Zpt
|
Idk ze vabenic
il(a): *po. 13. st. - +1268
Popis:
Byl zejm druhorozenm synem Mile (I.), zakladatele rodu pn ze vabenic o erbu 4 rozletitch stel, a neznm matky. Mil I. se objevuje v pramenech v letech 1226 1238. V roce 1226 je zmiovn jako pode krle Pemysla I. Otakara, v roce 1233 je pukrabm Hradce nad Moravic. Naposledy se objevuje v beznu 1238 v adu stolnka. Jeho pvod, zda piel z ech, nebo byl pvodem z Moravy a vlastnil zde njak majetky, nen jasn.
Ml dva bratry: Mile (II.) a Slavibora. S nimi se asto objevoval v adch svdk rznch prvnch pozen a to celkem pravideln v 30. a 40. letech (vjimkou jsou leta 1241 1245) na Morav.
Vysvtlit je teba jeho jmno. Uvdno je v mnoha podobch: Ydik, Yudic, ale tak Egidio i Egidius, co je latinsk ekvivalent dnenho Jiljho. Idk bude staroesk prava tho jmna.
Idk se poprv objevuje na listin z listopadu 1232, vydan ve Znojm a to ji ve funkci podeho markrabte Moravy Pemysla. Postup do tohoto adu byla bezpochyby prce jeho otce Mile (I.), kter se zejm ji v t dob na Morav pohyboval a i dve (i kdy v echch) vykonval stejn ad. Jako pode je uvdn do roku 1234.
Smrt markrabho Pemysla v roce 1239 a pevzet Moravy jeho bratrem a zrove eskm krlem Vclavem I. nemlo dn vliv na postaven trojice bratr, i nadle patili k elitm moravsk lechty. Zvrat v mocenskm postaven vabenickch neznamenal ani nstup Pemysla (II.) na markrabsk stolec. Bhem tzv. povstn kralevice Pemysla trojice bratr pravdpodobn podpoila svho mrakrabte, a nepatili mezi jeho skaln pznivce a inicitory povstn. Mile nicmn podpora mladho Pemyslovce stla ad olomouckho komoho. K dnmu jinmu potrestn zejm nedolo. Tresty Vclava za povstn byly spe exemplrn a nesmovaly proti vznamnm lechticm, Vclav se situaci v krlovstv spn pokusil stabilisovat. I proto Mile s bratry vidme v beznu 1251 v Nmicch, kde svd prvnmu konu Pemysla. Zejm pedtm Pemysl v rmci boje o rakousk zem zatoil na konkurentn Bavorsko. vabenit brati se pravdpodobn tohoto taen astnili.
V dubnu 1251 je uvdn i Jiljho predikt, pe je jako Egidius de Vgezde, tedy z jezdu. Problm je ovem toto msto pesn urit. Nepochybn lo ale o nov zaloenou vesnici bhem kolonisace.
Po smrti svho bratra Mile (po listopadu 1252) se stv hlavou a nejvznamjm pslunkem rodu.
Na pelomu let 1254 1255 se astn vpravy krle Pemysla II. do Pruska, jej nejvtm spchem je zaloen msta Krlovce (dnen Kaliningrad).
V tme roce (1255) je Jilj uveden jako olomouck pukrab, zrove se dozvdme o dvojici jeho syn Veborovi a Hrabiem. Jako olomouck pukrab je Idk doloen jet nsledujc rok. Mohl jm bt ovem dle dal zmnka o tto funkci pochz a z roku 1261.
V padestch letech Idk kolonisuje dnen Trutnovsko, ostatn msto Trutnov nkdy na pelomu 50. a 60. let zakld (tehdy se jet nazvalo pa). Zd se ovem, e tuto kolonisaci dostal za kol od panovnka (Vclava I. nebo Pemysla II.). Ve stejn dob kolonisuje tak umpersko okol hradu sov. Kolonisan aktivitu provdl urit na svch pvodnch majetcch v roce 1261 je poprv uvdn jako Jilj ze vbnic.
Dal Idkova funkce je doloena v letech 1262 68, kdy zastv ad btovskho komornka (zd se, e znojemt komornci v tto dob sdl na Btov a podle tohoto hradu se p). V tto funkci zejm umr, ale zd se, e ji po nm zddil jeho prvorozen syn Vebor, kter je jako btovsk komornk uveden v roce 1269.
Prvn manelkou Jiljho byla neznm pslunice rodu Hrabiic. Jejm prostednictvm zskvaj dva synov Idka hrabiick jmna Vebor a Hrabie. Jijl se oenil podruh s Marktou, kter mohla bt dcerou Havla a Zdislavy z Lemberka. S n ml syna Vtka (z py).
Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)
|