Staroměstská exekuce a její oběti

[Viola]

Myslela jsem si spíš , že by to mohlo souviset s jejich stavem, protože šlechtici se normálnì nevìšeli, mìli "nárok" na popravu meèem, na rozdíl od mìštanù, ale to v pøípadì Staromìstské exekuce taky neplatilo, protože i nìkteøí mìštané byli sati.

No právì že z toho, co jsem se doèetla, byli sati všichni kromì tìchto tøí...

[Katerina]

2)O další velké naivnosti stavù svìdèí mimo jiné i to že po Bílé hoøe nikdo nepøedpokládal tak dùslednou mstu.
Uvedu jeden pøíklad. Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestì nebyl vrchním velitelem)...Nejenže Harant neèekal že si pro nìj vùbec kdo pøijde ale ani on sám nepodniknul žádné protiopatøení. Dìkuju.

No podle toho jak se chovali pøed popravou a pøi popravì myslím, že mstu vìtšina z nich pøedpokládala .. AŽ na jednoho, a to byl právì Kryštof Harant, to máš pravdu, vzhledem k tomu, že se neangažoval pøi bitvì na Bílé Hoøe ani nebyl pøedákem povstání , tak urèitou shovívavost oèekávál. Jenže Ferdinand mu údajnì nemohl zapomenout právì to obléhání Vídnì a støílení kánony do oken císaøského paláce. A proto prý ten rozsudek.

[Jiří Motyčka]

...No dobøe, ale standardnì se poèítá se dvìma...

Možná, ale ode mne nemùže nikdo chtít, abych nezapoèítal tu druhou, také vlastnì ještì "husitskou".
A jinak je to zálezitost historiografické dùslednosti. Pøi tìch prvních dvou bylo hodnì mrtvých i vyhozených, pøi té tøetí ani jeden mrtvý a vyhození byli pouze 3. Když už, tak kterou neuvádìt v této øadì?... Áha?...

P.S. O celkovém poètu defenestrací se pochopitelnì bavíme "pouze" do r. 1621. Ty další už nepoèítejme. Tušil jsem, že se na tento "nepodstatný detail" objeví rùzné názory. Proto...

[Jiří Motyčka]

Špatnì jsem se vyjádøila...

No to teda jo! A já tak dlouho pøemejšlel, cos vlastnì tím dotazem mínila.
(Pøátelé, mìjme stále na pamìti, že je to pouze virtuální komunikace. Proto i dotazy by mìly být kladeny pøesnì a s tímto ohledem. )

[Jiří Motyčka]

Myslela jsem si spíš , že by to mohlo souviset s jejich stavem, protože šlechtici se normálnì nevìšeli, mìli "nárok" na popravu meèem, na rozdíl od mìštanù, ale to v pøípadì Staromìstské exekuce taky neplatilo, protože i nìkteøí mìštané byli sati.

No právì že z toho, co jsem se doèetla, byli sati všichni kromì tìchto tøí...

Ano, pro pána, šechtice s erbem bylo potupou a pohanou být obìšen! Pøedpokládám proto, že i ti mìsané, kteøí byli sati, byli vlastníky erbu, což v této dobì nebylo nic neobvyklého...

[Katerina]

Ano, pro pána, šechtice s erbem bylo potupou a pohanou být obìšen! Pøedpokládám proto, že i ti mìsané, kteøí byli sati, byli vlastníky erbu, což v této dobì nebylo nic neobvyklého...

Aha, tím je to vyøešeno.

[Jiří Motyčka]

...Jenže Ferdinand mu údajnì nemohl zapomenout právì to obléhání Vídnì a støílení kánony do oken císaøského paláce. A proto prý ten rozsudek.

Ano Katko, to Vídeò reprezentovaná Ferdinandem neodpouští a nezapomíná...

Je však nutno z této epizody týkající se obléhání Vídnì z èervna 1619 setøít legendistický nános. Harant velel stavovské artilerii, která však u Vídnì disponovala pouhými 10 dìly. No a proto vyprávìní o tom, jak se geniální dìlostøelec Harant trefuje pøesnými zásahy do oken Hofburgu, za nimiž se 'Ferda' hrùzou tøese o svùj život, dnes s odstupem 4 století mùžeme klidnì zaøadit do øíše legend...
A již samotnému Thurnovi, potažmo Ferdinandovi muselo být jasné, že stavovské vojsko v této sestavì a za dané situace Vídeò dobýt nemùže. To však už exkatolíkovi Harantovi pøi rozhodování o jeho vinì nepomohlo...

[Katerina]

Suma za popravu byla sice pìkná, ale kat Mydláø dostal jen zálohu a zbytek
musel na císaøi vymáhat.

Na popravu prý potøeboval 4 hodiny a 4 meèe. Alespon, že to byl profesionál.

