Kláštery
-
- Královna
- Posts: 1797
- Joined: 29 Jan 2007 16:32
- Location: Velvary
- Been thanked: 1 time
Kláštery
Viola mì pøivedla na toto téma.
Vítkovci mìli Vyšší Brod, Valdekové Svatou Dobrotivou, Žerotínové Panský Týnec, pánové z Dražic roudnický klášter atd.
Byly tyto kláštery zakládané panskými rody ukázkou zbožnosti svých zakladatelù ? Víme, že sloužily jako rodové nekropole, vedly se v nich kroniky zakladatelských rodù, uschovávaly se zde neprovdané dcery (èi synové - viz. Petr I. z Rožmberka) . ..
Vítkovci mìli Vyšší Brod, Valdekové Svatou Dobrotivou, Žerotínové Panský Týnec, pánové z Dražic roudnický klášter atd.
Byly tyto kláštery zakládané panskými rody ukázkou zbožnosti svých zakladatelù ? Víme, že sloužily jako rodové nekropole, vedly se v nich kroniky zakladatelských rodù, uschovávaly se zde neprovdané dcery (èi synové - viz. Petr I. z Rožmberka) . ..
-
- Král
- Posts: 1110
- Joined: 09 Jun 2006 15:05
- Location: in Alta civitate
Re: Františkánský klášter
Mì by teda zas zajímalo, odkud se berou teze, že Zdislava z Lemberka založila èeskodubskou komendu? Já jsem na to nikde moc nenarazil, pokud nepoèítám nìjaké to, jedna paní povídala (i když to byl pán).Viola wrote:...jestli tato žitavská nemá souvislost s èeskodubskou, založenou sv. Zdislavou a Havlem z Lemberka po roce 1237.

-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
Èeskodubská komenda
Sorry, uvedu na pravou míru, obecnì se uvádí, že ji založili tito dva, ale jsou i názory, že tomu tak není, resp. že ji založil až jejich syn Havel (proè by potom Zdislava zakládala svùj dominikánský klášter?). Ale vìtšina tìch informací jde asi od historika Edela, který komendu našel a zmapoval...
-
- Král
- Posts: 1110
- Joined: 09 Jun 2006 15:05
- Location: in Alta civitate
Re: Èeskodubská komenda
No právìViola wrote:Ale vìtšina tìch informací jde asi od historika Edela, který komendu našel a zmapoval...


Já na tu spekulaci taky na razil u nìj...

-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
Re: Èeskodubská komenda
To je pravda, já ji neèetla, jenom jsem s ním èetla rozhovor a pojednání o knize. Na druhou stranu když se rozhodl, že komenda existovala, a nakonec ji našel...Przemysl de Nyestieyky wrote:já mìl pùjèenou od Ježka Edelovu knížku o Dalimilovi a bohužel tomu chlapovi nevìøím ani slovo
-
- Král
- Posts: 1110
- Joined: 09 Jun 2006 15:05
- Location: in Alta civitate
Re: Èeskodubská komenda
Já se o Èeský Dub pøíliš nezajímal (pouze v souvislosti s Frýdštejnem), ale mám pocit, že o komendì se mluvilo podstatnì déle, jen nebyla pøesnì lokalisována...Viola wrote:...když se rozhodl, že komenda existovala, a nakonec ji našel...

-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
JJ, to asi jo, ale skoro všichni si mysleli, že je znièená... Ale údajnì by mìla být pùvodnì románská (gotika k nám pøichází cca v roce 1230, ale to pouze u prvních, významnìjších staveb). Roku 1237 Èeský Dub koupil Havel z Lemberka od kladrubského kláštera, proto se uvádí, že není pravdìpodobné, že by zde benediktini budovali johanitskou komendu.
-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
Já bych na zakládání rodových klášterù vidìla nìkolik faktorù:
1. obecná zbožnost støedovìkých lidí, kterou my v 21. století asi úplnì neumíme pochopit
2. snaha zakladatelù o zviditelnìní se / zanechání vìtší stopy v dìjinách / pøiblížení se panovnické rodinì a jejím fundacím
3. snaha o zlepšení vztahù s církví (založení kláštera jako urèité gesto zakladatele v pøípadì hrozícího sporu s církví)
4. politika - sí klášterù byla rozvìtvená po celé Evropì, zakladateli a mecenáši toto tudíž pøinášelo urèitou záštitu toho konkrétního øádu a souèasnì informace, které si mniši mezi seobu sdìlovali
Co konkrétnì vedlo toho èi onoho k založení kláštera dnes asi tìžko odhadneme, nìkteøí zakladatelé a mecenáši se do svého kláštera ke konci života stáhli a žili zde takøka mnišským životem (viz tøeba Sibyla z Køižanova ve žïárském klášteøe, který byl založen jejím zetìm, Boèkem z Obøan), u jiných šlo asi více o prestižní záležitost, protože klášterní fundace jaksi patøila k "bontonu".
1. obecná zbožnost støedovìkých lidí, kterou my v 21. století asi úplnì neumíme pochopit
2. snaha zakladatelù o zviditelnìní se / zanechání vìtší stopy v dìjinách / pøiblížení se panovnické rodinì a jejím fundacím
3. snaha o zlepšení vztahù s církví (založení kláštera jako urèité gesto zakladatele v pøípadì hrozícího sporu s církví)
4. politika - sí klášterù byla rozvìtvená po celé Evropì, zakladateli a mecenáši toto tudíž pøinášelo urèitou záštitu toho konkrétního øádu a souèasnì informace, které si mniši mezi seobu sdìlovali
Co konkrétnì vedlo toho èi onoho k založení kláštera dnes asi tìžko odhadneme, nìkteøí zakladatelé a mecenáši se do svého kláštera ke konci života stáhli a žili zde takøka mnišským životem (viz tøeba Sibyla z Køižanova ve žïárském klášteøe, který byl založen jejím zetìm, Boèkem z Obøan), u jiných šlo asi více o prestižní záležitost, protože klášterní fundace jaksi patøila k "bontonu".
-
- Král
- Posts: 1110
- Joined: 09 Jun 2006 15:05
- Location: in Alta civitate
proè kláštery?
Trochu to bylo už pøedesláno i v pøíspìvcích Maršálka na konci stránky: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 3&start=45 ale myslím si, kláštery mìly mnohem hlubší smysl, než jsi se pokusila nastínit.Viola wrote:Já bych na zakládání rodových klášterù vidìla nìkolik faktorù...





-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
No, to je otázka názoru
Ale nedìlám si patent na správnost, spíš jsem tam napsala, co mì v tu chvíli napadlo...
Ale nedìlala bych si iluze, že ve vìtšinì pøípadù šlo o nìjaké zásadní duchovní rozmìry... To mauzoleum podle mì souvisí s tou prestiží...
Jinak kolonizaci území jako hlavní smysl založení kláštera bych vidìla spíš u královských fundací než u rodových. Ještì doplním, že dominikáni nebo františkáni byli tzv. špitálníci, tedy zakládali pøi svých klášterech nemocnice, v nichž se starali o chudé a nemocné.

Ale nedìlala bych si iluze, že ve vìtšinì pøípadù šlo o nìjaké zásadní duchovní rozmìry... To mauzoleum podle mì souvisí s tou prestiží...
Jinak kolonizaci území jako hlavní smysl založení kláštera bych vidìla spíš u královských fundací než u rodových. Ještì doplním, že dominikáni nebo františkáni byli tzv. špitálníci, tedy zakládali pøi svých klášterech nemocnice, v nichž se starali o chudé a nemocné.
-
- Král
- Posts: 1110
- Joined: 09 Jun 2006 15:05
- Location: in Alta civitate
prestige
Já psal stejnì,Viola wrote:...spíš jsem tam napsala, co mì v tu chvíli napadlo...


Taky si je nedìlám a proto jsem uvedl ony zištnì pragmatické dùvody.Viola wrote:Ale nedìlala bych si iluze, že ve vìtšinì pøípadù šlo o nìjaké zásadní duchovní rozmìry...
Ano, je to prestiž, stejnì jako sídlo na hradì èi zámku, ale pokud by to bylo pouze prestižní, vìøím, že by si to šlechta odpustila...Viola wrote:To mauzoleum podle mì souvisí s tou prestiží...

Tak v tomto s Tebou zásadnì nesouhlasím. Øekl bych, že už z povahy kolonisace to není zcela pøesné. (Mluvíme-li oba o kolonisaci zhruba ve XII.-XIII. vìku...?)Viola wrote:Jinak kolonizaci území jako hlavní smysl založení kláštera bych vidìla spíš u královských fundací než u rodových.
-
- Královna
- Posts: 1151
- Joined: 19 Aug 2006 00:38
Re: prestige
Co se týèe kolonizace území pøi zakládání klášterù, tak se o to snažil nejen panovník (napø. Zlatá koruna, Thronus Regis atd.), ale právì i ta šlechta (Vyšší Brod, Pohled atd.).Przemysl de Nyestieyky wrote:Tak v tomto s Tebou zásadnì nesouhlasím. Øekl bych, že už z povahy kolonisace to není zcela pøesné. (Mluvíme-li oba o kolonisaci zhruba ve XII.-XIII. vìku...?)Viola wrote:Jinak kolonizaci území jako hlavní smysl založení kláštera bych vidìla spíš u královských fundací než u rodových.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
-
- Královna
- Posts: 1151
- Joined: 19 Aug 2006 00:38
tzv. patronátní práva jednotlivých klášterù byla doprovázena èástí požitkù z výnosu farního zboží a podílem na desátcích. Zajímavé je, že napø. Jindøich z Rožmberka v r. 1402 úspìšnì požádal papeže o pøevedení patronátních práv nad kostely pod patronací Vyššího Brodu na sebe a své potomky. Odùvodnil to možností prezentovat na místa faráøù vhodnìjší osoby a pak skuteènì obsazoval všechna faráøská místa ve vyšebrodských farách. 

Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
-
- Královna
- Posts: 1797
- Joined: 29 Jan 2007 16:32
- Location: Velvary
- Been thanked: 1 time
Tohle bude asi dost zajímavý moment, prezentace místa faráøù zøejmì byla i finanènì zajímavá záležitost, viz. mùj pøíspìvek o Janu L-, který s tímto právem vyloženì obchodoval.acoma wrote:tzv. patronátní práva jednotlivých klášterù byla doprovázena èástí požitkù z výnosu farního zboží a podílem na desátcích. Zajímavé je, že napø. Jindøich z Rožmberka v r. 1402 úspìšnì požádal papeže o pøevedení patronátních práv nad kostely pod patronací Vyššího Brodu na sebe a své potomky. Odùvodnil to možností prezentovat na místa faráøù vhodnìjší osoby a pak skuteènì obsazoval všechna faráøská místa ve vyšebrodských farách.
-
- Královna
- Posts: 1151
- Joined: 19 Aug 2006 00:38
Kláštery na Moravì a jejich zakladatelé
Podaøilo se mi najít seznam moravských klášterù a info o jejich zakladatelích, takže:
Rajhrad (probošství) - benediktini - zal. cca 40. léta 11. století - panovník
Hradištì - benediktini/premonstráti - zal. 1077-8/1150-2 - panovník
Tøebíè - benediktini - zal. 1101 - panovník
Dolní Kounice - premonstrátky - zal. 1183 - Vilém z Pulína
Louka - premonstráti - zal.1190- panovník
Velehrad - cisterciáci - zal. 1204 -panovník
Zábrdovice - premonstráti - zal. 1209 - Lev z Klobouk
Nová Øíše - premonstrátky - zal. 1211? - Markvart z Hrádku?
Oslavany - cisterciaèky - zal.1225 - Heilwida ze Znojma
Tišnov - cisterciaèky - zal. 1232 - panovník
Ždár n. Sázavou - cisterciáci - zal. 1252 -Boèek z Perneggu
Vizovice - cisterciáci - zal. 1261 - Smil z Brumova
Staré Brno - cisterciaèky - zal. 1323 - Eliška Rejèka + panovník
Pustimìø - benediktinky - zal. 1340 - olomoucký biskup Jan Volek
Rajhrad (probošství) - benediktini - zal. cca 40. léta 11. století - panovník
Hradištì - benediktini/premonstráti - zal. 1077-8/1150-2 - panovník
Tøebíè - benediktini - zal. 1101 - panovník
Dolní Kounice - premonstrátky - zal. 1183 - Vilém z Pulína
Louka - premonstráti - zal.1190- panovník
Velehrad - cisterciáci - zal. 1204 -panovník
Zábrdovice - premonstráti - zal. 1209 - Lev z Klobouk
Nová Øíše - premonstrátky - zal. 1211? - Markvart z Hrádku?
Oslavany - cisterciaèky - zal.1225 - Heilwida ze Znojma
Tišnov - cisterciaèky - zal. 1232 - panovník
Ždár n. Sázavou - cisterciáci - zal. 1252 -Boèek z Perneggu
Vizovice - cisterciáci - zal. 1261 - Smil z Brumova
Staré Brno - cisterciaèky - zal. 1323 - Eliška Rejèka + panovník
Pustimìø - benediktinky - zal. 1340 - olomoucký biskup Jan Volek
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
-
- Král
- Posts: 1175
- Joined: 29 Jun 2006 20:29
- Location: Budíkov
Re: Rodové kláštery
Mnohdy to byly pochopitelnì i zištné dùvody spojené se závislostí kláštera na svém fundátorovi èi štìdrém donátorovi. A právì tyto negativní jevy spojené s nezávislostí klášterù se snažila odstranit mj. gregoriánská reforma v církvi ...Katerina wrote:... Byly tyto kláštery zakládané panskými rody ukázkou zbožnosti svých zakladatelù ? ...
Last edited by Jiří Motyčka on 03 Dec 2007 11:22, edited 2 times in total.
-
- Královna
- Posts: 2794
- Joined: 02 Jan 2007 15:55
- Has thanked: 1 time
Johanitská komenda v È. Dubu
V souvislosti s výstavou románského køíže - viz téma zde - jsem se dozvìdìla pár nových info o johanitské komendì. Tak zøejmì by nemìla být gotická, nýbrž románská s gotickými prvky. Sami místní archeologové a historici by její vznik opravdu posunuli k roku 1240, resp. brzy po 1237, kdy mìl Dub koupit o hradišských mnichù koupit Havel z Lemberka, navíc v dobì, kdy docházelo k pøechodu od románského slohu ke gotice. Nicménì, jak už napsal Pøemek, je velice nepravdìpodobé, že by Havel z Lemberka založil dva kláštery, navíc tak blízko u sebe. Jenže gotika pøichází do Èech kolem roku 1230 (do pomezního hvozdu pravdìpodobnì pozdìji než do Prahy), tak kde se tam vzal ten román?
Moje teorie je taková, že hradišští mniši zaèali v Dubu "nìco" stavìt, potomi Dub prodali Havlovi z Lemberka a nìkdo po nìm na románských základech zaèal stavìt gotickou johanitskou komendu. Je mi jasné, že to je jen teorie
, problémem je, že tìch výzkumù je zatím málo a jsou jen èásteènì publikované.
Moje teorie je taková, že hradišští mniši zaèali v Dubu "nìco" stavìt, potomi Dub prodali Havlovi z Lemberka a nìkdo po nìm na románských základech zaèal stavìt gotickou johanitskou komendu. Je mi jasné, že to je jen teorie

-
- Královna
- Posts: 1797
- Joined: 29 Jan 2007 16:32
- Location: Velvary
- Been thanked: 1 time
Aula Sanctae Mariae- Staré Brno
Ještì k tìm pohnutkám...
Dle vlastních slov resp. jejího písaøe, založila Eliška Rejèka roku 1323 jako kajícnicnice cisterciácký klášter na Starém Brnì : " na uspokojení svìdomí a odpuštìní høíchù."
Jinak jen na pøipomenutí známá fakta, klášter byl založen pøi starším farním kostele Panny Marie na Starém Brnì (archeologické výzkumy našly dokonce pozùstatky ještì i románského kostelíka na tomto místì). Spoluzakladatelem byl Jan Lucemburský a další a ne malá založení poskytl Jindøich z Lipé, takže je uvádìn jako quasidonator.
Na poèátku byl klášter jen provizorní, ale právì štedrost obou pánù umožnila rychlé dokonèení. V dobì Jindøichova úmrtí už byl klášter témeø dokonèen a Richenza se do nìj víceménì nastìhovala. V roce 1332 natrvalo. A rok nato ještì zøídila pøi klášteru špitál pro 8 nemocných laikù, jednoho jáhna a osm starých knìží. jestli tato èísla mají nìjakou symboliku, nevím.
Jinak i k založení kláštera se vztahuje povìst, místo prý královna vybrala pomocí barevných praporkù, která házela dolù z kopce (tedy Špilberku, pøedpokládám) , ale já bych se spíš držela teorie, že místo bylo vybráno mimo jiné pro to, že zde už kostelík byl. KLášter byl nazván Aula Sanctae Mariae, s jasnou návazností na založení Zbraslavského kláštera královniným prvním manželem Václavem II.
Dle vlastních slov resp. jejího písaøe, založila Eliška Rejèka roku 1323 jako kajícnicnice cisterciácký klášter na Starém Brnì : " na uspokojení svìdomí a odpuštìní høíchù."
Jinak jen na pøipomenutí známá fakta, klášter byl založen pøi starším farním kostele Panny Marie na Starém Brnì (archeologické výzkumy našly dokonce pozùstatky ještì i románského kostelíka na tomto místì). Spoluzakladatelem byl Jan Lucemburský a další a ne malá založení poskytl Jindøich z Lipé, takže je uvádìn jako quasidonator.
Na poèátku byl klášter jen provizorní, ale právì štedrost obou pánù umožnila rychlé dokonèení. V dobì Jindøichova úmrtí už byl klášter témeø dokonèen a Richenza se do nìj víceménì nastìhovala. V roce 1332 natrvalo. A rok nato ještì zøídila pøi klášteru špitál pro 8 nemocných laikù, jednoho jáhna a osm starých knìží. jestli tato èísla mají nìjakou symboliku, nevím.
Jinak i k založení kláštera se vztahuje povìst, místo prý královna vybrala pomocí barevných praporkù, která házela dolù z kopce (tedy Špilberku, pøedpokládám) , ale já bych se spíš držela teorie, že místo bylo vybráno mimo jiné pro to, že zde už kostelík byl. KLášter byl nazván Aula Sanctae Mariae, s jasnou návazností na založení Zbraslavského kláštera královniným prvním manželem Václavem II.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
-
- Král
- Posts: 1175
- Joined: 29 Jun 2006 20:29
- Location: Budíkov
Protestanti v. kláštery
K tomu bych se rád vyjádøil ponìkud obecnìji a v širších souvislostech.Georg wrote:...zajímavé údaje jsou u Valticka.Kolem roku 1540 sem pøijímají Charváty a novokøtìnce a tehdejší majitel Hartmann Lichtenštejn zaèíná konvertovat k luteránství.Byl zde katol. kostel a Františkánský klášter. Zachoval se spis z výslechu františkánù,kteøí si stìžovali na zpùsoby stoupencù reformní víry.Pøi kázáních jim napø. vehnali kozy do kostela,jindy vylezli na kùr a zpívali hanlivé písnì,do vína naházeli kousky jídla,pøepadli je v klášteøe a nutili opít se vínem.Nakonec františkáni utekli...
Protestantská nenávist vùèi katolickým klášterùm se datuje již od dob husitské revoluce, jak je všeobecnì známo. Nechci se nyní zabývat aspekty souvisejícími s tím, že byly nièeny kulturní hodnoty vzniklé v dané dobì. To by bylo, jak už jsem se zmiòoval na jiném místì, na vélmi dlouhé povídání...
Chci se zamìøit na teologicko-církevní aspekty této nenávisti, která nám spíše umožní pochopit vztah nekatolických konfesí ke klášterùm a potažmo k mnišským øeholím. Nechci zabíhat do pøíliš odborných teologických souvislostí, proto pouze uvedu tøi hlavní dùvody a zaènu tím nejdùležitìjším:
1) kláštery nemají oporu v Bibli (to byl velice závažný dùvod, protože základem protestantizmu poèínaje reformací èeskou je akcent na Písmo svaté. Vidìno èistì touto ostrou optikou, je tedy klášter tzv. lidský nálezek)
2) kláštery jsou budovy, v nichž dochází koncentrovanì ke svatokupectví
3) za zdmi klášterù, tìmito „tvrzemi ïáblù“ jsou páchány kacíøské skutky a smrtelnými høíchy je naplòována skutková podstata kacíøství v té nejohavnìjší podobì, totiž službì ïáblu – opìt koncentrovanì
Nejsem si však zcela jist, zda dùvody uvedené v posledních dvou bodech bezezbytku splòovaly i ženské øehole a jejich kláštery a kláštery v té nejranìjší podobì poustevnického a "žebravého" mnišství...
-
- Panoš
- Posts: 52
- Joined: 16 Jan 2008 20:57