Církev a Bible ve středověku

dějiny křesťanství, Bible, misie, mnišství a jeho řády, kláštery, svatí, inkvisice, protestantismus
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Církev a Bible ve středověku

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Bible, oznaèovaná jako Kniha knih, Písmo svaté, nebo také jako kniha inspirovaná Bohem byla v historii už tolik polemizovaná, jako žádná jiná kniha. Také vede v prvenství vydaných výtiskù ze všech knih vùbec.
Obecnì øeèeno, jde o soubor kanonizovaných knih židovského a køes?anského náboženství, rozdìlujícího se do dvou èástí: aramejsko-hebrejského Starého zákona (14.-4.stol.pø.n.l.) a v øeètinì psaného Nového zákona (seps. v prùbìhu 1.stol. n.l.), který byl sestaven z 27. knih vèetnì ètyø nejznámìjších evangelií.
Nejstarší èeské biblické pøeklady vznikaly ve 14.stol.

Bible z poèátku nebyla prostým lidem urèena vùbec, pøestože ovlivòovala život celé støedovìké Evropy a kázala morálku každého jedince tehdejší spoleènosti. Pozdìji docházelo ke zpøístupnìní formou obrázkového výkladu.

Soubor desítek odlišných textù vede i k nejednotnosti obsahu a z toho pramení rozdílnost ideového výkladu, který v historii ukázal své nejrùznìjší stránky. V minulém století bylo nalezeno nìkolik evangelií a dalších rukopisù, které byly oznaèeny za apokryfy, k nimž se církev nechce znát a ostatním odkrývají ideový posun pùvodních biblických spisù od dnešního znìní...
(Bible, jakožto hlavní tepna støedovìkého myšlení, je velice širokým tématem. Tento témat je však vìnován Jirkovi, který jeho zrod pøedurèil již v utnuté diskusi u Templáøù...) :)
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Jiří Motyčka »

Než se pustíme do další diskuse je tøeba si nìkteré základní skuteènosti ozøejmit, ale i zpøesnit, aniž bych zde chtìl pøednášet biblistiku. Ve svých pøíspìvcích na toto téma se budu zabývat pøevážnì Novým zákonem, tj. druhou èástí Písma svatého, kterou jako základ svých konfesí pøijali za vlastní „pouze“ køesťané. Nový zákon tak, jak ho známe dnes, vznikl v 2. pol. 1. st. a v prvních desetiletích 2. st.
Nový zákon sestává ze 4 evangelií (Mt, Mk, L, J), tj. z øeè. eu – dobrý, angelia – zprávy, poselství. První tøi evangelia jsou synoptická, evangelia pro srovnání, èi porovnání, ètvrté, Janovo je zváno „teologickým“. Pokraèováním Lukášova evangelia jsou Skutky apoštolù, jejichž pravdìpodobným autorem je také evangelista Lukáš. Následuje 21 epištol (dopisy, listy), jejichž nejvýznamnìjším autorem je apoštol Pavel. Závìr Nového zákona tvoøí apokalyptické Zjevení Janovo. Ústøední postavou druhé èasti Bible je Ježíš (øec. Iésús, hebr. Jehóšuá - Jozue) s tøemi hlavními, tzv. christologickými tituly oznaèujícími základ víry a jeho nezpochybnitelný význam již pro první køesťanská spoleèenství: „Kristus“, "Syn Boží" a "Pán".

Na závìr tohoto pøíspìvku je tøeba si vysvìtlit ještì 2 pojmy:
Septuaginta - (z lat. septuaginta = 70) nejstarší pøeklad Starého zákona z hebrejštiny do øeètiny poøízený ve 3. a 2. st. pø. Kr. v Alexandrii. Podle staré legendy pøekládalo Starý zákon 72 uèencù a zaokrouhlené èíslo 70 dalo podnìt k názvu pøekladu.
Vulgáta - text Bible, jehož pøeklad do latiny, popø. jazykovou úpravu dokonèil r. 405 (406) po Kr. sv. Jeroným (Hieronymus, † 420). Do II. vatikánského koncilu to byl úøední biblický text.

Tolik nejstruènìjší úvod a nyní se již mùžeme ponoøit do hlubiny tématu, založeného Przemyslem de Nyestieyky. Ve svých pøíspìvcích se nebudu zabývat tím, co možná naznaèil Przemysl, ale zamìøím se na èeský støedovìk...
Last edited by Jiří Motyčka on 11 Sep 2006 17:15, edited 2 times in total.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Bible a èeský støedovìk

Unread post by Jiří Motyčka »

Nejdøíve používanými biblemi byly pochopitelnì latinsky psané texty, jejichž základem byla Vulgáta. V tìchto latinsky psaných biblích se zaèaly objevovat nejprve poznámky doslova mezi øádky (glosy). Ty rannìjší glosy jsou psané staroslovìnštinou, ty pozdìjší staroèeštinou a jsou významným dokladem o vývoji jazyka. Následují pøeklady již souvislejších textù Písma do èeštiny pocházející pravdìpodobnì z 11. až 12. st. Nejprve se jednalo o starozákonní žalmy a novozákonní evangelia a byly poøizovány pro potøeby života øeholníkù v klášteøe.
První èeské pøeklady Bible zaèínají vznikat za vlády øímského a èeského krále Václava IV. Nejstarší èeský nezachovaný rukopis tzv. Leskovecko-Drážďanské bible pochází z 80. let 14. st. Z dochovaných pøekladù Bible patøí k tìm nejznámìjším Olomoucká bible z r. 1417 a bible Litomìøicko-Tøeboòská vzniknuvší na poèátku 2. dekády 15. st. Všechny tyto pøeklady jsou stále poøizovány z latinsky psaných pøedloh, ale jsou na nich již patrné výrazné stopy Husovy reformy pravopisu.
Po vynálezu knihtisku, v r. 1488 byla vytištìna v èechách bible Pražská následovaná o rok pozdìji biblí Kutnohorskou. V poè. 70. let 15. st. je ještì u nás vytištìn Nový zákon. Další tisky 2. èásti Bible pocházejí z doby kolem rr. 1485 a 1498. To se již pomalu dostáváme do novovìku…
èeský národ byl mezi prvními, které zaèaly nejen pøekládat Bibli do národních jazykù ale i tisknout. Je to nezpochybnitelným vyjádøením hlubokého vztahu èeské støedovìké spoleènosti k Písmu, který má koøeny právì již v husitské dobì.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Filosofický náhled na Bibli ve støedovìku

Unread post by Jiří Motyčka »

Protože toto téma osiøelo a tento vývoj po jeho rozdìlení jsem pøesnì oèekával, je naèase, abych se opomíjené a odstrèené „siroty“ opìt ujal sám a obraznì øeèeno utøel jí slzièky pod oèima i vysmrkal nos nepoužitým bílým kapesníkem. :cry:
Je tøeba si povìdìt nìco o veskrze zajímavém období støedovìkého myšlení souvisejícího s Písmem svatým a tím je scholastika. Jedná se o støedovìký filozofický smìr, který se snažil zdùvodnit køesťanskou vìrouku pøedevším myšlením aristotelským (hl. pøedstavitel Tomáš Akvinský). Má 3 období: rané (8. - 11. století), vrcholné (13. století) a úpadek (14. - 15. století). Jedním z hlavních úkolù scholastiky bylo zdùvodòování náboženských dogmat z filozofického nadhledu a pøesto z logiky vìci byla scholastika podøízena teologii. Proè? Protože uèí, že víra je více než rozum a pokouší se øešit nìkteré filosofické problémy teologickou formou (napø. vztah mezi obecným a jedineèným). O této tezi se mùžeme donekoneèna pøít, ale to je asi tak vše, co s tím nadìláme.
Je tøeba si uvìdomit, že scholastika ve své ranné fázi byla revoluèním pøedìlem v náboženském myšlení, protože si, pøátelé, pøedstavme, že na køesťanskou vìrouku se zaèalo pohlížet prizmatem takových „pohanù“, jakými byli Platón a Aristoteles. Teologové již ve 12. st. nemìli problém s tím, aby se pro nì víra, náboženství a biblické texty staly filozofickými kategoriemi, pro nìž byly jakýmisi standardy uèení takových osobností antické filosofie, jakými byli výše uvedení staroøeètí filozofové.
Ranný støedovìk se spokojoval pouze s tím, že rozvíjel teologii Písma v duchu starokøesťanské patristiky. Patristika je studium textù starokøesťanských spisovatelù (církevních Otcù) zhruba do 7. až do poloviny 8. st. V pozdìjším období charakterizovaném sjednocováním køesťanského Západu, rozšiøováním obzorù napø. køížovými výpravami a v neposlední øadì zintenzivnìním duchovních vazeb mezi národy zaèaly být mantinely patristiky pøíliš úzkými. Bylo nutno do teologických studií Písma zapojit hlubší analytické myšlení a rozšíøit o novou dimenzi. K tomu se „pohanská“ filozofie skvìle hodila a to vè. jejího pojmosloví. Toto intelektuální úsilí církevního prostøedí vrcholí ve 13. st. Aristoteles byl postupnì zbaven „pohanského“ obsahu, byl "vzkøíšen", „pokøtìn“ a již nic nestálo v cestì tomu, aby byl vzat za vzor nové, moderní filosoficko-teologické metody posuzování Písma svatého a køesťanské vìrouky vùbec. K tomu byla velice vhodná právì Aristotelova pojmová øeè. Tuto zcela novou metodu revoluèní povahy nejprve pøijaly chudé žebravé øády, aby se pozdìji tìžištì vìdeckého teologického výzkumu a køesťanské badatelské èinnosti zaèalo pøesouvat na novì vznikající první univerzity. Ale to už je jiná kapitola…
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Jiří Motyčka »

Jiøí Motyèka wrote:Než se pustíme do další diskuse je tøeba si nìkteré základní skuteènosti ozøejmit, ale i zpøesnit, aniž bych zde chtìl pøednášet biblistiku...
Ještì jeden doplnìk, jehož definice se, alespoò doufám, bude zamlouvat i Przemyslovi.

Apokryfy - náboženské spisy, které nebyly zaøazeny do Písma svatého. Nìkteré tzv. deuterokanonické knihy jsou pøijímány katolickou východní církví, ale západní katolické, protestantské církve ani židovské náboženství je neuznávají. Každé dílo, jehož autorství je sporné nebo jehož obsah není považován za autentický, mùže být prohlášeno za apokryf, to však neznamená, že by nemìlo historickou èi jinou hodnotu.
Last edited by Jiří Motyčka on 10 Nov 2006 11:52, edited 1 time in total.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Re: Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Takovýto výklad se zdá být objektivní (necírkevní?:? ) a mì se samozøejmì zamlouvá! :D
Jiøí Motyèka wrote:...Každé dílo, jehož autorství je sporné nebo jehož obsah není považován za autentický, mùže být prohlášeno za apokryf...
Ale právì tato vìta vždycky trèí ve vzduchu. Copak se ví, kdo sepsal evangelium Janovo, Matoušovo...? Tito jmenovaní to jistì nebyli a podobnì je tomu i s apokryfními evangeliemi a proto to vyèleòování mi staví srst do pozoru a alarmuje na potencionální výskyt politické selekce :D
Dobøe, že´s tuto definici apokryfù "vyvìsil".
(...ve vedlejší kapitole se pak budem moc bavit o tom, proè se právì ta hodnotná, ale nezaøazená evangelia, nìkomu nelíbila k šíøení "slova božího" :D ;) )
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Jiří Motyčka »

