Hroznatovci
Moderátor: elizabeth
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Hroznatovci
---V nedávno vydaných Dějinách Kladska byl tamější kastelána Hroznata (1169) ztotožněn s Hroznatou Crispem (SU I, s. 26, č. 43. a 44). Jenže Heinrich Appelt pouze cituje listiny z roku 1169, ve kterých je kastelán Hroznata uveden, avšak bez příjmí (zastarale přízvisko). Takže to v lepším případě můžeme považovat za tvrzení autora této části (M. Cetwiński), které ovšem nijak nezdůvodnil. Identitou kastelána se zabývá hned několik hypotéz, avšak nikdo další ho nespojuje s Crispem, pokud si vzpomínám. Peruckými bratry se zabýval T. Velímský a z toho mála co víme, snad vyplývá, že starším byl Měšek, který se jako první objevil v pramenech a pravděpodobně zemřel v mládí. U Hroznaty Crispa se předpokládá, že se narodil zhruba kolem roku 1150, ale ztotožnění s kladským kastelánem by posouvalo jeho narození přinejmenším o desetiletí hlouběji. Protože tak důležitý a výnosný úřad se dával za zásluhy a je těžko představitelné, že by ho získal náctiletý mladíček, byť z významného rodu, který byl dlouhodobě spojen s Vladislavovci. V této souvislosti nepovažuji za podstatné, že T. Velímský ve shodě s J. Žemličkou ztotožňuje kladského kastelána se jménem neznámým otcem peruckých bratrů.
---M. Cetwiński dále na základě falza vročeného do roku 1169 tvrdí, že byl Hroznata Crispus donátorem rajhradských benediktinů. Jenže to listina neuvádí a pokud by nahlédl do diplomatáře, tak by zjistil, že kladský kastelán Hroznata figuruje pouze mezi svědky (CDB I., č. 247, s. 219). Falzem se zabývalo více autorů, kteří se věnovali břevnovským falzům, možné záhadné církevní fundaci ve Střelné a souvisejícími majetkovými spory.
Appelt Heinrich: Schlesisches Urkundenbuch. Bd. 1: 971-1230, 1963, s. 26.
Kolektiv: Kladsko, proměny středoevropského regionu, Historický ústav AV ČR 2012, s. 52.
Wihoda Martin: Klášter panny Marie a svatého Jiří ve Střelné, Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti, NLN 2011, s. 138-144.
Velímský Tomáš: Česká nobilita doby Hroznatovy, od družinných elit raného středověku k vrcholně středověké pozemkové šlechtě, Jimi země česká stála, NLN 2023, s. 150-153.
Šrámek Josef: Rajhradský klášter jako enigma moravských středověkých dějin, VVM 1/2014, s. 50.
---M. Cetwiński dále na základě falza vročeného do roku 1169 tvrdí, že byl Hroznata Crispus donátorem rajhradských benediktinů. Jenže to listina neuvádí a pokud by nahlédl do diplomatáře, tak by zjistil, že kladský kastelán Hroznata figuruje pouze mezi svědky (CDB I., č. 247, s. 219). Falzem se zabývalo více autorů, kteří se věnovali břevnovským falzům, možné záhadné církevní fundaci ve Střelné a souvisejícími majetkovými spory.
Appelt Heinrich: Schlesisches Urkundenbuch. Bd. 1: 971-1230, 1963, s. 26.
Kolektiv: Kladsko, proměny středoevropského regionu, Historický ústav AV ČR 2012, s. 52.
Wihoda Martin: Klášter panny Marie a svatého Jiří ve Střelné, Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti, NLN 2011, s. 138-144.
Velímský Tomáš: Česká nobilita doby Hroznatovy, od družinných elit raného středověku k vrcholně středověké pozemkové šlechtě, Jimi země česká stála, NLN 2023, s. 150-153.
Šrámek Josef: Rajhradský klášter jako enigma moravských středověkých dějin, VVM 1/2014, s. 50.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Re: Hroznatovci
Žemlička to řeší takto
Žemlička, Josef: Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského: (k otázce fyzické kontinuity české šlechty). In: Západočeský historický sborník. Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni 4, (1998,) s. 5-39.
