Vrazi Václava III.

[Katerina]

Hynek byl - alespoň podle hodnocení J. Urbana - lupič, takže nárok vznesl patrně z důvodů zištných, troufám si říct, že nemohl pomýšlet na to, že by mu tyto statky vrátil.

To byl, vždyt prý oloupil i Záviše ...

ten majetek byl poměrně rozsáhlý, Václav II. už nežil, a synáček rozdával, takže to zkusit musel . Jako motiv k vraždě to ale samozřejmě není.

K tomu Ojířovi na genealogy jsem u Valdštejnů žádného Ojíře nenašla,

jediný Ojíř z Lomnice + cca 1306 je u Vítkovců - 7 dítě Vítka z Klokot.

[acoma]

Citovala jsem zaver Ivanova k vrazde Vaclava III. Dejme tomu, ze lapka Lichtenburk by mohl byt nastvanej, ze mu Vaclav nevratil Falkenstejnovy statky, ale stejne nemohl po kralovskem zamitnuti v jejich navraceni ani doufat, protoze Vaclav III. rozhod, že "... Hynek Krušina a jeho žena žádné právo nemají a případné další Závišovo potomstvo odsoudil ve věci opakovaného požadování oněch statků k „věčnému mlčení“ (perpetuum silencium)".

[acoma]

Ledaze by byl tak desne pomstychtivej. Se zapichovanim protivniku mel koneckoncu praxi. Mozna u zapichnuti marsalka z Bechyne nebyl jen divakem.

[Viola]

Ledaze by byl tak desne pomstychtivej. Se zapichovanim protivniku mel koneckoncu praxi. Mozna u zapichnuti marsalka z Bechyne nebyl jen divakem.

Tyjo, a já myslela, že se udává, že to byl on se strýčkem Oldřichem

[elizabeth]

Citovala jsem zaver Ivanova k vrazde Vaclava III. Dejme tomu, ze lapka Lichtenburk by mohl byt nastvanej, ze mu Vaclav nevratil Falkenstejnovy statky, ale stejne nemohl po kralovskem zamitnuti v jejich navraceni ani doufat, protoze Vaclav III. rozhod, že "... Hynek Krušina a jeho žena žádné právo nemají a případné další Závišovo potomstvo odsoudil ve věci opakovaného požadování oněch statků k „věčnému mlčení“ (perpetuum silencium)".

Tak to mel chudak znacnou smulu, protoze si moc nepomohl. Pokud si vzpominam, tak mu nikdo ty statky nevratil. Nerada se do toho zpet montuji, ja uz k tomu rekla vse, co jsem chtela, ale musim znovu zopakovat, ze prezivsi stranici Zavise z roku 1284 Zavise zradili, no rekneme opustili, v roce 1289. Proc by za 15 let po te se mstili na poslednim Premyslovci a nechali stranou zijiciho Mikulase, kdyz navic jim Zavis bez moci a spoustu let mrtvy byl uplne lhostejny. Ledaze by se chteli po letech kat a zapichli Vaclava a mysleli, ze se to svede na Mikyho Opavskyho. No hezky..., tomu myslim neverite ani vy ani ja.

[acoma]

Podle Juroka (Česká šlechta a feudalita ve středověku a ranném novověku) je to zcela jasné. Jurok naráží na skutečnost, že Holen z Vildštejna je uváděn v cizích kronikách, ale Dalimil mluví o Konrádovi z Botenštejna. Jurok je přesvědčen o pravdivosti Edelova tvrzení, že Dalimil byl Jindřich z Vansdorfu a psal ve službách Jindřicha z Lipé a tedy, že záměrné odvedení pozornosti od české šlechty je potvrzením a rozhodujícím důkazem pro "konstatování vraždy Václava III. Holenem z Vildštejna, snad podle záměrů Jindřicha z Lipé a s ním spojené šlechtické skupiny."

[Przemysl de Nyestieyky]

A zná někdo? Štěpán V.: K otázce vraždy krále Václava III. v Olomouci r. 1306; Čas.slezs.muzea B, 25, 1976

[Dagmar]

Nevěřím, že by se tato vražda někdy objasnila. Když si uvědomíme, že Václav III. byl poslední příslušník panující rodu, tak celá záležitost musela být velmi dobře připravena a na věky utajena.

[Przemysl de Nyestieyky]

Já si taky jako Viola myslím, že ten Ivanovův rozbor je nejlepší co tu k tomuto tématu bylo napsáno. Ale je nutné z toho vycházet, nikoliv tam končit.
On cituje prameny a prošel kroniky, o kterých jsem ani neslyšel

Ta celá situace byla mnohem složitější než jen jedno válečné tažení. Takových tažení, mnohem důležitějších byla během středověku celá řada a kdyby platilo to, že stačí krále zabít ještě před bitvou, pak by se k tomu sahalo mnohem častěji.
Všem muselo být jasné, že když byl král zabit při tažení do Polska, že obvinění padne především na Lokietka.
To je také to nejjednodušší vysvětlení této události, ale obávám se, že historie tak prostá není.

Už od počátku jsem věřil tomu, že vrahem byl Habsburk, ale Ivanov to rozebral celkem dost logicky na to, aby mě od této mojí oblíbené varianty odzbrojil...

[the Dark Lord]

Tak pochopitelně, že zabití krále by za obvyklých okolností tažení neodvrátilo, možná jen oddálilo.
Nicméně Václav neměl dědice, což celou věc komplikovalo. Neměl syna, který by ho chtěl pomstít či tak něco.

Zabití Václava ukončilo u nás éru jedné dynastie.
Což mne přivádí na jednu zajímavou myšlenku . . . .


Ale pravda, hypotéza o tom, že to mělo padnou na Lokýtkovu hlavu je taky zajímavá.

[Dagmar]

Kdo stál v pozadí vraždy Václava III.? Kapitolu "Závist" o jeho smrti v Olomouci roku 1306 jsme uzavřeli míněním, že nešlo " o spiknutí českého panstva , šlo o vyrovnání dluhu některých jednotlivců. ". Konkrétně o zbytky příslušníků Závišovy skupiny. Toto stanovisko potvrzuje i pozoruhodná listina, která vnáší do celé záležitosti zvláštní světlo. Vyplývá z ní že Závišova dcera i jeho ze trpělivě čekali po celou dobu vlády Václava II., až tento panovník, který přikázal Záviše z Falkenštejna popravit, zemře....K tomu došlo v červnu 1305, a proto už na podzim toho roku požádal Závišův ze Hynek Krušina nového krále Václava III., aby znovu prozkoumal celou Závišovu záležitost. Přesněji řečeno: aby zrušil zabavení Závišova majetku.... Hynek Krušina uváděl, že " ony statky mu dal Záviš jako věno a z titulu věna jeho manželky, dcery řečeného Záviše, a že mu tedy patří..."Václav III. odpověděl 9. ledna 1306 listem, který mnoho napovídá:"Nařídili jsme nahlédnout do privilegií našeho otce a do zemských desek a jak z nahlédnutí do privilegií a do zemských desek ,tak i jinak jsme při pátrání po plnější pravdě v té věci shledali , že svrchu....řečenému Hynkovi a jeho manželce , dceři svrchu uvedeného Záviše , k nim/ tedy ke statkům/žádné právo nenáleží,
pročež řízení i rozsudek svrchu uvedených úředníků a kmetů/ v latinském
originále se říká et kmettonum.., které náš otec schválil a potvrdil
svými privilegii, rovněž potvrzujeme a řečenému Hynkovi a jeho svrchu uvedené manželce, jakož i jiným synům a dcerám řečeného Záviše, pokud se někteří nebo některé později objeví , chtějí se domáhat oněch statků, ve věci toho domáhání statků samotných ukládáme věčné mlčení"
Právnickou formulí o "věcném mlčení" uzavřel Václav III. navždy případ Záviše a jeho majetku. Co zbývalo příslušníkům Závišovy rodiny a skupiny?
Onou listinou z 9. ledna 1306/nevím, že by kdy byla přeložena do češtiny"
si Václav III. určil svůj osud : srmrt
To je naše domněnka.
Miroslav Ivanov 1977 Český pitaval aneb kralovraždy

[Katerina]

Zkusila jsem se na to celou věc podívat ještě ze širšího hlediska - a dovolit si takovou lehce přemrštěnou hypotézu spíš pro Vás k zamyšlení : vrátíme-li se trochu zpátky do doby panování Václavova otce Václava II., tak nás může zarazit Vám všem známé podivné náhody- které ve svém důsledku umožnily Přemyslovcům získat (i když v jednom případě jen na čas) dvě další koruny - Polskou a Uherskou.
Byla to ta podezřelá úmrtí polská a uherská - (a já přidám ještě jedno - úmrtí mladého Rudolfa Habsburského) smrt uherského Ladislava, polského Přemyslava i jeho předchůdce (odpustte, velmi se stydím, ale rychle z hlavy jméno nevymyslím) na polském trůně. Především ty dvě polské smrti šly celkem rychle za sebou. Kromě Rudolfa, zbývající tři když nic jiného přišly Václavovi II. až neskutečně vhod.

Rudolfova se hodila spíš jeho bratru Albrechtovi, i když určitá drzá hypotéza by zde byla - pokud chtěl Václav zamezit dalším Habsburkům na trůnu římského krále, pak mu Rudolf překážel taky - byl by se svou pověstí vzroného rytíře a perspektivního mladého vládce po smrti svého otce pro kuřfiřty spíš akceptovatelný, než jeho bratr Albrecht (s pověstí podrazáka) což se ukázalo i následně při volbě římského krále, tomu by nasvědčovala i ta Václavova klička s dáním hlasu Adolfu Nassavskému. (Ale přiznávám, tohle je hodně odvážná spekulace).

Vezmeme-li tu starou kriminalistickou otázku komu ku prospěchu - můžem dojít i k myšlence , jestli to nakonec nebyla odplata Přemyslovcům jako takovým. Václav II. byl mrtev a tak zbýval jeho syn.

Nicméně ve svém důsledku jsme pak zpátky u polské a habsburské stopy , že. I když s trochu jiným motivem. Ale jak jsem psala na začátku, byla to jen úvaha k zamyšlení.

[jur]

Nicméně ve svém důsledku jsme pak zpátky u polské a habsburské stopy , že. I když s trochu jiným motivem. Ale jak jsem psala na začátku, byla to jen úvaha k zamyšlení.

Je fakt, ze £okietkowi smrt Vaclava III hodne prihrala. Existuji nejake dukazy nebo jen domysly, ze "polska stopa" by mohla byt tou spravnou? Kdo najal vraha? A proc ho hned zabili? Asi proto, aby pri vyslechu nerekl, kdo je jeho pan - to znamena, ze ti, kteri ho zabili, byli v tom take.

[Viola]

Je fakt, ze £okietkowi smrt Vaclava III hodne prihrala. Existuji nejake dukazy nebo jen domysly, ze "polska stopa" by mohla byt tou spravnou?

Já se obávám, že důkaz neexistuje v zásadě žádný - vůči nikomu. Snad jen nepřímý ke Šternberkům, ovšem můžeme se pouze domnívat, s kým případně byli spojeni.

[Maršálek]

Je fakt, ze £okietkowi smrt Vaclava III hodne prihrala. Existuji nejake dukazy nebo jen domysly, ze "polska stopa" by mohla byt tou spravnou?

Já se obávám, že důkaz neexistuje v zásadě žádný - vůči nikomu. Snad jen nepřímý ke Šternberkům, ovšem můžeme se pouze domnívat, s kým případně byli spojeni.

Dovolím si připomenout, že neexistuje naprosto žádný důkaz o viníkovi, či objednateli a to ani takzvaný nepřímý. Milarangelovi pokusy povýšit spekulace na důkazy jsou sice úsměvné, ale bohužel bez jakékoli opravdové hodnoty pro ty, kdo hledají pravdu.

Můžeme dále rozebírat pramenné střípky informací, které se v závislosti na zdrojích zásadně rozcházejí, ale berme tyto prameny s odpovídajícím kritickým přístupem. Z čeho vycházíme? V případě kronik - byl autor osobně přítomen? Jak byl angažován? Jak byl informován? Za jakým účelem o události psal? Na kolik věrohodné jeho informace jsou?
V případě listin jako možných indicií je nezbytné projít všechny, které mají souvislost s panovníkem Václavem III., jeho otcem, domácí i zahraniční šlechtou, se zahraničními panovníky a duchovními knížaty. V opačném případě je totiž náš pohled opět neobjektivní  Mimochodem je třeba znát problematiku kanceláře Václava III., která ve velkém za úplatky vystavovala na pečetěná bianka falešné listiny pro adresáty. Tato problematika dosud tuším nebyla uzavřena, takže tady zůstává stále neprošetřená spousta informací.
Zemské desky by nám byly dalším velmi cenným zdrojem informací a možných vodítek (pokud by motivem byly případné majetkové držby, či jejich změny), ovšem znalí vědí, že ty správné vzaly za své při požáru pražského hradu v polovině 16. st. A to máme další velkou díru, kterou nejsme sto zacelit. Máme sice nějaké pozdější opisy, diplomatici jsou ovšem k jejich pravosti oprávněně skeptičtí.
Obvyklá otázka qui bono nám může lecos napovědět, pokud ovšem opravdu nic nevynecháme. Neukáže totiž na toho, na koho ve svých spekulacích zapomeneme a nepomůže v případě, kdy by motiv nebyl zřejmý

Mene, tekel, fares – pokud se tím bude někdo opravdu solidně zabývat a věnuje tomu odpovídající čas, aby mohl nejenom načítat, ale i prověřovat, pak se může dobrat velmi zajímavých možností a jeho teorie může být velmi přesvědčivá, ale vyžaduje to opravdu solidní přístup a odpovídající znalosti

[Ježek]

Je fakt, ze £okietkowi smrt Vaclava III hodne prihrala.

Daleko víc by mu přihrálo, kdyby českého krále porazil v regulérní bitvě, nebo, kdyby se české vojsko "zaseklo" na nějakém polském hradě. Lokýtek na smrti českého krále mohl vydělat již dříve, ne v době své úspěšné ofensivy.

Nicméně chci reagovat na Dagmařin příspěvek.
Již za knížectví měl náš vládce jakousi aureolu nedotktnelnosti, vyjímečnosti, řekněme božskosti. Zabit byl pouze Václav, Jaromír a Svatopluk, /Slavníkovci/ (kromě Svatopluka předbeneficiární doba), první na objednávku bratra, další na objednávku někoho z ciziny. I sami Přemyslovci svoji božskost uznávali, zabít někoho z rodu bylo nemyslitelné, pouze odstranit jedince nebo jeho potomky. Kastrace, oslepení, vězení, nikdy smrt.
Ideologie božského vládce vzrostla ještě více za Přemysla I; který nahradil knížecí ideologii ideologií krále z Boží milosti. Šlechta neměla na to, jako celek zabít krále, ani trestat hříchy otců na jejich synech. Tomu nevěřím. Věřím nějaké objednávce ze zahraničí ve spojení s nějakým věrolomným šlechticem u nás ...

[Maršálek]

Já se obávám, že důkaz neexistuje v zásadě žádný - vůči nikomu. Snad jen nepřímý ke Šternberkům, ovšem můžeme se pouze domnívat, s kým případně byli spojeni.

Ještě si dovolím jednu drobnou úvahu - pokud by se na vraždě svého krále jakýmkoli způsobem podílela domácí šlechta - tady padlo podezření na konkrétní velmože, pak bych očekával, že budou mít nachystaného nového krále a budou za ním pevně stát a držet ho na trůně zuby nehty. Tomu ovšem rozhodně neodpovídá postavení Jindřicha Korutanského, který sice byl zvolený obratem, ale podporu české šlechty za sebou zjevně necítil, když uprchl, jakmile říšská hotovost na počátku října 1306 vstoupila do země (kterou si opakovaně nedokázala podmanit silou). Podpora na necelý měsíc? A přitom tehdy mělo jméno Jindřicha Korutanského ještě solidní zvuk když se pak roku 1307 vrátil zpět, máme nějaké důkazy o tom, že by nějaký rod, či nějakou koalici zvláště vyznamenal a podělil je nejvýznamnějšími úřady (teď mířím na prve zmíněné Šternberky)?

Následné války o český trůn, lavírování české a moravské šlechty mezi jednotlivými kandidáty a střídání stran prakticky všech velmožů, včetně Rohovců, k nimž patřil i další z podezřelých - Hynek Krušina .-) To dvakrát nesvědčí o promyšleném plánu, v němž by byl zaangažován některý z českých velmožů A již vůbec to neodpovídá diplomatickému umění a rozhledu české šlechty, která tu tehdy dokonale manipulovala s jednotlivými uchazeči o „uprázdněný trůn“. Proč se nikdo z českých pánů, ve jménu „spravedlnosti“ nepokusil zabrat sousedův majetek pod záminkou, že jde o potrestání společníka olomouckého vraha? Roky 1306-1311 by tomu byly poměrně nakloněny a bylo by jenom logické, aby každý kandidát potíral svou opozici ve jménu „spravedlivého potrestání viníků“…

Inu, mě varianta o domácí šlechtě nepřesvědčila. A spekulace některých o záměrně špatně rozmístěných strážích mi přijde k smíchu, když nevíme ani kdo a jakým panovníkovu ochranu zajišoval. Neznáme obvyklý způsob stráže – můžeme se jenom dohadovat, jak bychom to udělali dnes (kdybychom znali tehdejší podobu děkanského domu, podobu přilehlých ulic a okolí…). Nevíme jakými silami ani za jakých podmínek byla stráž zajištěna, nevíme nic o tehdejším děkanství, ani o tom, zda bezpečnost zajišoval v duchu tradic hostitel, či zda se o ni rozdělil s panovníkovým dveřníkem (pokud byl Václavem III. ustanoven a přítomen, atd.). Nevíme ani, zda se o stráž dělili konkrétní pánové se svými družinami, či zda ji držel toliko jeden jediný a ostatní byli nablízku, atd. Nevíme, kdo měl do děkanství volný přístup, případně zda a jaká byla stanovena omezení kvůli bezpečnosti (a zda byla vymáhána a kde byl stanoven jejich strop). To jen namátkou pár otazníků, abychom se snad náhodou nezasekli u nepodstatných Milarangelových psů, jejichž přítomnost nemáme ani opravdu potvrzenou

[Przemysl de Nyestieyky]

..nevíme jakými silami ani za jakých podmínek byla stráž zajištěna..

I když to nevíme, jistě by se jen tak někdo ke králi nedostal ani na veřejné slyšení, natož s nečistým úmyslem.
Nepochybuji o tom, že kdokoliv by tam šel, musel by na stráže narazit hned na několikrát, bez ohledu na to, jestli u každých dveří stál jeden strážný nebo dva.
Sice šlo o vojenské ležení, tedy přístup byl zesnadněn už jen charakterem ubytovacích prostor a narušením běžného zajištění stráží, ale po okolí se pohybovalo mnohem víc ozbrojenců než běžně.

..mě varianta o domácí šlechtě nepřesvědčila.

Pokud se někdo nepozorovaně dostal až do královy ložnice, musel být bezpochyby z okruhu jeho lidí, aby nevzbudil pozornost (případně být personálním zajištěním ze strany děkanství).
Další věcí je, že Petr Žitavský ve své kronice naznačuje, že ani po nějakém čase není vůle označit královrahy. Tedy někdo vysoce postavený, kdo o celé záležitosti věděl, musel být stále ve velice vlivné funkci/-ích.
A tento kronikář měl ve své době velice blízko k politickým záležitostem i důvěrnému královskému soukromí, by především k Václavově sestře.

[Viola]

Ještě si dovolím jednu drobnou úvahu - pokud by se na vraždě svého krále jakýmkoli způsobem podílela domácí šlechta - tady padlo podezření na konkrétní velmože, pak bych očekával, že budou mít nachystaného nového krále a budou za ním pevně stát a držet ho na trůně zuby nehty. Tomu ovšem rozhodně neodpovídá postavení Jindřicha Korutanského...

Už jsme toho napsali stohy a stohy, ale mně nešlo o šlechtu jako celek, nebo tahle varianta mi přijde opravdu nereálná. Měla jsem ovšem na mysli pouze a jenom Šternberky - měla jsem pocit, že jejich účast na vraždě už se dnes bere jako fakt, otázkou je míra jejich zapojení. Navíc jsem se vůbec nezmínila o jejich "pohledávkách" vůči novému králi a vůbec jsem nemínila Korutance . To jen na okraj.

Proč se nikdo z českých pánů, ve jménu „spravedlnosti“ nepokusil zabrat sousedův majetek pod záminkou, že jde o potrestání společníka olomouckého vraha?

A Ty víš, že tomu tak nebylo? Nevím, jestli si dal někdy někdo tu práci a prozkoumal majetkové poměry v prvních letech po vraždě u možných spolupachatelích nebo pomocnících. Po shoření zemských desek už se toho asi mnoho nedovíme... Třeba tím důvodem, proč se tak nestalo, bylo to, že vlastně nikdo pořáděn nevěděl, kd oza vraždou stojí - viz všechny tři relevatntní kroniky.

Daleko víc by mu přihrálo, kdyby českého krále porazil v regulérní bitvě, nebo, kdyby se české vojsko "zaseklo" na nějakém polském hradě. Lokýtek na smrti českého krále mohl vydělat již dříve, ne v době své úspěšné ofensivy.

Tak to je otázka, jaké byly Lokýtkovy šance proti Václavovi v případné bitvě - to se tu už rozebíralo a myslím, že jsme nedošli ke konsensu. Dříve... dříve se Václav na Lokýtka nechystal, takže si mohl v klidu sedět a myslet na to, jak brzy obsadí celé Polsko - bez boje...

Ideologie božského vládce vzrostla ještě více za Přemysla I; který nahradil knížecí ideologii ideologií krále z Boží milosti. Šlechta neměla na to, jako celek zabít krále, ani trestat hříchy otců na jejich synech. Tomu nevěřím. Věřím nějaké objednávce ze zahraničí ve spojení s nějakým věrolomným šlechticem u nás ...

Tak s tím souhlasím, pomsta na Přemyslovcích, na synovi Václava II. z nejrlznějších důvodů pro mě nemůže být motivem k vraždě...

[jur]

Tedy někdo vysoce postavený, kdo o celé záležitosti věděl, musel být stále ve velice vlivné funkci/-ích.

To by mohlo byt vysvetleni okamzite likvidace exekutora.