Fórum zájemců o historii

Mně třeba ti Ludanici přijdou komplikovaní, když se většina členů jmenuje Jan a Hynek.

Zjistil jsem, že je na Dambořicích zmíněn nejstarší Jan v roce 1526 a 1528, i s manželkou Annou z Vlašimi. Tedy jsem zase špatně přiřadil Ludmilu k Janu st. Tudíž, Ludmila musela být manželkou Jana, syna Václava Veverského. Poté jsem na Veveří našel jakéhosi Jana, ale mladšího mezi lety 1531-1537 a ten 23.4.1536 prodává svůj majetek, který koupil. Ti, kteří hrad a vesnice koupili byli Jan z Pernštejna a Jan z Lipé. Na webu obce Ostravačic jsem četl zajímavou informaci. Jan z Lipé měl být prý strýcem tohohle Jana mladšího z Ludanic na Rokytnici. To znamená, že se Václav podruhé oženil?A ta Markéta z Nové Cerekve bude nejspíše manželkou Zikmunda?

Nová verze. Ti Hynkové, Janové a Václavové dávají zabrat. Tak vypadá to, že starší bratr Zikmunda jménem Hynek také objeven.

Spíš jestli ta větev od toho moravského podkomoří Václava z Ludanic na Veveří neskončila úplně 1531 po meči.

No jistá je celkem ta větev od Jana
- Hynek z Ludanic na Rokytnici
- Jan, moravský zemský hejtman Václav (děti Jan a Hynek), Půta (syn Václav) od nejstarších


Ta druhá větev taky vypadá v základu dobře od Hynka
- Václav z Ludanic na Veveří (brněnský sudí, moravský podkomoří)
- Hynek a Zikmund opět od nejstarších

Když vezmu majitele Veveří z encyklopedie Brna:

- VÁCLAV Z LUDANIC a NA VEVEŘÍ, moravský zemský podkomoří (1483-1515) převzal hrad Veveří zástavním právem
- ZIKMUND Z LUDANIC a NA VEVEŘÍ (1515-1531), syn Václava z Ludanic a na Veveří
- JAN Z LOMNICE A MEZIŘÍČÍ (1531), převzal hrad jako zástavu, ale jeho synové Jan, Václav a Jindřich z Lomnice a Meziříčí zástavní právo předali (1531) Janu Kunovi z Kunštátu a Lukova
- JAN KUNA Z KUNŠTÁTU A LUKOVA (1531), získal hrad jako zástavu, ale téhož roku ho postoupil Janu Rokytskému z Ludanic, jenž hrad ze zástavy vyplatil
- JAN ROKYTSKÝ Z LUDANIC (1531-1537), vykoupil hrad Veveří a stal se prvním v řadě šlechtických rodů, jež poté hrad vlastnili a dědili
- JAN Z PERNŠTEJNA (1537-1541), jeden z nejbohatších moravských a českých šlechticů a zvaný proto "Bohatý". Zdědil velký majetek po otci Vratislavovi z Pernštejna a bratru Vojtěchovi z Pernštejna, který rozmnožil ještě o hrad a panství Veveří

Pochopili to tak, jako já z listin. Není jasná příbuznost mezi Václavem z Ludanic na Veveří s Janem Rokytským z Ludanic. Spíš to vypadá, že Jan Rokytský z Ludanic je nejstarší syn Hynka z Ludanic a v té době byl nejstarší člen rodu.

Jemnice na wikipedii je zřejmě úplně špatně... Beneš má v monasteriu napsáno, že to bylo chybně přečteno a správně patří Václav. Zatím mě to připadá, že Jemnicí v zástavě disponují obě větve rodu - z Rokytnice i z Veveří.
wikipedie ?
...roku 1433 Janovi Bítovskému z Lichtenburka a v 70. letech 15. století Půtovi z Lichtenburka, jehož dědic Jindřich z Lichtenburka prodal hrad a město Jemnici Václavu z Ludanic a na Veveří, který posléze používal i přídomku z Jemnice. Jemnici zdědili jeho čtyři synové Jan, Zikmund, Hynek a Beneš. Roku 1522 se zámek a město dostaly do držení Arkleba z Boskovic...

