Jindřich z Lipé a jeho vztah ke královně-vdově.

[Katerina]

Zdravím .. níže jsem zkopírovala podstatnou část odpovědi od pana doc. Stloukala...ohledně Jindřichových pozůstatků:

Podnětem celého výzkumu bylo zřízení topení v kostele, tím byl také výzkum limitován; odkryly se v
podstatě jen partie, které bylo nutno odkrýt kvůli tomu topení. Už si
nepamatuji, zda se v případě pátrání po hrobě Jindřicha z Lipé udělala
výjimka, že se po něm pátralo, či zda na hrobku přišli jen v rámci těch
nejnutnějších prací. Co se s pozůstatky později stalo, to už se nepamatuji.
Vzhledem k tomu, že šlo o výzkum v církevním objektu, je velmi
pravděpodobné, že kosti byly v nějaké truhličce uloženy opět na původní
místo. Nemohu ovšem zcela vyloučit, že skončily v depozitáři, což tehdy
nemohlo být jinde než v depozitáři antropologického oddělení Moravského
muzea. Možná, že by stálo za to se tam zeptat.

Což určitě udělám, ale pokud byste tam někdo měl kontakt - uvítám pomoc.
Ale zase jsme o krok dál .

Kateřina

[elizabeth]

...A Záviš a Jindřich - byli to chytří muži, takže si určitě uvědomovali, že ani přes královnu se k trůnu nedostanou, v tak silné rozhádanosti a roztříštěnosti českých pánů by se se na ně při prvním signálu vrhla celá "smečka" ostatních pánů - což se také stalo, a oba dva to pocítili na vlastní kůži. Záviš za to bohužel zaplatil životem, Jindřich Týřovem.

Jistě, ale ani za popravou Záviše ani uvězněním Jindry z Lipé nestál vztah s královnou-vdovou. U Záviše to byly intriky ze strany "opoziční" šlechty, české královny a jejího otce římského krále, ale zřejmě i podcenění jejich vlivu na krále Václava. U Jindřicha stál zase v pozadí obyčejný boj o moc, který podpořili obviněním ze špatného hospodaření a vykonávání úřadu podkomořího.

...
Jan Lucemburský vztah královny vdovy respektoval (a možná, že později, když se vyjasnily vztahy se tím i bavil), Karel tvrdě vystoupil proti.

Na to bavení Janovi mnoho času nezbylo, měl úplně jiné starosti. Karlově reakci příliš nerozumím, on je pro mě vůbec dost rozporná postava. A také u mě nevzbuzuje příliš sympatií. Sympatie byly pouze na straně dvou ze čtyř jeho žen - Blanky a Alžběty.

[Katerina]

Tak jsme díky Rykse ´zase o krok dále (i když si už začínám připadat jak ta pověstná slepička, co se jí dusí kohoutek).

Rykse se včera v Brně podařilo získat nový kontakt na doc. Drozdovou z Masarykovy university.
Včera jsem jí napsala - a mám od ní odpověd´- raději zase kopíruji celé :

Vazena kolegyne,
informovala jsem se na ostatky Jindricha z Lipe u sveho kolegy, archeologa
prof. Ungera. Rikal, ze byly opet pohrbeny v kostele Augustianskeho klastera
na Mendlove namesti v Brne, odkud byly patrne pred vyzkumem vyzvednuty. Pry
se ucastnil pohrbu a o teto udalosti se porizoval zapis. Takze kdybyste
chtela dalsi podrobnejsi informace, tak se prosim obratte na vedeni
zmineneho klastera jiste Vas neodmitnou.S pozdravem, Eva Drozdova

Vzhledem k tomu, že víme , že v roce 1989 byly ostatky zase venku, má to asi i logiku, sami píšou na svých stránkách, že po převzetí opatství začali se spoustou aktivit, včetně rozsáhlé rekonstrukce baziliky,nezbývá nic jiného než začít s nimi skutečně seriozně jednat.

Paní docentce poděkuji a zeptám se jí, kde bych mohla získat kopii toho zápisu o pohřbu, abychom měli v ruce nějaká fakta.
Pak asi nezbude než "nahodit" černý pracovní kostým a pokusit se domluvit si osobní schůzku s panem opatem.
Jenže vstupuji na neznámou půdu, a přemýšlím (ale vážně) jestli by v takovém případě nebylo diplomatičtější, kdyby za ním šel muž ? Co myslíte ?

K.

[Maršálek]

Já jsem na jednání předběžně získal otce Jana, který se jako skutečný duchovní pohybuje na hradeckém dvoře. Poprosím tě tedy o souhrn tvých poznatků a navrhuji společnou pracovní schůzku. V sobotu 24. března je v Hradci taneční seminář dvora a předpokládám že se ho otec Jan opět zúčastní (je mladý, sympatický a velmi dobrý tanečník ). V neděli 25. března pak plánuji cestu do Brna, takže bych mohl vyjet s ním. Ale možná to moc ženu a spíše si ještě sedneme a probereme to?
Na brněnské Masarykově univerzitě máme také pár známých, na které se můžeme s důvěrou obrátit.

[Ryksa]

Na Starém Brně jsem včera fotila a mimo jiné i kontakty na vývěsních deskách. Tel. číslo na opatství: 420 543 424 043, mail: info@opatbrno.cz a stránky www.opatbrno.cz
Vzhledem k rozsáhlým vývěskám a nabídkám prohlídek si myslím, že by se domluvit dalo leccos...
Bohužel jsem byla na místě mimo jakoukoliv otvírací dobu, takže jen venku (vevnitř tajně na zahradě)...

[Katerina]

Na Starém Brně jsem včera fotila a mimo jiné i kontakty na vývěsních deskách. Bohužel jsem byla na místě mimo jakoukoliv otvírací dobu, takže jen venku (vevnitř tajně na zahradě)...

No to je právě to, nabídky mají vyvěšeny , jenže sama jsem na vlastní kůži zažila, že jen tak se tam člověk nedostane, na prohlídku musí být nejméně čtyři, jinak tě neprovedou. Kostel se otvírá 15 minut před mší., a během mše , což chápu, si kostel prohlížet nesmíš. Už to mám nacvičené, které dny v týdnu je mše odpoledne (jinak v létě, jinak v zimě) a tak se pokaždé řítím Brnem, abych to stihla těch 15 minut před mší.
Uvnitř opatství jsem bohužel nikdy nebyla, zůstala jsem "před branami" protože se neumím naklonovat na čtyři osoby. Mrzí mě to.

K.

[Maršálek]

Prohlídka se dá zajistit i tak, že si osamělý zájemce prostě koupí 4 lístky, já to tak udělal předloni

Obávám se však, že budete zklamáni. Prohlídka ovšem obnáší toliko prefektář (holé stěny a novogotický pulpit), pár chodeb - vše holé stěny a pozdní úpravy, rajskou zahradu - jediná zajímavá (lze do ní vstoupit i samostatně bez prohlídky, mívá otevřenou mříž) a zahrada - ta je ovšem Mendlova. Z kláštera jsou přístupná jen torza a ta jsou opravdu prázdná a jejich podoba neodpovídá, neb v průběhu času prodělal klášter zásadní změny. Výklad je mizerný - obecně turistický a donátorka je během něho tuším zmiňována dokonce 2x , ale to už k tomu holt patří.
Bazilika sama je ovšem skvost. Bohužel je občas okupována houfem stařenek, které se předhánějí v demonstraci zbožnosti, když se velmi hlasitě modlí (mojí paní, která sama je věřící se z toho udělalo zle a já měl chu je vyhnat mečem ) - bylo to až nechutné a to mi jinak samozřejmě projevy zbožnosti nevadí a respektuji je u každého člověka, ale tohle byly skutečně svíčkové báby...

K jednání s opatstvím - otec opat je poněkud svérázný, což se projevuje i v jeho jednání a v obecné podobě styku opatství s okolním světem. To nám v minulosti poněkud komplikovalo vzájemnou komunikaci, což ovšem neznamená, že by jste se měli dát odradit. Mé hodnocení je toliko subjektivní

opětovně vkládám link na opatství http://www.opatbrno.cz/opatstvi.htm

[Ryksa]

Díky, Maršálku, teď vím, že jsem se v Brně ocitla v Rajské zahradě... Fotila jsem tam zbytky gotických sloupů, desky s latinskými nápisy a vyobrazeními, sochu aj. Asi naivně jsem se domnívala, že při prohlídce mi k tomu někdo podá výklad...

[Katerina]

Prohlídka se dá zajistit i tak, že si osamělý zájemce prostě koupí 4 lístky, já to tak udělal předloni

Bazilika sama je ovšem skvost. Bohužel je občas okupována houfem stařenek, které se předhánějí v demonstraci zbožnosti, když se velmi hlasitě modlí (mojí paní, která sama je věřící se z toho udělalo zle a já měl chu je vyhnat mečem ) - bylo to až nechutné a to mi jinak samozřejmě projevy zbožnosti nevadí a respektuji je u každého člověka, ale tohle byly skutečně svíčkové báby...

Tak jednoduché a geniální řešení mě tehdy nenapadlo. Snad mě omlouvá, že jsem byla vzteky bez sebe, že tjsem tam za tím účelem byla už potřetí , a brány mě zase zůstaly uzavřeny ...

Stařenky též potvrzuji, do kostela se snažím zajít pokaždé , když jsem v Brně a JSOU TAM - vždycky a při vší toleranci modlí se opravdu hlasitě a nepřetržitě a zdá se mi, že je to taková nevyhlášená soutěž (kdo víc a hlasitěji).
BOhužel to opravdu zabrání jakémukoliv soustředění či usebrání, po meči jsem nesahala , ale řvát se mi chtělo ...

[Maršálek]

Stařenky též potvrzuji, do kostela se snažím zajít pokaždé , když jsem v Brně a JSOU TAM - vždycky a při vší toleranci modlí se opravdu hlasitě a nepřetržitě a zdá se mi, že je to taková nevyhlášená soutěž (kdo víc a hlasitěji).
BOhužel to opravdu zabrání jakémukoliv soustředění či usebrání, po meči jsem nesahala , ale řvát se mi chtělo ...

... taky jsem měl pocit, že je to soutěž, jenom mě bylo žinantní to takhle popsat Protože jsem jel od svého zbrojíře, měl jsem s sebou meč. Byl pevně v pochvě převázané pásem a zabalený v hedvábí... a měl jsem strašnou chu tasit, zařvat a vyhnat je...
Měl jsem pocit, že bych to kvůli klidu Richenzinu klidu udělat měl - jako maršálek jsem jí povinován službou

[Katerina]

Tak nedávno jsem na poněkud podezřelém prameni (webové stránky města Brna) narazila na detailní informaci o konci JzL, kterou jsem ještě nikde jinde neobjevila.
Měl zemřít na infarkt způsobený kolizí jeho koně s nákladním vozem, dokonce snad vyjíždějícím z klášterního staveniště.

Okamžitě jsem si jim napsala o sdělení pramenů, odkud tu informaci čerpali a ted¡ netrpělivě čekám. Nenarazili jste už na něco podobného také ????

Přiznám se, že ten infarkt mě v souvislosti s jeho úmrtím napadl také, ale já jsem spíš vycházela z toho, co se pánovi v jeho letech, po celkem bouřlivém a namáhavém životě v teplém letním srpnu mohlo náhle přihodit.

Pan Sovadina zase dedukuje z omezení území , po kterém se Jindřich ve dvacátých letech pohyboval, že se buď už na něm projevovalo stáří a jeho nemoce, či snad následky dřívějších zranění či dokonce dlouhotrvající choroba, ale o té se nikdo nezmiňuje.

Proto se mě srdeční příhoda zdála docela pravděpodobná.

Když se prameny , z kterých Brnáci čerpali ukážou i věrohodné, tak to v kronikách popsané královnino naříkání bylo víc než oprávněné. Pokud se to stalo u kláštera, dá se předpokládat, že jí Jindřich klidně mohl zemřít v náručí.

[Viola]

Tak nevím, já to četla taky jenom na těch brněnských stránkách - přijde mi trochu zvláštní, že by se takhle zajímavá věc neobjevila jinde v literatuře, notabene jak můžeme vědět, jestli měl infarkt? Navíc ten článek - nevim nevim... Sedm dětí? Pokud vím, doložených jich je pět, ne? A ty intriky vrácené Elišce P... Moc se mi to nezdá.
Já jsem si myslela, že zemřel normálně ve věku cca 50-55 let, na tu dobu úplně běžném věku, tím spíš, že jeho zdraví mohlo být do určité míry nalomeno týřovským vězením.

[Katerina]

Tak nevím, já to četla taky jenom na těch brněnských stránkách

No právě , také se mi tomu nechce moc věřit, proto jsem si jim napsala odkud čerpali, tak uvidíme, s čím přijdou. První reakce byla bleskurychlá, že můj dotaz předali odboru vnitřních věcí a přímo uvedli jméno zodpovědné osoby.

No , já také myslím, že jich bylo 7 - 4 synové : Jindřich mladší, Jan, Čeněk a Pertold a 3 dcery - dvě jeptišky - Kateřina a Markéta (obě doložené- Kateřina byla dokonce později abatyší v Rejččině klášteře, markétu umístil do kláštera v Marienthalu, jsou listiny potvrzující její "věno") a Klára, co se provdala za Jana z Klingenberka.

To asi taky, to by ale nemuselo vylučovat infarkt (bylo 20. srpna) zvlášt když víme, že jediné zranění, které se mohlo posléze najít (na kosterních pozůstatcích, bylo na hlavě), což samozřejmě nevylučuje bojová zranění jiná, která už dnes nemůžeme potvrdit.

