Středověk
Dnes je: 28. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Jentejna

    Zpt

    Jan z Jentejna

    il(a): *27.12.1350 - +17.6.1400

    Popis:
    Prask arcibiskup a esk lechtic. Jan z Jentejna byl jednou z nejvznamnjch a nejvzdlanjch osobnost nejen duchovnho svta, ale tehdejch ech vbec. Byl synem krlovskho note Pavla z Vlaim a Jentejna a Markty, dcery Jenklinovi.

    V letech 1369-1375 pobval pevn v cizin, kde se vnoval studim na italskch universitch v Padov a Bologni, ve Francii v Montpellieru a v Pai. Doshl tam takovch znalost, jak teologickch, tak kanonickho prva, e jej nkolikrt vybzel i francouzsk krl Karel V., aby se v Pai stal universitnm profesorem. Bhem svho ivota doshl 7. obro.

    Po nvratu z ciziny (1376) byl jmenovn na meskho biskupa a zanedlouho se po svm strci Janu Okovi z Vlaim stal dokonce tetm praskm arcibiskupem(1379-1396). Krl jej navc jmenoval do funkce nejvyho zemskho kancle (1379-1384).

    Jeho strmmu ivotnmu vzestupu uinila ptr a velk morov epidemie r. 1380, kter se nevyhnul ani on. Tisce lidem se tato choroba stala zhoubnou; Jentejn vak tm jist smrti jako zzrakem unikl, ale poznamenalo to cel jeho dal ivot. Pedtm byl a plinm idealistou a naplno si uval ivota. Skldal traktty a hymny, zajmal se o antick vzdlance, miloval hudbu, kterou i skldal, tanec, ale oddval se tak turnajm a lovm. Po vylen z nemoci dolo k celkov pemn jeho osobnosti. Vedl psn odkav ivot, noil se do mystiky a praktikoval na sob sebemrskastv, a byl napomnn v zjmu jeho zdrav. Trpl rznmi vizemi, kter jsou nkdy pirovnvny k pozdj Johance z Arku.

    Doclil vak toho, e na arcibiskupskch statcch bylo zrueno jako pohansk zvyk vymhn tzv.odmrtnho prva na poddanch, o em pozdji napsal svj traktt i Jan Hus. Roku 1386 zavedl svtek Navtven P. Marie, kter byl pak slaven po cel zemi a doclil i toho, e za pr let jej slavila cel crkev. Rzn vak potral ciz sekty a alchymisty. Trestal takt kn, kte se proheili. Mylenkov byl spjat s druinou lid kolem Jana ze Stedy. V roce 1391 potvrdil zaloen kaple Betlmsk a staral se o stavbu chrmu sv. Vta na Praskm hrad.

    Druhou strnkou vci byly neptelsk stety mezi Jentejnem a mladm krlem Vclavem IV. Ty z sti pramenily v Jentejnov propapesk podpoe Urbana VI. (Bartolomj Prignanus), kter se oteven stavl proti eskm stoupencm avignonskho vzdoropapee, mezi n nleel i sm Vclav IV. Jan z Jentejna mskmu papei vil natolik, e pehlel nkter jeho intriknstv i neestnost jednn vi sob. Jejich neptelstv se stupovalo cel 80t lta, kdy byl Jentejn nucen elit i osobnmu neptelstv krlova milc, zejmna Jana oucha ze Zsady a Zikmunda Hullera. Roku 1384 byl dokonce uvznn na Karltejn. Vyvrcholenm jejich neptelstv byl ovem a spor o peveden kladrubskho opatstv na biskupstv, co mlo umenit arcibiskupovu moc. Vsledkem ale bylo (1393) utrn k smrti Jentejnova generlnho vike Johnka z Pomuka (Jan Nepomuck), kterho nakonec kzal krl vhodit v pytli do Vltavy. k se, e Jan z Jentejna zahjil kultovn ctu sv. Jana Nepomuckho, kter vystila r. 1729 v jeho kanonizaci. Arcibiskup poznal, e nladov krl je veho schopn a zaal se obvat i o svj ivot. V letech 1393-1399 podnikl celkem ti cesty do ma, ale ani u papee se dnho dovoln nedomohl.

    Jan z Jentejna se tak ale vepsal do nkolika lechtickch sdel, kter nechal nkladn pestavovat. Mezi n patil pedevm rodov hrad Jentejn(1375-1390) nedaleko Prahy. Bhem stet s krlem opustil Prahu a toit hledal na Roudnickm hrad a Helfenburku u ښtka, kter tak nechval vznamn pestavovat. V neposledn ad, na svoji dobu za znanou sumu, nechal pestavt i hrad Kyperk zvan t Sup Hora. Jeho druh nzev ale nem co dlat s jeho erbem s motivem dvou supch hlav. Pod jeho sprvu ale nleely i hrady jako Kivsoudov, na vzen pestavovan hrad Hdelk, i tvrz v Horovskm Tn. Tvrz ervenou eici obvali arcibiskupt purkrab a samotn arcibiskupov sem nepli zajdli. Jan z Jentejna se tu vak tak prkrt ukzal. Po pjezdu z ciziny tak pechodn pobval ve Vlaimi (1376), kde bval porunkem svch pbuznch. Do roku 1377 ml v zstav i tvrz v Kralupech nad Vltavou. Spolen s bratry drel hrad ervenou Horu (1379-1390).

    Pi sv posledn cest do ma zde ji zstal. Byl mu udlen (1399) titul latinskho patriarchy alexandrijskho. Rok na to zemel, pochovn v basilice sv. Praxedy.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha