Vrazi Václava III.

[Maršálek]

Kdy začal psát Petr Žitavský svou kroniku? Dovolím si poukázat nejenom na velký časový odstup autora, ale i na fakt, že editoři jeho kroniky museli opravovat větší množství mylných údajů (což nesnižuje celkovou hodnotu tohoto pramene, jenom to opět vyžaduje odpovídající kritický přístup a ověřování přes další prameny). Kronika vznikla v klášteře na Zbraslavi mezi léty 1305 – 1339 a je dílem dvou zbraslavských opatů: Otty, který ji psal pravděpodobně v letech 1305 – 1314 a Petra Žitavského, který následně pokračoval v letech 1313 –1339.

Úvaha o zabezpečení krále je irelevantní, když neznáme skutečný stav a jak jsem předeslal výše, ani tradici. To, že stráže předpokládáme u každého vchodu je opět jenom nepodložená domněnka, stejně jako náš předpoklad, že byl vladař stále střežen. Historie (a to i česká), nám vícekrát ukázala, že to zdaleka není vždy pravda. Naše současná představa o funkční ochrance je poněkud jinde – podotýkám, že ještě v polovině 20. st. nebylo zdaleka běžné, aby hlavy státu byly pečlivě střeženy a měly stálou ochranu (to si vynutily nové podmínky). Stejně tak úvaha o zabezpečeném vojenském táboře na domácí půdě je na vodě – my víme, kde byl kdo ubytován, jak vypadala Olomouc v té době a jak se vojenský tábor projevil před branami města i vně? Mluvíme o několika tisícovém vojsku, nespočtu služebnictva a čeledi, obchodnících a řemeslnících proudících všemi směry, do toho se mísí družiny světské i duchovní šlechty, atd.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dovolím si poukázat nejenom na velký časový odstup autora, ale i na fakt, že
editoři jeho kroniky museli opravovat větší množství mylných údajů..to opět vyžaduje odpovídající kritický přístup a ověřování přes další prameny.

Pro změnu si zas já dovolím upřesnit, že Petr převzal sepisování kroniky opravdu až 8 let po zavraždění krále.
Ale v době zavraždění již byl členem konventu a krátce po té události se aktivně pohyboval ve vysoké politice.
V 84-té kapitole se k roku 1306 hovoří o zavraždění krále. Tato kapitola je již přímo dílem Petra, který psal kroniku už od 51. kapitoly!
Tedy zas tak "velký časový odstup" to není a navíc pokud byl autor v té době velice blízko tomu všemu a zažil celou atmosféru na vlastní kůži, tak zpochybňovat jeho osobní výpověď se mi zdá poněkud nemístné.

Tudíž, když Petr Žitavský vlastními slovy říká:
"Divíme se však všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem.."
- tak je to již několik let po králově smrti a sám Petr (i s ostatními cisterciáky) je udiven, že se celá věc zametla pod koberec.
K tomu myslím není třeba co dodávat nebo jeho vlastní podivení nad stavem věci nějak kriticky přehodnocovat nebo ověřovat přes další prameny.

[Maršálek]

Dovolím si poukázat nejenom na velký časový odstup autora, ale i na fakt, že
editoři jeho kroniky museli opravovat větší množství mylných údajů..to opět vyžaduje odpovídající kritický přístup a ověřování přes další prameny.

Pro změnu si zas já dovolím upřesnit, že Petr převzal sepisování kroniky opravdu až 8 let po zavraždění krále.
Ale v době zavraždění již byl členem konventu a krátce po té události se aktivně pohyboval ve vysoké politice.
V 84-té kapitole se k roku 1306 hovoří o zavraždění krále. Tato kapitola je již přímo dílem Petra, který psal kroniku už od 51. kapitoly!
Tedy zas tak "velký časový odstup" to není a navíc pokud byl autor v té době velice blízko tomu všemu a zažil celou atmosféru na vlastní kůži, tak zpochybňovat jeho osobní výpověď se mi zdá poněkud nemístné.

Tudíž, když Petr Žitavský vlastními slovy říká:
"Divíme se však všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem.."
- tak je to již několik let po králově smrti a sám Petr (i s ostatními cisterciáky) je udiven, že se celá věc zametla pod koberec.
K tomu myslím není třeba co dodávat nebo jeho vlastní podivení nad stavem věci nějak kriticky přehodnocovat nebo ověřovat přes další prameny.

V tomhle s tebou souhlasím, ale poukazuji na to, že z právního hlediska jde o nepřímé svědectví, zanesené o 8 let později. Já sám chodím k soudu docela často a vím, že vzpomenout si na nějaké podrobnosti již po roce je velmi těžké. Mě pomáhá úřední záznam, napsaný bezprostředně po události, o níž následně svědčím a i tak mě obhájce obžalovaného občas načape na nesrovnalosti. takže pro ujasnění, já rozhodně nepopírám Zbraslavskou kroniku jako jeden z mála pramenů dané doby, jenom krotím některé z diskutujících v jejich nekritickém nadšení. Pokud se chceme dobrat solidním závěrům, nestavme již od počátku na divokých spekulacích, ale shromažďujme ověřitelná fakta (znalí vědí, že edice Zbraslavské kroniky má vzadu komentář s opravami, odkazy a upřesněním).
Výše jsem nastínil x otázek, pokud si na ně a na mnohé další nebudeme moci uspokojivě odpovědět, sotva se dobereme blíže pravdě

[floriš]

- tak je to již několik let po králově smrti a sám Petr (i s ostatními cisterciáky) je udiven, že se celá věc zametla pod koberec.
K tomu myslím není třeba co dodávat nebo jeho vlastní podivení nad stavem věci nějak kriticky přehodnocovat nebo ověřovat přes další prameny.

...z právního hlediska jde o nepřímé svědectví, zanesené o 8 let později. Já sám chodím k soudu docela často a vím, že vzpomenout si na nějaké podrobnosti již po roce je velmi těžké. Mě pomáhá úřední záznam...

s prominutím - jestli TÌ občas pomáhá úřední záznam, bude asi způsobeno závažností projednávaných kauz. Pokud bys měl svědčit ve věci tak nebetyčně mimořádné, jakou musela být olomoucká královražda, jistě bys měl mnohem intenzivněji vtisknuté detaily, než při svědectví o nepovoleně vyloveném rybníce v sousední vsi.

[Maršálek]

ano, pokud bych tam byl, asi by mi to uvízlo v paměti, pokud bych po 8 letech psal, co všechno se povídalo, napsal bych jenom to, co zaujalo mě
Je hezké, že si o tom stále povídáme, ale to nemění nic na tom, že jedna z nejzávažnějších zmínek o vraždě je z druhé ruky Tenhle fakt prostě nemůžeme nezohlednit, protože v opačném případě bude přání otcem myšlenky. Já od „pátrání“ neodrazuji, ale pokud se do toho chceme pustit, dělejme to solidně, nebo vůbec. Projděme všechny dostupné prameny a nevybírejme si pohodlně jenom z jednoho a jenom to, co se nám hodí – to je to, na co opakovaně poukazuji.

[Przemysl de Nyestieyky]

..nevybírejme si pohodlně jenom z jednoho a jenom to, co se nám hodí – to je to, na co opakovaně poukazuji.

Myslím ale, že by´s taky mohl poukazovat trochu k věci, jelikož já neberu v potaz žádné Petrovo svědectví, ale pouze jeho konstatování, že se nejen on diví, proč se to zametlo pod koberec a ještě po tak dlouhé s tím není vůle něco dělat. Tečka.
Petr Žitavský tedy konstatoval současný stav, nikoliv vzpomínky z minulosti.
Tím jsem jen chtěl naznačit, že z toho usuzuju, že ti, co o činu "věděli více", byli na poměrně vysokých pozicích, aby bránili vyšetřování kauzy.
Ale buď si nerozumíme, nebo mi záměrně podsouváš něco, o čem jsem vůbec nemluvil.

..znalí vědí, že edice Zbraslavské kroniky má vzadu komentář s opravami, odkazy a upřesněním

Pravda, tolik znalý jako Ty nejsem, ale ediční poznámky samozřejmě čtu souběžně s textem.
Žádné upřesnění nebo opravu této citace jsem nikde nenašel (můžeš mě klidně opravit nebo poučit), ale jen pro doplnění dodám, že neméně důležitý, jako je zadní poznámkový aparát, je i úvodní editorská předmluva, která uvádí některé "technické" záležitosti na pravou míru.

Přestože už tlacháme zcela mimo témat, nevím jak už bych to jinak vysvětlil. Ale nech to bejt...

[Maršálek]

...já neberu v potaz žádné Petrovo svědectví, ale pouze jeho konstatování, že se nejen on diví, proč se to zametlo pod koberec a ještě po tak dlouhé s tím není vůle něco dělat.
Petr Žitavský tedy konstatoval současný stav, nikoliv vzpomínky z minulosti.
Tím jsem jen chtěl naznačit, že z toho usuzuju, že ti, co o činu "věděli více", byli na poměrně vysokých pozicích, aby bránili vyšetřování kauzy.

Budeme -li to brát logicky, pak by to Petra mělo udivovat především proto, že ta "nechu" nebyla ani tak na poměrně vysokých pozicích, jako spíše na té nejvyšší - tedy u vladaře a královské rodiny samotné. Panovník byl nejvyšším soudcem v zemi a v případě takové kauzy, týkající se bezprostředně osoby předchozího panovníka a příbuzného (na což se odvolávali všichni kandidáti) jsou kompetence zřejmé. Odsouvání vyšetřování bychom asi mohli chápat z pohledu vnitřních zmatků v zemi i neustálého vnějšího ohrožení v souvislosti s bojem o nástupnictví, ale kauza se neotevřela ani po usazení Jana Lucemburského...
Jak vypadalo běžně vyšetřování? Poškozený, či jeho příbuzní museli do roka podat žalobu k soudu (v případě nobility k zemskému soudu – majetkové či trestní spory). Žaloba se zapsala do desek zemských a nejvyšší komoří vyslal na místo team vyšetřovatelů – komorníků. Ti pak podali u soudu svědectví o zjištěných skutečnostech. Ovšem v případě takové kauzy si to nedovedu představit, protože si nejsem jist, kdo všechno by se do toho navíc v rámci svých pravomocí angažoval. Tady je otázka, zda bylo vyšetřování vůbec zahájena – pánové z Olomouce spěchali na zemský sněm k volbě nového krále a současně zabezpečovali své statky a svolávali hotovosti na obranu země i svých zájmů. Tento stav pak přetrval prakticky až do únorové korunovace Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny roku 1311. Pak následovalo téměř dvouleté intenzivní urovnávání poměrů v zemi, kdy Jan doprovázen šlechtou zjednával spravedlnost v zemi a současně se připravoval na římskou cestu za svým otcem. Římská cesta dopadla roku 1313 nezdarem, když pochodující české vojsko zastihla zpráva o smrti císaře. České vojsko se prakticky rozpadlo a každý pán na vlastní pěst a na vlastní náklady vyváděl svá kopí nazpět domů přes nepřátelská území. Pak následoval opětovně svolaný zemský sněm, protože se chystala spěšná volba nového římského krále a začalo další kolo bojů o vliv v Říši a o zabezpečení země před tradičním nepřítelem – Habsburky. No a v téhle době začíná Petr psát svou kroniku. Když se nad tím tak zamyslím, tak moc času na řádné vyšetřování nevidím, zvláště uvážím-li, že komorníci byli také šlechtici, takže se jich celý kolotoč týkal dvojnásob. Jsem z toho takový rozpačitý

[KOMOŃ]

Já sem rád že teorie za kterou si stojím už byla jednou spřízňenou duší propagována.
Musím říci že tímto tématem sme se vážně zabývali a nestydím se vůbec říci že společně sme došli k názoru kde vraždu měli pravděpodobně na svědomí Šternberci.

Nejspíš věděli kde bude král ubytován a dobrá znalost "terénu"jim rozhodně chybět nemohla.Jaká náhoda že to bylo v Olomouci...
Navíc je abnormálně podezřelé ono brutální zabití jakési osoby v mnišské kápi.Rozhodně bych očekával výslech útrpným právem ale ne zmasakrování kde se nedala rozpoznat identita té záhadné osoby.Jak to někde čtu další náhoda na kterou se dost zapomíná...

Vrah krále asi přemýšlel takto.
(Zdůrazňuji že je to můj osobní názor!Netvrdím že je to pravda ale tvrdím pouze to co se mě jeví jako logické.Pokud to chcete akceptovat je všechno v pořádku ale pokud byste rádi si do té teorie rejpli buďte tak laskaví a přidejte svoji osobní koncepci abychom se třeba vyhnuli nějaké ostré hádce)
...Takže plánovač vraždy :...
Zabijeme krále prostřednictvím šlechty(Šternberků).Nejlepší možnost na jeho vraždu bude právě v místě, které Šternberci dobře znají tudíž bude to pro ně snadnější a úkol jistější.(Olomouc při tažení do Polska).Šternberci by se mohli sice ocitnout v podezření ale když se jim podaří zabít přímého vraha nikdo jim pak nic nemůže dokázat.Tudíž hlavní podezření padne na Lokýtka.Lokýtek se pochopitelně ohradí že tak okatou vraždu by naplánovat nemohl když by všem bylo jasné že podezření by padlo na něj.To by v případném vyšetřování museli uznat jako fakt že by takovou pitomost neudělal.Přesto zůstane jako hlavní podezřelá osoba.Žádná jiná totiž ani není.Rozsáhlé vyšetřování se také zřejmě konat nebude nebo jak víme král nemá potomky a šlechta si bude hleď et aby si mohla co nejvíce urvat pro sebe ve faktickém bezvládí.
atd,atd.
Takhle podle mého názoru mohl přemýšlet vrah...zcela určitě se vysmíval nad rouškou tajemna.Nemám ani za máku ponětí kdo to mohl na 100% být ale jako Lokýtek se mi zdá nejméně pravděpodobný...I když =P~

Ten plánovač mohl být právě habsburk... =D>


Nejsem pochopitelně proti jiným teoriím.Všechno má svoje pro a proti.Věřím ale tomu že Šternberci byli najatí prostředníci.

Děkuji že ste tuhle napsanou komedii dotrávily a že ste se neotrávily.Potlesk prosím. [-o<

[/b]

[Przemysl de Nyestieyky]

...vraždu měli pravděpodobně na svědomí Šternberci.

Neberu-li potaz k tomu, že by to v tomto případě bylo ještě okatější než u Lokietka, pak mi řekni motiv...

Ten, který je obecně uváděn v případě Šternberků, mě nijak moc nepřesvědčuje.
To znemožnění identity se přičítá podplaceným strážím, já se proto domnívám, že šlo o šlechtu, která se pohybovala kolem krále, na což poukazuje i to, že se nedělo nic (vyšetřování) ani po vraždě...

Ale šlechta je široký pojem, nemyslím si, že by to bylo dílem výlučně šternberským, i když nějakou roli v tom mohli hrát. Pokud ano, řekl bych, že jen okrajovou v tom smyslu, že poskytli k tomu prostředí....
Nemyslím si, že by tak hrubě riskovali svoji pověst. To byl velice významný rod, který by si jistě netroufl riskovat tolik...
Ale o jedné mé pochybnosti, v případě Sternberků, se zmíním v kapitole o olomouckém hradě.

[Katerina]

Sice ted jednám zdánlivě proti svým vlastním slovům, ale dovoluji si zde napsat ještě jedno shrnutí. není moje, ale když jsem si ho četla, zjistila jsem, že stručně na několika řádcích sumarizuje snad úplně všechny !!! naše hypotézy a úvahy. Je to shrnutí Kateřiny Charvátové z publikace Václav II. :

" Kdo zavraždil Václava III. a z jakého popudu se tak stalo, zůstane navždy záhadou.
Stráže chytly jakéhosi rytíře Konráda z Bottenštejna, který vyběhl s krvavou dýkou a na místě ho zabily. Zda to byl vrah, či člověk, který vraždu objevil a mohl být důležitým svědkem, se už nedovíme.

Pachatelem mohl být někdo z české šlechty, kdo nechtěl vydat majetek
vrahovu ruku mohl však vést kterýkoliv z Lokýtkových přívrženců, či dalších adeptů vlády v Polsku.

Zločin však také mohl souviset s Václavovým působením v Uhrách.
A vynechat nemůžeme ani římského krále Albrechta, jenž z Olomoucké vraždy nakonec vytěžil nejvíc, a možná by se našli i další potenciální vrahové, jimž vražda prospěla.

Otázku motivu navíc komplikuje skutečnost, že nevíme, zda byl zločin namířen pouze proti Václavu III. , nebo vrah svým činem sledoval osdtranění celé Přemyslovské dynastie. Pokud to byl jeho cíl, je jisté, že volil ideální okamžik´, vždyt mladý panovník, který se nedávno oženil, mohl velmi záhy získat syna a dědice.

Vyloučit nelze ani vysvětlení jiná , méně konspirativní . Za mnohými vraždami velkých osobností stály osobní důvody a zločin na panovníkovi neměl politický charakter.

At byly ve hře motivy politické či pouze soukromé, zřejmé je pouze jediné. Pravdu o olomoucké vraždě se už nikdy nedovíme. "

KONEC -

[Katerina]

Začíná mě mrzet, že jsme si kapitolu o tomto posledním Přemyslovci vymezili tak úzce a soustředíme se pouze na to, kdo ho zabil. Tak trochu jako bychom z posledního českého krále domácí dynastie udělali pouze neživý předmět dění kolem něj. Nejsme v tom sami, ted jsem četla, že např. samostanou monografii ještě vůbec nemá, ale něco už je v tisku - Václav III. (1289-1306).Poslední Přemyslovec na českém trůnu, Karel Maráz, rok vydání 2007, české Budějovice. Možná je to i tím, že česým králem opravdu moc dlouho nebyl. A přitom nezačal špatně. A jeho krátký život byl také zajímavý.
Novou kapitolu začínat nemá smysl, ale což se ted přesunout od všech jeho hypotetických vrahů a začít se věnovat pro změnu jeho osobnosti a vládě ? Vždyt jemu se myslím docela kuriozně podařilo být chvilinku králem 3 ! středoevropských zemí.

[Kateřina_z_Landštejna]

To je dobrý nápad, když se pohrabeme v širších souvislostech, třeba najdeme něco zajímavého, čím se třeba ještě nikdo nezabýval.

Trošku jsi mi, urozená paní, zamíchala kartami , protože jsem o víkendu zrovna koukala do Českého pitavalu od pana Ivanova a tak mne napadlo, podívat se na zub Vítkovcům. Myslím, že ti patřili mezi jedny z těch, kdo měli celkem oprávněnou pifku na Přemyslovce. A v souvislosti s nimi mne napadla taková trošku šílená myšlenka, související s opavským Mikulášem. Ale nemám to dopsané, leží tu přede mnou na stole dlouhý seznam jmen lidí a míst, která si ještě potřebuji trošku ověřit a srovnat. Snad to tedy stihnu napsat dříve, než téma vychladne.

[Katerina]

Trošku jsi mi, urozená paní, zamíchala kartami , protože jsem o víkendu zrovna koukala do Českého pitavalu od pana Ivanova a tak mne napadlo, podívat se na zub Vítkovcům. Myslím, že ti patřili mezi jedny z těch, kdo měli celkem oprávněnou pifku na Přemyslovce. A v souvislosti s nimi mne napadla taková trošku šílená myšlenka, související s opavským Mikulášem. .

To mě moc mrzí, ale musím zamíchat ještě více. .
Jestli mohu odkázat na stranu 4 a další této kapitoly, tam je Ivanov a Pitaval probírám, a Mikuláše Opavského jsem si trošku vzala do parády já, na straně 6 této kapitoly, takže bude zajímavé srovnat si, co sis na něj vymyslela ty .

[Kateřina_z_Landštejna]

Trošku jsi mi, urozená paní, zamíchala kartami , protože jsem o víkendu zrovna koukala do Českého pitavalu od pana Ivanova a tak mne napadlo, podívat se na zub Vítkovcům. Myslím, že ti patřili mezi jedny z těch, kdo měli celkem oprávněnou pifku na Přemyslovce. A v souvislosti s nimi mne napadla taková trošku šílená myšlenka, související s opavským Mikulášem. .

To mě moc mrzí, ale musím zamíchat ještě více. .
Jestli mohu odkázat na stranu 4 a další této kapitoly, tam je Ivanov a Pitaval probírám, a Mikuláše Opavského jsem si trošku vzala do parády já, na straně 6 této kapitoly, takže bude zajímavé srovnat si, co sis na něj vymyslela ty .

Ale to nemusí!

Tak jo, s o to větší chutí se to budu snažit dopsat co nejdříve

Teď to je páté přes deváté. Navíc mám obavu, že Palacký má nějak divně popsané nejvyšší královské úředníky - Tobiáš z Bechyně byl přece pražský biskup az emřel kolem r. 1296. Tak jak by mohl za Václava III. být nejvyšším maršálkem? A Albrechta z Lomnice, který měl být nejvyšším hofmistrem, toho jsem zatím vůbec nikde nenašla

[Przemysl de Nyestieyky]

..Albrechta z Lomnice, který měl být nejvyšším hofmistrem, toho jsem zatím vůbec nikde nenašla ..

Albrecht z Lomnice (1304-1322) bývá občas členěn i k moravskému rodu, ale byl to příslušník rodu Valdštejnů a v jeho predikátu je sídlo tvrze v Lomnici nad Popelkou.

shrnutí Kateřiny Charvátové z publikace Václav II.

Dlouho jsem uvažoval o tom, jestli si tu knihu mám pořídit... ale jestli je celá kniha tak diletantská jako toto shrnutí, pak mám naprosto jasno.

Začíná mě mrzet, že jsme si kapitolu o tomto posledním Přemyslovci vymezili tak úzce..