[KOMOŃ]

No podle toho jak se chovali pøed popravou a pøi popravì myslím, že mstu vìtšina z nich pøedpokládala .. AŽ na jednoho, a to byl právì Kryštof Harant, to máš pravdu, vzhledem k tomu, že se neangažoval pøi bitvì na Bílé Hoøe ani nebyl pøedákem povstání , tak urèitou shovívavost oèekávál. Jenže Ferdinand mu údajnì nemohl zapomenout právì to obléhání Vídnì a støílení kánony do oken císaøského paláce. A proto prý ten rozsudek.

Jak už bylo napsáno celejech 11 rokù sem si o tom nic moc nepøeèet.Mám v tom nìkdy velmi vážné zmatky a nedostatky a vùbec se sám sobì divím že si to pamatuju tak jak to vím ted´

Ale skuteènì vím to že sem èetl text který znìl v tom smyslu "že se to ke staromìstske eksekuci vùbec nedostane a snad budou potrestáni jen zabrání majetku(nebo jen èásti).

Pro tuhle (nepotvrditelnou)hypotézu svìdèí i to že všichni byli relativnì snadno zatèeni -bez odporu.
Zatímco já bych utíkal rychleji než zimní král.

[Katerina]

Ale skuteènì vím to že sem èetl text který znìl v tom smyslu "že se to ke staromìstske eksekuci vùbec nedostane a snad budou potrestáni jen zabrání majetku(nebo jen èásti).

Pro tuhle (nepotvrditelnou)hypotézu svìdèí i to že všichni byli relativnì snadno zatèeni -bez odporu.
Zatímco já bych utíkal rychleji než zimní král.

Oni jednak asi utíkat moc nemohli - anebo nechtìli :
Byli to šlechtici, nebo vážení mìštané, právník, profesor na universitì, apod. Roli urèitì sehrála i jejich víra, a víra, že byli v právu.
Mnozí z nich byli dost staøí :

Václav Budovec z Budova - 84 let, zcestovalý, vzdìlaný šlechtic, sám literárnì èinný, s kontakty po celé Evropì, - dle soudobých pramenù : muž lpící na právu a velmi stateèný ..... takový neutíká

Kaplíøi ze Sulevic bylo 86 let !, Vilému Konecchlumskému 70, Ottovi z Losu 80 .

Kryštof Harant byl též vzdìlaný, zcestovalý pán, umìlìc, bývalý dvorský komorník, ten by taky neutekl, a víme už , že v zásadì nemìl proè.

Vilém Slavata totiž navrhl postup jak s "odbojníky" zacházet a svìtì div se, šlo mu hlavnì o konfiskaci jejich statkù - každému, kdo se sebeménì zapojil do povstání.

Obvinìných bylo tolik, že následnì ustavená komise mìla strach , je všechny popravit , aby to nevypadalo spíš jako pomsta než trest !!!! a tak rozdìlila viníky do tøí kategoriíí:
1. pokutu pro ty, co jen uznali Fridricha Falckého za krále
2. kdo zastával za povsání nìjaký úøad - èi pomohl povstalecké vládì - zabavení majetku a zbavení úøadu - sem by tedy normálnì spadal Kryštof Harant (nebýt mstivého "Ferdy" jak psal Jiøí)
3. smrt pro všechny co vedli povstání

[Jiří Motyčka]

...Václav Budovec z Budova - 84 let...

Ale, no tak. Tys neèetla v poøadí 2. pøíspìvek v tomto tématu?...

...Václav Budovec z Budova, kterému do sedmého køížku mnoho nechybìlo a za 68 dní by slavil své životní jubileum...

...

Vìk ostatních nešastníkù radìji kontrolovat ani nebudu...

[Katerina]

Mea culpa, nar. 28.8. 1551 - takže by mu fakt bylo 70, vzala jsem to z èlánku PhDr. Vladimíra Sakaøe.

[Przemysl de Nyestieyky]

pro pána, šlechtice s erbem bylo potupou a pohanou být obìšen! Pøedpokládám proto, že i ti mìsané, kteøí byli sati, byli vlastníky erbu...

Aha, tím je to vyøešeno.

Myslím že nic není vyøešeno Já jsem napnutì èekal, jak vysvìtlíte to, proè tito tøi pánové nebyli taktéž sati...

Nathanael Vodòanský z Uraèova - primátor St. Mìsta Pražského, úøedník èeské královské komory a èlen direktorské vlády (1618-20)
Šimon Sušický ze Sonnenšteina - právník a koncipista, který dìlal opatrovníka i pozdìjšímu dìjepisci Pavlu Skálovi ze Zhoøe, s jehož otcem byli blízcí pøátelé.
Pøes svoji první manželku Annu Miletínskou vyženil i její dva syny, z nichž jeden byl
Jan Kuttnaur ze Sonnenšteina - purkmistr a vojenský hejtman St. Mìsta Pražského, vydrancoval jesuitskou kollej a jeho manželka Kateøina Zakostelská z Bílejova, znovu provdána jako Vodòanská, prodala Litovice a s dìtmi utekla ze zemì.

