Codex Gigas

[milarangl]

dovolím si vsunout malou poznámku. Nedokážu si pøedstavit moskevskou výstavu jantarové komnaty, uspoøádanou z Nìmecka. Vzkaz Švédùm. Vrate ukradené!!!!!!!!!

[Przemysl de Nyestieyky]

Vrate ukradené!!!!!!!!!

Já si myslím, že to je vìc do jisté míry promlèená.
Po nás taky nikdo nechce, abychom vraceli Chebsko, nebo aby nám bylo vráceno K³odsko.
Ale také jsem toho názoru, že je to vìcí morální slušnosti. Asi by s tím nebyly takové problémy, kdyby se jednalo o "obyèejnou" støedovìkou kroniku a ne tak svìtovì unikátní dílo.
Ale tøeba ještì pøíjde èas na morální vyrovnání.
(Je také otázkou, jestli pøi plné digitalisaci kroniky, není celkem jedno, kde kronika bude - ve Švédsku mohou mít i lepší podmínky pro uchování knihy...)

[Jiří Motyčka]

...Je také otázkou, jestli pøi plné digitalisaci kroniky, ...

U té digitalizace je ale problém, který do toho vnášejí myslím spíš Švédové. I kdyby se to digitalizovalo napø. u nás a na naše náklady, tak pøesto autorská práva si nárokují Švédové. Tomu já ale nerozumím, protože to je právní záležitost týkající se nejenom autorského zákona (ten mùže být v každé zemi jiný, i když jsme v EU), ale je to spíše i citlivá a zapeklitá otázka mezinárodního práva...

[acoma]

Svedove se o kroniku cela leta dobre starali a i sef knihovny (nasi) priznal, ze za skvelou kondici obri knihy muzemem podekovat Svedum a take tomu, ze po celou dobu, kdy ji maji, tam nebyl zadny valecny konflikt... A v dobe digitalizace je vcelku jedno, kdo ji ma.

[milarangl]

Napadá mne pár otázek. Dovolím si oponovat názoru, že je v dobì digitalizace jedno, kdo onu památku vlastní. Není! majitel fyzický je majitel fyzický. Tot Ad.1. Ad.2 je ten fakt, že si urèitì dokážu pøedstavit stejnou péèi o onen klenot i z èeské strany, pokud by byla tato strana majitelem. Ad3. Jasné ùzemní nároky ve válkách o španelské dìdictví mùžeme promítnout i do do nárokù na Vitorazsko. Chebsko pomiòme. Nìmecká drzost po první válce neznala mezí. Stejnì tak obì Lužice, èi Podkarpatská Rus. To jen na okraj, ale tuto tendenènost jsem si nemohl odpustit. Ad4. Loupež stejnì zùstane loupeží

[Viola]

Jestli jsem to správnì pochopila, na øíjen už jsou rezervace plné.
Více info ZDE

[Jiří Motyčka]

Jestli jsem to správnì pochopila, na øíjen už jsou rezervace plné...

Jj. Ale jsou taky dny (úterý, sobota) bez rezervace. Takže spíš úterý dopoledne(?)...

[acoma]

Napadá mne pár otázek. Dovolím si oponovat názoru, že je v dobì digitalizace jedno, kdo onu památku vlastní. Není! majitel fyzický je majitel fyzický. Tot Ad.1. Ad.2 je ten fakt, že si urèitì dokážu pøedstavit stejnou péèi o onen klenot i z èeské strany, pokud by byla tato strana majitelem. Ad3. Jasné ùzemní nároky ve válkách o španelské dìdictví mùžeme promítnout i do do nárokù na Vitorazsko. Chebsko pomiòme. Nìmecká drzost po první válce neznala mezí. Stejnì tak obì Lužice, èi Podkarpatská Rus. To jen na okraj, ale tuto tendenènost jsem si nemohl odpustit. Ad4. Loupež stejnì zùstane loupeží

napr. zakladaci listiny Karlovy univerzity slohli za II. svetove Nemci - vysledek? Jsou nenavratne ztraceny. Svedove nastesti valky za tu dobu nemeli.

[Jiří Motyčka]

Hlavní souèástí Codex Gigas je Bible. Starý zákon je opsán dle Vulgáty, avšak mimo žaltáø, jenž je tu pøepsán dle 3. verze Hieronyma ze Stridonu a který musel být nejprve pøeložen z hebrejštiny do latiny. Tím se rovnìž muselo protáhnout vypracování Codexu.
Nový zákon obsažený v Codex Gigas se poøadím knih následujících po Skutcích apoštolských od Vulgáty rovnìž liší. Toto øazení by mohlo odpovídat pøekladùm z pøedjeronýmova období z oblasti Støedozemí. Také Zjevní Janovo - Apokalypsa má podobné znìní vycházející z pøedjeronýmovy epochy, které ve 4. st. po Kr. cituje sv. Ambrož.
No a tøešinka na dortu na závìr. Na konci epištol sv. Pavla je vøazena ještì apokryfní Epištola svatého Pavla Laodicejským. ...

[Jiří Motyčka]

Codex Gigas - seznamte se, prosím
http://www.kb.se/codex-gigas/cze/

A takhle vypadá zadní strana jeho vìrné kopie...

[thovtt]

Kam se však podělo několik vyřezaných listů z něho a co na nich bylo.

[thovtt]

Nalezl jsem jeden zápi z kodexu Gigas a dovolím si ho ocitovat.
Rok 1295
Ať vědí všichni, kdo budou do tohoto spisu nahlížet, že dustojný otec a pán Bavor, z boží milosti opat kláštera Břevnovského, a také jeho téměř druhý zakladatel, maje slitovného ducha, jednak z božího hrádku, jednak také na velikou przbu ctihodného pána, pana Ŕehoře, primasa přesvaté pražské církvi, získal knihu převelikou, kterou lze přiřadit k sedmi divům světa pro její obrovitost, obsahující Nový a Starý zákon a také část všech sedmi svobodných umění, Josepha, kroniku a řeholi našeho svatého otce a opatrovníka Benedikta, jakož i kalendář, kterou bratři podlažičtí pro naléhavou nouzi svého kláštera dali do zástavy bratřím v Sedlci: ale už tehdy se uvádí, že kniha byla téměř ztracená a byla trvale mimodržení řádu. My pak Bavor, chtějíce učinit radost prozbám řečeného představeného, vykoupilu jsme nyní knihu od opatství Sedleckého, s dovolením kláštera Podlažického, jehož majetkem bývala, nechtějíce aby byla mimo držení řádu a dali jsme za ni hotové peníze, aby ji náš břevnovský dům natrvalo vlastnil a užíval a ještě jsme připlatili nad oceněnou hodnotu uváděné knihy. Toto bylo dojednáno léta páně 1295, ve 4. roce našeho opatství.