Hostin Hradec - poslední hrad Sobìslava I.

[Przemysl de Nyestieyky]

Hostin Hradec Sobìslava I. má se Skálou Sobìslava II. spoleèné kromì toho, že jsou oba ze XII. vìku, také to, že se pøes jedno století historici "pøou" o jeho lokalisaci.
Sobìslav I. kromì posílení obrany Pražského hradu, opevòoval i své pomezní hrady. Hostin Hradec byl jednou z takových pevností, na pokraji pohranièního hvozdu.

Mùžem sice polemisovat o významnosti této fortifikace, ale hrad vešel do povìdomí spíše díky kronikáøskému zápisu... nebo údajnì o Vánocích na konci roku 1139 zde pobýval èeský kníže Sobìslav I., který zde osobnì dohlížel na opevòovací stavební práce. Pobyl tu (vlivem tìžké nemoci?) až do sv. Valentýna, kdy r. 1140 zemøel.
V souvislosti s touto událostí se zmiòuje i nedaleký dvùr Chvojno. Po nìkolika mìsících, téhož roku, zemøela (žalem?) i jeho manželka, uherská knìžna Adléta / Adelheid.

V literatuøe se nachází celá øada tezí lokalisujících toto hradištì...

[Przemysl de Nyestieyky]

Hostin Hradec Sobìslava I....V literatuøe se nachází celá øada tezí lokalisujících toto hradištì...

Tak se toho ujmu zase já, i když jsem to založil, pøestože to není "moje" období... Pro zaèátek je jistì zajímavá i informace následující:

Aug. Sedláèek: Místopisný slovník historický, 1909
Hostín hradec, n. knížecí hrad, kterýž založil l. 1139 kníže Sobìslav pøebývaje na dvoøe svém Chvojnì (Dvoru králové).
Ve Chvojnì postižen jest nemocí smrtelnou, proèež nesli ho do novì vystavìného hradu, kdežto s pobožnou dùvìrou pøipravoval se ke smrti a dne 14. února l. 1140 zemøel.
H. h. vykládá se obyèejnì na Hostinný, v jehož okolí se l. 1400 Burgberg pøipomíná.

Tento názor je velice rozšíøeným, ale ne jedinou teorií, která se zabývala lokalizací hradu. Zajímavou informací je zvláštì to, že se podle prof. Sedláèka jednalo o novostavbu hradu. Podle jiných se mohlo jednat jen o nové opevòování již stojícího hradu...

K tomuto by mohl mít nìkdo víc, kdo zná citaci kroniky...

Sobìslav I. na vyobrazení ve znojemské rotundì (první zprava).

[Ježek]

Kanovník Vyšehradský k tomu píše: Potom odjel kníže na svùj dvùr, jenž se nazývá Chvojno a tam pøebývaje, jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec. Pomýšlel totiž na to, že kdyby se Bohu chtìlo zpùsobit nesvár mezi ním a knížaty polskými, mohl by je snad èásteènì podrobit pod své panství, a proto opevòoval ty hrady, které jsou z jejich strany. Ale božská prozøetelnost usoudila jinak. ...

Žemlièka píše, že by Chvojno byl Dvùr Králové, ovšem Vysoké Chvojno u Holic a Hostín Hradec Hostinné, ale Hradec Králové. To je názor Šimákùv z Poèátkù Dvora králové nad Labem, ÈSPS 44.
Uvažovalo se také o Bradlu u Hostinného - V. Wolf: Poèátky Dvora Králové a Hostinného 1963; J. Sigl: K poèátkùm mìsta Hostinného 1977

[Przemysl de Nyestieyky]

...jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec.

Z toho tedy opravdu vyplývá, že hrad už stál pøedtím...!

Chvojno=Vysoké Chvojno u Holic a Hostín Hradec=Hradec Králové.

Ano, to je jedna z dalších versí... K tomu nutno dodat, že Wolf se Siglem jsou archeologicko-historické špièky východoèeského regionu!
I když se obèas dodnes oficiálnì presentuje možnost situování Hostín Hradce do Hostinného, tak tato verse mi pøipadá trochu pøekonaná.
A zcela nutno zamítnout spojitost H.Hradce/Hostinným na základì výšezmínìného >Burgbergu< jako dokladu k tomuto tvrzení. Tímto si nìkteøí (zvláštì J.Pekaø 1889, 1892) kdysi také vysvìtlovali spojitost Zdeòka z Valdštejna sezením na Kopci s Hostinným v 1.pol. 14.stol. Ve skuteènosti jeho jmenovci Hostinné patøilo až o dvì staletí pozdìji!
Ale v Hostinným byla tvrz, obèas nazývaná i hradem, jako sídlo samostatného panství a to bude nejspíš i jediný dùvod, pro pojmenování Burgbergu, který s nìkdejším Hostin Hradcem nemá nejmenší spoleèné a stejnì jako u zmiòovaného Zd. z Valdštejna (1335), pùjde jen o "teoretické støílení od boku..."

[Ježek]

...jal se opravovat hrad svrchu uvedený, jenž se jmenuje Hostín Hradec.

Z toho tedy opravdu vyplývá, že hrad už stál pøedtím...!

Jestli se budeme držet toho Hradce nad Labem, tak to bylo jedno z dùležitých hradských center, Hradec byl i pøedán jako údìl Pøemyslovci (Bøetislav získal Hradecko na sklonku vlády Vratislava; pak Oldøich syn Sobìslavùv za vlády Vladislava II.).
Jenže opìvòovat Hradec nad Labem není pøímo strategicky geniální. Z východu byl hrad v Kladsku - potom, co v roce 1114 døevìný vypálil, tak zde v roce 1129 nový kamenný postavil, ten byl tedy relativnì nový.
Já bych opevòoval spíš severní Èechy (Hostinné), tady je otázka, jak hodnì Sobìslav dùvìøoval krkonošskému hvozdu (víme, že to šlo i nešlo).
Ale øíkám, nemám ty práce, ani cokoli o archeologii Hradce/Hostinného, takže to nemùžu nijak dobøe rozsoudit.

[KOMOŃ]

Kanovník Vyšehradský k tomu píše: PTo je názor Šimákùv z Poèátkù Dvora králové nad Labem, ÈSPS 44.
Uvažovalo se také o Bradlu u Hostinného - V. Wolf: Poèátky Dvora Králové a Hostinného 1963; J. Sigl: K poèátkùm mìsta Hostinného 1977

O hradu Bradlo pochybuju uz od zaèátku a proto ho vyluèuju.Vzhledem k tomu že mìl "pouze"strážní funkci a také to že byl skoro urèitì postaven na jeden "zátah" a proto logicky se to nekreje stím co už je zde napsáno.
Navíc jeho velice chudé budovy (1 obytná, a další nejspíše kovárna a dílna a ještì jedna velmi úsporna budova neznámého urèení)To je velice málo i pro šlechtice tehdejší doby.A pro pøedstaveného naší zemì by to byl skuteènì nedùstojný odchod... Ale pro strážní úèel velice vhodný a bezpeèný.

Spíše bych vidìl reálné na kterékoli mìsto s vlastním hradem které postupnì srùstaly s mìsty a proto dnes nemáme o nich nejmenší pøedstavu...

Ale Hostinné taky nevidím reálnì protože pokud vím tohle mìsto bylo stavìno pro nìmecké kolonizátory proto jako hostující mìsto se jmenovalo Hostinné.A to sme letopoètem trochu jinde...

Takže co zbejvá?

[Przemysl de Nyestieyky]

O hradu Bradlo pochybuju uz od zaèátku

Do hradu Bradlo u Hostinného jsem celkem vkládal nìjaké "nadìje", jelikož to je výhodná poloha, na støedovìké pomìry celkem prostorný hrad, ale máš pravdu, že zjištìná obytná zástavba hradu vyluèuje vìtší nárok než na strážní funkci...