[Katerina]

Přestávám věřit na náhody. Dneska o tom dopoledne napíšu, a když jsem teď profrčela cestou z oběda Luxorem, mají tam novinku, smrt Jindřicha z Lipé.
Autorem je brňák Luboš Y. Koláček a protože s ním nemám nejlepší zkušenosti už z jeho knihy Svatý Erotik Karel IV., kdy jsem vyzobávala fakta jak Popelčin holoubek, tak navrhuji, že to dneska přečtu a pak dám do Ostatních - Tipy na knihy, abych případným zájemcům eventuelně ušetřila peníze.

[Maršálek]

Zaujal mě ten "drb" (jak říkáme na Hradci), o možné příčině smrti pana Jindřicha a jsem zvědavý, by skeptický, na jeho zdroj.
Už jsem slyšel o pozoruhodných příčinách úmrtí, např. "záchvat šlechetné šílenosti" - jak je psáno v epitafu Jana Lucemburského na Croix de Boheme v polích u Crecy, nebo "honor" u mého jmenovce de Merpins (Crecy) a maršálka Francie d´Alberta (Agincourt, jehož slavný citát o hvězdách zvěčnil Shakespeare ve svém "Henrym V."), ale srážka s vozem je za dobové dopravní situace skutečně kuriozní

[Katerina]

Zaujal mě ten "drb" (jak říkáme na Hradci), o možné příčině smrti pana Jindřicha a jsem zvědavý, by skeptický, na jeho zdroj.
Už jsem slyšel o pozoruhodných příčinách úmrtí, např. "záchvat šlechetné šílenosti" - jak je psáno v epitafu Jana Lucemburského na Croix de Boheme v polích u Crecy, nebo "honor" u mého jmenovce de Merpins (Crecy) a maršálka Francie d´Alberta (Agincourt, jehož slavný citát o hvězdách zvěčnil Shakespeare ve svém "Henrym V."), ale srážka s vozem je za dobové dopravní situace skutečně kuriozní

Souhlas. Já jsem tedy moc zvědavá, kde to vzali, jestli se mi zítra neozvou, tak tomu člověku zavolám. Jsem tedy také skeptická, nikde jinde jsem už to informaci nenašla, doufám, že to není nějaký místní brněnský folklor.

On se s tím vozem teoreticky nemusel srazit, kůň se prostě mohl splašit.
(Zase jsem od pána z Lipé opisovala, minulý čtvrtek jsem se na Mendláku před kostelem srazila s nějakým pánem z Karviné - tedy on narazil do mě, asi se mu splašil Peugeot- záchvat šlechetné šílenosti mě nepřepadl, ale byla jsem mu docela blízko .)

[Maršálek]

Tak setkání s otcem Janem, který je mojím kontaktem na starobrněnský klášter musím odložit až na 7. dubna.

Kateřina: jsi si jistá, že tě přemáhal záchvat šlechetné šílenosti? nemohl to být jenom amok? ta šlechetná šílenost je v epitafu proto, že Francouzi dodneška nechápou, jak mohl být nějaký vladař tak čestný, že když jiné zemi slíbil pomoc, neopustil již zjevně prohranou bitvu a stoje na své cti a svém slovu raději zemřel tam, kde jejich vlastní francouzský král utekl. A také jsou stále dojati, že to nebyl jenom tento český král - Jean de Boheme, ale i jeho rytíři, ti proslulí Lvi z čech, kteří se do prohrané bitvy vrhli prostě proto, že jejich král dal své slovo nějaké cizí zemi a že oni ho považovali za stejně závazné, jako by jej dali sami. A tak je v crécy čestně pohřbeno na 50 "českých" rytířů, kteří sloužili Francouzům lépe, nežli všichni jejich vlastní králové a rytíři - to je pro ně samé dodnes ukázkou velikosti rytířství... a přitom není pravdou, že pro ně jejich vlastní rytíři krváceli méně...

[acoma]

Rejččin klášter na Starém Brně byl založen v první polovině r. 1323. Jako kvazifundátor je titulován Jindřich z Lipé, životní druh královny vdovy. Vypadá to, že pomohl své dceři Kateřině, která je v pramenech v srpnu 1325 uváděna jako převorka a již v prosinci téhož roku jako abatyše. Jindřichova manželka Scholastika údajně po jeho smrti žila na svém vdovském sídle Střítěž na Čáslavsku. Darovala na své záduší klášteru milenky svého manžela 5 hřiven ročního platu na vsích Dobešov a Zhoř.

[Katerina]

Rejččin klášter na Starém Brně byl založen v první polovině r. 1323. Jako kvazifundátor je titulován Jindřich z Lipé, životní druh královny vdovy.

No a jako spoluzakladatel bývá někdy uváděn Jan Lucemburský, minimálně dost přispěl k jeho založení , pozemky, věnováním a privilegii.

[Maršálek]

ano, Jan je uveden na zakládací listině jako spoluzakladatel, což byla asi jedna z mnoha věcí související s Richenzou, kterou mu Karel IV. neodpustil...