Středověk
Dnes je: 22. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Poděbrad

    Zpět

    Jiří z Poděbrad

    Žil(a): 23.4. 1420 - 22.3. 1471

    Popis:
    Jiří z Poděbrad se narodil v roce 1420, byl synem Viktorina z Kunštátu a jeho neznámé manželky (jeho nepřáteli mu byl později vytýkán nemaželský původ). Není jisté, kde se narodil, snad v Poděbradech, vyloučit nelze ani Bouzov či jiná místa.

    V roce 1427 byl Jiří sirotek, o jeho výchovu se staral jeho strýc Boček. Strýc záhy umírá a dalším poručníkem se stává Heralt z Kunštátu z líšnické větve rodu. O výchově toho není mnoho známo, jisté je, že Jiří z Poděbrad byl po celý svůj život umírněným kališníkem.

    Čtrnáctiletý Jiří se společně se svým příbuzným Heraltem z Kunštátu (pod jeho velením) účastnil bitvy u Lipan, na straně vítězů. Od roku 1435 Heralt postupně předává svěřené statky Jiřímu, poručníkem je nejpozději do jara 1437. Bylo by symbolické, kdyby první samostatným počinem Jiřího byl hold Zikmundovi v Jihlavě roku 1436, tvrdit s jistotou to ovšem nejde. 29. 9. 1437 se Poděbradova Náchoda překvapivým útokem zmocnil Jan Kolda ze Žampachu, Jiří nereagoval (až v roce 1456)

    Již v létě 1437 je zemským kmetem (členem zemského soudu). Vysvětlení, proč se tak stalo může být několik, vzájemně se mohou vylučovat. Buď to je doklad o skvělých schopnostech mladého pána z rodu Kunštátů, může to odrážet silnou posici bohatého šlechtice nebo úklady katolíků v Čechách, kteří pokud už musí přijmout mezi sebe kališníka, tak někoho nezkušeného. Záhy po svém zvolení krajským hejtmanem se oženil Kunhutou, dcerou Smila Holického ze Šternberka.

    V létě 1440 se stává jedním z volitelů českého krále. Na podzim téhož roku vytáhla krajská hotovost proti Kryštofu Šofovi z Helfenburka, který držel neprávem Trosky a Valdštejn. Jiří z Poděbrad jako krajský hejtman od počátku náležel ke kališnické skupině Hynka Ptáčka z Pirkenštejna, společně s ním hledal cesty z bezkráloví, jako takový patří k volitelům krále (neúspěšný pokus zvolit Albrechta Bavorského) a účastní se většiny důležitých sněmů a jednání. V rámci boleslavského kraje byly v roce 1440 vyrovnané síly mezi Jiřím z Poděbrad, vůdcem kališníků a katolíky s umírněnými kališníky, které vedl Jan ze Smiřic (v celozemském měřítku Menhart z Hradce a Oldřich z Rožmberka) . V průběhu 40. a 50. let Jiří svůj vliv posiloval. Hynek Ptáček umírá na konci srpna 1444. Do čela spojených východočeských landfrídů je zvolen právě Jiří z Poděbrad, který i nadále zůstává hejtmanem na Boleslavsku. Jiří z Poděbrad pokračuje v programu Hynka, snaží se zachovávat mír v zemi, hájí kompaktáta, podporuje Jana Rokycanu a jeho církev (proti církvi táborské), snaží se sjednotit české kališníky a nastolit nového krále Na svoji stranu získává postupně i katolické velmože a začíná si pohrávat s možností zvolení dočasného zemského správce. Tato myšlenka je poprvé představena v listopadu 1446, ale neúspěšně.

    V červnu 1448 Jiří z Kunštátu a Poděbrad v Kutné Hoře ustavil ze svých spojenců Jednotu poděbradskou. V srpnu téhož roku prvně shromáždil bojovníky Jednoty, zdálo se, že potáhne proti Sasku. Jiří ale své protivníky zmátl a nečekaně zamířil k Praze. 1. září Jiří pražským městům odpověděl (vyhlásil válku) za nedržení smluv a kompaktát a od brzkého rána 3. září začal hejtman obsazovat souměstí.

    Na začátku února 1449 založili Poděbradovi nepřítelé, v čele s Oldřichem z Hradce, ve Strakonicích Strakonickou jednotu. V listopadu toho roku umírá při porodu manželka Jiřího Kunhuta. K prvním větším válečným operacím mezi znepřátelenými jednotami došlo v květnu 1450, boje s přestávkami trvaly až do konce roku.

    V dubnu 1452 byl Jiří z Kunštátu na Poděbradech hlasy nejen svých přívrženců, ale i některých členů Strakonické jednoty zvolen zemským správcem a byla zvolena zemská vláda. Ta začala záhy velmi tvrdě vyžadovat zemský mír a vystupovat proti všem, kdo ji neuznali. Obsazen byl Tábor a jeho přední kněží byli zajati. V září byl popraven za zradu Jan Smiřický.

    Až nyní se Poděbradově utrakvistické straně podařilo vyjednat příjezd krále. Celá landfrídní organisace, která vznikla jako provisorium, mohla být nyní zrušena, když byl 28. října 1453 u sv. Víta korunován králem Ladislav Pohrobek. Pro Poděbrada to neznamenalo ústup ze slávy, ani moci, záhy se stává nejvyšším hofmistrem (správcem královského dvora), předsedá komisi, která měla přezkoumávat dřívější sekularisaci. Jiří z Poděbrad v této době také obsazuje Náchod, který do té doby držel Jan Kolda ze Žampachu. V listopadu 1457 umírá na leukémii (část šlechtické veřejnosti obviňuje Poděbrada z otrávení Ladislava Pohrobka) český král.

