Stavba hradů

[Viola]

Mám zase pár inteligentních dotazů na hradní odborníky a budu ráda, když mi poradíte.
1. Jak to bylo s tím topením na hradech, opravdu tam byla taková kosa? Někde jsem četla, že se vytápělo z černé kuchyně nějakým důmyslným rozvodem a že to nebylo tak tragický, jak se všeobecně myslí. Nicméně to asi platilo jen někdy - a odkdy se užívají třeba dýmníky? Konkrétně mi jde o dobu řekněme vlády Václava II.

2. Jak spali jednotliví členové rodiny? Po kolika lidech třeba? S. Penmanová má například ve svých knihách i tyto praktické věci poměrně podrobně popsány, zřejmě vychází z nějakých studií; jsme samozřejmě v Anglii, Walesu a příp. Francii 12. století. Uvádí třeba, že standardem byla velká postel s nebesy a závěsy, v níž spali pán s paní, služebnictvo, příp. i pážata často spali v té samé ložnici.

3. Jak to bylo s těmi záchody? Jasně, prevéty byly, ale asi na ně nechodilo třeba služebnictvo.

[Zany]

Tyhle detaily běžného života se u nás nijak zvlášť nestudují, nevybavuji si ani žádnou literaturu k tématu, stručně snad v úvodu k Durdíkově encyklopedii. Pokud jde o topení, důmyslné systémy teplovzdušného topení sice existovaly, nicméně v našich končinách to byly ojedinělé, doložené případy se dají spočítat asi na prstech jedné ruky. Určitě to ale nebylo propojeno s komíny černých kuchyní, už jen proto, že kuchyně bývaly obyčejně docela daleko od obytných místností. Doložené topeniště teplovzdušného vytápění je z hlavy na Žebráku, pak tuším na Dražicích a víc si z hlavy nevzpomenu. Od 14. století se pak rozšiřovala kachlová kamna, a to asi poměrně výrazně a i na méně výstavných sídlech, kachle se našly dokonce i ve velitelských pevnůstkách obléhacích táborů.
Jinak se topení řešilo krby, koši s dřevem a podobně. Kosa tam asi obvykle bývala, navíc nejspíš i slušně vlhko. Pro tepelnou izolaci byla do interiérů místností vkládána roubená komora případně v honosnějších sídlech se používalo táflování - rekonstrukce je např. v císařském paláci na Karlštejně, jinak je po literatuře dost obrázků. Komora se poměrně jednoznačně projevuje otiskem trámů či kuláčů v maltě, takže se stopy po ní dají pěkně identifikovat, ze známějších míst je to krásně vidět např. na Borotíně či na Kamýku.
Tolik jen stručně, zkus nahlédnout do toho Durdíka, tam je o životě na hradech v úvodu cca 20 stránek, jako základní info by to asi mohlo stačit

[Viola]

Díky moc!
Ten Durdík mě taky napadl, ale říkala jsem si, jestli tohle není zrovna věc, o kterou se vedly mezi archeology spory...?

[Rubáš z Hrádku]

Ono se to bohužel moc u nás studovat nedá, protože spousta věcí se nezachovala, takže často není co studovat

Pár postelí z pařížského zlomku Dalimilovy kroniky





Maciejowski Bible:

[Rubáš z Hrádku]

Postele na hradech byly z důvodu soukromí ale hlavně zateplení kryty závěsy. Občas nabývaly i podoby jakýchsi dřevěných "truhel" nebo "domečků".

Postel na hradě Eltz:

[Viola]

Dík moc!

[Bard111]

teplovzdušné topení bylo objeveno i na archeologicky prozkoumaném hradě Bukov na Vysočině

[slavicekvac]

teplovzdušné topení bylo objeveno i na archeologicky prozkoumaném hradě Bukov na Vysočině

Měl ho už Herodes Veliký v podlaze paláce na pevnosti Masada. Pozoruhodně v něm topili sušeným velbloudím trusem.

[Zany]

tak v antice bylo vcelku běžné, středověk je něco jiného

[Henrykus Apulus]

Pokud jde o teplovzdušné topení, nebyla to zase tak úplně vzácnost. Mimo výše zmiňovaných topenišť ho prozrazuje právě síť kanálků ve zdivu - mimo již jmenovaných hradů je třeba na Vrškamýku a na Myšenci.

Naopak i u výstavných hradů - například na Švihově - se často používaly pouhé železné koše s rozžhavenými uhlíky, postavené do místnosti. Doložené jsou archeologicky podle vypálené podlahy pokud se stavěly na jedno místo.

Záchody - celkem se předpokládá, že se to řešilo nočníky a následně hnojištěm na nádvoří. Mimochodem i prevéty mají hodně zajímavé varianty - mimo klasických visutých na konzolách jde často o komůrku v síle zdiva s šikmým vývodem.

Spaní záviselo především na prostorových možnostech. Z literatury znám extrémní příklady, kdy k obývání měla sloužit jedna místnost pro celou rodinu a spalo se na univerzálních kusech nábytku-truhlách postavených okolo místnosti. Naopak se často uvádí "bytová jednotka" z doby P-O II. (střední sál na dvě pole klenby, k němu z jedné strany ložnice s krbem a jedním polem klenby, z druhé strany pak roubená komora).

[Henrykus Apulus]

Samonosné lešení se samozřejmě nepoužívalo jen u hradů ale obecně u všech staveb. Jen jsem nějak nepochopil, jak postupovali při dalším patru. Spodní patro uřezali? Nebo ho vytahali, použili na další patro a trámové otvory zalepili omítkou? Nebo omítku dělali kompletně z lešení visutého, z jakési horolezecké sedačky na lanech? Včetně třeba výmalby?
Taky je otázka, jak lezli na patra vyšší bez těch spodních? Výtahem? Na jakési iluminaci si pamatuji jeden velký výtah s kolem a šlapači v něm na rohu stavby, a to lešení nějak lezlo po zdi po patrech, ve stavěné zdi zasunuté trámy.

Stavělo se zdola nahoru. Tedy zazdili první řadu trámků. Z ní postavili zeď do výše zhruba pasu, pak zazdili další řadu trámků. Spodní zůstávala a tvořila dolní patro lešení - mezi jednotlivými patry pak vedly žebříky, jako je to na dnešních stavbách. Až se dostali nahoru, začali shora dělat omítku. Při postupu dolů pak jednotlivé trámky nejčastěji uřezávali těsně u líce zdiva (ty dnes dochované kapsy jsou vlastně po vyhnilých kusech trámu, který zůstal ve zdi).
U honosnějších staveb, kde se mělo zvenku uplatňovat neomítnuté zdivo, trámky vytahovali a do otvoru vložili odpovídající kvádr.

[Viola]

Díky moc!

[Zany]

Problematikou vytápění se dost důkladně zaobíralo první číslo sborníku Svorník s mottem "vývoj a funkce topenišť"

[Bard111]

Co se týče prevétu který nevyčnívá ze zdi a z kterého vede šikmá šachta ven,je to dobře vidět na fotce hradu Topolčany,kterou jsem dával do rubriky spoznaj hrad.

[Guest]

teplovzdušné topení bylo i na Kamýku , ale tam se taky jednalo o královský hrad oblíbený J.L. , takže honosná stavba na trávení volnočasových aktivit, žádná velká pevnost

[Viola]

Zase mám takovou chytrou otázku. Kde se na hradě uchovávalo obilí? Stály hradní sýpky v areálu hradu?

[slavicekvac]

Zase mám takovou chytrou otázku. Kde se na hradě uchovávalo obilí? Stály hradní sýpky v areálu hradu?

Nepochybně ano, jako stodoly na krmení pro koně, stejně jako sklepy na pivo, ale i pekárna na chleba etc. Taky je otázka jak u kterého hradu, někde to bylo skromné, jinde velkolepé. Viz třeba Landštejn, Rabí z toho co jsem viděl. Podle mne byly potraviny, krmivo a voda stejně důležité jako zásoby zbroje a střeliva, smůly na lití na hlavy a podobně. Ještě bych doplnil - materiál na opravy poškození při obléhání. Kameny a trámy. Ostatně použitelné i jako zbraň na metání na hlavy útočníků. Při dlouhodobějším obléhání bylo zabránit spížování obléhatelů stejně důležité pro výsledek, jako zásoby v hradu. Kouzelné jsou historky o klamných manévrech o zásobách, třeba vystřelení jelena za hradby ať si nepřítel užije, jako si zdánlivě užívajíé obránci.
Když si vzpomenu na svou odpovědnost za zásobování potravinami a vodou v době krizí a mobilizace, tak je to furt stejně, jen to není někde v hradě a je to v mnohem větším rozsahu.

[Viola]

Díky.