Středověk
Dnes je: 18. 01. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Excalibur je jiný meč než ten vytažený z kamene. Excalibur dostal Artuš od Paní z Jezera a před smr . . . (Artušovská legenda - keltská mytologie)
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Milevska

    Zpět

    Jiří z Milevska

    Žil(a): asi 40. léta 12. století - po r. 1202

    Popis:
    Jiří z Milevska měl stejnojmenného otce, který je v době II. křížové výpravy maršálkem (velitel ozbrojeného doprovodu, de facto po komořím nejdůležitejší dvorská funkce) knížete Vladislava. (CDB I. 157, 158) Zřejmě poté umírá, možná během výpravy, v roce 1159 je maršálkem již Chotěbor (CDB I. 204).

    Mezi jeho předky mohl patřit další Jiří (tedy Jiřík), syn Stanův, kastelán žatecký, který padl v bitvě na Luckém poli 13. 5. 1116 (Kosmas III. kap. 42)
    Relevantní prameny jeho matku neznají, snad to měla být Zdislava, která prý nechala založit kostel v Červené nad Vltavou. Dle nekrologia v hornorakouském Schläglu měla zemřít v roce 1190. Existují domněnky, že Jiří z Milevska patřil k rodu Bavorů ze Strakonic.
    Jiří z Milevska měl syna Oldřicha – zmiňován je ve 20. letech 13. století (CDB II. 227;239), a snad právě on byl někdy v letech 1219/1222 (CDB II. 231) kastelánem (zanikající hodnost) v Netolicích.
    Jeho příbuzným byl Saul, arcibiskup v uherské Kalocsi, který udělil odpustky všem, kteří navštíví kostel v Lhotě v určeném termínu (CDB II. 5).
    Jako o možném příbuzném či příteli lze uvažovat o Jiřím z Maršovic (Maršovice u Vlašimi), který se objevuje poprvé v roce 1207 (CDB II. 75) a roku 1228 je snad právě on komořím královny (CDB II. 321). Jeho otcem je jakýsi Jindřich.

    Narodil se snad ve 40. letech 12. století, poprvé se v listinách objevuje v roce 1177 (CDB I. 279), jako Juriko filius Jurik, Jiří syn Jiřího, na konfirmaci knížete Soběslava, společně s mnohými jeho věrnými. Zdá se ale, že v rozhodující chvíli se přiklonil na stranu Bedřicha, syna Vladislava II. Díky tomu se stává kastelánem v Netolicích – v roce 1187 (CDB I. 317), společně se Štěpánem, před nimi to byl v roce 1183 Ratibor (CDB I. 300). Nevíme tedy, odkdy dokdy jím byl, dalším netolickým kastelánem byl v roce 1222 Bogusa, tehdy byl již Jiří mrtev. Za svůj život se objevuje v několika podobách, také jako Iuric, Iurik, Iurik Iurikovicz, Georgio.

    V zimě 1185 vyslal český kníže Bedřich pod vedením svého nevlastního bratra Přemysla vojsko na Moravu, snad k zajetí markraběte Konráda, spíše však k nápravě mocenských poměrů v neprospěch moravského markrabího. Konrád se pečlivě na vpád připravil, sebral velké množství Moravanů a Němců a u Loděnice se střetl s Přemyslem. Bitva byla velmi krvavá, dlouhá a dlouho nerozhodná. Bitvy se zúčastnil i Jiří z Milevska, padl pod ním kůň a kdyby ho z bitvy jeho dva družiníci Mstoň a Ploužin nevyvedli, snad by v ní zahynul. Takové štěstí neměl jeho číšník Jura, ten zde umírá. Pro úplnost je třeba dodat, že v bitvě zvítězili „Češi“, ale s takovými ztrátami, že se ihned navrátili domů. (Jarloch)

    Jiří, držitel Milevska, zde v roce 1184 zakládá premonstrátský klášter, biskup Jindřich Břetislav převod velmožových majetků týž rok potvrzuje (CDB I. 303).

    V roce 1187 se Jarloch stává opatem v Milevsku poté, co do Milevska přicházejí premonstráti ze Sázavské Želivy (Jarloch). Jiří byl nepochybně zbožným mužem a snad právě tehdy navázal přátelství s biskupem Přemyslovcem Jindřichem, který byl bratrancem knížete Bedřicha. Jeho pohnutky nebyly jen zištné.

    Zřejmě po smrti Bedřicha vstupuje do služeb biskupa Jindřicha Břetislava, v roce 1190 je jeho komořím (CDB I. 325), bývalý komoří Hartleb (1184 CDB I. 303) je ve stejné době biskupovým stolníkem. V této době se okruh biskupových spolupracovníků (jeho dvůr) rozšiřuje a objevuje se v něm několik českých předáků – Jiří z Milevska je jedním z nich. Nábožensky založený velmož by se jistě mohl hodit biskupovi, který se začne poohlížet po trůnu. Nejdříve ho pomůže získat nevlastnímu bratru Bedřicha, Přemyslovi, později sám usedne na český knížecí stolec – spojí tak dvě funkce. Zde nastává vrchol kariéry Jiřího z Milevska, v druhém roce vlády Jindřicha je uváděn jako knížecí stolník (CDB I 348), nemáme doklady o tom, že by po něm byl někdo jiný stolníkem, a proto se dá předpokládat, že jím byl po celou vládu.

    Na sklonku vlády biskupa svědčí na dvou listinách, neobjevuje se jako stolník, ale poprvé jako Jiří z Milevska - Georgius de Mileviz. První listinou (CDB I. 357) je závě Hroznaty Tepelského, ve které odkazuje většinu svých majetků tepelskému klášteru – ten je premonstrátský – zde se další zbožný šlechtic nechal snad inspirovat činem Jiřího. V druhé listině (CDB I. 358) tuto transakci biskup-kníže potvrzuje a přidává klášteru další majetky.

    V červnu 1197 kníže umírá a po krátkém intermezzu se novým vládcem stává jeho bratranec Přemysl. Tehdy také přišel do Čech na vizitaci zdejší církve papežský legát Petr, vizitace dopadla velmi neslavně, málem své kázání o sexuální zdrženlivosti kněží legát nepřežil. Po Čechách byl provázen Jarlochem a právě Jiřím z Milevska. Pokud byl Jiří z Milevska důvěryhodná osobnost v očích římské kurie, nedá se to říci o očích Přemysla I. Otakara, nového knížete. Bylo by bláhové, kdyby jako bývalý straník biskupa doufal v přízeň vítěze a pokračování své skvělé kariéry. Bohužel doklad o knížecím stolníkovi máme až z roku 1207 (CDB II. 74) a je jím Diviš, předek Šternberků, proto nelze výše zmíněné tvrdit s naprostou jistotou. Zřejmě ale neupadl zcela v nemilost, silné šlechtické postavení si udržel. Zde si připomeňme další osudy zmíněného Hroznaty, který snad ze strachu před Přemyslem se stáhl z veřejného života a vstoupil do svého kláštera. Osud Jiřího z Milevska byl poněkud jiný.

    V roce 1201 je přítomen Přemyslově donaci Velehradu (CDB II. 22 - Jurik), potvrzení daru Teplé 1201 (CDB II. 27), donaci krále Kladrubům (CDB II. 58, mezi lety 1202 – 7). Někdy po roce 1202 (kolem 60 let věku) zřejmě umírá. Ač bez funkcí, svědčí na většině Přemyslových listin (resp. na těch, které nechal zhotovit).

    Jiří z Milevska oplýval rozsáhlým pozemkovým majetkem v jižních Čechách a kolonizací vyšších poloh své majetky rozhojňoval, není se proto co divit, že si mohl dovolit zbožné založení kláštera v Milevsku. Kromě rozsáhlé kolonizace v Podblanicku se mu přičítá založení Toužimi.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha