Fórum zájemců o historii

Durdík uvažoval o hradech Osek-Rýzmburk, Lichtenburk-Lichnice, Klapý-Házmburk, Kunětická Hora, Hradiště-Tábor...

On tvrdil, že ve 13.století byl schopen postavit velký hrad jen král. Uznával jen 2 vyjimky --Starou Dubou pánů z Dubé a rožmberské Příběnice.
A byl za to kritizován z více stran, jak jsem psal zčásti asi oprávněně--dle mého třeba u Oseka, Házmburku i Lichtenburku to nemusí být pravda.
Naopak u Kunětické hory a Tábora bych tomu věřil.

Tak ve 13. století nebo konkrétně v první polovině 13. století, vznikl poměrně velký hrad Brada na Jičínsku, který si dal zřejmě vystavět jeden z Načeraticů. Je to nejstarší hrad v širokém okolí a tím pádem jeden z nejstarších v Čechách. První listina je z roku 1258 a připomíná se na ní Načerat z Brady.

Chvilku jsem uvažoval, jestli to nemohl být stavební záměr krále, protože synovi Načerata Lévovi, bylo zboží i s hradem odebráno, a král Václav II. mu daroval bezvýznamnou a totálně zapadlou ves Štítary a ves Konecchlumí, která mu patřila a po které se potom psal...
Tohle se stalo ale po delší době. Až v roce 1304.
Zajímavá je ale podobnost s Přemyslem O. II. Ten, pokud se dobře pamatuju, nechal postavit Poličku lokátorem Konrádem z Limberka, zboží mu odňal a v roce 1304, byla Polička již městem věnným stejně, jako Jičín u Brady...

Takže jsou dvě varianty. Ta méně pravděpodobnější je ta, že Jičínsko už bylo tehdy v zájmu Přemyslovců a Načeratici měli funkce kolonizátorů.
Nebo druhá varianta, která je dnes nejpropagovanější , že mezi Lévou a Václavem II. došlo k neznámé konfliktní situaci a Václav Lévu z okolí Jičína vystěhoval...

Otázka je, jestli je celá rozloha dnešní zříceniny dílem jedné stavební fáze, nebo jestli se hrad postupně rozrůstal, jako to mu bylo u již zmíněného Oseku. Bradou se tuším nikdo podrobně nezabýval, alespoň jsem neviděl žádný analytický rozbor.

Zany píše:Otázka je, jestli je celá rozloha dnešní zříceniny dílem jedné stavební fáze, nebo jestli se hrad postupně rozrůstal, jako to mu bylo u již zmíněného Oseku. Bradou se tuším nikdo podrobně nezabýval, alespoň jsem neviděl žádný analytický rozbor.

To se asi nepodaří zjistit, protože kopec je zdevastován těžbou kamene.
Každopádně i to, co zbylo, má rozlohu 7 000 m2. Délka pozůstatku je 110 metrů a šířka 60 metrů. To je dnešní situace po těžbě kamene, takže hrad byl o něco větší. I tak se jedná o velmi rozsáhlé sídlo a na polovinu 13. století nezvykle velké...

Jenže se asi nikdy nedozvíme, jakou to opravdu mělo v tom 13. století rozlohu. Těch 7000 m2 to mohlo nabrat až v průběhu času.

Zany píše:Jenže se asi nikdy nedozvíme, jakou to opravdu mělo v tom 13. století rozlohu. Těch 7000 m2 to mohlo nabrat až v průběhu času.

Dá se ale usoudit podle toho, jak hrad plnil svou rezidenční funkci. Teda spíš neplnil.
Od roku 1305 do roku 1383 nemáme o Bradě žádnou přímou písemnou zprávu. K roku 1383 se připomíná Matěj z Brady - tady se přiznám, že nevím vůbec kdo to je, ale musel to být nějaký Vartemberk z velišské větve, protože do vesnice Brada (Podbradí) dosazovali faráře právě Vartemberkové, sedící na Veliši. Takže Brada měla jen funkci vojenskou - ne správní. To samé platí i k roku 1407, kdy dosazoval Petr z Vartemberka a z Veliše do Podbradí nového faráře.

Po husitských dobách, Brada plnila správní funkci několikrát, ale vždy jen krátce. Navíc zcela určitě po roce 1482 byla opuštěna.
Takže na významnější přestavby nebylo mnoho času. A v dobách, kdy Brada patřila pod Vartmberský Veliš, byl hrad na pokraji zájmu a nebyl zřejmý důvod k významnějším přestavbám.

Hradní příkop by měl kopírovat původní areál, takže i to ukazuje na původní velikosti od samého počátku.
Další faktem může být, že Žižka prošel kolem Brady nejmíň dvakrát, ale hrad přežil bez úhony, přičemž velmi blízko, vypálil několik vesnic - některé nebyli ani obnoveny...

K tématu článek M.R. Pauka, polsky: http://www.academia.edu/1503885/Pauk_Fu ... dniowieczu

Až teď jsem dočetl ten článek. Pauk tam tvrdí, že hradní regál ve střední Evropě existoval ve 13. století, první hrady i u nás budoval okruh lidí kolem panovníka (Václav I.). Po tatarském nájezdu a v druhé polovině 13. století byl ve většině zemí regál porušován (v Rakousku kompromis), panovníci to řešili většinou nárazovými pacifikačními akcemi (bořením hradů). V Uhrách Béla IV. po 40. letech měl dávat hradní regál společně s majetky při kolonisaci země.
Jedna zajímavá poznámka - bořeny měly být i hrady (doloženo v Uhrách a Rakousku), které měly malé zázemí a hrozilo tak, že se posádka vrhne na loupeživou kariéru.

Ježek píše:Pauk tam tvrdí, že hradní regál ve střední Evropě existoval ve 13. století, první hrady i u nás budoval okruh lidí kolem panovníka (Václav I.). Po tatarském nájezdu a v druhé polovině 13. století byl ve většině zemí regál porušován (v Rakousku kompromis), panovníci to řešili většinou nárazovými pacifikačními akcemi (bořením hradů).

Dokládá to něčím ve vztahu k Čechám a Moravě?

Zásahy Václava II., Jana Lucemburského na Moravě, regálem Rožmberků (Helfenburk) a Bavorovi ze Strakonic (Prácheň) a zmínkami letopisců o výstavbě církevních fortifikací za Přemysla II.

Něčeho se dotýká Vaníček na stránkách svojí univerzity - http://people.fsv.cvut.cz/~vanicvr1/studie/6studie.pdf Nečetl jsem to celý, moc se v tomhle tématu nevyznám, název je mnohoslibný, týká se ale hlavně revindikací Přemysla Otakar II., a tím i toho, jestli měl panovník právo brát a dávat hrady.. Mimo jiné na strně 2 dole: "Ale i za stabilní vlády silných králů ve 13.století prý uchvátili přední šlechtici celé královské hradní stavby, např. Jindřichův Hradec, Rýzmburk a Lichtenburk. Podle soudobých názorů měl přitom vládce „hradní regál“ na veškerá opevnění ve státě, takže šlechta by vlastně nárok ani na stavbu vlastních hradů neměla. Stavba hradu ve Strakonicích byla prý proto asi „markýrována“ založením johanitské komendy.
Trend vzestupu šlechty se údajně snažil zastavit až král Přemysl Otakar II., v tom je dokonce posuzována jeho vláda jako p
řelomová. Přemysl měl postupovat proti územním zájmům šlechty jednak svou zakladatelskou politikou (výstavba hradů
a měst, zejména v jižních Čechách údajně namířená proti rodu Vítkovců), jednak programem revindikace odcizených královských majetků, které jsou mj. obsaženy v „soupisu“ sporných hradů."

Snažil jsem se dohledat, kde vyšla ta Vaníčkova studie a google na mě vyplivl další článek na toto téma. A ten VAníček je ze sborníku Zamki i przestrzeń społeczna w Europie Środkowej i Wschodniej (Ten sborník jsem si nechal poslat z Opavy přes MVS, kdyby měl někdo zájem)

Ten Starého článek má v poznámkách odkaz na článek v Hlásce 2001/2 "Povolování stavby hradů", ten se s celým číslem dá stáhnout zde

Zany píše:Ten Starého článek...

Přečetl jsem si celou debatu ohledně hradního regálu a teprve v posledním Zanyho příspěvku je náznak na "Starého článek" akorát mi není nijak jasno, jestli se jedná o Marka Starého a jeho článek: "...tzv. Hradní regál" v Právěnhistorických studiích nebo jestli jsem to jen špatně pochopil? Protože jsem na to v debatě nikde nenašel odkaz ani jinou zmínku nebo reakci na jeho obsah. Přitom je to podle mě na toto téma nejlepší příspěvek k polemice.

Przemysl de Nyestieyky píše:...akorát mi není nijak jasno, jestli se jedná o Marka Starého a jeho článek:...

Jo, to je on.

Teď se o tomto tématu zmiňuje R. Šimůnek v knize o reprezentaci české středověké šlechty http://www.kosmas.cz/knihy/189073/repre ... e-slechty/" onclick="window.open(this.href);return false;.
Zná cca 15 dokumentů o povolení stavby hradů, ale počítá sem i lenní listiny Jana Lucemburského (např. o Střekovu).
Konstatuje, že tyto ty např. Rožemberské listiny na Maidštejn či pozdější např. na Doubravskou Horu mají takový reprezentativní charakter a stavba hradu byla asi zemských právem svobodného šlechtice.

Kdo ví, třeba ty po interregnech bořené hrady měly tu vadu, že byly na cizím pozemku.

Zde ještě něco k tématu z Anglie, i když tam to bylo jinak. http://www.castlestudiesgroup.org.uk/Li ... 0Davis.pdf

V Rakousku je v Pax Austriaca z roku 1254 (de facto zemský mír, landfríd mezi novým panovníkem a šlechtickou obcí) jeden paragraf (25), které zakazují stavbu hradu či tvrze (veste) na panství, kde byl příjem nižší než 30 hřiven.
https://www.dmgh.de/mgh_const_2/index.h ... 7/mode/1up" onclick="window.open(this.href);return false;

Max Weltin píše, že to bylo opatření proti nižší šlechtě, která si v této době nekontrolovaně začala stavět "gäuvesten"
https://www.zobodat.at/pdf/Jb-Landeskde ... 9-0225.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Po přednášce dr. Šimůnka mne napadlo srovnat povyšování měst a povolování hradů. Šimůnek říkal, že povyšování vsí na města (i na poddanská) mohl povyšovat panovník, ale v praxi se to vůbec nedělo, protože nejsou doložená skoro žádná privilegia.

Postavení hradu je finančně nákladná věc, ale z hlediska práva se nic nemění. Na pozemcích šlechty vznikne sídlo. Neovlivní to zásadně nikoho (část daní se převede na naturálie nebo služby k hradu)

U města se ale mění hodně - právní postavení poddaných, kteří se z vesničanů stanou měšťany, městská práva ovlivní i životní podmínky okolí - omezení řemesel, dodavatelské řetězce na trhy, (omezená) samospráva.

Pokud panovník pustil z ruky povyšování na města, proč by měl existovat hradní regál.