Středověk
Dnes je: 23. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Zpt

    Robert

    il(a): ? - 1240

    Popis:
    Nepomuck pevor, olomouck biskup

    Podle tradice pochzel z Anglie, netume, kdy se narodil, ani nevme, kdo byli jeho rodie. Podle stejn tradice ml studovat v Pai.

    Robert se v psemnch pramenech objevuje poprv nkdy mezi roky 1198 a 1199, kdy je jednm s osobnch kaplan krle Pemysla (zde meme uvaovat o tom, jak se cizinec dostal na dvr Pemysla I. a jak charakter ml tedy jeho dvr). Pedtm ml bt pevorem cistercickho kltera v Nepomuku.

    Jako Pemysla dvrnk zastupoval Robert svho krle pi rozvodovm zen s Adltou Meskou. Poven byl v roce 1199, doloen v tto zleitost je jet v roce 1206.

    Po smrti olomouckho biskupa Jana V. (Bavora) v roce 1201 byl Robert svm krlem dosazen na tuto pozici. Biskupsk svcen zskal Robert 21. dubna 1202 z rukou kardinla Guida z Praeneste (tent pozdji korunoval Pemysla krlem), do biskupskho adu ho uvedl kapituln dkan Balduin 25. ervna 1202.

    Biskup Robert po cel svj episkopt pokraoval v zk spoluprci s Pemyslem Otakarem. Pokud se snail o emancipaci crkevn moci na moci svtsk, tak vdy jen pomoc drobnch stupk, zskanch dky vbornm vztahm s panovnkem. Na jeho politice nic nezmnil ani IV. laternsk koncil, kterho se zastnil.

    V roce 1203 podal generln kapitulu cistercickho du v Citeaux o svolen k zaloen kltera na Morav (ml se jm stt Velehrad).

    12. dubna 1204 vyzval Pemysl praskho i olomouckho biskupa, aby sthali klatbou ty, kte se stav na odpor jeho politice vi situaci v i. Toto ustanoven bylo nameno pedevm proti Dpolticm, nemme ale zprv o jeho naplovn.

    V roce 1204 zachvtil por olomouck hrad a kostel sv. Vclava, Robert se musel potkat s nklady na jeho opravu, zejm z tohoto dvodu prodv ves Sobbichy Vlkovi mezi roky 1208 a 1211. V souvislosti s opravami zdil v severnm kdle biskupskho palce katedrln kolu. Dodnes jsou pamtkou na vzdlvn budoucch duchovnch rytiny a npisy v romnskch oknech.

    Ve stejnm roku (tedy 1204) potvrzuje dar klteru v Plasech, kde ovem vyjednv tak dleitj zleitost, vysln eholnk na Moravu, do nov zakldanho Velehradu. Velehrad zakld moravsk markrab Vladislav Jindich) prv z popudu olomouckho biskupa Roberta.

    Robert reorganizoval tak ivot olomouck kapituly, uspodal jej majetek a zdil funkci kapitulnho probota. Biskupovy zmny potvrdil v roce 1207 jak krl Pemysl, tak i pape Inocent.

    Tho roku byl Robert poven eenm problm cistercik v Maov zdej klter byl zaloen Milhostem, ten se ovem pozdji rozmyslel, darovan vesnice zabral a cisterciky vyhnal. Nakonec Milhostovi jeho bval majetky zstaly a vyhnan cistercici psobili v nov zaloenm Oseku.

    V roce 1207 byl Robert poven papeem Inocentem, aby zakroil ve prospch hnzdenskho arcibiskupa Jindicha Kietlicze, kter byl vyhnn velkopolskm knetem Vladislavem Hlkonohm.

    Zejm v tme roce se u bvalho kostela sv. Petra v Olomouci usadily augustininky, Robert jim v roce 1213 daroval Nov Hrdek (neznmo kde), ochrncem eholnic se ml stt probot.

    V dubnu 1210 pape chvlil a schvlil Robertovu snahu zastnit se pouti do Svat zem. K t ovem nikdy nedolo, snad dky zaneprzdnn pi stavb a zajitn Velehradu. Robert se astnil spolen s krlem a pednmi eskmi lechtici i vznamnho snmu v eznu v noru 1213, z vznamnch udlost eskho sttu byl ptomen volb Vclava dalm vldcem v roce 1216 a tak jeho korunovaci v roce 1228.

    Biskup Robert byl na IV. laternskm koncilu (1215), kter svolal jeden z nejvznamnjch pape stedovku Inocent III. a i tento koncil ml znan vznam. Mimo jin volal po vt samostatnosti crkve na svtsk moci. Na zklad mylenek tohoto koncilu se postavil na odpor krli Pemyslovi prask biskup Ondej a to v otevenm konfliktu, kdy nevhal shnout po nejvtch zbranch, kter ml, a to po interdiktu. Biskupv program byl ale natolik radikln, e nezskal na svoji stranu ani reformn naklonn crkevn pedstavitele v eskm krlovstv. Olomouck biskup v tomto boji byl nejdleitjm spojencem Pemysla I. v duchovn sfe, na sv dvj loajalit nic nezmnil a protivil si i pkazm z ma.

    Po odchodu Ondeje ke svatmu stolci (1216) byl poven, dohledem nad dodrovnm interdiktu v echch. I pes nkoliker upozorovn papeem inil pln opak osobn slouil me ve svatovtskm chrmu. Robert se pozdji brnil chabou vmluvou, e o interdiktu nevdl. V beznu 1218 byl papeem Honoriem III. suspendovn ze svho adu, dokud se nedostav osobn do ma, aby svoji zleitost projednal.