Rekonstrukce hradu Bradlo podle T.Durdíka na Hradech.cz

[Przemysl de Nyestieyky]

Spíše bych vidìl reálné na kterékoli mìsto s vlastním hradem...Takže co zbejvá?

Jestli se nemýlím, tak se taky pøikláníš k Hradci Králové nebo jinému královskému mìstu...? Já jsem k této variantì ponìkud skeptický i když spojitost Hostín Hradce s Hradcem Králové se jeví pomìrnì reálnì... Moje pochyby pramení z prostého dùvodu a tím je existence onoho dvora Chvojna. Pokud by se jednalo o mìstský hrad (kupø. v HK), jistì by kníže sídlil pøímo na tomto hradì. Ale on byl na chvojenském dvoøe, odkud hrad spravoval - z toho vyplývá, že šlo o samostatný objekt, mimo pøíslušenství hradu, mimo území mìsta, ale ne tolik vzdálený od samotného hradu. A pokud by se jednalo o mìstský (pøímìstský) hrad, jistì by v pomìrnì dùležitém mìstì nebyl v tak zdevastovaném stavu aby byl neobyvatelný a nejspíš by pøebýval pøímo v nìkteré jeho obyvatelné èásti a ne mimo mìsto.
Já tedy Hradec Králové vyluèuji, i když se mohu mýlit...

[Ježek]

Moje pochyby pramení z prostého dùvodu a tím je existence onoho dvora Chvojna. Pokud by se jednalo o mìstský hrad (kupø. v HK), jistì by kníže sídlil pøímo na tomto hradì. Ale on byl na chvojenském dvoøe, odkud hrad spravoval - z toho vyplývá, že šlo o samostatný objekt, mimo pøíslušenství hradu, mimo území mìsta, ale ne tolik vzdálený od samotného hradu. A pokud by se jednalo o mìstský (pøímìstský) hrad, jistì by v pomìrnì dùležitém mìstì nebyl v tak zdevastovaném stavu aby byl neobyvatelný a nejspíš by pøebýval pøímo v nìkteré jeho obyvatelné èásti a ne mimo mìsto.

Dvùr milejší knížeti než mìsto, proè ne? Knížata èasto zajíždìla na svoje dvory, obèas tam trávili i Vánoce v klidu a ústraní od vladaøských starostí. Tohle nám taky vychází celkem na zimu.
Do dvorcù se shromaždovaly dávky z vesnic, které patøily pøímo knížeti (tedy mimo hradskou soustavu) a bylo zde blízko k oblíbené kratochvíli - lovu.

[KOMOŃ]

....Dvùr milejší knížeti než mìsto, proè ne? Knížata èasto zajíždìla na svoje dvory, obèas tam trávili i Vánoce v klidu a ústraní od vladaøských starostí. Tohle nám taky vychází celkem na zimu.
Do dvorcù se shromaždovaly dávky z vesnic, které patøily pøímo knížeti (tedy mimo hradskou soustavu) a bylo zde blízko k oblíbené kratochvíli - lovu.

U Sobìslava ale podobné odchylky nebyli asi nièím vyjímeèným.
Viz.Skála

[Przemysl de Nyestieyky]

Vèera jsem se díval na nìkteré materiály ohlednì BRADLA u Hostinného napsané nedlouho pøed výzkumem hradu a krátce po archeologických zjištìních... a teorie slouèení Bradla/Hostín Hradce definitivnì padá. (Tato teorie vzešla snad na konci 19.stol. ze statì Strážištì na Pradelbergu od Píèe). Vylouèil to již archeologický výzkum v 60tých letech, kde bylo doslovnì citováno, že nemùže jít o hrad z doby Sobìslava I.!
Jak už Komoñ øekl, hrad byl spoøe zastavìn, navíc jeho konstrukce byla z vìtší èásti jen lehèí (døevìné, sucho-kladené kamenné) kostrukce (což by se pro tuto dobu ještì dalo pochopit).
Výzkum ale prokázal, že hrad vznikl až ve druhé polovinì XIII.století - v souvislosti s kolonisací tzv. Olešnického újezdu Øádem nìmeckých rytíøù - a zanikl pravdìpodobnì již za vlády Jana Lucemburského.
Tolik jenom pro doplnìní...

