Andrew píše:co se tyce Jaromira, neznam sice moc podrobnosti, ale Jaromir zdaleka nebyl takove orezavatko jak ho tu licite, mozna uz byl zbaven vsech atributu sveho muzstvi:) ale mel velice vlivne styky mezi domaci slechtou a cirkvi pokud vim a to ze stale zil, predstavovalo potencialni nebezpeci pro jakehokoliv jeho nastupce...tim ze byl odstranen tento problem zmizel a jeho verni se pak nemeli o koho opirat
Ježek píše:elizabeth píše:... Jaromír... Komu vadil tenhle nešťastník, že ho nemohli nechat v klidu dožít?
Kosmas "hází" vinu na Vršovce - jednak to byla šlechta, částečně určitě příbuzní s Přemyslovci. Ať to byl kdokoli, neumím si představit proč. Zřejmě z pomsty, protože slepý Jaromír už knížetem nebyl.
elizabeth píše:
A nyní hlavní otázka: Proč se nikdo nepokusil zavraždit Přemysla Otakara II? Když tak odsuzujeme Vítkovce a štýrskou a rakouskou šlechtu, byli ještě tenkrát tak plni rytířských ideálů? Brali krále jako představitele tohoto rytířského ideálu, že přešli „pouze“ do otevřené vzpoury po vyhlášení aberachtu? Nebo byl Přemysl tak dobře bráněn, popř. by se ubránil sám? Proč k té vraždě (která by u Přemysla Otakara byla posvěcena římským králem i papežem, nedošlo? Pročpak se šlechta pro mě za mě i s Jindřichem Korutanským (já jsem jen přesvědčená, že ne on sám) uchýlila až k vraždě Václava III? Nedozrála na takový čin u nás doba? Nebo byli Závišovi Vítkovci přece jen lepší než líčí třeba Zbraslavská kronika? To ještě není ta slibovaná otázka k Závišovi, to mě tak přes víkend napadlo v souvislosti s tím, že již Cicero omlouval Césarovi vrahy s odůvodněním, že vražda na tyranovi není vražda a po něm to použili ještě mnohokrát. Mnohý šlechtic, zvlášť po té co předvedl Přemysl Otakar při zboření hradů ve Štýrsku nebo při smrti některých pánů, by Přemysla Otakara za tyrana považoval. Rozhodně méně se to hodilo na mladíčka Václava III. …. Přetekla trpělivost?
Možná u Václava "příležitost dělá zloděje". Přemysl to čekal a obklopil se věrnými, Václav to zřejmě nečekal, když nechal prázdný palác...
Šlechta třeba čekala, že se z Václava III. stane nový Přemysl II. tyran na šlechtě, zastánce královské moci - náznaky tu již byly. Václav III. po období "v lihu" se začal jevit jako schopný panovník. A naše země patřila díky reformách jeho otce k nejsilnějším ve střední Evropě. Škoda, že nepřežil. Jak řikám, tak by třeba to Polsko ztratil, za 20 by ho vybojoval nazpátek...
Po dobu sveho zivota mozna ne, ale o dobe, o niz ja mluvim uz byl asi dosti star a nejen zbaveny muzstvi ale rovnez slepy ( to byla prace pro zmenu Oldricha), ale mocenske nadeje jistych skupin mohl predstavovat. Ze by treba tech Vrsovcu, kteri byli pozdeji obvineni z jeho smrti? Mimochodem k tem Vrsovcum, nedavno jsem v nejake knize o ceskych dejinach cetla, ze jejich existence nebyla prokazana a ze to je zosobneni viny slechty pozdejsimi kronikari, kteri byli prevazne duchovni. Uz si nepamatuji, kdo pak rikali, ze vyvrazdil Slavnikovce a tak drsne zavrazdil Jaromira. K tomu Eduardovi II, jeho hlavnim problemem bylo, ze byl porazen Skoty u Bannockburnu, protoze homosexualitu i zvrhlost by mu jiste radi odpustili, ale prohru se Skoty nikoliv. Kde byl tak nezvykle popraven nevim, vim pouze, ze to bylo nekde v zalari a byl to komplot kralovny Isabely, jejiho milence a i parlamentu. Tak nejak si -jako komplot- predstavuji i tu vrazdu Vaclava III., protoze se tak dobre podarilo ji zamest pod koberec, ze v tom asi mel prsty leckdo ( slechta, Korutansky a mozna i ta krasna Viola
).
Vy jste ale krome Jezka nereagovali na toho Premysla Otakara II. ? Muj osobni nazor je, ze rytirska slechta se neodvazila zavrazdit rytirskeho krale. A minimalne po velkou cast sve vlady Premysl Otakar II. rozhodne rytirskym kralem byl. Na Janu Lucemburskem se pak dalo dokazat, ze pro zemi to neni prave to idealni. V tom obklopeni se vernymi u Premysla O. souhlasim, ale kazdy ma cenu, za kterou ho lze koupit, a nemusi to byt pouze penize. Nejaky sluzebnik, nejaky radoby pritel, no nekdo by se urcite nasel, kdo by vrazdil, kdyby k tomu ze strany slechty byla chut. Oni misto toho vystoupili otevrene v povstani. V ocich tehdejsiho Bohem pomazaneho krale to byla troufalost. Z meho hlediska je toto otevrene vyhlaseni boje rytirske. Svedci sice o dostatecnem sebevedomi Vitkovcu, ale to by nam- dnesnim lidem- nemelo vadit. Vaclav II. a Karel IV. pak jednoznacne ukazali, ze rytirsky kral je zcela prekonan (mozna se oba touzili vymezit vuci svym otcum) a ze politika se dela diplomatickymi a snatkovymi jednanimi ( v tom uz je mozna prdesel mnou tak neoblibeny Rudolf I. Habsbursky) a ne pouze v bitvach ( ale kdyz uz si nejaou zacnou nesmeji ji prohrat, protoze pri spatne souhre nahod mohou dopadnout jako treba Eduard II.)
ale jsem proste zastancem jednoduchych veci a jednoduchych teorii, duvody a ciny byly tehdy docela stejne jako dnes 