Tedy tito tøi erbovní m욝ané mìli být také sati a ne povìšeni...?
Šimon ze Sonnenšteina získal erb s predikátem r. 1599 a pod svùj štít vzal i pøisvojeného nevlastního syna. Vodòanský z Uraèova smìl užíval erbu s predikátem od r. 1604!

Vysvìtlení tedy leží nìkde tam, jak již pøedeslala Viola...

Mohlo by to souviset s jejich vyznáním?

Tito tøi byli opravdu èleny Jednoty bratrské....


Erb Šimona Sušického ze Sonnenšteina http://www.pankrac.com/images/viktor_erb.gif

[Katerina]

Máš pravdu, byli to èlenové Jednoty bratrské.
Ale Stanislav Klíma v Zemi Husové píše, že popravených èlenù Jednoty Bratrské bylo celkem 7 a jedinì tìmto sedmi nebylo povoleno povolat si pro útìchu knìze svého vyznání. Ostatním ano, takže s nimi byl nìmecký faráø od sv. Salvátora, (asi pro Nìmce - ale to moje spekulace), a novoutrakvistiètí faráøi od sv. Havla a sv. Mikuláše.
Takže máš pravdu, poøád to nevíme.

[Jiří Motyčka]

pro pána, šlechtice s erbem bylo potupou a pohanou být obìšen! Pøedpokládám proto, že i ti mìsané, kteøí byli sati, byli vlastníky erbu...

Aha, tím je to vyøešeno.

Myslím že nic není vyøešeno...

Z mé strany to byl náznak hypotézy. Vycházel jsem z všeobecnì známé skuteènosti, že poprava obìšením byla urèena obecnì pro osoby s nižším spoleèenským postavením nebo pro ty, kteøí tímto provedením hrdelního trestu mìli pøijít nejen o život ale i o èest. Dalším dùvodem rozlišení trestù byla míra a druh provinìní. Nìkteøí odsouzenci ke sìtí byli zaživa èi po smrti jestì rùznì ètvrceni. Tady nìkde bychom také mohli hledat dùvody ortelù pro naše 3 obìšence...

...Vysvìtlení tedy leží nìkde tam, jak již pøedeslala Viola...

Bohužel neleží. Konfesní dùvody to také nebyly, to je evidentní. Takže i po tomto razantním vstupu Przemkovì jsme opravdu zase na zaèátku...

[KOMOŃ]

Èirou náhodou sem se dovìdìl že exekucí bylo trošku víc...Po bitvì u Litzenu bylo popraveno 16 celkem vysoce postavených dùstojníkù za "zanedbání povinností".

[acoma]

A takhle to 21.èervna 1621 vypadalo...

[Jiří Motyčka]

Toto téma by mìlo být jednoznaènì v dosud nezaloženém ale navýsost zajímavém tématu o kontroverzní osobnosti našich dìjin Albrechtovi z Valdštejna. Ale souhlasím s tím, že podobnost se staromìstskou exekucí tu byla, dokonce ze strany generalisima císaøské armády snad zámìrná !?

Tato událost se týkala dezertérù z krvavé bitvy u Lûtzenu, kterou Valdštejn v souladu s Vídní vydával za své vítìzství. Bylo mu vyèítáno jediné, totiž že 2. den nepokraèoval v bitvì. Tuto zodpovìdnost pak Valdštejn hodil na dezertéry, kteøí zapøíèinili ztrátu trénu a rozvrat v týlu a které proto bylo tøeba exemplárnì potrestat.
Popravní lešení stálo pøesnì na stejném místì a jako pøi exekuci v r. 1621 se katovského øemesla ujal také mistr popravèí Mydláø. Byl to však už Janùv syn Jan Václav.
Tady však veškerá podobnost konèí. Vìtšina z 16 odsouzených dùstojníkù (až do hodnosti plukovníka) byla zpita skoro do nìmoty, jen nìktìøí šli na lešení s motlitbou na rtech. Psal se r. 1633 a byla studená zima toho roku v únoru...

Èirou náhodou sem se dovìdìl že exekucí bylo trošku víc...Po bitvì u Litzenu bylo popraveno 16 celkem vysoce postavených dùstojníkù za "zanedbání povinností".

[KOMOŃ]

A takhle to 21.èervna 1621 vypadalo...

Nemohla bys sehnat eštì jeden (jinej)obrázek.Totiž v pozadí na nebi se vytvoøil údajný útvar trošku podobný logu Mcdonalda.Takto zakreslen byl podle oèitých svìdkù!
Bylo to pøisuzováno nìjakému nadpøirozenému jevu.

[Dagmar]

Nemohla bys sehnat eštì jeden (jinej)obrázek.Totiž v pozadí na nebi se vytvoøil údajný útvar trošku podobný logu Mcdonalda.Takto zakreslen byl podle oèitých svìdkù!
Bylo to pøisuzováno nìjakému nadpøirozenému jevu.

Našla jsem jen tento obrázek, ale logo na nìm nevidím
...Aha neumím vkládat obrázky . Tak budu bádat, snad se mi to podaøí.