Páni ze Strakonic

[Viola]

K odpovědi na výše položenou otázku bych se taky přimlouvala, neboť jsem si knihu samozřejmě zakoupila, ale pro momentální zaneprázdnění ji ještě ani neotevřela...

Fakt? Já pořád čekám, až bude v knihovně, páč se mi ji nechtělo kupovat.

[Petr z Malče]

Bohužel miroslav Svoboda v knize Páni ze Strakonic se vedlejším větvím úplně vyhnul.Proto bych rád věděl,co píše Simona Kotlárová.Tuhle knížku totiž nemám.

Ahoj,

vítáme Tě tady a já bych se chtěla zeptat, jak hodnotíš knihu pana Svobody celkově.

Řekl bych,že hlavní větev je zpracovaná dobře.Kniha je poměrně přehledná,ale bohužel,to co mě zajímá nejvíc v ní chybí.Jedinou zachycenou vedlejší větví jsou páni z Blatné.Ostatní pan Svoboda považuje za rodiny služebných manů,které erb pouze převzaly od svých pánů.A této teorii se mi opravdu věřit nechce.Z celé řady edice NLN je tahle kniha zatím nejslabší(tedy pokud vynechám díl 7 který mě neoslovil spíše pro dobu kterou se zabývá).

[Viola]

Řekl bych,že hlavní větev je zpracovaná dobře.Kniha je poměrně přehledná,ale bohužel,to co mě zajímá nejvíc v ní chybí.Jedinou zachycenou vedlejší větví jsou páni z Blatné.Ostatní pan Svoboda považuje za rodiny služebných manů,které erb pouze převzaly od svých pánů.A této teorii se mi opravdu věřit nechce.Z celé řady edice NLN je tahle kniha zatím nejslabší(tedy pokud vynechám díl 7 který mě neoslovil spíše pro dobu kterou se zabývá).

Díky za recenzi, mě zajímá v podstatě jen hlavní větev.

[Petr z Malče]

Pokud tě zajímá jen hlavní větev,tak budeš spokojená.Máš se nač těšit.

[Germord]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá (nemyslím si to, i když má své mouchy /Ves Skoronice je označena na mapě jako Skorotice a ves Černice jako Černčice. Že nejde o tiskovou chybu (ty lze v textu také nalézti – např. s. 103 ochod místo odchod, s. 213 na řekou místo nad řekou, s. 308 DOURDÍK místo DURDÍK) dokazuje i text, kde lze znovu číst na straně 211 Černčice (a to hned 2x) a o tři strany dál Skorotice. Tutéž nepřesnost pak čtenář najde v rejstříku (Černčice, ves u Pořešína – s. 369, Skorotice, ves na Kaplicku – s. 382). Zajímavé je, že na straně 115 je ves Černice uvedena správně, avšak odkaz na ni v rejstříku chybí. Slabiny v historické geografii odhaluje autor i poznámkou v závorce, že ves kuriózního jména Sviníhlavy stále existuje (s. 210). Pravdou ovšem je, že zvídavý čtenář ji na současných mapách nenalezne, protože 1. ledna 1973 jako část obce Bujanov zanikla./), pak knihu S. Kotlárové nemá smysl ani otvírat, neboť se v ní hovoří o dokumentech, které neexistují.
Co se týče rádoby klientely Bavorů stejného erbu, je nápadné, že se koncetruje poblíž panství Pořešín, které prokazatelně patřilo Bavorům (Kamenný Újezd, Boršov, Křemže). I když písemné prameny dokládají vazby těchto lidí na Vítkovce, je tomu tak až po roce 1260, což lze vyložit tak, že zdejší území svým družiníkům věnoval Bavor I. a po jeho smrti 1260 vazba k Bavorům zanikla. To že unikl tento fakt písemným pramenům není nic na danou dobu neobvyklého. Koneckonců jen náhodou víme, že pořešínské zboží už jistě vlastnil Bavor II.

[Viola]

...pak knihu S. Kotlárové nemá smysl ani otvírat, neboť se v ní hovoří o dokumentech, které neexistují....

Ahoj,

vítáme Tě zde. Můžeš uvést nějaký konkrétní příklad?

[Germord]

Král Otakar II. údajně veřejně uznal svého nelegitimního syna Mikuláše I. Opavského v roce 1260. Na listině měl svědčit Bavor II. Ovšem odkaz na listinu chybí (str. 45), protože neexistuje.
Další neexistující listina z r. 1284, potvrzující majetek Bavorů, o které v Bavorech erbu střely píše je na s. 105. Údajně by měla být v Praze v Národním archivu ve fondu Velkopřevorství maltézské. Ovšem tam (samozřejmě ji necituje) neexistuje.

[Viola]

Král Otakar II. údajně veřejně uznal svého nelegitimního syna Mikuláše I. Opavského v roce 1260. Na listině měl svědčit Bavor II. Ovšem odkaz na listinu chybí (str. 45), protože neexistuje.

No, to si moc nedovedu představit, že by taková listina existovala...
Tu knihu jsme řešili už před časem: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 835#p28835
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 847#p28847

[Petr z Malče]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....

Napsal jse slabá z hlediska zpracování vedlejších linií rodu.Já je považuji za potomky Vernéře ze Srdova.Zpracování hlavní větve jsem hodnotil zcela kladně.Co se týče potomků Vernéře ze Srdova,pak za ně považuji pány z Pořešína,z Újezda,Štěkně a Drahonic.Pány z Kžemže a z Chlumu bych řadil k potomkům Albery ze Stropnice a Beneše z Chlumu.Tohoto Beneše bychom mohli považovat za synovce Bavora I ze Strakonic.Nebyl by však synem Bavorovy sestry,ale jménem neznámého bratra.

[Laurentius]

Kam se Smilem ze Smilenberka? Objevuje se na čelních místech na listinách Vítkovců. Potřeboval bych potvrdit nebo vyvrátit informaci, že Smilenberg je totožný s Křemží.

[slavicekvac]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....

Napsal jse slabá z hlediska zpracování vedlejších linií rodu.Já je považuji za potomky Vernéře ze Srdova.Zpracování hlavní větve jsem hodnotil zcela kladně.Co se týče potomků Vernéře ze Srdova,pak za ně považuji pány z Pořešína,z Újezda,Štěkně a Drahonic.Pány z Kžemže a z Chlumu bych řadil k potomkům Albery ze Stropnice a Beneše z Chlumu.Tohoto Beneše bychom mohli považovat za synovce Bavora I ze Strakonic.Nebyl by však synem Bavorovy sestry,ale jménem neznámého bratra.

Takže i Jaroš z Drahonic ( a na Božejovicích ) je z této větve? Ten co válčil s velmistrem ve Vodňanech? A byl od něj obviněn z kažení mince? Padělání na Božejovicích? Což skončilo soudně smírem a očištěním po mrtvici velmistra. Jehož mrtvice se považovala zřejmě právem za Boží trest za popravu několika lidí z Vodňan při tom obléhání.
Ještě dotaz - Taky Radkovec z Drahonic je z této větve? Pochován v Putimi.

[Návštěvník]

Kam se Smilem ze Smilenberka? Objevuje se na čelních místech na listinách Vítkovců. Potřeboval bych potvrdit nebo vyvrátit informaci, že Smilenberg je totožný s Křemží.

Odpovědí na Tvoji otázku bude připravovaná kniha Jan Smil z Křemže v nakladatelství Veduta. Vyjde letos v červenci.

[Petr z Malče]

Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....

Takže i Jaroš z Drahonic ( a na Božejovicích ) je z této větve? Ten co válčil s velmistrem ve Vodňanech? A byl od něj obviněn z kažení mince? Padělání na Božejovicích? Což skončilo soudně smírem a očištěním po mrtvici velmistra. Jehož mrtvice se považovala zřejmě právem za Boží trest za popravu několika lidí z Vodňan při tom obléhání.
Ještě dotaz - Taky Radkovec z Drahonic je z této větve? Pochován v Putimi.

Jaroše z Drahonic,který sídlil na Božejovicích a r 1460 teto statek zdědily jeho dcery počítám k Bavorovicům.Řadí jej tam i Sedláček ve své Českomoravské heraldice.Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....

[Petr z Malče]

Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....[/quote]


Řekl bych,že spíš jedná o někoho z rodu Radkovců z Mirovic,kteří Drahonice po r 1553 vlastnili.

[slavicekvac]

Náhrobníky jsou po Radkovcích v Putimi dva, aspoň co si pamatuji, nijak jsem je nezkoumal, ani nefotil.
Díky za info k Jarošovi, je to moje velmi oblíbená postava. Božejovice miluji, taky Kestřany, kde snad u dcery zemřel.

[slavicekvac]

Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....

Řekl bych,že spíš jedná o někoho z rodu Radkovců z Mirovic,kteří Drahonice po r 1553 vlastnili.[/quote]
To je nejspíš pravda, je to renezance.

[thovtt]

V literatuře o Bavorech postrádám informace o opatu Bavorovi před rokem 1300 a jeho zápisu do takzvané Dˇ'áblovi bible.Nakonec biskup Dětřich mu povolil používat na území olomoucké diecese berlu a infuli.

[Laurentius]

Ještě zajímavá osoba je na listině z roku 1255 v RBM II. č. 56, s. 23 (odkaz dle místní směrnice ) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter.
O původu břevnovského opata Bavora jsem toho moc nezjistil. Měl bratra Vyšemíra. Ani nevím podle čeho se oba uvádí z Nečtin. V každém případě se uvažuje o možném původu rodu z Nečtin od synů Vyšemíra z Blatné (Předota, Bavor, Dluhomil). Mohl by tedy být synem jednoho z nich, ale moc zdrojů o tom jsem nenašel.

[Laurentius]

Teď se dívám pořádně RBM II. č. 2765, s. 1207-1208 a přímo v tom "vyprávění" opata Bavora je uvedeno Vyšemír z Nečtin, kastelán v Broumově, bratr náš. Četl jsem český přepis toho povídání o povstání rychtářů a tam to nebylo.

[Ježek]

Ještě zajímavá osoba je na listině z roku 1255 v RBM II. č. 56, s. 23 (odkaz dle místní směrnice ) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter.
O původu břevnovského opata Bavora jsem toho moc nezjistil. Měl bratra Vyšemíra. Ani nevím podle čeho se oba uvádí z Nečtin. V každém případě se uvažuje o možném původu rodu z Nečtin od synů Vyšemíra z Blatné (Předota, Bavor, Dluhomil). Mohl by tedy být synem jednoho z nich, ale moc zdrojů o tom jsem nenašel.

M. Svoboda ve své knize o Bavorech to řeší tak, že ten Bavor je snad příbuzný. Zároveň, ale uvádí Bavora, jako syna Vyšemíra z Blatné, jak píšeš, tento Bavor je podle něj doložen v letech 1243 - 1253. Třeba jde o jednu osobu.