Zpět

Arnošt z Pardubic

Popis:
syn Arnošta z Hostyně, pukrabího v Kladsku a jeho ženy Adličky. Již mládí byl určen pro církevní dráhu.
Nejprve studuje v Kladsku v kostelní škole, poté v Broumově a v Praze. Svá studia zakončuje pobytem na dvou severoitalských univerzitách v Boloni a Padově.

V Itálii se setkává s budoucím císařem Karlem IV.; ten Arnošta nejen kvůli jeho obdivuhodným znalostem jmenoval v roce 1338 děkanem svatovítské kapituly. Po smrti Jana z Dražic (1343) se dalším biskupem pražským stává Arnošt z Pardubic. Volba je zpochybněna některými kanovníky, v úřadu ho proto potvrdil Karel IV.

Arnošt z Pardubic je naším prvním arcibiskupem. Vydělením od arcibiskupství v Mohuči vzniká arcibiskupství pražské se sufragány v Olomouci a nově vzniklém biskupství litomyšlském. Arnošt věnoval mnoho úsilí k zlepšení své diecéze, její organizace i dodržování předpisů. Posílil agendu i roli své kanceláře. Vše se nyní mělo vyřizovat písemně. Do speciálních knih se od Arnoštových časů zapisovaly údaje o farách, kněžích, církevním majetku, desátcích. Arcidiecézi rozdělil na deset arcijáhenství, která byla nadřazena děkanátům a farám. Rozšířil také církevní majetky koupí rožmitálského panství.

Arnošt z Pardubic má nemalé zásluhy na založení pražské univerzity. Hmotně zajišťoval profesory nákupem statků a ze svých vlastních zdrojů platil mistra teologie.
Nemalé usílí věnuje stavu kléru na českém území. V církevním zákoníku Statutech Arnestii, přijatém v roce 1349, se snaží dodržovat nad klérem církevní soudy namísto světských, neúspěšně potlačit mnohoobročnictví a porušování celibátu. Sám kontroloval duchovní a přestupky tvrdě trestal. Zřídil také úřad opravců mravů duchovenstva. Díky němu přicházejí do Prahy Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže. Ovšem jeho boj se zlořády v řadách církve se nedá přes výše uvedené hodnotit jako úspěšný.

Důležité je významné postavení Arnošta na dvoře Karla IV. Arcibiskup patřil ke královým rádcům a přátelům. Ve jménu země vedl důležitá poselstva (do Avignonu 1346 jel oznámit volbu lkralevice Karla římským králem, v roce 1358 měl pokřtít litevského knížete Olegarda), často byl s Karlem na cestách, v jeho nepřítomnosti ho zastupoval v čele státu. Sám provedl jeho korunovaci českým králem v roce 1347.

Arcibiskup umírá na církevním hradě v Roudnici 30. června 1364, pohřben je v rodném Kladsku.

admin

(počítadlo běží od 29.8.07)