Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architektura

pravěk, starověk, novověk, moderní období

Moderator: Ježek

User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architektura

Unread post by Ingolf »

Probíhající spor o demolici domu na Václavském náměstí, řešený i v novém čísle Dějin a současnosti (1/2013) , http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a ... atkou.html je podle mě pokračujícím generačním sporem o staré a nové, o tradiční, o „ducha“, nebo o moderní, „hezčí“.
Trvání sporů o bourání nebo nebourání se táhne od konce 19. století, když se Praha bouřlivě rozrůstala. Růst se dál pomocí pohlcování okrajových částí (Vinohrad, Smíchova), vzniku nových čtvrtí (Žižkov), z okrajových částí se zástavba šířila do volné přírody a v samotném městě začaly padat staré stavby.
Za oběť padlo několik vzácných starých, ale malých kostelů, které už dávno nedokázaly pojmout veškeré věřící dané farnosti. Zničen byl románsko-gotický kostel sv. Filipa na Smíchově ( http://smichov.blog.cz/0808/kostel-sv-jakuba-a-filipa ) i se středověkými malbami, po románském kostelu sv. Lazara zůstal románský portál uložený v muzeu a jméno Lazarské ulice, z pražských rotund zůstaly stát tři, a to ještě rotundy sv. Kříže byla poničena, když sloužila jako sklad uhlí. Záchranu oněch tří rotund iniciovaly městské spolky, jinak by byly zbořeny taky..
Nejednalo se samozřejmě pouze o politiku Prahy, rotunda sv. Kateřiny v Znojmě utrpěla škody také v důsledku skladování dřeva a snad i uhlí, v Brně radní přes protesty mnohatisícových demonstrací a přes nesouhlas Vídně zbořili gotickou kapli vybudovanou Václavem II.
Typickým projevem rozrůstání měst bylo boření hradeb. Někde zmizely takřka dokonale, někde zůstaly stát části hradeb volně (Nymburk, Polička), jinde došly hradby druhotného využití. Mohly tvořit jednu zeď domů, které k ní byly nově přistavěny (nehezkým slovem se to označuje jako parazitní zástavba), nebo hradební zeď slouží místo plotu. Hezky je to vidět opět v Poličce, v Čáslavi nebo Kouřimi.
V Praze jeden pás hradeb odděloval Staré Město od okolí, po výstavbě Nového Města oddělovaly hradby obě zástavby stále. Jedna linie je patrná dodnes, když se jde z Václaváku na Staromák, tak z dolní části Václaváku se musí projít užší uličkou Na Můstku, kde kdysi stála věž, jejíž zdivo teď slouží jako zdivo jednoho paláce.
Na konci Václaváku směrem doprava vede ulice Na Příkopech, což je častý název i z jiných měst, protože tudy skutečně procházel ve středověku hradební příkop. Kolem r. 1900 byla třída Na Příkopech centrem společenského života německé menšiny, byly tu německé banky a obchody nebo Německý dům, který zastřešoval německé spolky. Směrem z dolního konce Václaváku doleva až k Vltavě vznikla zbořením hradeb (ale už dřív, po r. 1781) třída zvaná Ferdinandova, dnes Národní. Na místo hradeb tu teď vyniknou velké, umělecky vyvedené domy, nejznámější je naproti Národnímu divadlu, jak v něm sídlí kavárna Slavie. Protože zbořením opevnění a zasypáním příkopu vznikl široký pás, mohl začít logicky složit jako "třída", byly tu vysázeny aleje a místo se stalo logickým cílem setkávání a vycházek. Zbytky hradeb jsou schovány za domy, dvě bašta ještě stojí v Bartolomějské ulici na pracovištích policie. No a jako byla třída Na Příkopech centrem pražských Němců, tak byla třída Ferdinandova centrem pražských Čechů, tady se chodili korzovat, ukazovat se v nových šatech nebo v dobré společnosti (možná i z důvodu českého společenského centra se třída po r. 1918 přejmenovala na Národní). Využívání takové městské tepny pro sebereprezentaci funguje na Národní asi dodnes, jsou tam luxusní obchody i kavárny, kam se lidi chodí ukazovat (v Liberci mi přijde, že pro podobný účel slouží ulice Pražská, která začíná na náměstí).
V Praze bylo hodně diskutovaným modernizačním krokem tzv. asanace Židovského města. Staré budovy byly přibližně po r. 1850 samotnými Židy opouštěny, a tak se do nich nasquatovali lidé z nižších sociálních skupin. Domy byly samy o sobě hygienicky nevyhovující, vzhledem k povaze nových obyvatel se staly centry epidemií a celá městská část centrem kriminality.
Radnice tedy začala staré domy bourat, ponechány byly radnice, synagogy i židovské hřbitovy; to uvádím preventivně pro odmítnutí pochyb, že asanace byla skrytým antisemitským nebo antijudaistickým krokem. Co už ale asi bylo věcí ideologie, když za oběť bourání padla i bývalá prelatura u kostela sv. Mikuláše (kostel sám stojí už na Staromáku, ten bílý barokní), kterou postavil Dietzenhofer. Mladočeská radnice se tím údajně snažila odstranit „jezovitské" stopy na tváři Prahy.
Asanace probíhala od r. 1893 do první světové války. Ohlasy byly rozporuplné, někdo to vítal, architekti zůstávali ve většině neutrální, postupně se začínali ozývat odpůrci. Impulsem byl asi ten zásah proti barokním památkám, r. 1896 vzniká Manifest za starou Prahu, r. 1900 okolo iniciátorů vzniká Klub za starou Prahu. Klub funguje i dnes, angažuje se v kauzách plánovaného bourání domu na Václaváku nebo bourání nákladového nádraží Žižkov, dříve se po jeho intervenci ustoupilo od rozparcelování pozemků kolem barokního statku Kajetánky na Břevnově.
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2794
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Re: Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architek

Unread post by Viola »

Zajímavý dokument o asanaci Josefova: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1037 ... o-prazske/
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architek

Unread post by Ingolf »

Všechny ty ulice Na Hradbách, Hradební, Na Příkopech apod. mají analogii i v zámoří. Předchůdcem New Yorku byl Nový Amsterodam, založený Nizozemci. Tamní ulice Na Hradbách zněla nizozemsky Walstraat, nyní anglicky Wall Street; z města vedla cesta zvaná Śiroká, niz. Brede Weg (široký je něm. breit) a anglicky Broadway.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architek

Unread post by Ingolf »

Brány pražského opevnění, včetně lokalizace bran a několika fotek, když ještě stály..
http://www.milujuprahu.cz/2016/03/brany ... jim-konec/" onclick="window.open(this.href);return false;
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2794
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Re: Přeměna měst v 19.-20.st. - boření hradeb, nová architek

Unread post by Viola »

Ingolf wrote:Brány pražského opevnění, včetně lokalizace bran a několika fotek, když ještě stály..
http://www.milujuprahu.cz/2016/03/brany ... jim-konec/" onclick="window.open(this.href);return false;
Hezké :) .

Brány Starého Města jsou docela pěkně zakresleny zde.