Zpt
|
Wiprecht z Groje
il(a): *okolo 1050 - +1124
Popis:
Wiprecht z Groje byl synem Wiprechta, kter ml drby v panstv Stendal- Tangermnde a Sigeny, dcery markrabte z Grossleinungen. Narodil se okolo roku 1050.
Nkdy okolo roku 1070 mn dosavadn panstv za purkrabstv v Groji (u Lipska). Poslze se stv pednm spojencem eskho knete Vratislava II. a jeho ptelem, pmluvou u Jindicha IV. (1080) mu pomh ke krlovskmu titulu.
Spojenectv s Vratislavem eskm a z toho vyplvajc podpora Jindicha IV. v i znamen pro Wiprechta potek zemnho a mocenskho rozmachu. Grojsk panstv je mu udleno ddin, zskv dal dva hrady. Po svatb s Vratislavovou dcerou Juditou zskv jako vno bval zem Nian, Labskou kotlinu, st Budynska a je podpoen proti mstn opozici. Ta se ho sna v roce 1089 zabt. Spiklenci jsou pochytni oslepeni a Wiprecht jim zabavuje jejich majetky.
Svch skutk lituje, vydv se na pou do ma a Santiaga de Compostela, stav devn kostel nad ekou Eula a zakld pegavsk klter, kter je pozdji vyat z moci biskupa. Z ech pejal rotundu, postavil dv: v Groji a Knautnaundorfu.
Judita umr v roce 1109, Wiprecht se en s Kunhutou z rodu Beichlingen.
I po Vratislavov smrti se aktivn zapojuje i do esk politiky, je ptomen volb novho biskupa, v bratrskch tahanicch o knec stolec podporuje Boivoje, proto upad v nemilost u csae. Jeho syn Wiprecht je vznn na hrad Hammerstein, proputen je a za postoupen Nianska a dalch t mst. Z hrabte se stv vdce sask opozice vi Jindichovi, je nad nm vynesen rozsudek smrti, nakonec trv ti roky ve vzen.
Pot dosahuje zemn velikosti svch drav, kupuje Doln Luici (1123) a zskv i Mesko, kter uhj proti Wettinm.
Brzy (22.5.1124) umr v kltee v Pegov (Pegau), kter sm zaloil.
admin
(potadlo b od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)
|