Przemysl de Nyestieyky wrote:Takovýto výklad se zdá být objektivní (necírkevní?:? ) a mì se samozøejmì zamlouvá!...
Tak to jsem rád... :)
Przemysl de Nyestieyky wrote:... Copak se ví, kdo sepsal evangelium Janovo, Matoušovo...? Tito jmenovaní to jistì nebyli ...
Samozøejmì, že se to neví a autoøi 4 zaøazených evangelií jsou také neznámí. V tom se neliší od tìch apokryfních...
Przemysl de Nyestieyky wrote:Dobøe, že´s tuto definici apokryfù "vyvìsil".
Chtìl jsem to již udìlat pøi založení tohoto tématu, ale pak jsem si øekl, pøece tady se nebudeme bavit o tìch nezaøazených. A co z toho vzešlo... :(
(Ale tyto 2 naše poslední pøíspìvky mìly asi být zase v tom "jiném" tématu.)
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Re: Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Jiøí Motyèka wrote: (Ale tyto 2 naše poslední pøíspìvky mìly asi být zase v tom "jiném" tématu.)
On to je takový kruh...chodí se poøád dokola, protože se jedna vìc zády opírá o druhou. Á propos, kdo ví, jak by koneèné znìní Bible vypadalo, kdyby se kanonizace kodexu listin tehdy ujmul nìkdo jiný? (...a jé, nábìh na paralelní historii :oops: ) Ale já myslím, že to s tím poøád souvisí... ;)
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Základní pojmy - Nový zákon

Unread post by Jiří Motyčka »

Przemysl de Nyestieyky wrote:... kdo ví, jak by koneèné znìní Bible vypadalo, kdyby se kanonizace kodexu listin tehdy ujmul nìkdo jiný?...
Ale kdo napø.? Dle mého názoru tìch možností moc nebylo, když odmyslíme "èerstvì" konvertované øímské, øecké a maloasijské vyznavaèe pohanských náboženství na køesťanskou víru...
(Ale utíkáme od tématu "Bible ve støedovìku"...)
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Kláštery

Unread post by Jiří Motyčka »

Przemysl de Nyestieyky wrote:...proto by jistì nebylo od vìci, v tématu Støedovìká bible, nasmìrovat diskusi trochu tímto smìrem... Tedy… rozšíøení klášterní pùsobnosti...
Mnišství vzešlo z té nejèistší podstaty køesanství. Základním cílem mnišství bylo následovat Krista a žít v záøném svìtle jeho charismatu. Vzdává se majetku, rodinného života a svodù tìla (rigidní celibát). Uzavøení se svìtu za kamennými zdmi klášterù nemìlo být samoúèelným aktem smìøujícím k askezi, ale mìlo vést øeholníky v tichu klášterních místností a zahrad k rozjímání a dùslednému uplatòování Písma svatého nejen v jejich životì. Meditace se tady netýkala pouze cesty ke spáse a pomoci svým bližním, ale i Bible, tj. studia biblických textù a biblického poselství.

Ještì dávno pøed reformaèními snahami Viklefa, Husa a Luthera, který byl také mnichem, došlo k reformním hnutím na pùdì klášterù. První takový reformní antifeudální pokus souvisí s krizí církvi již v 9.(!) st. a jeho støediskem byl novì založený (kolem r. 910), nezávislý klášter v burgundském Cluny. Tato první krize v církvi souvisela právì se závislostí klášterù na svìtské moci. Clunyjští øeholníci se kromì nápravy církve, meditaci a motlitbám za všechny køesany vìnovali též rozvoji vìd(!), opisování vzácných manuskript a to nejenom církevních, politickému životu a kontaktùm s významnými pøedstaviteli svìtského života. Druhou reformou byla tzv. gregoriánská reforma a jejím fundamentem se stalo nadèasové heslo „liberta acclesiae“ (svoboda církve). Navázala na clunyjskou, ale ještì více se snažila uplatnit tuto svobodu a nezávislost v praxi. Hnutí, jež bylo nazváno po Øehoøovi VII., chtìlo zmìnit praxi zacházení s kláštery a opatstvími, které zakládala šlechta. Tedy s tzv. laickou investiturou. Nezávislost na tìchto fundátorech pocházejících z øad šlechty mìla zamezit flagrantnímu finanènímu vykoøisování (simonii) ze strany svìtského zakladatele.

O pùl tisíciletí pozdìji musel Hus a další reformátoøi zaèít bojovat proti simonii uvnitø církve, nebo v tuto praxi se zvrhly a obrátily o 180 st. reformy o svobodì vzešlé z mnišství v Cluny a gregoriánská...
Last edited by Jiří Motyčka on 20 Jun 2007 16:47, edited 2 times in total.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Vánoèní pøíbìh v Bibli a jeho vliv na umìní

Unread post by Jiří Motyčka »

Chci se v tento èas pozastavit nad Vánoèním biblickým pøíbìhem. Nebudu se však vìnovat atributùm, které konzumní spoleènost této doby promìnila v kýèe a nebo rovnou nahradila Santa Klausem. Nemám tedy na mysli jeslièky v Betlémì, nad nimiž se sklání Josef s Marií a v nichž leží Jezulátko, nemám na mysli pastýøe s oveèkami, nemám na mysli Tøi klanící se krále, ani záøící kometu nad Betlémským chlévem, etc. Chci se pozastavit nad nìèím úplnì jiným. Tento pøíspìvek bych si dovolil vìnovat Zvìstování, které souvisí s neustálou polemikou o Spasitelovì pùvodu a jeho poèetí.

…byl andìl Gabriel poslán od Boha do galilejského mìsta, které se jmenuje Nazaret, k pannì zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Pøistoupil k ní a øekl: ‚Buï zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.‘ Ona se nad tìmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Andìl jí øekl: ‚Neboj se, Maria, vždyt' jsi nalezla milost u Boha. Hle, poèneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bùh mu dá trùn jeho otce Davida. Na vìky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.‘ Maria øekla andìlovi: ‚Jak se to mùže stát, vždyt' nežiji s mužem?‘ Andìl jí odpovìdìl: ‚Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tì zastíní; proto i tvé dítì bude svaté a bude nazváno Syn Boží‘…“ (Lukáš 1, 26-35)

Zvìstování Pánì je prvopoèátek Vánoèního pøíbìhu a pøedznamenává ho. Andìl Pánì zde zvìstuje Pannì Marii, co se stane, ale hlavnì jí vysvìtluje, proè se to stane.
Image
Mnoho deskových obrazù známých i neznámých mistrù (Mistr vyšebrodského oltáøe, 14. st.) gotického umìní osahuje ústøední motiv Zvìstování Pánì. U Marie stojí andìl a nìco jí šeptá do ucha. Nebo dokonce nese jakýsi svitek pergamenu. Je pùvabné sledovat a zamýšlet se nad tím, co nám chtìl støedovìký umìlec sdìlit, když vidíme, jak od pergamenu visí peèet'. Je od samotného Boha Otce? Na nìkterých obrazech má Marie oèi doširoka otevøeny v nìmém úžasu nad tím, co se právì dovìdìla, na jiných je má zavøeny ve sladkém spánku, v nìmž mìla živý sen o archandìlu Gabrielovi, poslu Božím…
Mnoho plastik je vìnováno tématu Zvìstování. Zaujala mì obzvláštì jedna socha, už si ani nepamatuji, kde jsem ji vidìl, ale uvízla mi v pamìti svojí monumentalitou. Marie sedí na sedátku a k jejímu uchu, k nìmuž andìl pøikládá spojené dlanì do jakési trubièky, má široce rozevøená køídla a právì svùj let „pøibrzdil“, nebot' má nohy malinko výše než trup.
Mnoho katolických kostelù je zasvìceno Zvìstování Pánì. I nìkteré klášterní sakrální stavby jsou zasvìceny této události. Má to být pøipomínka mystéria Zvìstování èlenùm øádu a akcent na toto téma, kterému je doporuèeno se vìnovat pøi rozjímání a usebrání mysli v tichu klášterních zdí ( http://vcervinka.superhosting.cz/tepla/tepla.htm ).
Ano, pøátelé, biblický pøíbìh o Zvìstování je velké téma a zaèíná jím pøíbìh o Synu Božím. A toto velké téma do nebývalé krásy rozvinulo právì gotické umìní, má pokraèování v strohosti renesance a vyvrcholení v monumentalitì baroka…
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Irské mnišství

Unread post by Jiří Motyčka »

Przemysl de Nyestieyky wrote:...proto by jistì nebylo od vìci, v tématu Støedovìká bible, nasmìrovat diskusi trochu tímto smìrem... Tedy… rozšíøení klášterní pùsobnosti...
Irské mnišství pøes svoji nespornou a upøímnou askezi bylo velice èinné (mise smìrem do kontinentální Evropy - http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=246 ), nijak vzdálené a odpoutané od svìta a pozemského života, charakteristické intenzivní èinností duchovní ve prospìch pohanských, ještì nechristianizovaných lokalit. Svojí nezištnou službou pro svého Pána a Spasitele byli všude cizinci ale zároveò stále doma ve svém „pøíbytku“. Žili pro svùj posvátný a asketický ideál s úžasným akcentem na lásku k bližnímu bratru v Kristu nebo i k potenciálnímu bratru, kterého teprve nenásilnì zasvìcovali do køesanské víry. K této misijní èinnosti v jejich podání, jejímž fundamentem bylo šíøení víry v Ježíše Krista, jim patrnì staèily pouze texty evangelisty Jana z Nového zákona.
Myslím, že i nìkterým dnešním teenagerùm by irští mniši patrnì museli imponovat, aspoò tìmi „úèesy“. Posuïte sami podle toho, jak vypadali. Drsné vzezøení s dlouhým vousem a ještì delší poutnickou holí. Témìø dohola ostøíhaní, jen nad èelem uzouèký vìneèek vlasù a ze zbytku nevyholeného temena spuštìný pøedlouhý zbytek vlasù.
Pøes ramena mìli pøehozen kožený vak s knihami, také èutoru s vodou a na prsou se jim pohupovaly schránky s relikviemi a skøíòka s posvìcenými hostiemi. Takto vybavení vším potøebným se vydávali na dlouhé cesty za svým posláním a se svým poselstvím...
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

zabij...

Unread post by Jiří Motyčka »

Stanislav wrote:...jak strašná kniha je Starý zákon. Kniha plná krve a násilí. Je tam tøeba - desatero - a hned na dalších stránkách Hospodin pøikazuje svému národu - a teï vraždìte. Nejhorší mi pøipadají pøíkazy - zabijte je i s dìtmi...
Starozákonní Jahve byl mnohdy nemilosrdný, nesmiøitelný, dlouho si ho vyvolený lid, když se tøeba zaèal opìtovnì klanìt zlatému teleti, musel udobøovat. Ano, tento Jahve byl nadmíru pøísný. Ale Hospodin svùj lid pøesto všechno miluje a nekáže mu, aby šel v jeho jménu a hromadnì vraždit starce, ženy, a dìti. To všechno jsou buï lidské nálezky (špatný nebo úèelový výklad) a nebo se to dìje v duchu starozákonního imperativu "...oko za oko, zub za zub..." (Ex 21,24; Lv 24,20 a Dt 19,21) a tedy nikoli bez prvotní pøíèiny...

