Staroměstská exekuce a její oběti

[Jiří Motyčka]

Po "konspirativní" domluvì s acomou zakládám(e) toto zajímavé, i když strašnì smutné téma. Toto téma by se nemìlo týkat jen vlastního aktu poprav, ale pøedevším tìch, kteøí zaplatili daní nejvyšší, svým životem za to, že chtìli žít ve své rodné zemi, kde by byla dùslednì uplatòovaná náboženská svoboda a tolerance i nekatolických konfesí...

Je pondìlí 21. èervna 1621, den letního slunovratu. Pøed staromìstskou radnicí na námìstí zaèíná první dìjství strašlivého pøedstavení, na nìjž ještì dlouho s hrùzou vzpomínala celá tehdejší Evropa. Tento den se tak po 8. listopadu 1620 zapsal tím nejèernìjším písmem do prvních kapitol ranì novovìkých dìjin našeho, po Bílé hoøe tak zkoušeného národa.
Jako první na popravèí špalek kata Jana Mydláøe sklonil svoji hlavu dvaapadesátiletý Jáchym Ondøej Šlik. Mistrnou ranou svého popravèího nástroje kat Mydláø oddìlil jeho hlavu od tìla. Jeho nebohá hlava se údajnì zakutálela daleko od popravèího špalku a vystøíknuvší krev zasáhla køíž na samém okraji èerným suknem potaženého tohoto dìsivého jevištì bez opony a forbíny...

P.S. Omlouvám se za surové líèení této dobové scény i za jistou dávku patosu, ale u této události dle mého názoru nelze jinak.

[Jiří Motyčka]

...Jako první na popravèí špalek kata Jana Mydláøe sklonil svoji hlavu dvaapadesátiletý Jáchym Ondøej Šlik...

Hned za Šlikem, druhý v poøadí šel vstøíc svému poslednímu pozemskému úèinkování Václav Budovec z Budova, kterému do sedmého køížku mnoho nechybìlo a za 68 dní by slavil své životní jubileum. Ani tento vìk bohužel nepohnul svìdomím Ferdinanda II., tohoto nesmiøitelného Habsburka.
Budovec byl velice vzdìlaným a zbožným èlenem Jednoty bratrské, která pøijala mnoho podnìtù z pøísné kalvínské reformace, èímž navázala na genezi z doby pohusitské. Svého vzdìlání na vitemberské univerzitì využíval jako vyšší úøedník u apelaèního soudu mj. také k právní obranì Jednoty v dobách nastupující pøedbìlohorské rekatolizace. Tím si velice pohoršil v oèích Rudolfa II., u nìhož byl hodnì neoblíben za kritiku vládních opatøení proti Jednotì, dokonce mu hrozil exemplární trest. Budovec má velké zásluhy na prosazení Rudolfova Majestátu (viz http://www.psp.cz/eknih/snemy/majestat.htm a téma http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=136 ). Jeho angažmá ve stavovském povstání, kdy byl èlenem 30ti èlenné opozièní vlády, tzv. direktoria i to, že jako jeden z mála byl konspirativnì zasvìcen do utajované (tøetí) pražské defenestrace, mu dláždilo trnitou cestu na staromìstské popravištì.
Mezi jeho nejznámìjší a zároveò nejrozsáhlejší dílo patøí Antialkoran z r. 1593, které zajímavým zpùsobem pojednává o církevní i státní správì, armádì a o postavení Osmanské øíše v dobových politických souvislostech tehdejší Evropy. Události z let 1603 - 1610, události týkající se vydání Majestátu popsal Václav Budovec ve svém spisku Akta a pøíbìhové... Mezi zajímavé dobové dokumenty náleží i jeho obsáhlá korespondence pøedevším s èelním pøedstavitelem moravských stavù a jeho pøítelem Karlem starším ze Žerotína. Tato korespondence je významným dokladem myšlení a názorového zrání tìchto velkých mužù, èlenù Jednoty a aktérù tragických událostí první poloviny 17. st.

[Viola]

Poprava 27 èeských pánù byla tématem historického magazínu http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10 ... ml?from=40

I v tomto poøadu upozoròují, že pojem "27 pánù" je ponìkud zavádìjící. Jednalo se o
3 pány (Šlik, Budovec, Harant)
7 rytíøù (Kašpar Kaplíø ze Sulevic, Prokop Dvoøecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Bohuslav z Michalovic, Vilém Konecchlumský z Konecchlumí, Diviš Èernín z Chudenic)
17 m욝anù (mezi nimi i Jan Jesenius)

Ještì pøed popravou zemøel m욝an Martin Fruwein, staromìstský prokurátor.

