Olomoucký hrad - strohá podoba hradu před polovinou 13. století, odpovídající době, kdy byl na hradě kastelánem-purkrabím Gerhard ze Zbraslavi (1236-1240), otec zakladatele rodu pánů z Kunštátu.
Kamenná podoba hradu pochází až z doby po požáru r. 1204. V té době byla přistavěna i obytná věž.
Hrad byl obnoven bratry Přemyslem I. a markrabětem Vladislavem Jindřichem, který si zde chtěl vystavět důstojné sídlo.
Někdy v té době byl hrad rozdělen na markraběcí a církevní část. Střední dělící hradba je vidět i na rekonstrukci. Hrad byl oddělen nejen od církevní části, ale také od zbytku hradiště.
Rekonstrukci by se snad dal jen vytknout poněkud přeexponovaný - přetáhlý prostor za románskou katedrálou a pak navázání střední dělící hradby na katedrálu, místo na věž...
Olomoucký hrad přestal být trvale obýván po r. 1253, když se dosavadní markrabí - Přemysl Otakar II. - ujmul vlády v zemi jako český král.
Knížecí palác postupem času zanikl a nebo byl přestavěn na purkrabství. Kolem přelomu 13. stol. už zde nebylo zeměpanské sídlo, ale jen církevní budovy, správní a soudní.
Král se tedy r. 1306 musel ubytovat v některé z těchto budov.
Proč ne v biskupském paláci (obr. viz níže) nebo přímo na purkrabství, se můžem jen dohadovat. Ale budova kapitulního děkanství byla hned vedle purkrabství. Král se tedy ubytoval v areálu hradu, který jistě měl poskytnout větší bezpečí, než luxusní budova biskupského paláce.
Z těchto dvou hradních paláců (děkanství a purkrabství), stojících vedle sebe (v místech někdejšího knížecího paláce), se nejspíše ubytoval v té, která z nich poskytovala pro královskou milost větší pohodlí... a tím bylo jistě sídlo kapitulního děkana!
(Ale to je jen má dedukce, nemusí být správná.)
Ještě v té době byl přístup do hradu poměrně složitý. Hradní areál byl ještě isolován nejen od města, ale také od jiných částí hradní plochy. Teprve během 14. století pozvolna pohlcovala zástavba města hrad, postupně zanikalo hradní opevnění a církevní budovy se začínaly otevírat městu...
Níže je vyobrazení tzv. Přemyslovského paláce.
Nejde ale o skutečný knížecí-markraběcí palác. Pojmenování vzniklo teprve při archeologických pracích, kdy objevením románského biskupského komplexu, vedle sv. Václava, bylo myšleno, že došlo k objevení starého paláce Přemyslovských knížat.
