J.M. napsal :
Protože „Nikdo“ na pøedchozí pøíspìvky nereagoval (oèekával jsem pøedevším reakci od iniciátora tohoto zajímavého subtématu), dovoluji si pokraèovat v argumentaci, která se subjektivní názor snaží dostat do vyváženìjší polohy, jiného svìtla a podívat se na daný problém ponìkud z nadhledu.
Stanislav napsal:
...Celý Starý zákon je podle mne, oslavou dobyvaèné a uchvatitelské války. Je to duch celé knihy...
Není a i ty to možná(?) moc dobøe víš. Ano, to, o èem jsme psali v pøedchozích pøíspìvcích se týkalo øeknìme „dobyvaèné“ války „ospravedlnìné“ tím, že se jednalo o Hospodinem zaslíbenou zemi pro Jeho vyvolený lid.
Svým prvním pøíspìvkem na toto téma, jsem se nechtìl pouštìt do rozboru Starého zákona. Chtìl jsem jen uvést dojem, který na mne tato kniha udìlala.
Stanislav napsal:
Co myslíte? Nevycházelo støedovìké pronásledování židù právì ze znalosti Starého zákona? Vždy to rozhodnì není kniha osavující nìjaký národ, èi vùdce (Mojžíše a pod.), ale krvavá historie dobyvatelù.
Proè køesané po celý (nejen) støedovìk pronásledovali Židy? Vždy ty koho si vážili a milovali (z dìjin svého náboženství) byli Židé. A už to byl Jan Køtitel, Panna Maria, sv.Josef, Máøí Magdaléna èi Apoštolové. Proè tuto lásku nepøenesli na celý národ?
Nevìøím, že to bylo zpùsobeno tím "vždy nám zabili Spasitele". V tom pøíbìhu o umuèení Krista vystupují Židé jako žalobci. Ale Židi nebyli sami - soudil Øíman, muèili Øímani a popravovali také Øímané. Je jasné, že bez udání Židù, by nemohl být Kristus popraven. A židovská nobilita (zákoníci a farizeové) si pøála jeho smrt. Že byl dav Židù pøi procesu obratnì zmanipulován, není nic divného. Takové manipulace znali urèitì i ve støedovìku, jako je známe i my. Stejnì tak byli zmanipulováni i pøítomní øímští vojáci. A nikdy jsem se nedozvìdìl, že by køesané stejnì nenávidìli obyvatele Apeninského poloostrova (potomky Øímanù).
Bylo to snad proto, že Židé žijící mezi køesany, žili trochu jinak, trochu jinak vypadali, udržovali si svoji komunitu a své staré náboženství? Ale vždy to jejich náboženství byl základ køesanství.
A urèitì to nebylo proto, že si Hospodin vybral jako svùj milovaný národ právì Židy? A ne nás Slovany, Franky, Vlachy nebo Germány. To by zase odporovalo køesanské lásce k Bohu (kterou urèitì všichni cítili) a strachu z nìj.
Možná, že to vše snad trochu pùsobilo na hodnocení Židù prostým køesanem. Já si však myslím, že to hlavnì byla manipulace (snad i nevìdomá) vykladaèù Písma (knìží). A ta možná vycházela z netolerance (která byla s vírou nìjak svázána) a využívala i znalosti Starého zákona.
Snad je to nìkde zasunuto v "genech lidí", ale veškerá tolerance k odlišnosti druhého èlovìka konèí tam, kde se støetává "mé náboženství" s "jeho odlišnou vírou". Dìjiny nás uèí, že v tom byli lidé nesmiøitelní (a jsou dosud). A povìsti o takové toleranci nìkterých komunit (napø. prvních Øímanù) byly buï jen povìstí nebo to bylo èistì úèelové. A bylo chápáno jen jako doèasná tolerance. I to pøece známe. Všimìte si napø. ekumenických snah køesanù v Evropì. Vždy o toto dorozumìní se køesané pokouší již témìø 1700 let. A to k sobì mají tak blízko. Vždy jde vlastnì o jedno náboženství, jen s rùznými výklady.
A tato netolerance, možná podvìdomá, mìla i vliv na výklad Písma pro lidi, kteøí si nemohli v Bibli èíst. Je docela možné, že knìží èetli Starý zákon už s tím "podívejte se co ti Židé vše vyvádìli". Mohli potlaèit "židovství" napø. pøi výkladu Destera, Písni písní a pod. A zdùraznit je pøi líèení dobývání Svaté zemì. Stejnì tak mohli pøi výkladu Nového zákona zdùraznit "židovství" u farizejù a potlaèit u všech ostatních.
A lidová slovesnost si pøidala povìry a fámy a už se to dìjinami táhlo po staletí.
I v dobì, kdy už bylo možné, pro velkou vìtšinu lidí si pøeèíst Bibli sám, mohl Starý zákon na nevzdìlané (jako jsem napø. já), pùsobit stejnì násilnicky. A stejnì jako já si ani neuvìdomovali, že jde o dìjiny jednoho národa, a že ostatní národy se pøi dobývání území chovaly stejnì.
Vìøím, že napø. náš kmen pøi cestì z Kavkazu (pokud se stìhoval odtud) za sebou nechával "potoky" krve a zde se nechoval o nic lépe.
Ostatnì podobnou manipulaci jsme zde pøedvedli s Jirkou. Oba jsme ze Starého zákona vytrhávali urèité jednotlivosti (události) a komentovali je podle vlastního zámìru. Já chtìl zdùraznit to násilí, které ve Starém zákonì je a Jirka zase to dobré co kniha obsahuje.
Stejnì by mne zajímalo kdo z vás Starý zákon èetl a co si o nìm myslíte?
A už vùbec nechápu - co je v Židech za vitalitu, že ty staletí vùbec pøežili.