    Jet pedtm byl papeem Honoriem poven, aby donutil Dpolta III. k vydn hradu, kter neprvem zabral (18. leden 1217) a tak byl s pasovskm biskupem Oldichem a svatokskm opatem jmenovn ochrncem rodiny rakouskho vvody Leopolda VI., kter se v t dob astnil pout do Svat zem (1. z 1217).

    S bojem mezi crkevn a svtskou moci, potamo biskupem Ondejem a krlem Pemyslem, zejm souvis naen olomouckho biskupa elivskm opatem Vilmem z dvojnsobn vrady, pohlavnho styku s kounickmi jeptikami, vdanmi enami a jednou pannou. Pravdivost tvrzen se tko dozvme, vme pouze vsledek celho sporu. Pape v lednu 1219 povil vyetenm cel zleitosti opaty ze Svtl a Walderbachu a pevora ze Svtl (oba kltery v pasovsk dieczi). Robertovi se nakonec nic neprokzalo, nicmn nedolo ani k potrestn alujc strany.

    Spor praskho biskupa s krlem byl ukonen v lt 1221, kdy se oba za ptomnosti lechty i duchovenstva (zde byl samozejm i olomouck biskup Robert) seli na ack Hoe (monte Scach- neznm lokace zejm na pomezi Moravy a Rakouska). Zde (a tak v privilegiu z bezna 1222) Pemysl udlil nemal privilegia crkvi (patrontn prva, vyjmut crkve ze svtskch soud), eila se tak otzka Podivna, kter ml pipadnout praskmu biskupstv, ale pozdji je doloeno, e zde patrontnm prvem disponuje pvodn dritel, kterm je olomouck biskup Robert.

    V roce 1222 vymezil olomouck biskup hranice farnost v Beanech a Ptulkch, kostelm piznal farn prva. Beany i s kostelem a jeho prvy Robert daroval Velehradskmu klteru. Krom kltera ve Velehrad stl Robert i u vzniku dalho cistercickho kltera v Oslavanech. Bhem legace Konrda z Urachu v roce 1225 jeho fundtorka Heilwida (vdova po Vladislavu Jindichu) smnila ves Oslavany (ta patila tebskmu klteru), za ti vlastn vesnice. Prv v Oslavanech vznikl klter cisterciaek, Robert povil v roce 1231 kostel sv. Jakuba v Brn, kter patil oslavanskmu klteru, na farn. V roce 1234 daroval biskup klteru destky ze veho svmu majetku.

    V roce 1226 se Robert dostal do sporu s olomouckm kanovnkem a zrove Pemyslovcem Sifridem. Robert si stuje novmu papei (eho IX.), e ml Sifrid tvt proti nmu krle Pemysla, ml odcizit papesk listiny, zvolit se neprvem dkanem olomouck kapituly a falovat kapituln pee. Sifrid vechna naen odmtl a toil na biskupa opt jeho pomrem ke kounovskm jeptikm. Posoudit cel spor mli opati z Waldssas, Leubusu a probot z Speinshartu. Cel spor zejm opt vyznl do ztracena, tentokrt byla dvodem smrt Sifrida.

    27. listopadu 1228 vysvtil Robert velehradsk klter.

    V roce 1229 vedl Robert spor o hranice diecz s vratislavskm biskupem Vavincem. Spor mli rozsoudit biskupov prask a krakovsk, spolen s probotem od sv. Michala v Krakov. Vsledek znm nen.

    V roce 1234 vysvtil Robert tinovsk klter (zaloila jej krlovna-vdova Konstancie), klteru daroval patrontn prvo k olomouckmu kostelu sv. Vclava.

    Roku 1237 se Robert dostal opt do problm s kuri. Podpoil toti opavskho dominikna Burcharda, kter popel stigmata sv. Frantika a papeem mu bylo zakzno kzn. Biskup si vyslouil za svj postoj (v list papei uznval jen Jeova stigmata) ostrou vtku od papee. V srpnu 1238 Robert schvaluje zaloen pitlu v Brn m욝anem Rudgerem, bere ho pod svoji ochranu, Rudgera uruje sprvcem, nicmn patrontn prvo si ponechv.

    Kolem roku 1239 Robert tce onemocnl a dal papee o zprotn ze sv funkce biskupa to se tak stalo.

    Robert umr 17. jna 1240, pohben m bt ve velehradskm kltee, na neznmm mst jeho hrob se nepodailo najt.

    Robert byl vdy zkm spolupracovnkem eskho krle (i proti zjmm papesk kurie), zejm tak pi dvojm povstn markrabte Pemysla ve 30. letech stl na stran krle Vclava I.

    Co se te jeho episkoptu, ml pm podl na zaloen klteru ve Velehrad, podporoval tak dal fundace, sta pipomenout Oslavany a Tinov.

    Biskup tak razil sv mince denry fenikovho typu z prvnch desetilet 13. stolet, Nalezly se v Msteku Trnvka.

    Osobn tak napsal ti knihy: Sbrky kzn na nedln epitoly, Pruku pro udlen svtost a Vklad Velepsn. adu listin, ke kterm pivoval svoji pee a tkala se zjm biskupstv, navc sm psal.

    Bhem jeho episkoptu se mu ovem nepodailo vyeit vechny problmy. Vizitace Siegfrieda Mohuskho odhalila patnou morlku (dodrovn celibtu) olomouck kapituly, stejn jako zadluen tto instituce.



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha