo by zajímavé to rozšifrovat, věnovat se jednotlivým lilustracím a přiřazovat jim události. To by mě fakt bavilo.

[Brenon]

Byl císař Zikmund "liškou ryšavou", proradný, vychytralý pragmatik, který Husa v Kostnici obětoval jako pěšáka na šachovnici, nebo byl alespoň trochu důstojnějším nástupcem svého otce, Karla IV. v politice?

Na Zikmunda - a skoro se mi chce říct: na chudáka Zikmunda - se snesla kritika už za kdeco, ale korunu tomu nasadil opat augustiniánského kláštera v Zaháni ve Slezsku Ludolf Zaháňský, který sepsal historii husitských válek z pozice kritika českého kacířství. Dalo by se čekat, že Ludolf, který na husitech nenašel pranic dobrého a jsou mu výlupkem všeho nejhoršího kacířství, bude Zikmunda chválit. Opak je ale pravdou, a to z neuvěřitelného důvodu: Zikmund je Čech, proto "nezřízeně miluje svůj národ a je podezřelý, že je ve skrytém spolku se sounárodovci svými!" (!!!) A po tomto překvapivém zdůvodnění Ludolf Zikmundovi vyčítá například to, že schválně zmařil obležení Prahy v roce 1420, že v roce 1421 uprchl z Čech, ač nikým nepronásledován, a že před porážkou u Německého Brodu, když nepřítel nabízel otevřenou bitvu, vyhnul se úmyslně boji, vymlouvaje se na nespolehlivost svých Uhrů.
Na druhou stranu se Ludolf Zikmunda zastává v okamžiku, kdy je císař kritizován a osočován husity. K obvinění kvůli křižáckým tažením Ludolf poznamenává, že křižácké výpravy nejsou proti Čechům, ale proti kacířům. Na časté žaloby Čechů ohledně Zikmundova ochranného glejtu Janu Husovi Ludolf odpovídá tak, že Zikmund neměl právo v Kostnici glejtem chránit Husa před soudem církevním. Tam jeho pravomoc nesahala. A žádají-li Češi, aby Zikmund vrátil klenoty sebrané na Pražském hradě a na Karlštejně, měli by podle Ludolfa napřed husité vrátit zlato a stříbro ukradené v kostelích a v klášterech.
Husité jsou zkrátka Ludolfovi větším ďáblem než Zikmund, a v takovém případě je ochoten císaře hájit. Jinak ale je podle Ludolfa Zikmund příznivec Čechů a podporovatel kacířů.
Docela by mě zajímalo, co by na to řekl sám Zikmund.

[Ježek]

Tohle vypadá na poctivou disertační práci: https://www.academia.edu/34374292/The_G ... hD_Thesis_

[Brenon]

Ano, to vypadá hodně dobře, navíc autorkou je Maďarka, takže pohled na Zikmunda by mohl být o dost jiný, než jak po staletí soudila česká historiografie ("Liška zrzavá"). Nedalo mi to a podíval jsem se na maďarskou wikipedii, a tady je začátek jejich stati o Zikmundovi:
"Jednoznačně jedna z nejvýraznějších osobností pozdně středověké Evropy. Mimořádný diplomatický cit a organizační schopnosti z něj udělaly nejvlivnějšího evropského panovníka své doby. Připisuje se mu organizace poslední evropské křížové výpravy v roce 1396, vymýcení Velkého západního schizmatu v roce 1417 a zahájení boje proti husitství. Jako uherský král se do historie zapsal především svými brilantními stavbami ve Visegrádu, Budíně a Székesfehérváru, dále obranou proti Osmanské říši, budováním promyšleného hradního systému a prozíravostí svých zákonů.
Založil Dračí řád pro kolektivní organizaci boje proti Osmanům a poté získal německý a český trůn. Více než padesát let nosil uherskou korunu, čímž se stal druhým nejdéle vládnoucím panovníkem v maďarské historii. Byl velmi vzdělaný, mluvil sedmi jazyky, byl velmi společenský a měl rád rytířské souboje. Byl jedním z vůdců kostnického koncilu, který ukončil papežské schizma, ale vedl i k husitským válkám."
Toto se dá nazvat chvalozpěvem. Každopádně je na Zikmundově příkladu jasně vidět, jak obtížné je objektivně zhodnotit velké historické osobnosti, zvláště pokud svým významem přesahují národní rámec.

[Ingolf]

Je to takový chvalozpěv
"Připisuje se mu organizace poslední evropské křížové výpravy v roce 1396" - ta výprava dopadla tak hrozně, že právě proto zůstala poslední, nikomu se do dalších takových velkých podniků nechtělo.
"Mimořádný diplomatický cit" + "Zahájil boj s husity" - husitství vypuklo mj. v důsledku upálení Jana Husa, kterému Zikmund zaručil bezpečí.. Kdyby měl mimořádný cit, tak těm válkám možná mohl předejít.
Zikmund prosazoval reformu církve, i když ne v takovém měřítku jako husiti. V tom ale neuspěl.
Uhry - Uhři občas vyčítali, že žije v říši a zemi ohroženou Turky neřídí osobně. Jako uherský král válčil s Benátkami o Dalmácii a neuspěl, Uhry tím ztratily přístup k moři.

Zikmund odstranil papežské schizma, to je asi jeho největší úspěch. Zikmundovi ten úspěch možná stoupnul do hlavy, s podobnou vervou se pouštěl do dalších velkých podniků, ale tam už neměl síly. Tedy měl určitě energii i vůli, ale neměl tolik prostředků a spojenců. Císařové dělili majetky na vlastní a říšské a těch říšských už bylo k dispozici málo. Z rodových majetků pak nemohl všechno utáhnout; také prodal za 400 000 zlatých kurfiřtský braniborský hlas. Když r. 1419 svolal říšskou hotovost proti Turkům, nepřišel mu nikdo. S takovým materiálem se vládne špatně..

[Brenon]

"Mimořádný diplomatický cit" + "Zahájil boj s husity" - husitství vypuklo mj. v důsledku upálení Jana Husa, kterému Zikmund zaručil bezpečí.. Kdyby měl mimořádný cit, tak těm válkám možná mohl předejít.

Případ Jana Husa je jednou z největších Zikundových proher, o tom není sporu. Každopádně měl snahu, aby proces skončil relativně smírně, tedy tím, že by Hus odvolal. Že se Zikmundovi podařilo prosadit pro Husa dvě slyšení, byl ojedinělý případ v historii církevních procesů s "kacíři". Tohle církev nikdy nikomu jinému nepovolila. Zikmund ale zjevně podcenil dvě věci - za prvé to, že církevní hodnostáři si průběh procesu žárlivě hlídali a Zikmundovi dávali opakovaně najevo, že proces a jeho výsledek není v jeho pravomoci. A za druhé podcenil Husovu vytrvalost a neochotu odvolat. Čemuž nerozuměl a v závěru procesu už přestal pro Husa cokoliv dělat.
Jestli Zikmund mohl předejít husitským válkám, tak to je slovo do pranice. Možná, kdyby se do toho vůbec nemíchal, se pražské a táborské křídlo husitství pozabíjely navzájem a mohl pak jen přijít k hotovému.

[Ježek]

Tohle vypadá na poctivou disertační práci: https://www.academia.edu/34374292/The_G ... hD_Thesis_

Zajímavé - v roce 1411 (ale asi i dříve - ta disertace řeší uherský a říšskou vládu) Zikmund v případě sekretních a středních pečetí používal dvojí erb - uherský a český. České království je i v titulatuře: S(igillum) Sigismundi reg(is) hung(arie) etc sac(ri) ro(mani) imp(erii) vicar(ii) et reg(ni) boem(ie) gub(er)nato(ris)

peceti.jpg