Codex Gigas

[acoma]

Codex gigas - nejvìtší rukopis na svìtì. Kniha vznikla v klášteøe v Podlažicích u Pardubic. Rozmìry rukopisu jsou 895 x 490 mm a váží 75 kg. Vyobrazený ïábel je témìø pùlmetrový. Jde o latinský opis celé Bible, kalendárium, rùzné traktáty, seznam podlažického bratrstva, nekrolog se jmény 1635 zemøelých a dokonce i zaklínadla. Kodex se dostal do sbírky Rudolfa II. a odtud jako švédská koøist a dar pro královnu Kristinu do Švédska. Dnes je uložen v univerzitní knihovnì v Uppsale (mají tam spoustu zajímavostí ). Co o nìm víme dále?

[Ryksa]

Pøed rokem 1160 byl založen velmožem Vrbatou v Podlažicích mužský benediktinský klášter. Zde vznikl Codex Gigas dnes chovaný v Královské knihovnì ve Stockholmu. Codex se stal váleènou koøistí Švédù a roku 1648 byl odvezen z Prahy z bývalých sbírek Rudolfa II. na Pražském hradì, kam byl získán po nejrùznìjších osudech v roce 1594.

[Ryksa]

Codex Gigas je v èeské knižní malbì ojedinìlý pøedevším svými obøími rozmìry. Smìøuje k nevšední, harmonické kráse velkých i menších iniciál a zaujímá skuteènì svébytné místo nejen v èeské, ale v celé støedoevropské knižní malbì.
Byl psán a iluminován ještì v prvé polovinì 13. století. Jeho èeskou provenienci dokládá mimo jiné i do nìho zaøazená domácí Kosmova kronika èeská, která tvoøí nedílnou souèást tohoto rukopisu spolu s øadou dalších textù, mezi nimiž je tøeba na prvním místì uvést Starý a Nový zákon.

[Ryksa]

Tìla velkých iniciál u Codexu Gigas, z nichž šest je vysokých pøes 60 až 70 cm, vynikají jasností stavby a tvarovì vytøíbenou úponkovou dekorací, barevnì velmi kultivovanou. Jejich základním motivem je spirála s kompozièním principem symetrie.
Stejnou monumentalitu a konstruktivní èistotu, která charakterizuje iniciály, prokazuje i strana s nebeským Jeruzalémem, pøesnì narýsovaná a rytmicky støídající vìže a hradby, za nimiž se kupí jednotlivé architektury.
Fantaskní prvek se zde objeví v obraze pekla - v podobì ïábla, který prý podle dávné legendy pomáhal písaøi knihu dokonèit (odtud i název "Dáblova bible").
V této postavì se uplatní všechna expresivita románského umìní, jež je již ve svém kulminaèním bodì.

[Ryksa]

Rukopis Codex Gigas vznikl pravdìpodobnì v letech 1204-27, pøièemž první datum je vymezeno zaøazením svátku sv. Prokopa (kanonizovaného roku 1204) do kalendáøe, horní èasová hranice je pak dána posledním zápisem v nekrologu.
Rukopis nemá ke své výzdobì pøímé analogie, je skuteènì jedineèným dílem své doby.
Svým slohem je nejbližší salcburské oblasti.
Codex Gigas je typem obøí knihy, která se do støední Evropy rozšíøila díky oblibì v Itálii. Patøí k pozdním, nespornì však nejvyspìlejším ukázkám knih toho druhu.

[Jiří Motyčka]

...Kniha vznikla v klášteøe v Podlažicích u Pardubic...

Malinko, jako správný "lokálpatriot", bych si dovolil upøesnit lokalizaci Podlažic. Podlažice se nacházejí v tìsné blízkosti mìsteèka Chrasti, kterou nalezneme pøibližnì na pùli cesty (støedokratech) mezi Chrudimí a Skutèí. Dominantou Podlažic je barokní kostel sv. Markéty, který stojí na místì zaniklého benediktinského kláštera a byl vystavìn v letech 1696 - 1721.

Myslím, že Codex Gigas nazývaný nìkdy osmým divem svìta by nám mìli Švédi vrátit a to z jednoho prostého dùvodu. Tato kniha nebyla objevena švédskými vìdci, kteøí na dané lokalitì provádìli archeologický èi jiný výzkum (není to obdoba antických nebo egyptských arch. výzkumù, jejichž "produkty" se objevují v muzeích celého svìta, èímž argumentují Švédi), ale byla ukradena švédským vojskem. Mìla by být proto vrácena, nebo alespoò poøízena digitální kopie s copyrihgtem ve vlastnictví ÈR. Mohla by to být tøeba i jakási satisfakce za to, co pro švédské školství v onìch dobách 30ti leté války udìlal Jan Amos Komenský...

Další podrobné info viz http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/Dablova_Bible.htm .

[Viola]

Já ještì doplním, že ji za trest dostal napsat za jednu noc zlobivý mnich, který o pomoc požádal èerta. Ïábel si pak na oplátku vymínil, aby byl v bibli zobrazen.

Do Rudolfových sbírek se dostala oklikou - podlažiètí benediktini se totiž zadlužili a kuriozitu zastavili. V roce 1295 ji vykoupil opat benediktinského kláštera v Bøevnovì. Dobu husitských válek pak kniha pøeèkala v nedobytném klášteøe v Broumovì. Zde ji našel v roce 1594 císaø Rudolf II. a uložil ji do svých sbírek.

by nám mìli Švédi vrátit

Obávám se, že to opravdu nehrozí - navíc by nám museli vrátit celou Rudolfovu sbírku, což asi bohužel není úplnì reálné.

[acoma]

by nám mìli Švédi vrátit

Obávám se, že to opravdu nehrozí - navíc by nám museli vrátit celou Rudolfovu sbírku, což asi bohužel není úplnì reálné.

