Martin Luther

[Dagmar]

Martin Luther - reformátor a život v „ oèistci“?
10.11 .1483 v Eisleben – 18.2.1546 Eisleben

V roce 1517 se na vratech katedrály ve Wittenbergu objevil pøibitý list ./ ?/ Text obsahoval 95 tezí, kterými autor, teolog , univerzitní profesor a pøekladatel bible , vyzýval k veøejné disputaci o odpustcích.
Tímto èinem zahájil reformaèní hnutí v Nìmecku, vznik protestantských církví , nezávislost m욝anstva a roku 1521 byl exkomunikován z církve, dán do klatby a zbaven obèanských práv.

A jaký byl jeho osobní život?
Jeho otec se díky svému podnikatelskému úsilí vypracoval z chudého horníka na majitele mìdìných dolù. To umožnilo synovi , tehdy ještì Martinu Luderovi /teprve v r.1517 mìní své jméno na Luther/ financovat studia .Otec chtìl mít ze svého syna právníka.
V letech 1501-1505 Martin Luder studuje na univerzitì v Erfurtu. Po získání titulu magistra se zapisuje na studia práv, krátce poté se však rozhoduje vstoupit do kláštera žebravých bratøí augustiniánského kláštera v Erfurtu. Jeho vstup do kláštera byl údajnì motivován soubojem, ve kterém zabil svého spolužáka. V klášteøe vedl pøísný klášterní život. Postupoval dlouhodobì, èasto nìkolikadenní pùsty spojené s vyèerpávajícím noèním bdìním. Oèekávaný mír a rozhøešení stále nepøicházelo. Podle oèitých svìdkù pøicházela na Ludera., vyzáblého asketického mnicha náhlá „navštívení“. Pøi hlasitém pøedèítání biblického textu o lidech posedlých ïáblem se Martin Luder zhroutil na zem a s køikem ujišoval své pøítomné bratry :
„ Já to nejsem, já to nejsem“.
I pozdìji, kdy už byl profesorem teologie ve Wittenbergu nebo na hradì Wartburgu, kde pozdìji pobýval v exilu , mìl reformátor „vidìní“. Na své posteli prý èasto vídal lehávat èerného psa. Z mísy plné oøechù k nìmu promlouvaly rùzné hlasy, o kterých se Luther domníval, že k nìmu promlouvá ïábel.Pøed svou smrtí se Luther svìøil svým nejbližším, že na nìj satan poslal 50 Židù., kteøí mají za úkol mu s pomocí ledových vìtrù zmrazit mozek.
Vysvìtlení se nabízí . Zakladatel luteránství trpìl duševní poruchou, schizofrenií nebo nìjakou psychózou. . Fyzicky zdravý byl Luther do svých osmatøiceti let. Potom se na nìj choroby sesypaly ze všech stran.Trpìl tìžkými poruchami trávení, mìl žluèníkové a ledvinové koliky, sužovaly ho stavy dlouhotrvajících a nesnesitelných závratí. Trápily ho poruchy krevního obìhu, dna, revmatismus a angina pektoris. Z vyzáblého askety se promìnil v odulého, korpulentního muže se znetvoøenými klouby a ke konci života se už vùbec nemohl udržet na nohou, takže ho museli vozit na vozíèku.
Pøesto Martin Luther svá tìlesná utrpení s obrovskou silou vùle ignoroval a prokazoval nesmírnou energii. Své tìlesné problémy pøecházel a zatracoval.. Oznaèoval je za „ zákeøné manévry satanských mocnosti“ na jeho tìlesnou schránku.
Zdá se , že Luther opravdu upadl v nemilost – a to nejen v duchovní èi svìtskou. Na Wartburgu Luther díky pravidelné a vydatné stravì zase ztloustl, a to jen jeho fyzické utrpení prohloubilo. Duševní muka, také rovnìž nepovolovala.
Onìch 50 Židù, usilujících mu zmrazit mozek pomocí jakýchsi ledových vìtrù se stalo zøejmì pøíèinou jeho náhle projevovaného a zcela neskrývaného antisemitismu. Záhadné mocnosti nepøestávaly svými pokušeními Luthera pronásledovat a profesor teologie se jim rozhodl èelit stejnou zbraní, kterou ony útoèily na nìho- ve ètyøiceti letech se oženil s bývalou øádovou sestrou Katharinou von Bora…
Nepomohlo. Krátce po svatbì Luther prohlašuje: „ Jsem jako obtìžkaná žena, svíjím se na lùžku a úpím“:Krátce na to zaèaly Luthera sužovat návaly krve do mozku., které doprovázelo „dunìní a pískot v uších“. Kazatel mìl pocit, že „rotuje na nìjakém kolotoèi, který se pohybuje závratnou rychlostí“. Martin Luther zkrátka , jak se sám vyjádøil, pocioval „ nepøetržité údery pìsti ïáblovy do své tìlesné schránky“
Týraná psychika a tìlesné bolesti vyvolávaly roztrpèení, podráždìnost a agresivitu, kterou Luther vybíjel ve sporech nejen se svými protivníky, ale i s pøáteli. V lednu 1546 se vydal na cestu ve službách šlechtické vrchnosti, avšak zapomnìl si doma léky, které zøejmì stejnì nemìly žádný zvláštní úèinek. Na zpáteèní cestì do Wittenbergu Martin Luther prohlásil: „Až se vrátím domù, uložím se do rakve a èervùm dám k požití jednoho tuèného doktora teologie“. Nìkolik dní po svém návratu podlehl infarktu.
Ve svém celoživotním boji se satanem okázale zvítìzil….,

zdroj: Wikipedie, Jindøich Bìlohrádek, ASTRO,

[Jiří Motyčka]

Odhlédnìme nyní od podrobného CV Lutherova a pojïme se podívat na jednoho z hlavních protagonistù a otcù iniciátorù druhé reformace, nazývejme ji „nìmeckou“.

Pøestože se Martin Luther pøihlásil k Husovi o nìco pozdìji, tak již v momentì, když 31. øíjna 1517 jako augustiniánský mnich písemnì vystoupil v 95 tezích proti kramaøení s odpustky, jakoby naznaèoval kontinuitu nìèeho, co zaèínalo obdobnì. Téhož roku byl také Luther Øímem prohlášen za kacíøe. Už tady vidíme evidentní analogii s Husem v dobì, kdy Luther ještì ani nevìdìl, že nìjaký Hus a husiti byli. I Hus pøed více jak 100 lety, v r. 1412 nekompromisnì vystoupil proti prodeji odpustkù v Praze. Rozešel se tím definitivnì nejen s králem ale pochopitelnì i s církví. Lutherùv pøedchùdce tak nastoupil cestu, na jejímž konci vzplála Kostnická hranice. Dotažení Husova reformního úsilí ke zdárnému konci se pak museli chopit jeho následovníci a to i se zbraní v ruce, aby mohli reformní, nadèasový program prosadit v praxi. A v této chvíli veškerá analogie Luthera a "jeho" reformace s Husem a husitstvím konèí.

Když se koneènì jednoho krásného dne Luther dovìdìl, o co Husovi a husitskému opravnému hnutí vlastnì šlo, tak prý mu to zkazilo chu k jídlu, protože zjistil, že to všechno už tu dávno pøed ním bylo. Luther pak prohlásil: "My jsme vlastnì husiti a vùbec jsme o tom nevìdìli." Ano, druhá reformace, i když zprvu stavìla na svých vlastních základech, ve své prapodstatì neobjevila opravdu nic nového. Vždy je známo nejedno dobové zobrazení Luthera píšícího husím brkem, který mu vede a pøidržuje Hus. Ten husí brk je tak dlouhý, že sahá až do Øíma nebo Kostnice...

[Viola]

Mnì osobnì na Lutherovi vadí - pøes nespornou stateènost v boji s církví - jeho vztah k nìmeckým selským bouøím. Jistì, možná bychom po nìm chtìli mnoho, možná si jej trochu idealizujeme, ale jeho otevøené vystupování proti sedlákùm, resp. jejich protestu proti vrchnosti podle mì ubírá na hodnotì jeho ostatním skutkùm.

[Jiří Motyčka]

Mnì osobnì na Lutherovi vadí ... jeho vztah k nìmeckým selským bouøím...

Nedìlejme si žádné iluze o tom, jaký mìli reformátoøi vztah k selskému stavu. I Hus by jistì odsoudil negativní excesy revoluce, jichž se úèastnila lùza nebo táborští radikálové v rané fázi revoluce. To nemá nic spoleèného s jejich køesanským nahlížením na prostého vìøícího jako na individuum.
Luther se sedlákù zpoèátku zastával a také on byl pro nì "svatým mužem". Síla a prudkost selské války, jejímž cílem mìlo být dosažení køesanské svobody v dobì, která na to opìt nebyla ještì pøipravená, Luhera velice zaskoèily, nebo - opìt v souladu s Husem - nikdy nechtìl, aby se z Písma svatého a jeho evangelijního poselství stalo politikum. Tím ale oba, vidìno prizmatem souèasnosti, rezignovali na osvobozující vliv výkladu evangelijní zvìsti na zmìnu sociální skladby spoleènosti. To však není odmítání apriori jakéhosi "vznešeného" cíle, ale prostøedkù k jeho dosažení...

[floriš]

Nedìlejme si žádné iluze o tom, jaký mìli reformátoøi vztah k selskému stavu. I Hus by jistì odsoudil negativní excesy revoluce, jichž se úèastnila lùza nebo táborští radikálové v rané fázi revoluce. To nemá nic spoleèného s jejich køesanským nahlížením na prostého vìøícího jako na individuum.
Luther se sedlákù zpoèátku zastával a také on byl pro nì "svatým mužem". Síla a prudkost selské války, jejímž cílem mìlo být dosažení køesanské svobody v dobì, která na to opìt nebyla ještì pøipravená, Luhera velice zaskoèily, nebo - opìt v souladu s Husem - nikdy nechtìl, aby se z Písma svatého a jeho evangelijního poselství stalo politikum. Tím ale oba, vidìno prizmatem souèasnosti, rezignovali na osvobozující vliv výkladu evangelijní zvìsti na zmìnu sociální skladby spoleènosti. To však není odmítání apriori jakéhosi "vznešeného" cíle, ale prostøedkù k jeho dosažení...

Jo, jo...napadá mne analogie s obrodným procesem na jaøe 1968, kdy revizionistiètí rudoušové reprezentovaní Dubèekem chtìli urèitou nápravu vìcí rudošských a pak jen èumìli, kam se povzbuzená spoleènost nezadržitelnì žene...

[Ježek]

Papež chce rehabilitovat Martina Luthera. Podrobnosti zde ...

[jur]

jako tøeba hubatá Kathrin, co se spustila s Lutherem....

Luther si vymyslel reformaci jen proto, ze se chtel ozenit.
BTW : Byla opravdu hubata? Pokud ano, tak to chudak Martin mel za trest.

Nechápu, co na tom chcete poøád øešit.

Ja uz nic, pouze reaguji na tvoje prispevky. Na druhe strane, tema je prece o celibatu.

[Paulus Minutus]

jako tøeba hubatá Kathrin, co se spustila s Lutherem....

Ja vim, Luther si vymyslel reformaci jen proto, ze se chtel ozenit.
BTW : Byla opravdu hubata?

Nechápu, co na tom chcete poøád øešit.

Ja uz nic, pouze reaguji na tvoje prispevky. Na druhe strane, tema je prece o celibatu.

no on nevymyslel reformaci, jen navazoval na urèité proudy a hereze, které byly v církvi vždy aspoò latentnì pøítomné. Nejdùležitìjší bylo to, že vedl dosti nezøízený život tìžkého alkoholika a zøejmì asi i smilníka (èímž se sám ve svých Tischreden chlubí) a mìl pøitom pochybnosti o vlastní spáse. Pøispìlo k tomu i renesanèní myšlení, jeho dùraz na pramenné listiny - odtud zøejmì pochází jeho heslo sola scriptura, protože to je jinak naprosto nebiblické, i samotná bible svìdèí proti nìmu. Jeho nìštìstím bylo, že tehdy mnoho pramenných dokumentù o prvotní církvi, na níž se stále odvolával, nebylo, tak si o prvotní církvi vytvoøil vlastní romantickou pøedstavu, která se dost podstatnì rozchází se skuteèností.
Katherina von Bora mìla tehdy takovou pøezdívku - hubatá Kathrin, jestli taková ve skuteènosti byla, to nevím, ale nedivil bych se tomu, protože soužití s Lutherem asi nebylo žádný med. Jeho neustálé pitky, soustavná psychická labilita a i jeho pøiznání - "chlastal jsem jak Nìmec, žral jsem jako Èech" nebo "Mìl jsem naráz i ètyøi panièky" a podobnì - to by bylo hodnì na každou ženskou.

[Jiří Motyčka]

jako tøeba hubatá Kathrin, co se spustila s Lutherem....

Luther si vymyslel reformaci jen proto, ze se chtel ozenit.
BTW : Byla opravdu hubata? ...

Tak bývalá jeptiška Katharine von Bora musela mít nìjakou špatnou vlastnost. Už jenom proto, že se provdala za Luthera a že byla jeptiškou. Z katolického pohledu dvojnásobnì nemravné spojení, které odporovalo snad úplnì všemu. A že se (asi) mìli rádi? Kdo by se zabejval tímto irelevantním detailem...

[Jiří Motyčka]

Luther si vymyslel reformaci jen proto, ze se chtel ozenit.
BTW : Byla opravdu hubata? ...

Tak bývalá jeptiška Katharine von Bora nusela mít nìjakou špatnou vlastnost. Už jenom proto, že se provdala za Luthera a že byla jeptiškou. Z katolického pohledu dvojnásobnì nemravné spojení, které odporovalo snad úplnì všemu. A že se (asi) mìli rádi? Kdo by se zabejval tímto irelevantním detailem...

V prvé øadì je nutno si uvìdomit, že ke vstupu do øádu a složení vìèných slibù je nikdo nenutil. Uèinili to oba dobrovolnì. Z hlediska církevního práva je sòatek zasvìcených osob neplatný, a proto jejich soužití bylo konkubinátem. Je to stejné, jako kdyby muž a žena odìšli každý od své rodiny a svého partnera a zaèali žít spolu. Bylo by to nemravné, i kdyby se mìli sebevíc rádi.

No, tak Luther se oženil 8 let poté co, co vyvìsil svých 95 tezí mj. proti kramaøení s odpudstky, 8 let(!) poté, co byl papežem prohlášen za kacíøe.
Tím se Luther s øímskou církví definitivnì rozešel a vydal se svojí cestou. Obávám se, že v dobì kdy se ženil, mu mohl být nìjaký celibát nejen jako heretikovi celkem šumák ...

[Paulus Minutus]

Obávám se, že v dobì kdy se ženil, mu mohl být nìjaký celibát nejen jako heretikovi celkem šumák ...

Chtel bych tady poukazat na skutecnost, ze dr. Martin Luther byl doktor teologie - doktorat ziskal jeste v ramci rimsko - katolicke cirkve.
Nekteri zdejsi diskutujici se zalibou hazeji spinu na morale dr. Luthera, jsem zvedav, jestli take zpochybni jeho znalost teologie - doctu se tady napriklad, ze dr. Luther si koupil doktorat podobne, jako se tehdy kupovaly odpustky.
Ale k veci - jako clovek znaly teologie dr. Luther jiste vedel, z jakych zakladu vychazeli Otcove Cirkve Rimske, kdyz zavedli celibat.
Posoudil - podle mne spravne - ze tyto zaklady jsou melke, a proto s celibatem skoncoval.

V církevním právu platí zásada semel catholicus, semper catholicus.

To je pravo katolicke cirkve, vytvorene lidmi, a lide se mohou mylit.
Clovek by musel uverit, ze lide, kteri cirkevni pravo vytvorili, se nemylili, ba naopak, musel by mit jistotu, ze se mylili Reformatori Cirkve, mezi nimi i dr. Martin Luther, mistr Jan Hus - profesor prazske university, Filip Melanchton - profesor University ve Wittenbergu, a mnozi jini ...

Èlovìèe, proè se montujete do teologie, které ani za mák nerozumíte? To, že byl Luther doktor, neznamená, že se nemohl mýlit. O pùvodu celibátu nevìdìl v podstatì nic, zrušil ho zcela úèelovì. O prvotní církvi nevìdìl témìø nic a ani v tehdejší dobì toho moc vìdìt nemohl, pouze si o ní vytváøel vlastní pøedstavy na základì nìkolika zmínek ve Skutcích apoštolù. Nevìdìl témìø nic o pùvodu mše, nevìdìl, že mešní kánon zùstal v podstatì nezmìnìn od apoštolských dob, že mše byla od apoštolských dob obìtním obøadem, neznal ani pùvod a skuteèný význam liturgických rouch, nerozumìl ani pùvodu kultu svìtcù. To všechno zrušil, protože se domníval, že to bylo pøidáno mnohem pozdìji v prùbìhu církevních dìjin. V tom všem se mýlil, protože tyto vìci mají prokazatelnì pùvod v prvotní apoštolské církvi. Chybné jsou i jeho sola scriptura - to je naprostý nesmysl, proti kterému svìdèí samotný Nový zákon, tak i prvotní církev, sola gratia i sola fide jsou rovnìž v rozporu i s vírou prvotní církve, k tomu staèí si pøeèíst apoštolské a církevní otce. Stejnì tak naprosto nesmyslnì Luther z bible vytrhal tzv. deuterokanonické knihy, které byly souèástí Septuaginty, tedy kánonu starého zákona, jaký používali svatí apoštolové a prvotní církev. Radìji se pøiklonil k židovskému kánonu, který rabíni vytvoøili na synodì v Jabnii kolem roku 100 po Kristu, nebo se domníval, že poté se Židé pøidají k jeho reformaci. Když to odmítli, zaèal o nich psát sprosté antisemitské spisy - "O židech a jejíich lžích" a podobnì. To, jestli je nìkdo profesorem nebo mistrem na nìjaké univerzitì, neznamená vùbec nic a už vùbec ne, že se nemohl mýlit.

[jur]

Èlovìèe, proè se montujete do teologie, které ani za mák nerozumíte? To, že byl Luther doktor, neznamená, že se nemohl mýlit. ... etc

Nebudu uz dele rozebirat, kdo se muze, a kdo nemuze mylit, co vedel magister (mistr) teologie v XV. stoleti, a co zase zcela urcite nevedel doktor teologie o stoleti pozdeji.
Z Tveho prispevku je mi jasne, ze - podle Tebe - Luther a snad i jini reformatori vytvorili neco, co by slo v dnesni nomenklature nazvat odlehcenou verzi krestanstvi. Podobne, jako mame "Coca-Cola Light", tak napr. augsburska konfese by byla podle Tve predstavy neco jako "Krestanstvi Light".
Mel bych v souvislosti s tim otazku.
Je spaseni duse rezervovano pouze pro rimske katoliky? Jaky je Tvuj nazor?

[Paulus Minutus]

"Ano, tomu se myslím všude na svìtì øíká prostým slùvkem - bohorovnost."

Tomu se neøíká bohorovnost, ale apoštolská Tradice, ale to bych teï nechal stranou. Poèet let, jak dlouho se tehdy studovala teologie, je v této otázce zcela podružný, protože i kdyby studovali celý život, prostì ty informace nemìli. Dokumenty, které známe my dnes, oni ve støedovìku bohužel nemìli k dispozici. Tìžko si dokážu pøedstavit, jak tehdy probíhal styk s Východem, ale vždycky mì u tìch reformátorù zarážela jedna vìc - asi jim nepøipadalo zvláštní, že nauka i praxe východních církví se témìø shodovala s naukou a praxí zaápadní a že vše, co reformátoøi odhodili jako lidské nálezky, se vyskotovalo i na Východì. Západní a východní církve spolu již pìkných pár století nekomunikovaly, a pøesto mìly naprosto stejné nálezky. Zvláštní.
Když jsme u té bohorovnosti, pak projev Luthera nebyl bohorovný?
"Židùm je tøeba spálit synagógy
a tu chamraï vyhnat."
"Lumpové, hovada, prasata" - oslovení vìøících pøi kázání.
"Ženì je souzeno žít buï jako manželka, nebo dìvka". (O panenství)
"Hospodine, dej nám mnoho žen a málo dìtí". (poté co unesl øeholní sestru z kláštera,se kterou se oženil pøièemž mìl s jinou nemanželské dítì)
"Vím, že už dlouho nevím, zda je Bùh ïáblem, nebo ïábel bohem".
"Bijte ty køupany, ty hovada. Pøchází doba, kdy krev vládcem prolitá mùže získat nebe snáze než modlitby. (proti úèastníkùm selské války)
"Rozum je kurva ïáblova"
a tak dále a tak podobnì.
A u Jana Husa nebylo projevem bohorovnosti, když v dopise králi Václavovi se dožadoval upálení svých teologických odpùrcù jakožto kacíøù, jak uvádí Palacký ve svých Dìjinách?

[Bernard Gui]

Tak s tim to Paule mohu jen souhlasit. O zivote Luthera se vedelo apsal o nem i finsky spisovatel Mika Waltari- zrovna o jeho alkoholismu. A zapomel jste Paule napsaat jak Luther klel, kdyz ho ministranti snaseli zcela na mol opileho z kazatelny. Kazal vetsinou v takovem stavu, jako povestny Svejkuv Feldkurat Katz. =D> =D> =D> Luther byl alkoholik a zen si opravdu nevazil- pro neho byli jen "doplnky do postele a hracky"".
Je pravda ze rikal, ze zena je bud manzelka ci prostitutka.

[Paulus Minutus]

Èlovìèe, proè se montujete do teologie, které ani za mák nerozumíte? To, že byl Luther doktor, neznamená, že se nemohl mýlit. ... etc

Nebudu uz dele rozebirat, kdo se muze, a kdo nemuze mylit, co vedel magister (mistr) teologie v XV. stoleti, a co zase zcela urcite nevedel doktor teologie o stoleti pozdeji.
Z Tveho prispevku je mi jasne, ze - podle Tebe - Luther a snad i jini reformatori vytvorili neco, co by slo v dnesni nomenklature nazvat odlehcenou verzi krestanstvi. Podobne, jako mame "Coca-Cola Light", tak napr. augsburska konfese by byla podle Tve predstavy neco jako "Krestanstvi Light".
Mel bych v souvislosti s tim otazku.
Je spaseni duse rezervovano pouze pro rimske katoliky? Jaky je Tvuj nazor?

Mùj názor je stejný jako názor katolické církve. Spasení není rezervováno jen pro øímské katolíky a není ani omezeno jen na køesany.
Confesio Augustana, kterou vypracoval Melanchthon a v níž hájil protestantské pojetí ospravedlnìní, je smíølivá a až na drobnosti pravovìrná, dokonce tehdy byli otevøení pøijmout apoštolskou Tradici jako pramen víry. Tehdy nedošlo ke smíøení vlastnì vinou císaøe a následný vývoj protestantismu už já osobnì považuji za katastrofální, ale to už je vìc samotných protestantù. Je však zajímavé, že se v protestantských církvích ve svìtì i u nás oživuje zájem o církevní Tradici a tradièní liturgii. V èeskobratrské církvi se to hnutí jmenuje Coena, ale je to znatelné hlavnì v Nìmecku a dalších silnì protestantských zemích.

[Paulus Minutus]

Tak s tim to Paule mohu jen souhlasit. O zivote Luthera se vedelo apsal o nem i finsky spisovatel Mika Waltari- zrovna o jeho alkoholismu. A zapomel jste Paule napsaat jak Luther klel, kdyz ho ministranti snaseli zcela na mol opileho z kazatelny. Kazal vetsinou v takovem stavu, jako povestny Svejkuv Feldkurat Katz. =D> =D> =D> Luther byl alkoholik a zen si opravdu nevazil- pro neho byli jen "doplnky do postele a hracky"".
Je pravda ze rikal, ze zena je bud manzelka ci prostitutka.

Ano, Mika Waltari Luthera velice skvostnì vylíèil v románu Krvavá lázeò. Rozhodnì to stojí za pøeètení, krásnì je tam popsáno i katastrofální pùsobení Thomase Müntzera, novokøtìncù a podobnì.

[jur]

O zivote Luthera se vedelo ...

Neco z te Lutherove biografie psane katolickou cirkvi samozrejme muze byt pravda, neco pridala cirkevni propaganda.
Vis, kdo ve XX. stol. pripomnel prastarou pravdu : "Hazejte spinu, vzdy se neco prilepi." ?
Jsi presvedceny, ze tehdejsi hodnostari katolicke cirkve zili mravnejsim zivotem?
V tomto tematu, par postu vyse, Jezek dal link ke clanku, kde je napsano, ze Benedikt XVI. chce rehabilitovat Luthera.
Ze by byl soucasny papez take modernista?
Presto, ze Luther - jak tvrdi katolicka cirkev - byl zlo vtelene , augsburska konfese pretrvala 500 let. Podobne jine reformovane konfese.

Mika Waltari Luthera velice skvostnì vylíèil v románu Krvavá lázeò.

Licentia poetica ...

[Viola]

Ano, Mika Waltari Luthera velice skvostnì vylíèil v románu Krvavá lázeò. Rozhodnì to stojí za pøeètení, krásnì je tam popsáno i katastrofální pùsobení Thomase Müntzera, novokøtìncù a podobnì.

Pokud se øekne A, je tøeba dodat i B - a to, že autor, resp. jeho hlavní hrdina není nadšen vlastnì žádnou z køesanských konfesí a rozhodnì není pravovìrným katolíkem. Celou tou knihou se vlastnì nese taková filozofická linie o smyslu života, bytí, o víøe, smyslu rùzných institucí apod.

[Paulus Minutus]

O zivote Luthera se vedelo ...

Neco z te Lutherove biografie psane katolickou cirkvi samozrejme muze byt pravda, neco pridala cirkevni propaganda.
Vis, kdo ve XX. stol. pripomnel prastarou pravdu : "Hazejte spinu, vzdy se neco prilepi." ?
Jsi presvedceny, ze tehdejsi hodnostari katolicke cirkve zili mravnejsim zivotem?
V tomto tematu, par postu vyse, Jezek dal link ke clanku, kde je napsano, ze Benedikt XVI. chce rehabilitovat Luthera.
Ze by byl soucasny papez take modernista?
Presto, ze Luther - jak tvrdi katolicka cirkev - byl zlo vtelene , augsburska konfese pretrvala 500 let. Podobne jine reformovane konfese.

Mika Waltari Luthera velice skvostnì vylíèil v románu Krvavá lázeò.

Licentia poetica ...

Jure, já nepøidávám žádnou propagandu, a to ani církevní. Toto jsou autentické Lutherovy výroky a to jsem nevybral ještì ty nejtvrdší. Jestli umíš nìmecky, pøeèti si jeho Tischreden, to jsou vyloženì opilecké bláboly, které se hemží tìmi nejsprostšími výrazy - hovno, prdel - témìø na každé stranì. Luther se tam chlubí svým opilstvím, obžerstvím, suknièkáøstvím.
U Waltariho nejde o žádnou básnickou licenci. On pocházel z rodiny, kde bylo dlouhou tradicí, že se muži stávali lutherskými faráøi. I Mika Waltari se jím po vzoru svého otce mìl stát a zaèal studovat protestantskou teologii. Sice pozdìji pøešel k jiným oborùm - historii a filologii - nicménì k teologii se celý život vracel a velice dobøe jí rozumìl. Všechna jeho díla jsou velmi preciznì teologicky propracovaná. Sám byl lutheránem a od historických faktù se neodklonil.

[Paulus Minutus]

Pamatuji si, že se nedávno v tisku objevilo cosi o tom, že Benedikt XVI. chce rehabilitovat Luthera, ale byla to klasická novináøská kachna.