Žemlička, Josef: Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského: (k otázce fyzické kontinuity české šlechty). In: Západočeský historický sborník. Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni 4, (1998,) s. 5-39.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
---Ježku, myslím, že se každý bavíme o něčem jiném. Já jsem nereagoval na J. Žemličku, ale na M. Cetwińského.
Žemlička to zaprvé řešit nemusel, protože ty Dějiny Kladska vyšly až roku 2009 a předtím nikdo kladského kastelána s Hroznatou Crispem neztotožnil. A zadruhé před tebou nikdo a nic z jeho hroznatovské studie nezpochybnil. Očekával jsem, že na to bude reagovat, ale to se nestalo. Což je škoda, protože by bylo zajímavé vědět, co by Žemlička po čtvrtstoletí od publikování změnil i když pro něj to byl především modelový příklad a dál se tím nezabýval. Žemličkova hypotéza byla přece postavena i na tom, že kladským kastelánem byl otec peruckých bratrů. Což bylo velmi nápadité řešení, protože tím najednou vysvětlil nejen, jak se Vojslava ocitla v Krakově, ale i původ jména jednoho z peruckých bratrů a nebylo to v rozporu s legendou. Což bych považoval za nejmenší problém.
---Já jsem si naivně myslel, že H. Appelt objevil jakýsi slezský papír (třeba i falzum), který české bádání nezná a v němž je uvedeno, že oním kladským kastelánem byl Hroznata Crispus. Jenže to se nestalo a M. Cetwiński si to prostě vymyslel, a ještě se odvolává na Heinricha Appelta. Nemluvě o jeho tvrzení, že by Crispus donátorem Rajhradu ...
Žemlička to zaprvé řešit nemusel, protože ty Dějiny Kladska vyšly až roku 2009 a předtím nikdo kladského kastelána s Hroznatou Crispem neztotožnil. A zadruhé před tebou nikdo a nic z jeho hroznatovské studie nezpochybnil. Očekával jsem, že na to bude reagovat, ale to se nestalo. Což je škoda, protože by bylo zajímavé vědět, co by Žemlička po čtvrtstoletí od publikování změnil i když pro něj to byl především modelový příklad a dál se tím nezabýval. Žemličkova hypotéza byla přece postavena i na tom, že kladským kastelánem byl otec peruckých bratrů. Což bylo velmi nápadité řešení, protože tím najednou vysvětlil nejen, jak se Vojslava ocitla v Krakově, ale i původ jména jednoho z peruckých bratrů a nebylo to v rozporu s legendou. Což bych považoval za nejmenší problém.
---Já jsem si naivně myslel, že H. Appelt objevil jakýsi slezský papír (třeba i falzum), který české bádání nezná a v němž je uvedeno, že oním kladským kastelánem byl Hroznata Crispus. Jenže to se nestalo a M. Cetwiński si to prostě vymyslel, a ještě se odvolává na Heinricha Appelta. Nemluvě o jeho tvrzení, že by Crispus donátorem Rajhradu ...
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Re: Hroznatovci
Jasně, nějak to popletl Cetwiński
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
Ježku,
mám otázku na latinu. Při Xtém čtení českého překladu Hroznatovy závěti, mě napodlo jestli nebyla Vojslava roku 1197 vdova? Tedy alespoň český překlad takový výklad přinejmenším umožňuje, tak mě zajímá jestli to tak vyznívá i v latině?
mám otázku na latinu. Při Xtém čtení českého překladu Hroznatovy závěti, mě napodlo jestli nebyla Vojslava roku 1197 vdova? Tedy alespoň český překlad takový výklad přinejmenším umožňuje, tak mě zajímá jestli to tak vyznívá i v latině?
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Re: Hroznatovci
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
I tak díky Ježku,Ježek píše: ↑09 pro 2023 11:39 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.
mě jde vlastně pouze o vyznění věty, která je v českém přkladu napsaná kurzívou. Protože to může znamenet, že Vojslava byla už v době sepsání závěti vdova.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Hroznatovci
Překlad "Soror mea, quae...possideat;..."Ježek píše: ↑09 pro 2023 11:39 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.
Má sestra, která je v Polsku, kdyby přeživši manžela chtěla znovu navštívit rodnou zemi, dokud bude vdovou, nechť drží Chotěšov se vším, co k němu přináleží;...
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale uniklo to mé pozornosti, dokud mě Ježek neoslovil přímo na Messengeru...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
Děkuji a nevím proč se omlouváte, není to přece Vaše povinnost. Sice to není pro příběh Hroznaty nejpodstatnější, ale díky Vašemu překladu + dalším okolnostem je pravděpodobné, že v době sepsání závěti Vojslava ještě vdovou nebyla.elizabeth píše: ↑20 pro 2023 17:23Překlad "Soror mea, quae...possideat;..."Ježek píše: ↑09 pro 2023 11:39 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.
Má sestra, která je v Polsku, kdyby přeživši manžela chtěla znovu navštívit rodnou zemi, dokud bude vdovou, nechť drží Chotěšov se vším, co k němu přináleží;...
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale uniklo to mé pozornosti, dokud mě Ježek neoslovil přímo na Messengeru...
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
Ježku,
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata K. Dolista-Chotěšovský klášter
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata K. Dolista-Chotěšovský klášter
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Re: Hroznatovci
Kubín to má dobře, je to tam, "ad finem vitae sue".Simplex píše: ↑03 bře 2024 07:27 Ježku,
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata
judita-závěť.jpg
K. Dolista-Chotěšovský klášter
judita-dolista.jpg
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Hroznata a újezd Čáslav
Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?
Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť
Nejúplnější údaje jsou v pamětním spisku, v konfirmaci Přemysla nejsou, ve falzu je druhá polovina
Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)
Přeložené to je v zásadě správně, comes by šlo i jako kastelán. A dál začínají problémy. Vévoda Jindřich může být syn Vladislava I. (+ po 1169), ale i jeho syn Jindřich Břetislav, jiná možnost ani nepřipadá v úvahu. Zajímavé je, že Lahovice (jsou to ale ty u Prahy?) získává od Zdeslava, tedy šlechtice. Guclin není nikde jinde doložen. Zmiňovaní dárci mohli dát Litoměřicím majetky plus minus ve stejné době, ale ne nutně.
Předchozí svědečná řada může být z jiné doby, když ji falzum nezmiňuje.
Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť
Nejúplnější údaje jsou v pamětním spisku, v konfirmaci Přemysla nejsou, ve falzu je druhá polovina
Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)
Přeložené to je v zásadě správně, comes by šlo i jako kastelán. A dál začínají problémy. Vévoda Jindřich může být syn Vladislava I. (+ po 1169), ale i jeho syn Jindřich Břetislav, jiná možnost ani nepřipadá v úvahu. Zajímavé je, že Lahovice (jsou to ale ty u Prahy?) získává od Zdeslava, tedy šlechtice. Guclin není nikde jinde doložen. Zmiňovaní dárci mohli dát Litoměřicím majetky plus minus ve stejné době, ale ne nutně.
Předchozí svědečná řada může být z jiné doby, když ji falzum nezmiňuje.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
Újezd Čáslav mě pochopitelně zájímá kontinuálně, ale mám to chápat tak, že už neplatí, co si k tomu napsal ve Vilémovi?
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.
O zakládací listině kapituly litoměřické-Friedrich Gustav; Rozpravy 2,9,1901
Litoměřická kapitula : 950 let od založení, 2007 Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice? Prvním ztotožněným Zdislavem je opět už od Palackýcho syn Blaha I. a otec stejnojmenného litoměřického kastelána Blaha II. U Blahovců patřil Zdislav k rodovým jménům a používali ho hojně až do konce 13. s. Ono ale nejde pouze o to, který Hroznata byl donátor, důležitý taky je, kde ten újezd vzal?
Podle mě má pravdu T. Velímský, když předpokládá, že otec peruckých bratranců Hroznaty Tepelského byl ústeckým kastelánem a díky tomu získal v okolí pozemkouvou základnu. Takže ať už se jmenoval jakkoli, není totožný s kladským kastelánem Hroznatou, kterého potřeboval Žemlička jako most do Polska. Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.
O zakládací listině kapituly litoměřické-Friedrich Gustav; Rozpravy 2,9,1901
Litoměřická kapitula : 950 let od založení, 2007 Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice? Prvním ztotožněným Zdislavem je opět už od Palackýcho syn Blaha I. a otec stejnojmenného litoměřického kastelána Blaha II. U Blahovců patřil Zdislav k rodovým jménům a používali ho hojně až do konce 13. s. Ono ale nejde pouze o to, který Hroznata byl donátor, důležitý taky je, kde ten újezd vzal?
Podle mě má pravdu T. Velímský, když předpokládá, že otec peruckých bratranců Hroznaty Tepelského byl ústeckým kastelánem a díky tomu získal v okolí pozemkouvou základnu. Takže ať už se jmenoval jakkoli, není totožný s kladským kastelánem Hroznatou, kterého potřeboval Žemlička jako most do Polska. Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Naposledy upravil(a) Simplex dne 20 dub 2024 14:39, celkem upraveno 2 x.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
To, že dárcem patrně nebyl Jindřich Břetislav, ale jeho otec, může podporovt i způsob jakým byl uváděn v listinách. Samozřejmě a jak píšeš, ty dary nemusí být ze stejné doby a jejich zápis nemusel respektovat časovou posloupnost, ba naopak. Zdá se mi, že šlechta obdarovávala kapituly, před tím, než k nám dorazili „moderní“ řády, nebo než vznikly jejich vlastní fundace.
Hroznata Crispus + jeho brácha Měšek, jak vyplývá z přehledu T. Velímského obdarovali pouze johanity a podle autora pravděpodobně i teplický benediktýnky. Jen v konfirmaci Přemysla Otakara I. je uvedeno, že Strahovu daroval Peruc, avšak to je falzum i když v roce 1273 patřila k radonickému (Radonice nad Ohří) klášternímu statku. Takže falzum patrně říká pravdu a dokážu si představit, že si to strahovští premonstráti zařídili přes tepelského bratránka.
Hroznata Tepelský dával statky výhradně svým klášterům a žádnou další církevní instituci neobdaroval, nebo to alespoň není doloženo.Hroznata Crispus + jeho brácha Měšek, jak vyplývá z přehledu T. Velímského obdarovali pouze johanity a podle autora pravděpodobně i teplický benediktýnky. Jen v konfirmaci Přemysla Otakara I. je uvedeno, že Strahovu daroval Peruc, avšak to je falzum i když v roce 1273 patřila k radonickému (Radonice nad Ohří) klášternímu statku. Takže falzum patrně říká pravdu a dokážu si představit, že si to strahovští premonstráti zařídili přes tepelského bratránka.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznata a újezd Čáslav
To o otcovském statku se vztahuje na náš újezd?Ježek píše: ↑18 dub 2024 14:59 Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)
Podle F. Gabriela zachycuje zakládací listina kapituly litoměřické B (CDB I, č. 55, s. 57) stav osídlení ze 70. let 12. s. K tomu je k dispozici model osídlení vycházející nejen z dlouhodobých archeologických průzkmů od F. Gabriela + L. Kursové.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4204
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 143 times
- Been thanked: 38 times
Re: Hroznatovci
Friedrich řeší hlavně ty diplomatický náležitosti, obsahově se listině věnuje celkem málo, a toho Hroznatu identifikuje jako zakladatele Teplé. To asi správně nebude, budu to mít dobře já.Simplex píše: ↑19 dub 2024 17:53 Újezd Čáslav mě pochopitelně zájímá kontinuálně, ale mám to chápat tak, že už neplatí, co si k tomu napsal ve Vilémovi?
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.
Jo, to je mnohem lepší než Friedrichova lokalizace Lahovic do Prahy, které později mají jiné majitele. Ploskovice určitě, nevím, kde se v přepisu bere >š<, když i v originále tam je jen >s<, Ploscouicih.Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?
Já bych byl dost opatrný v tom, že si šlechta mohla vybírat, kdy bude působit jako kastelán/resp. dokonce odmítnout přesun jinam. Přímo doloženo to je asi jen v případě atentátu na Soběslava I., kdy si atentátník může vybrat některý z nejlepších hradů - ale to je extrémní situace násilného převratu a odměňování spiklenců. Jasně, v některých provincích jsou rody usazeny skoro trvale a drží kastelánství i několik desítek let, jinde ale vůbec nic nevíme a u dvorských funkcí je ta fluktuace celkem rychlá, aniž by to vypadalo, že to byl důvod k nevraživosti mezi panovníkem a šlechticem. Navíc Znojmo je periferie spíš jen geograficky, jako jedno ze tří sídel údělů a napojené na Podunají to je určitě prestižnější adresa než většina českých hradů.Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.
Ne, tam chybí jméno donátora, který daroval otcovský majetek: ... (mezera má 55 mm) dedit bonum patrimonium. Z toho vyplývá, že někdo spíš dal veškerý svůj dědičný/alodiální majetek, který proto není přímo jmenován.
No a ještě jedna věc - ten Wlah, který dal v Dolanech zemi s dušníky Bohutou a Sedlatou - co když to není nějaký Vlach, ale spíš Blah/Bleh, z výše zmiňovaného rodu?
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 44&page=72
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
Já jsem mezitím ve sborníku o Peruci (Peruc v mýtech a dějinách 2004, s. 103)objevil další zaniklé Lahovice, kteé ležely blízko Radonic a ve 13. s. zanikly v důsedku povodně a už nebyly obnoveny. Ve sborníku se tehdy sešla fakt vybraná společnost a pochybuju, že se něco podobnéno povedlo jiné obci, ale tisíc let od první zmínky nemá každý. Ty u Libčevsi patrně patřily pod Bílinu, není to sice nejpodstatnější, ale čím "blíž" k Liťáku tím lépe pro Blahovce.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
---Na Fridrichovu studii se v literatuře dodnes odvolávají právě z diplomatického hlediska, na z dnešního pohledu chybné ztotožnění Hroznatů jsem si při psaní příspěvku ani nevzpomněl a je pochopitelně bezpředmětné.
---Lahovice jsme objevili dvoje a ty zaniklé u Ohře pravděpodobně daroval Strahovu král Vladislav, takže bych asi přeci jen vsadil na ty, co patří pod Libčeves. V Libčevsi a blízkých Želkovicích jsou románské kostely, které vznikly počátkem 13. s.
---Nemyslel jsem, že si otec peruckých bratrů mohl kastelánství vybírat, ale vždy záleželo na postavení konkrétného velmože a taky určitě i momentální mocenské situaci. Nezdá se mi, že by Hroznata Crispus před tím než zastával dvorský úřad, neměl zkušenost s jiným postem-patrně kastelánským.
---Znojmo bylo periferií právě proto, že bylo sídlem páníčka malého údělu a jeho pozdější vzestup byl důsledkem zmizení údělníků a opravdu dobrou adresou se stalo až v době, kdy byl český král i moravským markrabětem. Brno na tom nebylo lépe a jen Olomouc se odlišovala, ale jen díky tomu, že byla i sídlem biskupa, kterého protěžoval pražský vládce jako přirozeného soupeře moravských Přemyslovců. Pro krále bylo později Znojmo především důležitou pevností na hranici s nepřátelskými Babenberky/Habsburky, ale s dolním Labem se hospodářsky rovnat nemohlo. Tenhle prostor byl cca od roku 1130 ušetřen pustošení, avšak jižní Morava se mezi lety 1140-1190 stala několikrát cílem brutálního plenění. Hospodářský význam dolního Labe se neustále zvyšoval díky událostem na sever od Čech, ať už to byla definitivní porážka polabských Slovanů a následná kolonizace + urbanizace zdejšího prostoru, nebo stříbrná horečka na německé straně Krušných hor. Myslím, že situaci na rozkouskované údělnické Moravě dost realisticky popsal M. Wihoda.
---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.
---Docela mě překvapuje, že Žemlička při hledání argumentů spojujících kladského kastelána Hroznatu s peruckými bratry, neuvádí dary či svědčení na johanitských listinách, protože to je spojuje a zároveň je to pojí s Ústeckem.
---Lahovice jsme objevili dvoje a ty zaniklé u Ohře pravděpodobně daroval Strahovu král Vladislav, takže bych asi přeci jen vsadil na ty, co patří pod Libčeves. V Libčevsi a blízkých Želkovicích jsou románské kostely, které vznikly počátkem 13. s.
---Nemyslel jsem, že si otec peruckých bratrů mohl kastelánství vybírat, ale vždy záleželo na postavení konkrétného velmože a taky určitě i momentální mocenské situaci. Nezdá se mi, že by Hroznata Crispus před tím než zastával dvorský úřad, neměl zkušenost s jiným postem-patrně kastelánským.