Možná by jim tam potom nezbylo vubec nic.

[Ježek]

Codex Gigas by nám mìli Švédi vrátit

Pithard o tom mìl nìco ve volebním programu v letošních volbách. Ale nevim, nepamatuju už...

[Viola]

Pithard o tom mìl nìco ve volebním programu v letošních volbách. Ale nevim, nepamatuju už...

Já jsem našla tohle:

O návrat alespoò èásti rudolfínských sbírek se pokoušel poèátkem roku 1990 tehdejší prezident Václav Havel. Švédská strana zareagovala na jeho prohlášení rychlostí blesku; už druhý den oznaèila Havlùv požadavek za pochybný, protože by se tak prý „mohla zaèít vyprazdòovat všechna evropská muzea“. Souèasnì dali Švédové najevo, že ani na pøímou žádost „Ïáblovu bibli“ nevydají. Petr Pithart pøi své návštìvì ve Stockholmu v roce 2002 navrhnul pracovníkùm knihovny, že jim mùžeme expozici doplnit o dokumentaèní materiál, který se váže k Ïáblovì bibli, vèetnì fotografií a textù a na oplátku požádal o digitální pøepis knihy, který by byl pøístupný všem zájemcùm z øad badatelù i veøejnosti. Zástupci stockholmského muzea pøijali pozvání do Chrasti a pøislíbili další spolupráci. Nedávno byla v Lucemburku na schùzce øeditelù národních knihoven EU domluvena digitalizace celé Ïáblovy bible.

[acoma]

O digitalizaci jsem taky èetla na netu. Taky k tomu cca v r. 2005 psali, že se cca za rok plánuje výstava kodexu v Praze . Kde nic, tu nic.

[Jiří Motyčka]

...Pithard o tom mìl nìco ve volebním programu v letošních volbách...

„…Vyjednáváme od té doby se Švédy, aby v Èechách byla digitální kopie knihy, aby se Švédové mohli dozvìdìt, co byly a jsou Podlažice, jak asi vypadal klášter, ve kterém byla kniha opsána, jaké byly její osudy, než ji odvezli švédští žoldnéøi. Mimochodem: kdyby posedlý sbìratel císaø Rudolf II. nechtìl všechny poklady zemì shromáždit ve své „kunstkameøe“ na Pražském hradì, mohla bible zùstat v klášteøe v Broumovì… Jde to se Švédy pomalu, ale jde to. Evropské kulturní dìdictví patøí zajisté všem, ale všichni máme právo vìdìt, kde se, které památky zrodily, jaký národní èi místní genius je vytvoøil. I když Benediktýni byli a jsou øád evropský.
Podlažická Knihovna v jedné knize, prý „osmý div svìta“, nech je napøíštì nejen švédskou pýchou, ale pøedevším zdrojem naší národní hrdosti, našeho národního – ale i podlažického, chrasteckého a východoèeského – sebevìdomí. …“

Petr Pithart: Volební noviny, øíjen 2006

[acoma]

Hezký. Kdy to teda bude???

[Jiří Motyčka]

Hezký. Kdy to teda bude???

Neptej se "kováøíèka" jdi s tím dotazem rovnou na "kováøe" http://www.pithart.cz/kontakt.pp , to bude nejlepší, že?...

[Ježek]

Codex Gigas by mìl být k vidìní i u nás:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spole ... ?id=402402

[Ryksa]

Posílám upravený text èlánku.
Bible, latinsky Codex gigas, váží 75 kilogramù, døevìné desky knihy mìøí 920krát 505krát 220 milimetrù.
Kniha obsahuje 312 pergamenových listù, pùvodnì bylo 320 listù, osm nìkdo v minulosti vyøízl. Je v ní Starý a Nový zákon, zpovìdní zrcadlo, pøepis Kosmovy kroniky, rùzné zaklínací formule a kalendáø s nekrologem.
Bible, která vznikla na pøelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteøe v Podlažicích, se pozdìji se dostala do klášterù v Bøevnovì a Broumovì. Nakonec ji Švédové za tøicetileté války odvezli z rudolfinských sbírek jako váleènou koøist své panovnici.
Od záøí 2007 si na webových stránkách stockholmské knihovny bude moci tìžko pøístupný kodex prohlédnout každý zájemce v digitální podobì.
Rukopis opustil Švédsko od té doby jen dvakrát - v roce 1970 byl pùjèen do USA a v roce 1999 do Berlína. Letos bude souèástí výstavy Národní knihovny ÈR(od záøí 2007 do ledna 2008).
O zapùjèení Ïáblovy bible požádal na podzim 2005 Topolánkùv pøedchùdce Jiøí Paroubek bìhem návštìvy Švédského království. Tehdy øekl, že Èesko nezpochybòuje, že kniha odvezená z èeských zemí v roce 1648, je vlastnictvím švédského státu. "Chceme si ji pouze pùjèit, samozøejmì to není restituce majetku," poznamenal.

[acoma]

Codex Gigas by mìl být k vidìní i u nás:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spole ... ?id=402402

http://show.idnes.cz/narodni-knihovna-v ... ratura_zra

[Ježek]

Myslím, že je to zajímavé téma, tak bych zítra zpracoval toto téma jako èlánek na stránky, za pomoci oné knihy ...

[Ježek]

Myslím, že je to zajímavé téma, tak bych zítra zpracoval toto téma jako èlánek na stránky, za pomoci oné knihy ...

Hotovo:
http://www.e-stredovek.cz/view.php?naze ... 2007090002

[Kateřina_z_Landštejna]

Codex Gigas - seznamte se, prosím

http://www.kb.se/codex-gigas/cze/