1) V západních Čechách toto velké hradiště ja a zřejmě v dotčené době bylo. Zabrušany. Kdosi zde napsal cosi o dvojhradišti, i to je pravda, je rozděleno dvěma valy na dvojhradiště.KOMOŃ wrote:Po dlouhé dobì se pokusím aktualizovat tuhle starou diskuzy.
Sice tady neprozradím kde Wogastisbrug najdete ale spíš øeknu proè ho jen tak nìkdo nenajde.![]()
del
Pokud pøipustíme ,že Wogastisburg ležel nìkde v západních Èechách tak to urèitì velké hradište být nemohlo.Pokud nebylo znovuosídleno po pøedcích z laténské kultury.I to je možné.
del
patrné obranné prvky být nemusejí...A chodit od kopce ke kopci v západních Èchach není skuteènì v silách žádného archeologa...Dalším problémem který má pøímou souvislost domnìlého hradištì je pøedevším ten ,že neznáme ani pøesné hranice Sámovi øíše.
del
(Wogastisbrug) narychlo zhotovené.O faktu, že Wogastisbrug byla nìjaká velká pevnost silnì pochybuji.Žádný váleèník by nevedl v nejistém terénu vojsko pøímo na velkou pevnost.Zkušenost spíše velí takovému místo se obloukem vyhnout!Proto nejspíš Dagobert(byl li oním vùdcem vojska)o Wogastisburgu vùbec nevìdìl a neèekané zátarasy ho pøekvapily stejnì jako provizorní pevnost u nich.
del
Na takovém rovnomìrném rozložení sil je založena naše Pøemyslovská hradišnísoustava a musím zdùraznit, že na takové taktice si vylámal u nás i sám Karel Veliký.
Proto sem si témìø jistý že to takhle skuteènì mohlo být a Wogastisburg nebyla velká pevnost ale spíš provizorní hradištì (zcela urèitì ze døeva).Proto jí nemùžeme najít a tøeba není ani v Èesku.
Dìkuju za pozornost.
trochu zřejmě sedí i Dagobertova cesta kolem vody - nejspíš kolem Ohře. Proudy vojsk jsou též myslitelné od Chebu i přes Krušné Hory.
2)strategie a záseky: Myslím, že je iluze o obraně na hranicích v horách. Záseky tam mohly mít jen funkci malého zdržení, ale skutečná obrana musela být v podkrušnohoří. Zkuste se zamyslet, proč Boleslav I. postavil své hrady ( asi 6 ) na Ohři, na pravém břehu. TO byla skutečná obranná linie. Za Sáma mohly být i jiné hrady než Zabrušany, ale ty byly jasně největší. S výpadem na útočící vojska vřele souhlasím, taky jde o zásobování. Nepříteli se nechala spálená země, obyvatelé byli v hradech. A vojska pak vyrazila na zeslabené útočné proudy se znalostí země. V tom mohl hrát podstatnou roli jak Rubín, tak Zabrušany, ale i jiné, které už jsme vydolovali

3) Dnešní archeolog nemusí zvednout zadek od PC a najde si hradiště s přehledem na Google Earth, či ortho mapách obcí. A pak si může a má udělat dohlídku na místě.
4) Jazykovědná studie nás nemusí vůbec nikam dovést, například u Zabrušan najít ekvivalent na Wogastisburk neumím, krom té keltské etymologie dva hrady.. Možná tam je ale nějaké zapomenuté pomístní jméno německé, které jsme exportovali se sudetskými Němci.
5) Zabrušany nebyly řádně zkoumány, ale starší fáze tam zřejmě je, pak starohradištní, středněhradištní, mladohradištní, slovanské, saské?
6) Moje vlastní prohlídka snímků a na místě je hypotéza: Je tam rotunda, mezi vnitřními dělícími valy, směrem k Zabrušanům vsi, a saský kostel v jižní části děleného hradiště, směrem k Bílině. Z obojích míst jsou kameny zřetelné, rotunda opuka, saský kostel jakýsi čedič. Jinak je hradiště z velmi červeného sopečně přepáleného jílu s kamínky.
7) Zabrušany mě zcela uchvátily. Moje žena se vyjádřila - dyť tam nic není vidět
