Hrabišici

[Simplex]

Myslím, že ten erb z roku 1382 hovoří jasně a Hrabiše patřil k rodu z Paběnic.

Když pominu pozdější výskyž jména Hrabiše ve východních Čechách, tak se mohlo k Paběnickýcm dostat i prostřednictvím sňatkového spojení s pány ze Švábenic.

[Simplex]

Už T. Velímský byl kdysi skeptický k možnosti příslušnosti Všebora z Vinařic k Habišicům a jím uvedené argumenty stále platí. Všebora známe pouze z listiny, jíž měl syn komorníka Vojslava Časta darovat ves Bykoš (Berounsko) pražské kapitule (respektive její svatováclavské kapli). O Bykoši a daru Časty se patrně nejvíc rozepsal D. Kalhous, který uvádí další listiny, jež dokládají majetkový vztah kapituly k lokalitě ve 13. století. Svědectví nepovažuje za příliš spolehlivé, protože je známo pouze z raně novověkého opisu, a přesto zmínku o ní a Častově daru najdete snad v každé publikaci, která se dotýká majetkových možností nobility knížecího věku. Na druhou stranu je dost těžko představitelné, že by si s odstupem několika století událost či svědky někdo zcela vymyslel. Ačkoli si dovedu představit, že se prostě upsal nebo už ani správně neporozuměl znění listiny. Ať už je váš názor na listinu jakýkoli, z pohledu na mapu a ze Všeborova postavení na konci svědečné řady vyplývá, že se v ní ocitl pouze díky sousedství Vinařic a darované lokality. A pokud se podíváte na svědečnou řadu od konce, lehce zjistíte, že přinejmenším dva svědci před Všeborem byli rovněž bližšími či vzdálenějšími sousedy Bykoše.

Ztrezivoy de Hlyzstina – Střezivoj z Chlustiny, lokalita leží u Žebráku
Gauel de Cinan cum fratre suo Budilov – Havel z Tmáně a jeho bratr Budilov (Kalhous, s. 61)

CDB I, č. 251, s. 224.
Velímský Tomáš: Hrabišici, páni z Rýzmburka, NLN 2002, s. 22-24.
Kalhous David: Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku, MHB 2015, s. 19, 31, 32, 60-61.
1. Bykoš
2. Vinařice
3. Tmáň
4. Chlustina

bykoš.jpg

[Simplex]

J. Polách zařazuje Bolemilu, manželku Bavora (ze Strakonic) do rozrodu Hrabišiců: https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vyd ... 17_fin.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Podle mě ta svědečná řada listiny, kterou Přemysl Otakar I. potvrdil donaci Bolemily johanitům v podstatě vylučuje, že by ty lokality ležely v Pojizeří či v jihozápadních Čechách. Pochopitelně především ta laická část, teď jsem na to znovu koukal kvůli rodu z Chýše (CDB II, č. 270, s. 264).
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81

[Ježek]

Koukám na to, když pominu dvořany, tak svědci jsou ze severních Čech. Hrabišice to může naznačovat (2 ze 16 šlechticů), ale jako důkaz to je málo (viz moje tápání ohledně Vítkovského Chomutova).

[Simplex]

Koukám na to, když pominu dvořany, tak svědci jsou ze severních Čech. Hrabišice to může naznačovat (2 ze 16 šlechticů), ale jako důkaz to je málo (viz moje tápání ohledně Vítkovského Chomutova).

Nemůžu s tebou souhlasit, Chomutov je zcela jiný případ. Tam to navždy bude o tušení možného ...
Nejde jen o to, že jsou ze severních Čech, ale mají majetky v okolí darovaných statků. Stačí si to hodit do mapy, což už pro darované lokality udělal J.Polách a dobrá je i mapka z Gumpoldiců (T.Velímský) a šiknou se i mapky držby Plas (K.Charvátová). Jestli má mít listina smysl, tak je jasný proč tam jsou zrovna tihle svědci, kteří rozhodně nemají nic společného se Strakonickem. Zeptám se jinak: co dokazuje, že byly lokality na Strakonicku? Nic, Svoboda + Nechvátal argumentují tím, že Bolemila musí být ze Strakonicka, protože to vysvětluje příchod Bavorů do jihozápadních Čech. Podle mě to je klasická argumentace kruhem. Jiný důkaz nikdo z nich neuvádí, ale prezentují to jako tutovku. Jen ta Blatná jim do toho trošku hází vidle.

[Simplex]

-Když pomineme pražské církevní hodnostáře, najdeme ve svědečné řadě jen představitele církevních institucí ze západních či severozápadních Čech, které zde byly majetkově zainteresované a měly zde své zájmy.
• žatecký probošt Martin
• kladrubský opat Silvestr
• tepelský opat Jan
-Zajímavou osobou je pražský probošt Eppo, který byl zapsán za budoucím králem Václavem a pražským biskupem Pelhřimem. Podle T. Velímského byl od roku 1216 proboštem svatovítské kapituly a zároveň kancléřem Přemysla Otakara I. a jeho bratr + bílinský kastelán Jaroš byl zetěm komorníka Slavka z rodu Hrabišiců.
-Podobné to je i se světskou částí svědečné řady, protože když škrtneme hodnostáře a svědky, jejichž identitou se zatím nikdo nezabýval, zbydou nám pouze bližší či vzdálenější sousedé darovaného majetku.
• Budivoj byl synem donátora plaského konventu Čéče ze Železnice, který patrně na Plzeňsku vlastnil další roztroušené lokality/lokalitu; což dokládá listina Přemysla Otakara II. z roku 1269, potvrzující dar vsi Ledce Plasům od matky Budivoje z Železnice
• nepřekvapí přítomnost Hrabišiců, Bohuslava syna Slavkova a Kojaty syna Hrabiše, který mohl být bratrem donátorky
• sousedy donace byli Milhostici, Milhost se syny Petrem a Ahněm (Rabštejn nad Střelou, Brdo)
• nepřesvědčivějším důkazem polohy donace je přítomnost drobných šlechticů jakým byl Tas z Chyš, Ubislav z Újezda, Podiva z Kokořova a Janek syn Uněcha, jak je patrno z mapky J. Polácha
• jediným spojením s jihozápadem Čech jsou Ivan a Vyšemír od roku 1235 používající predikát z Blatné (1235), byli synovci Bolemilina manžela Bavora a možná i „nejdospělejší“ příslušníci rodu erbu střely; Bolemilin syn Bavor I. ze Strakonic se v pramenech pravidelně objevuje až od roku 1233
-Kdybych chtěl hodně spekulovat, tak budoucí král Václav I. tu mohl být i jako plzeňský vévoda, ale opět musím konstatovat, že s jihozápadem Čech žádnou spojitost nevidím. Myslím, že lokalizace B. Lifky + B. Nechvátala je při vší úctě k oběm pánům neobhajitelná.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81

bolemila.jpg