Viola píše:
Já se obávám, že důkaz neexistuje v zásadě žádný - vůči nikomu. Snad jen nepřímý ke Šternberkům, ovšem můžeme se pouze domnívat, s kým případně byli spojeni.
Ještě si dovolím jednu drobnou úvahu - pokud by se na vraždě svého krále jakýmkoli způsobem podílela domácí šlechta - tady padlo podezření na konkrétní velmože, pak bych očekával, že budou mít nachystaného nového krále a budou za ním pevně stát a držet ho na trůně zuby nehty. Tomu ovšem rozhodně neodpovídá postavení Jindřicha Korutanského, který sice byl zvolený obratem, ale podporu české šlechty za sebou zjevně necítil, když uprchl, jakmile říšská hotovost na počátku října 1306 vstoupila do země (kterou si opakovaně nedokázala podmanit silou). Podpora na necelý měsíc? A přitom tehdy mělo jméno Jindřicha Korutanského ještě solidní zvuk
když se pak roku 1307 vrátil zpět, máme nějaké důkazy o tom, že by nějaký rod, či nějakou koalici zvláště vyznamenal a podělil je nejvýznamnějšími úřady (teď mířím na prve zmíněné Šternberky)?
Následné války o český trůn, lavírování české a moravské šlechty mezi jednotlivými kandidáty a střídání stran prakticky všech velmožů, včetně Rohovců, k nimž patřil i další z podezřelých - Hynek Krušina .-) To dvakrát nesvědčí o promyšleném plánu, v němž by byl zaangažován některý z českých velmožů
A již vůbec to neodpovídá diplomatickému umění a rozhledu české šlechty, která tu tehdy dokonale manipulovala s jednotlivými uchazeči o „uprázdněný trůn“. Proč se nikdo z českých pánů, ve jménu „spravedlnosti“ nepokusil zabrat sousedův majetek pod záminkou, že jde o potrestání společníka olomouckého vraha? Roky 1306-1311 by tomu byly poměrně nakloněny a bylo by jenom logické, aby každý kandidát potíral svou opozici ve jménu „spravedlivého potrestání viníků“…
Inu, mě varianta o domácí šlechtě nepřesvědčila. A spekulace některých o záměrně špatně rozmístěných strážích mi přijde k smíchu, když nevíme ani kdo a jakým panovníkovu ochranu zajišoval. Neznáme obvyklý způsob stráže – můžeme se jenom dohadovat, jak bychom to udělali dnes (kdybychom znali tehdejší podobu děkanského domu, podobu přilehlých ulic a okolí…). Nevíme jakými silami ani za jakých podmínek byla stráž zajištěna, nevíme nic o tehdejším děkanství, ani o tom, zda bezpečnost zajišoval v duchu tradic hostitel, či zda se o ni rozdělil s panovníkovým dveřníkem (pokud byl Václavem III. ustanoven a přítomen, atd.). Nevíme ani, zda se o stráž dělili konkrétní pánové se svými družinami, či zda ji držel toliko jeden jediný a ostatní byli nablízku, atd. Nevíme, kdo měl do děkanství volný přístup, případně zda a jaká byla stanovena omezení kvůli bezpečnosti (a zda byla vymáhána a kde byl stanoven jejich strop). To jen namátkou pár otazníků, abychom se snad náhodou nezasekli u nepodstatných Milarangelových psů, jejichž přítomnost nemáme ani opravdu potvrzenou