Hroznatovci

[Ježek]

---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.

Ta česká věta je mladší dopisek jinou rukou na okraji listiny.

[Simplex]

---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.

Ta česká věta je mladší dopisek jinou rukou na okraji listiny.

Aha, pokud si to dobře pamatuju, tak jsem před nedávnem v nějaké studii četl, že B se běžně zaměňovalo za V/W. Ale musím se kouknout, kde jsem to viděl, takže proč ne.

Nikdy mě nenapadlo, že Metoděj je vlastně Hroznata.

metoděj-hroznata.jpg

[Ježek]

Já jsem mezitím ve sborníku o Peruci (Peruc v mýtech a dějinách 2004, s. 103)objevil další zaniklé Lahovice, kteé ležely blízko Radonic a ve 13. s. zanikly v důsedku povodně a už nebyly obnoveny. Ve sborníku se tehdy sešla fakt vybraná společnost a pochybuju, že se něco podobnéno povedlo jiné obci, ale tisíc let od první zmínky nemá každý. Ty u Libčevsi patrně patřily pod Bílinu, není to sice nejpodstatnější, ale čím "blíž" k Liťáku tím lépe pro Blahovce.

Teď na tu listinu koukám, donace Strahovu, tady od Vladislava II. v jeho knížecím období, s vesnicemi u Radonic. To vysvětlení dává smysl.

Nikdy mě nenapadlo, že Metoděj je vlastně Hroznata.

No, ale spíš ten Strachota. S tím jsem se setkal, s Metodějem ne. A ten Hroznětín u Rudíkova patřil pánům erbu lekna, podobně je další lokalita s podobným jménem (Hroznatín) u Drnholce - tedy stejný rod. To nebude náhoda, tím spíš, že v rodu se jméno Hroznata vyskytuje (minimálně Hroznata z Húžic).

[Simplex]

---Území severně od Třebíče je doslova nabito toponymy, která jsou odvozena z osobních jmen a to se vykládá jako doklad rané kolonizace, čehož jsme se už dotkli ve vláknu o Kounicích. Jenže taky musíme brát v potaz, že ve 12. s. bylo jméno Hroznata pravděpodobně velmi populární u špiček naší nobility. To samé lze konstatovat o jménech Heřman, Oldřich či Vilém a je zřejmé, že repertoár jmen velmožských rodů byl daleko pestřejší, než jsm si myslel.

jména.jpg

--- Výstřižek je z knížky, která se primárně zabývá jmény na Vysočině, ale samozřejmě je zajímavý i ten Hroznětín u Ledče nad Sázavou. Není to daleko od Úžic.

ledeč.jpg

[Simplex]

Patrně málo kdo tuší, že Hroznata je nejen patronem Plzeňské diecéze, ale i politických vězňů.

IMG_20240517_0001.jpg

Celkem mě překvapuje, že si zatím nikdo nepřivlastnil onoho Hroznatu, jehož vdova Přibyslava putovala v doprovodu biskupa Menharta do Svaté země. Přitom je zřejmé, že paní Přibyslava s maželem patřili k nejvyšší společeské vrstvě.

přibyslava.jpg

přibyslava-vdova-hroznata.jpg

[Ježek]

Blahovice bychom měli rozdělit, s Hroznatovci nejspíš příbuzní budou (jako sousedé), ale určitě to je jiný rod.

Tady Milota, syn Zdislava "veniens ad conversionem" dal dvě vesnice klášteru v Litomyšli - Blahov a ?Březno (Nabrezine). https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=427
Co je ta konverze? Křest? Vstup do kláštera?
O dvě strany dříve k té konverzi jde Modlata, se synem Petrem. Také dává nějaké majetky.

Milota se ve stejném regionu, jestli to je on, se objevuje na počátku 13. století
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

[Simplex]

Blahovice bychom měli rozdělit, s Hroznatovci nejspíš příbuzní budou (jako sousedé), ale určitě to je jiný rod.

Tady Milota, syn Zdislava "veniens ad conversionem" dal dvě vesnice klášteru v Litomyšli - Blahov a ?Březno (Nabrezine). https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=427
Co je ta konverze? Křest? Vstup do kláštera?
O dvě strany dříve k té konverzi jde Modlata, se synem Petrem. Také dává nějaké majetky.

Milota se ve stejném regionu, jestli to je on, se objevuje na počátku 13. století
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

Klidně je udělej, ale dal bych to jako Slavatové z Chlumu ... a Blahovce např. do závorky. Stejně tam budeme diskutovat max my dva, ale aspoň nám nebude nikdo foukat do kaše Ono se to zákonitě musí prolínat, protože se všichni motali kolem Litoměřic a je velmi nepravděpodobný, že by se nikdy sňatkově nespojili.

[Ježek]

Ptal jsem se na ten svůj problém Libora Jana. Křest vylučuje, snad přijetí za konvrše nebo spíš přímo do kláštera. To ale vylučuje toho Milotu z pozdější listiny, který je pravděpodobně mezi světskou šlechtou.

[Simplex]

Ptal jsem se na ten svůj problém Libora Jana. Křest vylučuje, snad přijetí za konvrše nebo spíš přímo do kláštera. To ale vylučuje toho Milotu z pozdější listiny, který je pravděpodobně mezi světskou šlechtou.

Asi je třeba vzít v potaz i to, že v tehdejších Čechách bylo možné všechno. Mohl si více méně vstoupit kamkoli a příjmout cokoli a potom to podle situace změnit. Zvlášť když si byl ochoten za to dát patřičnej sponzorskej dar, tak to pravděpodbně nebyl žádnej problém.

Na té listině z Čáslavska(Děpolta III., CDB II. č. 112, s. 107) to patrně je Blahovec, protože za ním následuje Ubislav z Třebonína, to osobní jméno je přepisováno i jinak. Někdy je považovanej za předka rodu z Paběnic a byl to docela velkej místní šéf a k tomu tam byl romáskej kostel.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
Není bez zajímavosti, že se Ubislav a pravděpodobně opět za Blahovci poprvé objevuje na listině knížete-biskupa Jindřicha Břetislava, kde je i náš zatím neidentifikovaný Jaroslav z Týnce. Bun a Milota jsou nepochybně Blahovci a nemusí být ani náhoda, že se někteří svědci objevují na obou listinách, protože jsou vlastně "Děpoltické."

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=327

ubislav.jpg

Těm darům se věnoval T. Velímský ve své studii o Blahovcích (k donaci vsí blegou a nabrezine litomyšlským premonstrátům, kastelán blah a jeho rod 2), kterou do knížky lehce aktualizoval. Něco k tomu napsal kdysi i J. Pražák (diplomatické poznámky k litomyšlské listině krále vladislava I.) a nedávno i M. Kadlec v práci o litomyšlském konventu (Mons Oliveti v proměnách dlouhého 13. století).
https://theses.cz/id/e0v09d/