A máš-li snad na mysli tohle, cituji: "Král dal židùm všude po všech mìstech právo, aby se shromáždili a postavili na obranu svých životù, aby vyhladili, povraždili a zahubili všechnu váleènou moc národa a krajiny tìch, kteøí by je napadli, i s dìtmi a ženami, a koøist po nich aby si vzali jako lup." (Est 8, 11), tak tím, kdo tady pøikazuje, pøesnìji øeèeno opravòuje, není Hospodin, ale král Achašveróš, pravdìpodobnì tedy perský král Xerxes I. ...
User avatar
Kateřina_z_Landštejna
Vévodkyně
Posts: 423
Joined: 17 Apr 2007 15:44

Re: Irské mnišství

Unread post by Kateřina_z_Landštejna »

Jiøí Motyèka wrote:Irské mnišství pøes svoji nespornou a upøímnou askezi bylo velice èinné (mise smìrem do kontinentální Evropy - http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=246 ), nijak vzdálené a odpoutané od svìta a pozemského života
Ellis Petersová (Pageterová) popisuje v jedné ze svý cadfaelovských støedovìkých detektivek moc pìknì systém welškého a irského klášternictví. A pøesnì jak øíkáš - bylo velmi blízké normálním lidem, bìžnému životu. Nemluvì o tom, že i vstupování do a vystupování z kláštera bylo podstatnì snadnìjší, než v pozdìjíšch staletích. Klášter bylo do nìjakého 13. možná 14. století studnou vìdomostí, útoèištìm ohrožených, školou, lékárnou. Pomìrnì pøátelským místem, jehož se lidé nebáli, ale mìli k nìmu úctu. Ale pak... :-k
-----------------------------------------------------------------------------------
Chjo - já když ètu o "vyvoleném národì", tak mi naskakuje vyrážka jak Himálaj a dostávám astmatické záchvaty #-o :D
Volo, multum, statim!
Stanislav
Zeman
Posts: 105
Joined: 05 Nov 2007 21:35

Unread post by Stanislav »

Starozákonní Jahve byl mnohdy nemilosrdný, nesmiøitelný, dlouho si ho vyvolený lid, když se tøeba zaèal opìtovnì klanìt zlatému teleti, musel udobøovat. Ano, tento Jahve byl nadmíru pøísný. Ale Hospodin svùj lid pøesto všechno miluje a nekáže mu, aby šel v jeho jménu a hromadnì vraždit starce, ženy, a dìti. To všechno jsou buï lidské nálezky (špatný nebo úèelový výklad) a nebo se to dìje v duchu starozákonního imperativu "...oko za oko, zub za zub..." (Ex 21,24; Lv 24,20 a Dt 19,21) a tedy nikoli bez prvotní pøíèiny...
Nemyslím, Jiøí, že máš pravdu. Celý Starý zákon je podle mne, oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy. Èím se vlastnì provinili pùvodní obyvatelé Zaslíbené zemì - bránili své rodiny a domovy - pøed Izraelem vedeným Hospodinem. Tak vybil Jozue celou zemi......nikoho nenechal vyváznout, vše co dýchalo , vyhubil jako klaté, jak kázal Hospodin (Jozue 10). A nejednalo se podle mne o "...oko za oko, zub za zub..." . Ve ètvrté knize Mojžíšovì je jeden hezký pøíklad : Pomsta nad Midjánci. V Bibli není uvedeno, že by se Midjánci nìjak provinili, ale naopak Židé høešili s Midjánkami. Z logického pohledu se provinili Židé. Pøesto Hospodin øekl Mojžíšovi " Napadni Midjánce a pobijte je". Když se tak stalo, ušetøila vojenská výprava Židù ženy a dìti. Mojžíš se však rozèílil " Nyní zabijte všechny dìti mužského pohlaví a všechny ženy jež poznaly muže. Panny si pak ponechte pro sbe". A z celé knihy je patrné, že Mojžíš jenom tlumoèí Hospodina. (4.Kniha Mojžíšova 31)
Pokud si ti udatní váleèníci mìli ponechat panny pro ssebe, nemohly se Moábky pøedtím nìjak provinit (a už vùbec ne Midjánci).
Znovu musím opakovat - je to kniha plná hrùzy.
Vím, že jsem vytáhl jen malou èást z Bible (dobývání Svaté zemì) a že celá kniha je o nìèem jiném. Ale stále pøemýšlím, proè právì v této èásti je uvedeno ono slavné " nezabiješ".
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Starozákonní krutosti – úvod

Unread post by Jiří Motyčka »

Zaènu od „konce“.
Stanislav wrote:Ale stále pøemýšlím, proè právì v této èásti je uvedeno ono slavné "nezabiješ"…
Je uvedeno v èasové posloupnosti. Starý zákon je totiž také jakýmsi „soupisem“ dìjin vyvoleného národa. A ono páté pøikázaní není ani tak „slavné“ jako spíš „profláklé“.
Imperativ „nezabiješ“ se nevztahuje a ani nemùže vztahovat na váleèné bìsnìní. Pokud ano, tak židé ani køesané by nikdy žádnou válku nepoznali a žili bychom dodnes jako v ráji. Bohužel žijeme na zemi. Podle tohoto pøikázání, kdyby tì nìkdo vojensky napadl, tak bys èekal jen jako vrtohlavá ovce, až tì nepøítel podøízne, protože by ses ani za cenu vlastního života nechtìl provinit proti pátému pøikázání. Vím, týká se to pøedevším obranné války.