Tak zdroj je - Srov. SMUTNÝ, B. Jemnicko, s. 690.
po smrti Václava z Ludanic na Veveří 1515 měli získat Jemnici jeho čtyři synové Jan, Zikmund, Hynek a Beneš

podle mě to bude zmatečné a špatně dovozené z listin, nesedí ani pořadí podle věku, Hynek byl starší než Zikmund
Beneše jsem nikde zatím neviděl - možná chyba, protože na monasteriu je uvedeno k jejich otci:
Václav (AČ má nesprávně Beneš ) z Ludanic a z Veveří, podkomoří markrabství moravského

srovnej listiny, které jsem dohledal k potomkům moravského podkomořího Václava z Ludanic na Veveří
1516 (Krumlov) – Jan z Lipé uzavírá s Hynkem z Ludanic smlouvu … Hynek prodává Janovi jménem svých bratří…plat z Ivančic, příslušející k Veveří
1517 (17. duben, Jemnice) – bratři Hynek a Zikmund z Ludanic dávají tvrz Nová Říše s tím co držel jejich zemř. otec s panem Čeloudem, Janu Čeloudovi z Palovic na Budkově
1517 (8. květen) mezi svědky Hynek Veverský z Ludanic a na Jemnici (přečteno přímo z listiny)
1519 (Veveří) – Zikmund z Ludanic a z Veveří dává svým lidem v Senticích 5 lánů
1521 – král Ludvík dává na žádost Zikmunda z Ludanic za pomoc proti Turkům jeho městečku Veverské Bítýšce právo na dva výroční trhy

Já jsem zase našel větu :V roce 1522 po smrti tehdejšího majitele Jana z Ludanic jeho bratři Jan a Hynek prodali Svatobořice Vilémovi z Kunštátu. Tohle vůbec nechápu. A potom nějaký "Záviš z Ludanic", tady posílal odkaz: http://nasefarnosti.cz/fwz/clanek?zkratka=FKI445" onclick="window.open(this.href);return false;. A jinak Katerina manželka Buriana, je zmíněna v roce 1508, kdy ji manžel pojistil věno.

To první o Svatobořicích by se mohlo zakládat na pravdě, ale muselo by to být, že 1522 po smrti Jana z Ludanic jeho bratři Hynek a Zikmund prodali ... takže celkově informace divná a musela by se k tomu najít listina nebo zdroj.

To druhé už jsou nějaké pohádky o templářích na Veveří nebo co... vymyšlené postavy a děj...


Farní kniha - svazek I. - strana 445

Jaroslav ze Žerotína, Záviš z Ludanic, Václav Kopřivský, Hynek Bořita, Lidumir z Helfen-štejna, a mnoho jiných význačných Templářů. Po uplynutí třídenního příměří došlo k další bitvě, při které však Pernštejnští tahali již za kratší konec, protože měli velké ztráty a museli ustoupit až samotnému hradu Veveří, kde je přesila Templářů oblehla.

Obrany hradu se ujal sám Burian z Pernštejna, který tam dal už předem připravit zásobu velkých kamenů a ostrých šípů, kterými už zakrátko bylo zabito, přímo na místě, několik set útočících Templářů a mnoho dalších zraněno. Obležení měli výhodu v poloze hradu na vysoké skále, v jeho silných kamenných hradbách a v poměrně značné předzásobě všech životních potřeb.

Takže mám tu nové info.
1. Našel jsem Annu z Ludanic, která byla 1. manželkou Jana "Bohatého" ze Žerotína (+1499), zhruba do roku 1475. Jemu porodila mnoho synů mezi nimi i Jana mladšího. Ten se potom oženil s Machnou z Cerekve(+1516) (Markétou? nevím jestli jsou to stejná jména). Tu si pak měl vzít nějaký Ludanic (připadá v úvahu Zikmund, Hynek anebo Jan Veverský) a Markéta z Nové Cerekve (pokud zmíněná Markéta a Machna byly sestrami a ne stejná osoba) porodila dceru Annu (Alenu), která se vdala za Jana mladšího z Žerotína(+1431).

2.Potom je tu nějaká manželka Jana, zmíněna na Dambořicích v letech (1526,1528) Anna z Vlašimi.

3. Potom je tu nevyřešena otázka zda Václav Veverský nebo jiný Ludanic si nevzal sestru Jana z Lipé nebo Jindřicha Jana z Lipé, protože nějaký Jan chtěl 1437 prodat Veveří svému strýci Jana z Lipé.

4. Jinak s tebou s těmi syny Václava souhlasím, zkusím něco pohledat o Benešovi z Ludanic.

5. Ty jména s tím Závišem mi přišla divná, ale mne to vyhledali nějakého Jaroslav, asi jsem dost naivní, že jsem na to skočil.

A také chci dodat, že Půta v roce 1557 pojistil věno ve výši 750 zl své "druhé" (podle zdroje Moravské Vlastivědy) manželce Johance ze Zástřizl.

Pepa123 píše:Ten se potom oženil s Machnou z Cerekve(+1516) (Markétou? nevím jestli jsou to stejná jména).

Mohou být.

Pepa123 píše:3. Potom je tu nevyřešena otázka zda Václav Veverský nebo jiný Ludanic si nevzal sestru Jana z Lipé nebo Jindřicha Jana z Lipé, protože nějaký Jan chtěl 1437 prodat Veveří svému strýci Jana z Lipé.

1437 je asi překlep v roce. Patří 1536 . Řešení už jsem naznačil. V té době už Veveří dávno nepatří Veverským z Ludanic. Tato větev vymřela zřejmě po meči Zikmundem Veverským z Ludanic (syn moravského podkomoří Václava z Ludanic na Veveří).


Veveří prodává už Jan Rokytský z Ludanic (syn Hynka z Ludanic) z druhé větve.

1534 - Jan Rokytský z Ludanic se píše na Veveří:
https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/ ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

1536 - Jan Rokytský z Ludanic prodává Veveří Janovi z Pernštejna
https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/A ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

1537 - Jan z Pernštejna převádí právo na Veveří na Jana z Lipé, nejvyššího maršálka království Českého
https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/A ... 5%99%C3%AD" onclick="window.open(this.href);return false;

Příbuzenský vztah Jan Rokytského z Ludanic a nejvyššího maršálka Jana z Lipé byl přes jeho mladšího bratra. Janův bratr Půta měl za manželku Marianu z Lipé (doloženo v Půtově závěti 1551). Vodítkem je i to, že manželkou nejvyššího maršálka Jana z Lipé byla Mariana ze Šternberka.

Snažím se to už víc zdrojovat a uvádět ověřené věci. Jinak se v tom nevyznáme. Nedá se vycházet jen z toho, že je někde něco napsané. Pak udělá písař nebo historik chybu a pořád ji opakujeme.

Tohle řešení je dost logické.