    V této době nejmocnější šlechtic zasnubuje svoji dceru Kateřinu s Matyášem Korvínem, uherským šlechticem, který aspiruje po smrti Ladislava Pohrobka (byl také uherským králem) na posici jeho nástupce.I s pomocí Jiřího se to Matyášovi podaří. Pro pána z rodu Kunštátů se vytvoří zajímavý precedent. V únoru 1458 se schází volební sněm české šlechty a Jiří neponechává nic náhodě. 2. března 1458 je zvolen, jako první šlechtic v historii země, českým králem. Následuje tajná přísaha novopečeného krále uherským biskupům o poslušnosti římské církvi.

    Jiří I. si na meznárodním kolbišti zpočátku vedl velmi dobře, uzavřel spojenectví, jak s císařem Fridrichem III., tak i s říšskými kurfiřty, uvažovalo se o něm jako o římském králi. Korektní vztahy měl „král dvojího lidu“ s papežskou kurií.

    V roce 1460 začal český král pronásledovat vyznavače Jednoty bratrské, její existence se protivila jak římskokatolické církvi, tak i Kompaktátům, které neznamenaly náboženskou svobodu, ale uznání pouze dvou církví – římské a utrakvistické.

    Katastrofu pro království a krále znamenal rok 1462, papež Pius II. (dříve Aeneas Silvius Piccolomin, důvěrně znalý českého prostředí) zrušil kompaktáta a neuznal Jana Rokycanu pražským arcibiskupem, začal nabádat katolickou Vratislav k vypovězení poslušnosti českému králi. Diplomatickou protiofensivou českého panovníka byla idea ligy evropských panovníků, kteří se měli spojit Osmanům. V této alianci byla okázale ignorována hlava křesanstva, papež. Po evropských dvorech se rozjela česká poselstva, ovšem bez výsledku.

    Nový papež Pavel II. spor ještě vyostřil, když českého vládce povolal před církevní soud a vyzval českou šlechtu, aby svrhla svého krále. V listopadu 1465 tak vzniká Jednota zelenohorská, jejímž velitelem je Zdeněk ze Šternberka. V prosinci 1266 byl Jiří exkomunikován, jeho poddaní byli vyzváni k zbrojnému odporu. V dubnu 1467 král vyhlásil válku papeži i svým českým protivníkům. Celý rok probíhaly boje v králosvství, na jaře následujího roku se do války zapojil MatyᚠKorvín, který protáhl přes Rakousy na Moravu, kde proti synům Jiřího sklízel jeden úspěch za druhým. Na počátku roku 1460 Korvín obnovil svoje tažení, obsadil brněnský Špilberk a vytáhl do Čech. U Vilémova byl oklíčen a donucen Jiřím k jednání a k příměři. Další jednání mělo nastat v březnové Olomouci, to ovšem nikam nevedlo a katolická strana toho využila k prohlášení Matyáše Korvína českým králem (3.5. 1469). Pochopitelně propukla další válka, ve které se podařilo Korvínovi zajmout Viktorina z Poděbrad, získat na svoji stranu většinu Slezska a Lužice. Opava s několika okolními hrady a tvrzemi nicméně odolávala po celý rok 1470, v létě následovalo tažení Jiřího, kterému se podařilo osvobodit Uherské Hradiště a málem zajmout Matyáše u Olomouce.

    K oslabení sympatií českých katolíků k Matyášovi, vědom si také toho, že žádného ze svých synů neprosadí českým králem, nabídl na počátku roku 1471 Jiří z Poděbrad českou korunu polským Jagelloncům. Ti přijali. Více toho utrakvistický panovník již nestihl, 22. března umírá, pohřben je ve katedrále sv. Víta.

    Jiří po celý svůj život dbá o majetkový rozvoj sebe a svého rodu, získává, kupuje několik panství, hradů a řady vesnic. Za jeho největší úspěch na tomto poli lze úvést zisk kladského hrabství a minsterberského knížectví ve Slezsku, které koupil od Hynka Krušiny z Lichtenburka v roce 1451 a ujal se po jeho smrti v roce 1454. Ve svých rukou tak pán z Kunštátu shromáždil majetky, které mohli konkurovat nejbohatšímu rodu u nás, pánům z Rožmberka, byly ovšem rozříštřenější.

    První žena kališnického šlechtice byla zmíněná Kunhuta ze Šternberka, která dala Jiřímu několik dětí. Nejstarší Boček se narodil 15. 7. 1442, byl ovšem mentálně postižený. Jiřího dědicem se proto stal až druhorozený Viktorin ( 29.5. 1443). Dcera Barbora se narodila mezi roky 1444 a 1447. Třetí syn Jindřich se narodil v roce 1448. Poslední dvojčata Kateřina a Zdeňka se narodila 11. 11. 1449. patrně na vyčerpání z porodu jejich matka o 8 dní později umírá.

    Druhou ženu Jiří pojal v roce 1450, a byla jí Johana z Rožmitálu, prozměnu ale dcera mocného katolického feudála. Johana měla dvě děti, syna Jindřicha, který byl nazýván Hynkem, narodil se 17.3. 1452 v Poděbradech a dceru Ludmilu narozenou 16. 10. 1456.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha