Zany wrote:sorry, ale bez konkrétního místa postrádá tvùj pøíspìvek smysl
Abych nemusel citovat každého zvlás.
Napsal sem tam ,že každému na požádání napíšu co je to za hrad.Jak se koukám tak moje soukromé zprávy hlásí jenom jediného zájemce.A není to ani jeden zvás.
Pøeci je jasné, že nebudu jmenovat veøejnì památku,která tak výraznì trpí právì nenechavejma lidma.-Tím nemyslím pochopitelnì nikoho zvás.
Tak pište,pište.Rád odpovím.Ale myslím že Zany ví a nebude to pro nìj žádné pøekvapení.
když to píšeš do veøejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit nìkde na vlastním píseèku v PM.
a nenechavými návštìvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %
kanuk wrote:K výkonùm støedovìkých(?) horníkù. Známou Rudolfovu štolu, která pøivádí vodu z Vltavy pod Letenskou strání (Havírna) do jezírek ve Stromovce, kopali za Rudolfa II. Kopali ji z obou koncù, a setkali se s rozdílem asi 20 cm. Bez laserù a teodolitù. Pøi tom, jestli se nemýlím, štola nevede rovnì, ale je zahnutá, snad do S.
O té štole sem už lecos slyšl.Je teï zrovna zavøená.Nìkteøí odbornící to považují za velkolepé dílo.
Zajmavé jak se asi dorozumívali pøi výkopu.Nìkteré tunely(tuším že v Mexiku)pøipomínají na plánech velké podzemní obrazce.Vìdci prokázali ,že pøi poklepu železným pøedmìtem lze tento zvuk slyšet v podzemí a "kopáèi"se mohli orientovat podle zvuku...Jak to zvládali u nás ale nemám páru.
Zany wrote:když to píšeš do veøejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit nìkde na vlastním píseèku v PM.
a nenechavými návštìvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %
To máš sice pravdu ale je proti mojemu pøesvìdèení usnadòovat detektoráøùm práci.
K té Rudolfovì štole. Je o ní dost na IN. Pan Jiøí Wagner, jinak z Neviditelného psa, tam má docela zajímavý èlánek, s nìkterými technickými detaily. Doporuèuji.
Zany wrote:když to píšeš do veøejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit nìkde na vlastním píseèku v PM.
a nenechavými návštìvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %
Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v èedièi, jak tu onehdá uvádìl
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
floriš wrote:Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v èedièi, jak tu onehdá uvádìl
Tak to mi buïto Komoñ øekl o jiném hradì - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA èedièovém suku, na fotkách èediè, osobnì jsem tam nìkolikrát byla - èediè...
Tak v èem je ta chodba ražená?
Verna wrote:Tak to mi buïto Komoñ øekl o jiném hradì - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA èedièovém suku, na fotkách èediè, osobnì jsem tam nìkolikrát byla - èediè...
Tak v èem je ta chodba ražená?
Jak bych ti to jen ohleduplnì vysvìtlil... ten šutr se OBECNÌ øadí k èedièùm a pro laickou a turistickou veøejnost je to patrnì dostaèující, ale ve skuteènosti...
dám pøíklad: holka jménem Jagwyga Dong, maminka polská šlapka z Jelenia Góry, která pøišla jako 20letá pøed 5 roky do Liberce, otec Nguyen Van Dong - vietnamský obchodník, t. è. z Liberce - rodina bydlí v Lbc-Harcovì. Dítì fyziognomie mongoloidní rasy s trochu vìtším nosem má èeské obèanství - JE TO ÈECH?
Jadwyga Dong je Èech asi stejnì jako melafyr je èediè
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
floriš wrote:Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v èedièi, jak tu onehdá uvádìl
Tak to mi buïto Komoñ øekl o jiném hradì - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA èedièovém suku, na fotkách èediè, osobnì jsem tam nìkolikrát byla - èediè...
Tak v èem je ta chodba ražená?
Je to melafyr.Sem to popletl.Mám bejt pøíšte teda mkonkrétní. Èistì èedièový je hrad sousední.
Eh, dobrá... Já jsem to myslela tak, že je lehèí kopat chodbu v pískovcích nebo vápencích, než v bazaltech... Tedy - nikdy jsem to nezkoušela, uznávám...
Takže se tedy shodneme v tom, že ta chodba je kopaná v tom èerným šutru (obèas je do šeda, obèas do zelena) co klouže, když namokne?
Chápu to správnì, že je podkrkonošský melafyr starší (a tudíž zvìtralejší), než tøeba èedièe ve Støedohoøí - a tudíž se v nìm lépe kutá? A nebo je to skoro zanedbatelnej rozdíl?
Verna wrote:Eh, dobrá... Já jsem to myslela tak, že je lehèí kopat chodbu v pískovcích nebo vápencích, než v bazaltech... Tedy - nikdy jsem to nezkoušela, uznávám...
Takže se tedy shodneme v tom, že ta chodba je kopaná v tom èerným šutru (obèas je do šeda, obèas do zelena) co klouže, když namokne?
Chápu to správnì, že je podkrkonošský melafyr starší (a tudíž zvìtralejší), než tøeba èedièe ve Støedohoøí - a tudíž se v nìm lépe kutá? A nebo je to skoro zanedbatelnej rozdíl?
Mìl sem možnost porovnat nìkolik melafýrù v rùzných lokalitách.Nìkteré se drolí nìkteré sou tvrdé jako beton.
Lokalitu kterou máš na mysli nemá horninu pøiliš tvrdou.Ono taky záleží kdo ji tìží...
kanuk wrote:Ty dva hrady blízko sebe - že by Bradlec a Kumburk? Je to tam sice vìtšinou pískovec, ale nìjaké proniky èedièe nejsou vylouèeny (Trosky, Veliš?)
my nesmíme ani naznaèovat
a prý melafyr z rodiny bazaltù, né èediè
Last edited by Verna on 26 Jan 2008 12:25, edited 1 time in total.
tajná chodba o délce 15 km (!) má prý, podle povìsti, vést z Landštejna do kláštera v Klášteøe. Klášter je podsklepený a vybíhá z nìj chodba smìrem k Landštejnu, je ale zatopená. Landštejnské podzemí zas zalili komunisti betonem a pomalu se to znovu odstrañuje, takže z tohoto bodu zatím o chodbì nevím. Zaujala mì ale chodbièka odkrytá nedávným ar. výzkumem ústícím z donjonu na parkán pravdìpodobnì na odpad z kuchynì. Více zde http://geo-cz.com/landstejn/2005-1.htm :
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
Problém je v tom, že paulánský klášter v Klášteøe je až nìkdy z konce 15. století, pak kolem 1530 zplundrováno a založeno znovu asi 1630. Kdo a kdy by tu chodbu kopal, permoníci? Navíc u tìch chodeb je tøeba si uvìdomit, jak by to muselo být strašnì drahé (žádní nevolníci chudáèci bezprávní zpola otroètí u nás nikdy nebyli). Jedinou útìkovou chodbu co znám, je v Kurdìjovì u Huistopeèí a ta je z opevnìného kostela nìkdy ze 17. století, z doby, kdy jižní Moravu ohrožovali Turci.
jak jsem psal výše, je to podle povìsti. Kopání se pøipisuje slavonickým permoníkùm No, teï vážnì: taky jsem tam párkrát byl (ještì jsem vidìl Strom života) a prùvodkynì nás na tu chodbu upozoròovala- je to po pár metrech zatopené, takže to vypadá jen jako výbìžek.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
O hradì Milštejn se rozvíøili zvìsti o podzamníchjchodbách když tu ve tøicátých letech byly objevena soustava jeskyò nejdelší má 45 m.Okamžitì vznikali povìsti kam až chodba vedla.Dnes jsou opatøeny møíží-ochrana populací netopýrù.
jako malý jsem tam s dìdou lezl a ukazoval mi i obrovský dub.Ve výšce bylo nìco vyryto.Tvrdil že je to nápis z dob husitù.
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Georg wrote:O hradì Milštejn se rozvíøili zvìsti o podzamníchjchodbách když tu ve tøicátých letech byly objevena soustava jeskyò nejdelší má 45 m.Okamžitì vznikali povìsti kam až chodba vedla.Dnes jsou opatøeny møíží-ochrana populací netopýrù.
jako malý jsem tam s dìdou lezl a ukazoval mi i obrovský dub.Ve výšce bylo nìco vyryto.Tvrdil že je to nápis z dob husitù.
A jak je ta chodba teda dlouhá?
Za ty møíže asi mùže CHKO a asi i jejich pracovník pan Jenè.Pan Jenè je velmi šikovný ale nedostudovaný, v souèasnosti dìlá archeologii na "lanì" a speleoarcheologii.Má obdivuhodné štìsti a èuch.Ale stìma møížema mì už štve.Takhle už kvùli netopejrùm byla zazdìna chodba pod hradem Trosky.