Pravděpodobně největším znalcem rodu z Ludanic je Prof. PhDr. Ján Lukačka, CSc. (nar. 1952), který se zabývá dějinami osídlování Slovenska, formováním šlechty na Slovensku, kastelologií a také regionálními dějinami území Nitranské župy. Z jeho bohaté publikační činnosti jsou pro studium dějin rodu Ludanických zřejmě nejpodstatnější :
Ján Lukačka : Majetky a postavenie Ludanickovcov na Slovensku do začiatku 14. storočia (Historický časopis, roč. 38, č. 1, 1990, str. 3 – 14)
Ján Lukačka (spoluautor) : Ludanice 1242 – 1992 (vydal Obecný úrad Ludanice, 1992)
Ján Lukačka : Páni z Ludaníc – slovenský a moravský šľachtický rod (Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Sv. 1, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 2007, str. 107-111)
Bohužel, tyto práce jsou pro běžného smrtelníka velmi těžce dostupné. Nejspíš podstatně méně podrobné informace by mohla poskytnout rovněž monografie :
Ján Lukačka : Formovanie vyššej šľachty na západnom Slovensku (Bratislava Minor 2002, 154 str. + 30 genealogických tabulek)
PhDr. Daniela Dvořáková, CSc. (nar. 1965) se zabývá slovenskými dějinami v období vlády Zikmunda Lucemburskéha a za povšimnutí jistě stojí její práce :
Daniela Dvořáková : Šľachtici z Ludaníc a kráľ Žigmund Luxemburský (Historický časopis, roč. 48, č. 1, Bratislava 2000, str. 35 – 44)
Snadno dostupná je na internetu zveřejněná práce Bc. Michala Nebera :
Michal Neber : Uhorskí šľachtici Mikuláš z Perina, Stibor zo Stiboríc a Ladislav z Ludaníc vo víre husitských bojov (magisterská diplomová práce, 2010, viz http://is.muni.cz/th/145416/ff_m/FINAL_ ... .05.10.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;), která se sice rodem z Ludanic podrobněji nezabývá. ale je tam Lukačkův rodokmen.
Stejně snadno jsou na internetu dostupné články o historii na webových stránkách obcí, ve kterých měli Ludaničtí své majetky, především u obce Ludanice (obecludanice.sk/historia.phtml?id3=81680) a podrobněji u obce Čeladice (http://celadice.webnode.sk/news/histori ... novoveku1/" onclick="window.open(this.href);return false;).

Ale toto sem si zapsal už docela dávno takže nevim, jestli ty odkazy fungují ...

Běžně dostupná literatura uvádí o pánech z Ludanic většinou jen povrchní informaci, že rod přišel na Moravu někdy začátkem 15. století z Uher. Důslednější autoři pak upřesňují, že rod pochází z nevelké vsi Ludanice, ležící cca 20 km severně od slovenské Nitry. Tedy, jak bylo u šlechtických rodů obvyklé, také rod pánů z Ludanic získal své jméno podle původního rodového sídla. Obec Ludanice, údajná kolébka rodu, leží ve východní části Nitranské pahorkatiny na cestě spojující město Topolčanky s jižněji položeným centrem oblasti, městem Nitrou. Zemědělsky úrodná mírně zvlněná rovina, táhnoucí se po pravém břehu řeky Nitry, byla pro své příznivé podnebí osídlena už v mladší době kamenné a v blízkém okolí nalezený archeologický materiál dal dokonce jméno ludanické skupině lengyelské kultury z přelomu neolitu a eneolitu.
Původní název obce Ludanice zněl Ludan. Tento název je vysvětlován odvozením od slovanského názvu Ljudan, což by měla být lidnatá ves, místo s hustým osídlením. Lokalit s tímto místním názvem se vyskytuje několik i v jiných slovenských regionech a dochování tohoto praslovanského názvu předpokládá nepřetržité osídlení místa nejméně od 9. století. Ve tvaru Ludan se dochovala také první písemná zmínka o obci z roku 1242 v listině nitranské kapituly.
Zdá se, že rod pánů z Ludanic je o něco starší než samotná první písemná zmínka o obci. Podle tradice, udržované mezi samotnými Ludanici, ležely jejich původní rodové majetky v Turci, někde severně od Turčianských Teplic, ale ty prý museli někdy v polovině 11. století opustit a žili pak nějaký čas v Čechách a v Polsku. Na křížové výpravě do Svaté země, které se zúčastnili v kontingentu polského vévody pak získali povolení uherského krále Ondřeje II. k návratu do Uher na své původní majetky. Ale poddaní v Turci svou staronovou vrchnost prý odmítali přijmout a mnohaleté spory vyřešil až král Béla IV. tak, že jim vyměnil jejich původní majetky v Turci za Ludanice a dalších 17 vesnic v okolí Nitry.
Naproti tomu staří uherští kronikáři považují rod Ludaniců za cizí šlechtu, která do Uher přišla z Čech. Pro tuto hypotézu hovoří jednak skutečnost, že zmíněný král Ondřej II. si znepřátelil domácí uherskou šlechtu udělováním úřadů a majetků cizím rodům, jednak i neobvykle častý výskyt českých jmen jednotlivých příslušníků rodu z Ludanic. Zakladatel kepinské větve rodu z Ludanic se označoval jako Vavrinec zvaný Čech, v cabajské větvi rodu se zase pravidelně vyskytovalo jméno Indrich a jména Vítko, Sebeslav nebo Bogomir svědčí přinejmenším o častých kontaktech s českým prostředím.

... V tomto období, tedy počátkem 13. století, byla ves Ludanice rozdělena na tři díly. Díl vsi s opevněným hrádkem patřil rodu z Ludanic, jiný díl vsi patřil místnímu benediktinskému klášteru sv. Kosmy a Damiána, třetí, nejmenší díl patřil potomkům Folkuše z Čeladic. Tito příslušníci čeladické větve rodu z Ludanic sice sídlili jinde, ale majetkové podíly v Ludanicích a sousedních Dvoranech nad Nitrou vlastnili až do konce 15. století. Během 13. století a později se rod, píšící se podle Ludanic postuně rozdělil do osmi samostatných větví : ludanické, čeladické, janíkovské, cabajské, lefantovské, kapinské, chrabranské a kovarské. I přes tak široké rovětvení se jednotliví příslušníci rodu vždy hlásili ke svému společnému původu, což potvrzovalo a zároveň zajišťovalo všeobecné respektování jejich příslušnosti k vyšší šlechtě. A tento respekt jim pak umožňoval přístup k úřadům a hodnostem u královského dvora. Příslušníci rodu z Ludanic působili jako králem delegovaní soudci, jako královští župani nebo také zastávali funkci pristalda, ve které zastupovali krále v různých právních úkonech. Některému z příslušníků rodu žijícímu na přelomu 12. a 13. století je také připisován podnět k založení benediktinského opatství sv. Kosmy a Damiána na vlastních majetcích v Ludanicích ...

... V srpnu roku 1571 se Václav z Ludanic chystal na cestu do Vídně, kam odjížděl na nějaké léčení. Již delší dobu prý pociťoval nějaké blíže neurčené zdravotní obtíže, které nechtěl podceňovat, a snad proto se rozhodl pro odjezd do Vídně, kde mohl v blízkosti dvora očekávat kvalitnější lékařskou péči. Bylo mu teprve asi 30 let, byl už tři roky vdovcem a byl bez mužského potomka. Údajně se hodlal ještě téhož roku znovu oženit. Před samotným odjezdem si dal zavolat Jakuba Vojsku a svěřil všechen svůj majetek do Boží ochrany a prý také do bedlivé Vojskovy péče. Následující události však dostaly naprosto nečekaný spád s dalekosáhlými důsledky. Ve Vídni dne 19. září 1571 pan Václav z Ludanic nečekaně zemřel. ...
... Nebožtíkovo tělo přivezl z Vídně jeho osobní přítel Zdeněk Kavka Říčanský z Říčan ...

1555 (červnové zasedání soudu) – Puota z Ludanic Johance z Zástřizl, manželce své, ku pravému jejímu věnnému právu dva tisíce kop a nadvěno třitisíce puol třetího sta kop grošův českých, vše na minci dobré kromě polských, slizských groší a peněz drobných, za jednu kopu gr. LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, … na zámku, dvoře a vsi Rokytnici a městečku Kokořích a na vsi Lukové … ve dcky vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb jmíti budu.
(Matějek František - MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 398, č. 12)
1557 (lednové zasedání soudu) – Puota z Ludanic Johance z Zástřizl, manželce své, na svém vlastním a dědičném, žádnému nezávadnému zboží, totižto na zámku a městečku Rokytnici s jich vším příslušenstvím puol osma sta kop grošuov českých z lásky manželské nad věno ve dsky zemské vkládám a vpisuji a příjemčím toho sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu.(Matějek František - MZD II, kraj olomoucký 1480 – 1566, str. 407, č. 38)
1557 – Johanka z Zástřizl Puotu z Ludanic, manžela svého, na tři tisíce puol třetího sta kop groší českých a též na puol osma sta kop grošuov českých, nad věno mé, na zámku Rokytnici se vším jeho příslušenstvím, mně dskami zemskými zapsané, i na to všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu, na pravý a jednostajný spolek přijímám. (tamtéž str. 407, č. 39)

V zápisu z roku 1557 není ani slovo o tom, že by byla Johanka druhou manželkou, jak psal výše Pepa 123. Byla manželkou třetí, tak jak je uvedeno v tom rodokmenu (verze 1.6).
Ačkoli to prameny zcela nepotvrzují, bývá tato Johanka považována za dceru Procka mladšího ze Zástřizl, jednu ze čtyř dědiček milotického panství

Létha Páně 1559 na Den Rozeslánij Swatých Aposstolůw : Umřel Urozený Pán / Pan Puta Rokycký z Ludanic / a na Helffenssteyně.
(Bart. Paprocký – Zrcadlo slavného Markrabství Moravského) ...
Půta z Ludanic byl pohřben v kostele v Rokytnici a jediným dědicem Půtova majetku byl syn Václav (+ 1571).

V rodokmenu (verze 1.6) je jako manžel Anežky (*1540) uvedený Mikuláš ze Zástřizl. Jediný Mikuláš ze Zástřizl, který v té době žil, byl bratr Půtovy třetí manželky Johanky (pokud šlo o tuto Johanku), ale ten byl roku 1554 nebožtíkem.
A ještě ... Půta zemřel v roku 1559 a byl pochován v rokytnickém kostele. Z manželství s Johankou nejsou známi žádní potomci a o samotné Johance jsem žádnou další zmínku nenašel. Snad byla onou do rodokmenu nezařaditelnou Johankou z Zástřizl, která byla roku 1576 manželkou Štěpána Kusého z Mukoděl (Pokluda Zdeněk – Rodový přehled Zástřizlů ze Zástřizl, časopis Heraldika č. 2, 1978)

Aniž bych chtěl do rodokmenu vnášet nějaký genealogický zmatek, v pramenech se uvádí ještě jedna Johanka ze Zástřizl, o jejímž případném manželství jsem žádné zmínky nenašel. Byla dcerou Půtova souseda Jiříka ze Zástřizl a na Veselíčku a straší sestrou mladých buchlovských pánů Jindřicha a Zikmunda Prakšických ze Zástřizl ...

Díky mmac, za nové informace.
1) V té Moravské Vlastivědě psali druhá, ale já věděl, že Johanka byla 3. Půtovou ženou, proto jsem to dal do uvozovek.

2) S tím Mikulášem ze Zástřizl jsem nevěděl, že umřel v roce 1552. Takže narození Anežky okolo 1540 je nemožné a asi se narodila někdy už v roce 1530.

Nevim jestli umřel 1552 ... když se roku 1554 dělily čtyři dcery Pročka Milotského o dědictví, tak právě tam je zmínka o tom, že je jejich bratr Mikuláš již zemřelý, takže teoreticky mohl zemřít brzy po svatbě, možná téhož roku. Mám dojem, že čtrnáctiletá nevěsta byla podle zákona dospělá. Právě u posledních generací Ludaniců je celkem běžné, že si vybírali k sňatkům rody, u kterých byla jakás takás naděje na zisk majetku (Lukov, Kvasice, Tlumačov, tyhle ty Milotice ...) většinou v tom měl prsty zemský hejtman Václav. To je můj dojem ... ale to asi nebylo jen u Ludaniců ...
Tak se snažili a jak dopadli ...