Jediným katolíkem mezi popravenými mìl být Diviš Èernín. Tøi radní èeskobratrského vyznání mìli být obìšeni - víte o tom nìco víc, hlavnì proè?.

Všech dvanáct hlav nejvìtších provinilcù, tøí èeských pánù, sedmi rytíøù a také hlavy dvou m욝anù, právníka Jiøího Hauenschilda z Furstenfeldu a lékaøe Jana Jesenského, mìlo být veøejnì vystaveno.

Kat Jan Mydláø vynesl tìchto dvanáct hlav hned odpoledne po vykonané exekuci, tak jak mu bylo naøízeno, na Staromìstskou mosteckou vìž a tam je z horního ochozu jednu po druhé vystrèil nabodnuté na dlouhých železných prutech v drátìných koších, aby byly všechny zdola dobøe viditelné. Šest jich pak trèelo z vìže na staromìstskou stranu a šest na opaènou stranu smìrem k Menšímu Mìstu pražskému, právì nad vstupem na vlastní most. Prudký d隝 pøíštího jara zviklal nìkteré železnépruty s drátìnými koši natolik, že 11. bøezna roku 1622 spadla i s košem na mostní stranu vìže hlava Prokopa Dvoøeckého z Olbramovic a brzy nato ještì další hlava. Obì spadlé hlavy však musely být na pøíkaz císaøe znovu umístìny na ochoz vìže a vystaveny nadále s ostatními pro výstrahu.

[Katerina]

Hlavy neštástných pánù tam zùstaly deset let, až do roku 1631, kdy saská vojska dobyla na nìjakou dobu Prahu a tehdy byly sundány.

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještì pøed popravou. Nicménì i jeho ostatky stejnì potom zhanobili pøi exekuci.


O nìjaké shovívavosti nemùže být ani øeèi. Byla to opravdu exemplární výstraha se vší krutostí.

[KOMOŃ]

Hlavy neštástných pánù tam zùstaly deset let, až do roku 1631, kdy saská vojska dobyla na nìjakou dobu Prahu a tehdy byly sundány.

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještì pøed popravou. Nicménì i jeho ostatky stejnì potom zhanobili pøi exekuci.


O nìjaké shovívavosti nemùže být ani øeèi. Byla to opravdu exemplární výstraha se vší krutostí.

O mohlo to bejt úplnì jinak.Dokonce si myslím že pánové znaènì podcenily situaci.
1)Pøedevším chladný zpùsob války která mìla být od samého poèátku vedena energicky kdežto tito "pánové"dovolily rakouské protistranì konsolidovat svoje síly až do samé pøevahy.Dokonce se jim dvakrát povedlo obklíèit Videò ale nebylo vše dotaženo do konce...Velká škoda zvláštì pøi prvním obklíèeni Vídnì.

2)O další velké naivnosti stavù svìdèí mimo jiné i to že po Bílé hoøe nikdo nepøedpokládal tak dùslednou mstu.
Uvedu jeden pøíklad. Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestì nebyl vrchním velitelem)...Nejenže Harant neèekal že si pro nìj vùbec kdo pøijde ale ani on sám nepodniknul žádné protiopatøení.
Podle povìsti prý Harantovi který nic netušíc vydal se s Valdštejnem do Prahy sfouknul vitr klobouk.Jeho manželka ještì na nìj staèila zvolat aby si dával pozor na svoji hlavu...(no trochu morbidní povìst...) Pak jeho popravì pøihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Èernín)

3)Že toto období bylo plné naivních èinù dokládá i fakt že všichni popravení (údajnì)oèekávali milost od cisaøe a tohle je jenom fraška která má ukázat sílu Cisaøeké moci. Tohle už taky nejde ovìøit.- (nevím a zeptám se jestli se nìkdo z popravených pokusil odprosit cisaøže???)

Zato sám císaø byl ponìkud zaskoèen tím že celá vìc probìhla lehce jako po másle.Dokonce kvùli tomu prodìlala Praha vojenské manévry protože se oprávnìnì domnívali že eksekuovaným pøijde nìkdo na pomoc.-Kdo to už pøesnì nevím.Je to už velmi dávno co sem si o tom èet.

V této souvislosti bych se ještì rád zeptal na 2 Pražskou defenestraci.Údajnì když šli vyházet z oken tøi vážené pány tak alespoñ jednomu vysoce postavenému èlovìku nebylo prozrazeno s jakým úèelem tam skuteènì jdou.Ten dùvod mìla bejt jeho silná omezenost a neschopnost držeti jazyk za zuby.Já mám podezøení na Jáchyma Ondøeje Šlika.Ale fakt to nevím protože jak sem psal èetl sem o tom už velice dávno.Proto kdyby to náhodou nìkdo vìdìl tak by to sem laskavì mohl napsat.
Dìkuju.