Kdyby se napø. husité tímto pøikázáním „øídili“, tak rodící se první evropská reformace by byla znièena v samém poèátku a utopena v krvi už první køížovou výpravou. Nelze prostì toto pøikázání dávat do souvislosti s válkou a obrannou už vùbec ne. To mohou dìlat bohužel pouze pacifistiètí snílkové a idealisti.
Moderní èeská historiografie si dala tu práci, aby spoèítala odkazy na Písmo v korespondenci Jana Žižky. Došla - pro nìkoho možná - k pøekvapivému závìru. 75% odkazù je na Starý zákon a jenom zbytek na Nový zákon. Nepøemožitelný se na základì svých vítìzství považoval za prodlouženou ruku Hospodinovu. Doba vymknutá z kloubù byla brutální a krutá. Proto byla Žižkovi, jemuž se válka stala øemeslem, bližší starozákonní nesmiøitelnost a krutost než apel Nového zákona. Abychom však tohle bezezbytku pochopili, museli bychom v Žižkovì dobì, tedy v éøe pozdního støedovìku 1. tøetiny 15. st., žít.

Ježíš Kristus svým pozemským životem pøedurèil tezi, kterou èteme v první Janovì epištole (1J 4, 8 ): „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bùh je láska“. (Vidíme zde diametrální odklon od starozákonní nesmiøitelnosti.) Nechci ani poèítat, kolik bylo vyhlášeno výprav ve jménu Boha a pod symbolem køíže napø. na ochranu Božího hrobu, proti pohanùm nebo proti èeským kacíøùm. A tak bychom mohli pokraèovat...

Nejsem teolog ani biblista, tím ménì exegetik, ale jedno vím s naprostou jistotou. Písma Starého i Nového zákona se dají vykládat, nechci øíci rovnou libovolným, ale nìkolikerým zpùsobem zcela urèitì. O tom se mìl možnost pøesvìdèit napø. náš M. Jan Hus na koncilu v Kostnici a vyslanci husitù na koncilu v Basileji, kde se sešel výkvìt tehdejší køesanské vzdìlanosti a uèenosti. Mimochodem stejné je to i s Koránem. I Mohamedovo uèení vykládají, jak je všeobecnì známo, jinak tolerantní muslimové a zcela jinak militantní fundamentalisté napø. z teroristických organizací.
Tolik tedy na úvod.

pokraèování...
Last edited by Jiří Motyčka on 20 Dec 2007 15:56, edited 6 times in total.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Starozákonní krutosti – pokraèování

Unread post by Jiří Motyčka »

...pokraèování
Stanislav wrote:...Celý Starý zákon je podle mne, oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy...
Dejme tomu. Ale až na tato tøi slùvka: „celý“, "oslavou" a „celé“. Tady naopak nemohu souhlasit já, a to kategoricky. (S èím se z uvedeného citátu dá souhlsit, pak už mnoho nezbývá a je to ménì podstatné.)
Židé totiž vedli i obranné války proti jiným uchvatitelùm a ne vždy se jim to daøilo. Napø. proti Nabúkadnezarovi (Nabuchodonozorovi), po jehož tažení proti Judeji následuje tzv. Babylónské zajetí, jehož souèástí bylo vyvrácení i Hospodinova domu v Jeruzalémì a jeho pád (2K 24, 1-4; 25, 8-9). Byl to Hospodinùv trest za neodpustitelné høíchy, které páchal vyvolený lid a jeho vládci. Tady poznáváme Hospodina trestajícího a jestli je tohle nìjaká "oslava", pak jedinì trestu za høíchy.
Stanislav wrote:...Ve ètvrté knize Mojžíšovì je jeden hezký pøíklad : Pomsta nad Midjánci...
Ale to je pøesnì dle principu „oko za oko, zub za zub“, protože nejprve se provinili Midjánci a Moábci a za to je stihla pomsta, trest Hospodinùv. Chcete-li tedy, Hospodin byl i pomstychtivý. (Mimochodem Midjánci byli také tìmi, kteøí prodali Josefa do otroctví.)

Ke zbývající èásti tvého pøíspìvku struènì, souhrnnì, ale hlavnì chronologicky:
ad Mojžíš: Mojžíš se rozbìsnil už tehdy, když lascivní Moábky nepokrytì zvaly vyvolený lid "k obìtním hodùm svého božstva" (Nu 25, 2). Jaképak že to bylo božstvo? No, pøece povìstný Baal a ty slavnosti mìly sexuální, až orgiastický charakter. To se Hospodin, kterého poznáváme tentokrát jako Boha žárlivého, taktéž rozzlobil svatým hnìvem, protože se jednalo o paktování se s midjánskými skupinami spolèenými s Moábci a flagrantní porušení prvního pøikázání. Bylo tøeba proto ráznì zakroèit. Mùžeme se donekoneèna pøít o adekvátnosti té odvety.
Hospodin nepøikazuje zabíjet ženy a dìti, když øíká Mojžíšovi: „Vykonáš za syna Izraele pomstu na Midjáncích a pak budeš pøipojen ke svému lidu.“(Nu 31, 2) To, o èem píšeš ty, se opravdu událo na rozkaz Mojžíše, který se však Hospodinem „pouze“ ohánìl.
Nechci slovíèkaøit, ale ètìme, prosím, text Písma velice pozornì a rozlišujme to, co naøizuje Hospodin a to, co dìlá smrtelný èlovìk v „Jeho jménu“ (viz pøedchozí moje pøíspìvky). To jsou pak mj. ony tzv. lidské nálezky ...

ad Jozue: Byl vojevùdcem, který Izrael pøevedl pøes Jordán do zemì zaslíbené Hospodinem. Jericho bylo získáno bez boje. Izrael postupnì dobývá jižní a pak severní koalici kenaanských králù, etc. Protože toto tažení je vítìzné, je jasné, že je doprovázeno Hospodinem.
K tomuto textu, jež zakonèuje „jižní tažení“: „Tak vybil Jozue celou zemi, (...) a všechy jejich krále. Nikoho nenechal vyváznout, vše, co dýchalo, vyhubil jako klaté, jak pøikázal Hospodin, Bùh Izraele.“ (Joz 10, 40), já mohu jen dodat, že to není ani výrok Hospodina, ani výrok Jozua, je to „pouze“ komentáøový a vyprávìcí text Písma...

pokraèování...

P.S. Když je citován Biblický text, je navýsost vhodné kromì kapitoly, zvláštì dlouhé, uvádìt i verš...
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Starozákonní krutosti – závìr

Unread post by Jiří Motyčka »

...dokonèení.

Protože „Nikdo“ na pøedchozí pøíspìvky nereagoval (oèekával jsem pøedevším reakci od iniciátora tohoto zajímavého subtématu), dovoluji si pokraèovat v argumentaci, která se subjektivní názor snaží dostat do vyváženìjší polohy, jiného svìtla a podívat se na daný problém ponìkud z nadhledu.
Stanislav wrote:...Celý Starý zákon je podle mne, oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy...
Není a i ty to možná(?) moc dobøe víš. Ano, to, o èem jsme psali v pøedchozích pøíspìvcích se týkalo øeknìme „dobyvaèné“ války „ospravedlnìné“ tím, že se jednalo o Hospodinem zaslíbenou zemi pro Jeho vyvolený lid. Tady Starý zákon preferuje tzv. „zákon dobývání“ vtìlený i do pøíbìhu o dobývání Jericha (Joz 6, 1 – 27), které bylo dobyto bez boje, nebo bojovníci jsou oèištìni obøízkou a svátostným obecenstvím s Hospodinem. Krutosti v knize Jozue jsou pro mnohé ètenáøe témìø nesnesitelné. Vím. Ale jedná se zde i o zdùraznìní jakéhosi kultovního protikladu Boha a bohù nepøátel vyvoleného lidu. Ale to se již dostávám na tenký led teologické exegeze, která by asi pøestala být pro mnohé srozumitelnou.

Už jsem se o tom zmiòoval v pøedchozím. Jozue je skuteèným dobyvatelem, ale boje Soudcù jsou již veskrze obranné. Jen namátkou. Otoniel (Otníel Sd 1, 12 – 15; 3, 7 – 11), Gedeón vítìzí nad Midjánci, (madiánskými) loupeživými koèovníky sedlajícími velbloudy a devastujícími úrodu Izraele (Sd 6 – 8) a Samson, solitér v boji proti Pelištìjcùm (Filištínským) (Sd 13 – 16).

Støedovìké rytíøské zásady, týkající se utiskovaných, vdov a sirotkù, jsou rovnìž zásadami køesanskými a mají základ v Písmu Starého zákona: „Uète se èinit dobro. Hledejte právo, zakroète proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pøe vdovy.“ (Iz 1, 17)
Bùh už nechce války, chce koneènì mír, dozvídáme se pozdìji od prorokù. Napø.: „I pøekují své meèe na radlice, svá kopí na vinaøské nože. Pronárod nepozdvihne meè proti pronárodu, nebudou se již cvièit v boji.“ (Iz 2, 4)...

Na závìr jsem si ponechal tøešinku na dortu, Píseò písní resp. Píseò Šalamounovu. Je to óda na lásku, oslava nejkrásnìjšího citu, jehož síla je porovnávána se smrtí, a chvalozpìv vztahu mezi lidmi: „Vždy silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její – žár ohnì, plamen Hospodinùv.“ (Pís 8, 6).
A nebojme se konstatovat, že v pasážích popisujících vztah muže a ženy, je text i lehce eroticky podbarvený.
Ty pasáže Písnì písní, které popisují lásku obecnì, chápali v Husových dobách ale i Kraliètí jako alegorii èi archetyp vztahu Boha (Krista) a jeho lidu (církve).

Ano, i toto jsou ony „kruté“ starozákonní texty, jimiž je také prodchnuta "celá kniha" ...
Stanislav
Zeman
Posts: 105
Joined: 05 Nov 2007 21:35

Unread post by Stanislav »