[Przemysl de Nyestieyky]

Mùj soukromý tip na lokalisaci je Choustníkovo HRADIŠTÌ!
Podle písemných zmínek patøilo pánùm z Turgova, kteøí se poddali v léno králi Janu na poè. XIV.st. Pøipouští se i domnìnka, že byl hrad postaven na místì nìkdejšího hradištì, jelikož se zdejší hrad nazýval jen >Hradištì<.
Podle archeologických nálezù byl katastr této obce osídlen nepøetržitì ode dávna - vèetnì raného støedovìku i pravìkých období.
Název hradu byl ve støedovìku znaènì promìnlivý (Hradištì, Heømanùv Choustník, Choustníkovo Hradištì).
A hned vedle (asi 3 km) leží mìsto Dvùr Králové, jedno z nìkdejších vìnných mìst èeských královen - nazývané i jako Chvojno, Chvojen.
Pro mì je to ideální kombinace... ale ještì jsem nezkoumal, jestli se tím vùbec nìkdo zabýval, potažmo to nìkdy døív už zamítnul?

Romantická pøedstava podoby hradu Choustníkova Hradištì, (prý z roku 1712)

[Ježek]

ale ještì jsem nezkoumal, jestli se tím vùbec nìkdo zabýval, potažmo to nìkdy døív už zamítnul?

Asi jsi první, takže musíš shrnout všechny dostupné informace, provést archeologický prùzkum a sepsat o tom práci.

[KOMOŃ]

ale ještì jsem nezkoumal, jestli se tím vùbec nìkdo zabýval, potažmo to nìkdy døív už zamítnul?

Asi jsi první, takže musíš shrnout všechny dostupné informace, provést archeologický prùzkum a sepsat o tom práci.

Velmi významné hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

[Przemysl de Nyestieyky]

...hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

Dnes existují celkem tøi Hostíny, dva Hostimi, a pak Hostinka, Hostinné, Hostínov a Hostinova Lhota.
Jinak farní ves Hostín-Hostynì v okrese velvarském, již r. 1088 patøila vyšehradské kapitule...

[KOMOŃ]

...hradište "HOSTÍM"se nachází také na berounsku.

Dnes existují celkem tøi Hostíny, dva Hostimi, a pak Hostinka, Hostinné, Hostínov a Hostinova Lhota.
Jinak farní ves Hostín-Hostynì v okrese velvarském, již r. 1088 patøila vyšehradské kapitule...

Ale hradištì Hostím je jenom jedno.

[Przemysl de Nyestieyky]

Ale hradištì Hostím je jenom jedno.

Fajn, ale tak k tomu zkus napsat víc - v které dobì existovalo, jak dlouho trvalo, jakou funkci mìlo... cokoliv.

[Ježek]

František Musil píše v příspěvku Informace o nekterých archeologických výzkumech na méne známých hradech a tvrzích ve východních Cechách v knize Seminář Život na středověkém hradě ve 14. století. Předklášteří 3. června 2002 o výzkumu Vysokého Chvojna. Archeologicky je doložen dvorec v době Soběslava I. (další pomůckou je zasvěcení sv. Gothardovi). Hostin Hradec pak vidí v Hradci Králové.

Jinou lokalizaci navrhuje Jaroslav Teplý a to lokalitu Na Hradcích v obci Ostřetín (také na Pardubicku). Zde ale chybí archeologické nálezy, písemně je tvrz doložena až v 14. století: https://www.hrady.cz/tvrz-hradce-pardubice" onclick="window.open(this.href);return false;