[Viola]

Podle povìsti prý Harantovi který nic netušíc vydal se s Valdštejnem do Prahy sfouknul vitr klobouk.Jeho manželka ještì na nìj staèila zvolat aby si dával pozor na svoji hlavu...(no trochu morbidní povìst...) Pak jeho popravì pøihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Èernín)

Jeho manželka se jmenovala Salomena, rozená z Hoøovic, nejprve pøestoupila ke katolictví a poté se vdala za Heømana Èernína z Chudenic.
Její pøíbìh je docela ètivì zpracován v knize J. Janáèka "Ženy èeské renesance".

[acoma]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještì pøed popravou. Nicménì i jeho ostatky stejnì potom zhanobili pøi exekuci.

Ten se prý radší dokonce obìsil sám.

[Viola]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještì pøed popravou. Nicménì i jeho ostatky stejnì potom zhanobili pøi exekuci.

Ten se prý radší dokonce obìsil sám.

Já èetla, že skoèil do Jeleního pøíkopu...

[acoma]

Jediným katolíkem mezi popravenými mìl být Diviš Èernín. Tøi radní èeskobratrského vyznání mìli být obìšeni - víte o tom nìco víc, hlavnì proè?.

ti tøi obìšení byli:
Nathanaél Vodòanský z Uraèova byl primátorem Starého mìsta pražského , který pro urážku císaøe zažil výhružky šibenicí již v r. 1615. V r. 1605 vydal volnì pøeložené francouzského humanismu "Theatrum mundi minoris" ("Široký plac nebo zrcadlo svìta") od Pierra Boaistuaua , které bylo pøedzvìstí Komenského díla "Labyrint svìta a ráj srdce".
Jan Kutnauer ze Sonenštejna
Simeon Sušický ze Sonenštejna
Ale víc nevím.

[Viola]

Mohlo by to souviset s jejich vyznáním?

[acoma]

Mistr Mydláø si za popravu všech pánù naúètoval 584 kop míšeòských pro sebe a svou èeládku. Za tuto sumu se v tu dobu dal koupit dùm. Zemský místodržící Karel z Lichtenštejna byl velkorysý - dal mu dokonce 634 kop míšeòských. Konfiskace majetku obìtí nebyly zanedbatelné....

[Dagmar]

Suma za popravu byla sice pìkná, ale kat Mydláø dostal jen zálohu a zbytek
musel na císaøi vymáhat.

[Viola]

Mistr Mydláø si za popravu všech pánù naúètoval 584 kop míšeòských pro sebe a svou èeládku. Za tuto sumu se v tu dobu dal koupit dùm. Zemský místodržící Karel z Lichtenštejna byl velkorysý - dal mu dokonce 634 kop míšeòských. Konfiskace majetku obìtí nebyly zanedbatelné....

No, upøímnì, ani mu ty peníze nezávidím... Dobøe, tak ještì jsem schopná pochopit, že si zvykl na popravy, ale 27 lidí, navíc potom to ètvrcení a øezání hlav...

[acoma]

No, upøímnì, ani mu ty peníze nezávidím... Dobøe, tak ještì jsem schopná pochopit, že si zvykl na popravy, ale 27 lidí, navíc potom to ètvrcení a øezání hlav...

A øezání Jeseniova jazyka... Prý druhý den ještì Mikuláše Diviše za jazyk pøibil høebem k šibenici na dvì hodiny. To je fakt šílený...

[Jiří Motyčka]

...V této souvislosti bych se ještì rád zeptal na 2. Pražskou defenestraci.Údajnì když šli vyházet z oken tøi vážené pány tak alespoñ jednomu vysoce postavenému èlovìku nebylo prozrazeno s jakým úèelem tam skuteènì jdou.Ten dùvod mìla bejt jeho silná omezenost a neschopnost držeti jazyk za zuby.Já mám podezøení na Jáchyma Ondøeje Šlika...

Nejprve bych si dovolil „drobátko“ upøesnit. Spiklenci šli defenestrovat pouze 2 "vážené pány", písaø Fabricius byl vyhozen jaksi neplánovanì, protože ve vyhrocené atmosféøe zjitøených myslí strašnì provokoval aktéry, kteøí pøišli vykonat ortel nad Slavatou a Martinicem.
No a nyní k vìci. Ano, Šlik byl známý tím, že opravdu neumìl držet zobák. Údajnì se o defenestraci dozvìdìl od Thurna až ráno v den defenestrace. Vìdìl tedy, co se bude odehrávat v kanceláøi místodržících, než tam dokráèel spolu s ostatními. Tìch lidí, kteøí do spiknutí nebyli zasvìceni, bylo daleko více. Proto je jednodušší spoèítat ty, kteøí o tom vìdìli. Hodnì napovídá konspirativní schùzka v domì Smiøických na Malé stranì v den pøed defenestrací. Této schùzky se zúèastnili Thurn, Budovec, Vchynský a pochopitelnì Smiøický. Nejistá, ale velice pravdìpodobná je ještì úèast Colonny z Felsu a Roupovcova...

B.T.W. Defenestrace 23. kvìtna 1618 byla defenestrací v poøadí už tøetí. Tou druhou byla ta, ke které došlo v záøí 1483, kdy také pøi pøedem pøipraveném povstání v Praze byli vyhození z oken radnice na Novém Mìstì konšelé a na Starém Mìstì rovnou jeho purkmistr. Pøi tìchto krvavých událostech byla prolita krev i na Malé stranì.

[Viola]

B.T.W. Defenestrace 23. kvìtna 1618 byla defenestrací v poøadí už tøetí. Tou druhou byla ta, ke které došlo v záøí 1483, kdy také pøi pøedem pøipraveném povstání v Praze byli vyhození z oken radnice na Novém Mìstì konšelé a na Starém Mìstì rovnou jeho purkmistr. Pøi tìchto krvavých událostech byla prolita krev i na Malé stranì.

No dobøe, ale standardnì se poèítá se dvìma... Ono jde taky o to, kolik by jich bylo celkem, kdybychom zaèali poèítat i ty ostatní

[Jiří Motyčka]

...Tøi radní èeskobratrského vyznání mìli být obìšeni - víte o tom nìco víc, hlavnì proè?...

Rozsudek s hrdelními tresty obsahoval 43 jmen! Tento seznam byl rozdìlen na 2 èásti (15 + 28). 15 byla nakonec udìlena milost.
Mezi tìmito 15 byla jména:
Kašpar Uzlar z Kranzberku
Lukáš Karban z Olšan, oba radní Nového Mìsta
a znýmý MUDr. Matyáš Borbonius, obecní starší Nového Mìsta
(ty jsi mìla pravdìpodobnì na mysli; m욝ané mìli být vìtšinou obìšeni)
...
a z druhého seznamu byl omilostnìn pouze jeden:
Eliáš st. Rozýn z Javorníka, obecní starší z Nového Mìsta. Mìl být sat, ale nakonec mu byl darován život...

Do této podoby nakonec rozsudky upravil Ferdinand II. po probdìlé noci z 15. na 16. èervna. V kvìtnu císaø sepsal svoji závìt a pokrytecky se rozhodl, aby oèistil své høíchy, že vykoná pou k Pannì Marii, která prý v Mariazellu konala zázraky ...

[Katerina]

Mohlo by to souviset s jejich vyznáním?

Podle mì nemohlo, protože jediný katolík mezi nimi byl rytíø Diviš Èernín z Chudìnic a ten prý dokonce knìze odmítl pøed popravou.

Myslela jsem si spíš , že by to mohlo souviset s jejich stavem, protože šlechtici se normálnì nevìšeli, mìli "nárok" na popravu meèem, na rozdíl od mìštanù, ale to v pøípadì Staromìstské exekuce taky neplatilo, protože i nìkteøí mìštané byli st¡ati.
JInak jich bylo 22 Èechù a 5 Nìmcù , z pánù byl Nìmec akorát Jáchym Ondøej Šlik.

[Katerina]

Martin Fruwain prý nevydržel psychický nátlak a spáchal sebevraždu ještì pøed popravou. Nicménì i jeho ostatky stejnì potom zhanobili pøi exekuci.

Ten se prý radší dokonce obìsil sám.

Já èetla, že skoèil do Jeleního pøíkopu...

Ano, prý skoèil z Bílé vìže, to jsem èetla taky.

[Viola]

Špatnì jsem se vyjádøila... Mìlo se jednat o pány Jana Kuttnaura ze Sonnenšteina, Šimona Sušického ze Sonnenšteina a Nathanaela Vodòanského z Uraèova. Ti snad obìšeni byli - víš ale, proè se mezi odsouzenými dìlaly takové rozdíly, tedy ve zpùsobu popravy?