J.M. napsal :
Protože „Nikdo“ na pøedchozí pøíspìvky nereagoval (oèekával jsem pøedevším reakci od iniciátora tohoto zajímavého subtématu), dovoluji si pokraèovat v argumentaci, která se subjektivní názor snaží dostat do vyváženìjší polohy, jiného svìtla a podívat se na daný problém ponìkud z nadhledu.
Stanislav napsal:
...Celý Starý zákon je podle mne, oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy...
Není a i ty to možná(?) moc dobøe víš. Ano, to, o èem jsme psali v pøedchozích pøíspìvcích se týkalo øeknìme „dobyvaèné“ války „ospravedlnìné“ tím, že se jednalo o Hospodinem zaslíbenou zemi pro Jeho vyvolený lid.
Svým prvním pøíspìvkem na toto téma, jsem se nechtìl pouštìt do rozboru Starého zákona. Chtìl jsem jen uvést dojem, který na mne tato kniha udìlala.
Stanislav napsal:
Co myslíte? Nevycházelo støedovìké pronásledování židù právì ze znalosti Starého zákona? Vždy to rozhodnì není kniha osavující nìjaký národ, èi vùdce (Mojžíše a pod.), ale krvavá historie dobyvatelù.
Proè køesané po celý (nejen) støedovìk pronásledovali Židy? Vždy ty koho si vážili a milovali (z dìjin svého náboženství) byli Židé. A už to byl Jan Køtitel, Panna Maria, sv.Josef, Máøí Magdaléna èi Apoštolové. Proè tuto lásku nepøenesli na celý národ?
Nevìøím, že to bylo zpùsobeno tím "vždy nám zabili Spasitele". V tom pøíbìhu o umuèení Krista vystupují Židé jako žalobci. Ale Židi nebyli sami - soudil Øíman, muèili Øímani a popravovali také Øímané. Je jasné, že bez udání Židù, by nemohl být Kristus popraven. A židovská nobilita (zákoníci a farizeové) si pøála jeho smrt. Že byl dav Židù pøi procesu obratnì zmanipulován, není nic divného. Takové manipulace znali urèitì i ve støedovìku, jako je známe i my. Stejnì tak byli zmanipulováni i pøítomní øímští vojáci. A nikdy jsem se nedozvìdìl, že by køesané stejnì nenávidìli obyvatele Apeninského poloostrova (potomky Øímanù).
Bylo to snad proto, že Židé žijící mezi køesany, žili trochu jinak, trochu jinak vypadali, udržovali si svoji komunitu a své staré náboženství? Ale vždy to jejich náboženství byl základ køesanství.
A urèitì to nebylo proto, že si Hospodin vybral jako svùj milovaný národ právì Židy? A ne nás Slovany, Franky, Vlachy nebo Germány. To by zase odporovalo køesanské lásce k Bohu (kterou urèitì všichni cítili) a strachu z nìj.

Možná, že to vše snad trochu pùsobilo na hodnocení Židù prostým køesanem. Já si však myslím, že to hlavnì byla manipulace (snad i nevìdomá) vykladaèù Písma (knìží). A ta možná vycházela z netolerance (která byla s vírou nìjak svázána) a využívala i znalosti Starého zákona.

Snad je to nìkde zasunuto v "genech lidí", ale veškerá tolerance k odlišnosti druhého èlovìka konèí tam, kde se støetává "mé náboženství" s "jeho odlišnou vírou". Dìjiny nás uèí, že v tom byli lidé nesmiøitelní (a jsou dosud). A povìsti o takové toleranci nìkterých komunit (napø. prvních Øímanù) byly buï jen povìstí nebo to bylo èistì úèelové. A bylo chápáno jen jako doèasná tolerance. I to pøece známe. Všimìte si napø. ekumenických snah køesanù v Evropì. Vždy o toto dorozumìní se køesané pokouší již témìø 1700 let. A to k sobì mají tak blízko. Vždy jde vlastnì o jedno náboženství, jen s rùznými výklady.
A tato netolerance, možná podvìdomá, mìla i vliv na výklad Písma pro lidi, kteøí si nemohli v Bibli èíst. Je docela možné, že knìží èetli Starý zákon už s tím "podívejte se co ti Židé vše vyvádìli". Mohli potlaèit "židovství" napø. pøi výkladu Destera, Písni písní a pod. A zdùraznit je pøi líèení dobývání Svaté zemì. Stejnì tak mohli pøi výkladu Nového zákona zdùraznit "židovství" u farizejù a potlaèit u všech ostatních.
A lidová slovesnost si pøidala povìry a fámy a už se to dìjinami táhlo po staletí.
I v dobì, kdy už bylo možné, pro velkou vìtšinu lidí si pøeèíst Bibli sám, mohl Starý zákon na nevzdìlané (jako jsem napø. já), pùsobit stejnì násilnicky. A stejnì jako já si ani neuvìdomovali, že jde o dìjiny jednoho národa, a že ostatní národy se pøi dobývání území chovaly stejnì.
Vìøím, že napø. náš kmen pøi cestì z Kavkazu (pokud se stìhoval odtud) za sebou nechával "potoky" krve a zde se nechoval o nic lépe.

Ostatnì podobnou manipulaci jsme zde pøedvedli s Jirkou. Oba jsme ze Starého zákona vytrhávali urèité jednotlivosti (události) a komentovali je podle vlastního zámìru. Já chtìl zdùraznit to násilí, které ve Starém zákonì je a Jirka zase to dobré co kniha obsahuje.

Stejnì by mne zajímalo kdo z vás Starý zákon èetl a co si o nìm myslíte?
A už vùbec nechápu - co je v Židech za vitalitu, že ty staletí vùbec pøežili.
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

manipulace

Unread post by Jiří Motyčka »

Stanislav wrote:...Ostatnì podobnou manipulaci jsme zde pøedvedli s Jirkou. Oba jsme ze Starého zákona vytrhávali urèité jednotlivosti (události) a komentovali je podle vlastního zámìru...
Obávám se, že nazývat to "manipulací", není zcela pøesné. Já jsem "vytrhával" ne proto, že bych chtìl "manipulovat", ale proto, že jsem chtìl reagovat na tuto tendenèní a ve své podstatì nepravdivou tezi:
Celý Starý zákon je ... oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy.
Nic víc, nic míò.

Proto jsem se snažil uvésti zcela opaèné argumenty, které by tuto "tezi" aspoò trochu uvedly na pravou míru. Je tøeba si uvìdomit, že toto ètou i kolemjdoucí, kteøí v ruce Bibli tøeba vùbec nikdy nedrželi. A pak taková výše uvedená teze je pøesnì to, co chce ateista èeské provenience slyšet...
*****
A reakci na tohle...
Proè køesané po celý (nejen) støedovìk pronásledovali Židy?
...jsem umístil :arrow: SEM.