To má své opodstatnění, ale nic Ti nebrání v tom, aby´s založila jinou přímo k jeho osobnosti...

[Viola]

Albrechta z Lomnice jsme řešili už tady,
Ivanov ho nesprávně přiřadil k Vítkovcům z Lomnice nad Lužnicí.
S těmi DObeši-Tobiáši z Bechyně je potíž a spousta historiků to motá. Vok z Benešova měl několik synů:
Beneše ze Cvilína, kterého nechal popravit Přemysl II. za zradu
Milotu z Dědic, údajného "zrádce" z Moravského pole
Tobiáše z Bechyně, biskupa
Čeňka z Kamenice, kterého zabil Vítek z Krumlova po Závišově popravě

Dobeš (Tobiáš) z Bechyně, maršálek, který byl zavražděn roku 1307, byl Tobiášovým synovcem. Teď akorát nevím, čím byl synem , ael to asi není podstatné.

[Katerina]

shrnutí Kateřiny Charvátové z publikace Václav II. Dlouho jsem uvažoval o tom, jestli si tu knihu mám pořídit... ale jestli je celá kniha tak diletantská jako toto shrnutí, pak mám naprosto jasno.

Proč hned diletanstské , milý Přemku, kniha je o Václavu II., kterému se cele věnuje, syn je samozřejmě strašlivě důležitý, ale tato pasáž je až na konci v kapitole o Václavových dětech, a daleko více se zabývá tím, jaký byl důsledek Olomoucké vraždy, a její následky pro České království v rámci střední Evropy. Vražda samá leží mimo její ambice.

Sice ji čtu na sebe hrozně pomalu, ale do 28. září určitě dočtu, tak nekupuj, ale čti, já ti ji vezmu sebou, když budeš chtít.

[Viola]

Mnohem vážnější je věcí je, že se děkanovi jeho sídlo vrátilo zpátky r. 1299(!) Albert ze Šternberka totiž toho roku zemřel!

Tak to je nesmírně zajímavá myšlenka! Kdepak jsi to vyhrabal? Ve všech knihách se zmiňují Šternberci, takže tohle by dost zásadně měnilo situaci...

[Przemysl de Nyestieyky]

Ve všech knihách se zmiňují Šternberci, takže tohle by dost zásadně měnilo situaci...

Ale je ještě další věc... a to osobnost Diviše ze Šternberka, který se v podobné sféře pohyboval po Albertovi!
Viz opět kapitolu Olomoucký hrad - personální osazení hradu.

[elizabeth]

Je v tom Pitavalu nějaká odpověď , proč čekal Hynek Krušina a všichni členové Závišovy skupiny, až zemře Václav II. ? Tolik se báli na smrt nemocného muže, kdysi mocného panovníka, kterého právě Záviš naučil téměř všemu, co uměl? Nebo si myslíme, že využili mládí Václava III. a chtěli navrátit majetek, o němž jistě se nebudete divit, když já napíšu, že si myslím, že Závišovým potomkům právem patřil? Majetek, který Václav II. protiprávně zabavil, aby jej mohl směnit? Možné to pravda je. Hynek Krušina byl pěkný dárek a paní z Lichtemburka dost lituji.
Vraždě krále králem ( a už od Habsburka, Korutance nebo Lokietka) já totiž již nevěřím. Četla jsem jaká muka prožila Alžběta Anglická při popravě Marie Stuartovny, nebo pro panovníka je poprava či vražda jiného panovníka velikým zásahem do běhu dějin. Konstukci, že Václav II. nechal zabít Ladislava IV. Kumána, Jindřicha IV. Vratislavského, Rudolfa ml. Habsburského i královnu Gutu ( tu tak, že ji pár dní po těžkém porodu donutil jít na korunovaci) jsem již také četla. Nelíbi se mi. Bohužel prokazatelně ale víme, že Václav způsobil jedinou smrt a to Závišovu. Obávám se, že z toho vyplývají obvinění Vítkovců a Lichtemburků. Jenže z ostatních spojenců Záviše nikdo nežil a Vítkovci se vzpamatovávali ze Závišovy smrti. Krušinovi se jako viníkovi úplně nebráním, otázkou ale je, kde získal lidi na vraždu, zda krále (omámili, uspali, zdrogovali ) a jaký byl vztah Krušiny k lidem, co obklopovali Václava, dále ke Šternberkům a k děkanovi? Ve Zbraslavský kronice jsou na to nějaký odpovědi? Jiným než českým v tomto případě nevěřím.