---Znojmo bylo periferií právě proto, že bylo sídlem páníčka malého údělu a jeho pozdější vzestup byl důsledkem zmizení údělníků a opravdu dobrou adresou se stalo až v době, kdy byl český král i moravským markrabětem. Brno na tom nebylo lépe a jen Olomouc se odlišovala, ale jen díky tomu, že byla i sídlem biskupa, kterého protěžoval pražský vládce jako přirozeného soupeře moravských Přemyslovců. Pro krále bylo později Znojmo především důležitou pevností na hranici s nepřátelskými Babenberky/Habsburky, ale s dolním Labem se hospodářsky rovnat nemohlo. Tenhle prostor byl cca od roku 1130 ušetřen pustošení, avšak jižní Morava se mezi lety 1140-1190 stala několikrát cílem brutálního plenění. Hospodářský význam dolního Labe se neustále zvyšoval díky událostem na sever od Čech, ať už to byla definitivní porážka polabských Slovanů a následná kolonizace + urbanizace zdejšího prostoru, nebo stříbrná horečka na německé straně Krušných hor. Myslím, že situaci na rozkouskované údělnické Moravě dost realisticky popsal M. Wihoda.
---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.
---Docela mě překvapuje, že Žemlička při hledání argumentů spojujících kladského kastelána Hroznatu s peruckými bratry, neuvádí dary či svědčení na johanitských listinách, protože to je spojuje a zároveň je to pojí s Ústeckem.
Naposledy upravil(a) Simplex dne 12 kvě 2024 07:42, celkem upraveno 1 x.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
V literatuře se vždy zdůrazňuje, že erb Hroznatovců byl mezi našimi nejstaršími erby výjimečný, protože se na něm jelení parohy třikrát opakují. Avšak nemusí to být pravda, protože v erbu Milhosticů se ozbrojená noha taky třikrát opakuje i když nejstarší pečeť rodu pochází až z roku 1321. Jenže mocensky byli Milhostici na vrcholu právě ve druhé pol. 12. s., takže lze oprávněně předpokládat, že i jejich erb patří k těm nejstarším u nás.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Rytíř
- Příspěvky: 366
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 40 times
Re: Hroznatovci
---Připadá mi divný, že Hroznata v závěti nevylučuje další Vojslavin sňatek, zvláště pokud v té době nebyla vdovou. Přitom Vojslava byla pravděpodobně z vlastních sourozenců Hroznaty nejstarší a dožila se konce 20. let 13. s. Pochybuju, že se narodila před rokem 1160 nebo přesněji řečeno hlouběji před tímto datem. Biskupské listiny, které se zabývají splátkami za újezd Příbram dokazují, že se musela dožít přinejmenším konce roku 1227, protože biskup Jan II. byl vysvěcen 19. 12. v Erfurtu. Vojslava se tedy dožila asi sedmdesáti let, což může být zásadním argumentem pro její bezdětnost. I tehdy sice bylo pár zasloužilých matek, které se dožily požehnaného věku (nejznámější je Eleonora Akvitánská), avšak to byly skutečné výjimky.Ježek píše: ↑03 bře 2024 08:03Kubín to má dobře, je to tam, "ad finem vitae sue".Simplex píše: ↑03 bře 2024 07:27 Ježku,
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata
judita-závěť.jpg
K. Dolista-Chotěšovský klášter
judita-dolista.jpg
Pátková Hana: Hroznata v listině z roku 1216, MZK 52,2017
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 3&page=311
---Závěť vůbec nenaznačuje, jaké bylo společenské postavení mladší Judity, jen konstatuje, že se o ni má postarat tepelský opat. Je to všeobecné a bezpodmínečné opatření, jež bohužel vůbec nic neříká, takže můžeme pouze spekulovat. Nevylučuje několik sňatků s kupou dětí, avšak ani polomnišský život, zakončený po boku Vojslavy v Chotěšově. Její pojmenování napovídá, že se musela narodit před abdikací krále Vladislava, takže se zřejmě stihla alespoň jednou vdát, než se z Hroznaty stal svatý muž. Bezpochyby to byla žádaná nevěsta a žádná normální hlava rodu si nemohla dovolit, nevyužít sňatkový potenciál k navázání dalšího spojenectví. A že se s tím nepárali, dokazuje známá historka, podle které vytáhl otec vdovu po jednom z Milhosticů od johanitů, protože ji chtěl znovu rychle provdat.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, DotBot a 7 hostů