Středověk
Dnes je: 20. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Myslím, že částečně určitě ano, i když přímý důkaz o tom se nedochoval, většina jeho zachovalých pís . . . (Kašpar Šlik († 1449). Kancléř tří císařů )
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Rýzmburka

    Zpět

    Boreš II. z Rýzmburka

    Žil(a): ? - 1277/8

    Popis:
    Syn Bohuslava z rodu Hrabišiců, dlouholetého nejvyššího komorníka království (1224–1241), přední český šlechtic.

    Narodil se nejspíš v druhém desetiletí 13. století. Poprvé je zmíněn v roce 1231, kdy společně s otcem a bratrem Slavkem svědčí na listině oseckého opata.
    Dále je zmiňován v roce 1238, kdy do oseckého kláštera, nekropole Hrabišiců, zavítal král Václav I. Jeho bratr je tou dobou opatem kláštera, později bude nominálním pruským biskupem. Boreš je určen k správě rodových panství a po smrti otce v roce 1241 se jím stává.

    Hrabišicům v té době patří poměrně rozsáhlá dominia v severozápadních Čechách – oblast mezi Mostem a Ústím nad Labem, Kadaňsko, řada vesnic v oblasti Českého středohoří, kde tyto páni založili např. město Žlutice. Majetky měl i na druhé straně Krušných hor, oblast v okolí města Sayda. Kromě toho vlastnil i pozemkovou enklávu jižně od Uherského Brodu.

    Borešův vzestup začal s povstáním Přemysla proti svému otci – králi Václavovi. Boreš se stává velitelem královského vojska a u Mostu společně s Havlem z Lemberka odrazili armádu kralevice Přemysla. Z období dobývání Prahy se zachovala památka dokazující přítomnost Hrabišice. V malostranské mostecké věži jsou zachovány rytiny několika erbů, mezi nimi i hrábě, erb Boreše. V té době se stává královským komorníkem, kterým zůstává do konce vlády Václava I.

    Začíná se psát podle hradu Rýzmburka a podle něj se uvádějí i jeho potomci – Rýzmburkové. Vlastní predikát a kamenný hrad znamená prestiž odpovídající přednímu šlechtici v království, kterým komorník krále je. Počátky stavby hradu odborníci kladou k roku 1240, v této době mohl mít hrad mít za sebou první fázi výstavby – hranolovou obytnou věž, trojcípé jádro s další věží a palácem.

    Zřejmě za pomoc při povstání získává oblast mezi Moravskou Sázavou a Třebůvkou, kde zakládá řadu vesnic a město Moravskou Třebovou.

    Smrt Václava znamená konec jeho kariéry u dvora, na počátku vlády Přemysla II. (září 1253) je ještě komorníkem, na konci roku již o tuto hodnost přichází. 25. 1. 1254 je králem dokonce zatčen a uvězněn v Praze. Záhy je ale Přemyslovcem, proti kterému dříve válčil, propuštěn. Na přelomu let 1254 – 1255 se účastní tažení do Prus, poté se již podle listin začíná objevovat v okolí krále.
    V bitvě u Kressenbrunnu 12. 7. 1260 zřejmě velel zálohám, které vrhly do uherského ležení. Zde získal prst sv. Jana Křtitele, která daroval oseckému klášteru.

    Boreš vlastnil v 60. letech území okolo ohbí Stropnice, kde měl při kolonizaci spory s Vokem z Rožmberka, který tam pronikal od Trhových Svin.

    V listině z března 1264 se označuje jako kastelán na Rýzmburku, zřejmě se tehdy vyostřily vztahy mezi ním a králem a byl donucen k odevzdání hradu, který zpětně získal jako léno.

    Po několika klidných letech, kdy se Boreš několikrát objevuje v králově blízkosti, se s Přemyslem dostává do sporu. Podle Neplacha v roce 1272 Přemysl Borešovi sebral ves Kostelec.

    I on se měl zúčastnit povstání Vítkovců proti králi v roce 1276. Záhy byl uzavřen mír, ale na začátku roku začaly šarvátky znovu. Po dalších bojích a dalším míru byl Boreš zatčen a postaven Přemyslem před zemský soud. Není jisté, zda stařec zemřel ve vězení nebo na popravišti, na počátku roku 1278 je část jeho majetků na Moravě darována králem Uherskému Hradišti.

    Dochovaly se informace o dvou Borešových synech s manželkou Richardis (z neznámého německého rodu), a to o Bohuslavovi (zemřel v roce 1279) a Slavkovi (poslední zmínka v roce 1272).

    Boreš byl spjat se službou Václavu I. Jeho účast na potlačení povstání Přemysla II. určovalo jeho pozdější vztahy s tímto králem.

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Září  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha