Já z jejího snímku taky nevím, o kterém místě je řeč. Ale ona tak usuzuje navíc ještě podle uspořádání pozemků a katastrální mapu jsem zatím ani nesháněl, abych si to ověřil.Zany píše:..navíc tam při pohledu na leteckou mapu nic moc kruhového nevidím.
Měl to snad být ale kruhový ohraničený prostor s průměrem 100 m. (V našem případě to je stejně poměrně druhotný fakt).
Toto jsem bohužel ještě ani neviděl. Ale tyto úsudky vycházejí z prostého sousledu dat, nebo se Půta z Turgova uvádí majitelem jak Bradlce, tak Železnice a oba predikáty přičleňuje ke svému jménu.Zany píše:..v monografii Bradlce od J. Úlovce a T. Tomíčka (CB8) stojí, že obě panství spojil pravděpodobně Půta z Turgova.
Ale beztak se jedná o pouhou hypotézu, nebo Půta k majetku údajně přišel r. 1356 a posledním majetelem před ním byl u Bradlce Markvart z Jíkve (1325) a u Železnice Ratibor z Železnice (1318).
Tedy u obou panství nevíme, co se 30 let před ním dělo - a to je poměrně dlouhá doba.
Ale zas záleží, v jaké podobě hrad existoval. Ten nálezový horizont je nutno brát s nadhledem, ale ve smlouvách nebyly udávány třeba strážní hrádky... mohl by to být případ tohoto?Zany píše:Pokud by měl hrad existovat ještě v 16. století, jak naznačuje Ulrychová, pochybuji, že by o něm chyběla zmínka při dělení majetku synů Jiřího z Valdštejna Jana a Albrechta r. 1533, kdy jsou u Železnice uváděny „tvrz, dvůr poplužní s poplužím, městečko tudíž, domy, krčmy a dvory kmetcí s platem“ (DZV 6, fol. E8v).
Jenže hrad Železný-Železnice byl sídelním hradem, jeho ruiny by se ve středověku tyčily jistě ještě vysoko, by by byl opuštěn a pokud by se tak stalo někdy v průběhu 15. století > zákonitě by byl v 16. století oficiálně označen jako "zámek pustý."
Což se tedy nestalo a proto si myslím, že se jeho zánik udál už někdy ve století 14.tém, nehledě na strohé informace jičínské archeoložky a dokonce si myslím, že posledním majitelem, užívajícím hrad byl právě Půta, pokud by už on nezačal výstavbu tvrze... ale to jsou teze postavené na křehkém ledě.
Romantická představa hradu Železného z pol. 19.stol. od J.Rameše (kliknutím na obrázek lze zvětšit).
Mohly i nemusely. Velice těžko se k něčemu přiklonit, protože písemné zmínky jsou skoupé a archeologické zatím v počátcích.Zany píše:..mohly se na něm klidně podepsat bojové akce spojené se zásahem královské hotovosti proti majetku vzpurných pánů r. 1417, kdy byl mimo jiné obležen a dobyt Bradlec. Stejně tak mohl hrad utrpět za husitských válek.
Co mi ale nebylo příliš jasné, ...proč Vaňkovi z Jenštejna nebyl konfiskován majetek za odboj r. 1417? Přišel vlastně jen o hrad...
Železnické panství mu zůstalo i nadále. Z něho ale není známo, že by došlo k nějaké ztrátě... je to snad důkazem, že v Železnici už žádný hrad nestál a stejně tak ještě žádná tvrz?
Souhlasím. Ale není mi jasné, co by podněcovalo potřebu stavět sídlo ještě před rokem 1500??Zany píše:Pokud tedy někdy v průběhu 15. století došlo k potřebě zřídit v Železnici panské sídlo, mohlo dojít k v takové situaci poměrně častému rozhodnutí neobnovovat starý snad zpustlý hrad a postavit nové sídlo přímo v městečku.
Bradlec náležel rytířům z Mečkova, kteří si Bradlce považovali a sídlili na něm. Domnívám se však, že v té době již byla Železnice dočasně odtržena k panství starohradskému a tam vidím snahu zakládat novou tvrz vůbec jako pošetilou, nebo se většinou jednalo o majitele vzdálené (jinde sídlící) a často o vládu poručnickou, kde to je zcela vyloučeno.
Jinou věcí by byla stavba prosté úřednické tvrze...
a to bez úmorné práce/
Západní opevnění převyšuje okolí o 20 metrů kde louky sou i dnes zaplavovány ploužnickým potokem.I dnes se skutečně projevuje strategická výhoda tohoto hradiště(poloha Na Valech).příkop málo ale přeci zřetelný 0,8-1 metr je rozrušen přerušován silnicí a stavbami chat.Obvod západní opevněné plochy v délce 260 metrů je rovněž veden mezi zahradami a domy.Severní obvod hradiště splynul s areálem novověké tvrze a od východu je hradiště patrné pouze jako teréní vlna vzniklá z rozvezeného valu a zasypaného příkopu o šiři 50 metrů!Další torzo valu které již není skoro vůbec patrné se nachazí v ulici Palackého v zahradách domu.
...O té první už vím že sem nebyl první.Ale přesto je to zajmavá lokalita ,která sousedí s Železnicí.Čeká na prozkoumání a určitě jednou budem překvapeni(pokud se toho dožijem 
)Seděl zde Načerat-syn Pakoslava Velikého.Byl z rodu erbu černého lva.Tento rod prokazatelně držel rozsáhlá území táhnocí se až za Novou Paku...Nevím jak ostatní ale podle mého názoru musela k državám patřit i Železnice(ale to nedokazuje že hrad na Těšíně postavily oni ale je to docela reálná možnost bez přidáni velké dávky fantazie).Koncekonců,Kumburk,Levín,Žďárský hrádek,Bradlec mají na svědomí právě členové tohoto rodu...
Kupodivu sou zde ale tací co sou schopni prokazovat prävej opak a přitom je vůbec nezajmá že řada pramenů hovoří trochu jinak.
