Středověk
Dnes je: 23. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Jot Lucembursk

    Zpt

    Jot Lucembursk

    il(a): jen 1354 - 18. 1. 1411

    Popis:
    Jot byl druhorozen syn moravskho markrabte Jana Jindicha a jeho manelky Markty, dcery Mikule II. Opavskho, kter se narodil zejm v jnu 1354. Zhruba o rok star byla jeho sestra Kateina , nsledovala Albta a Anna, v roce 1357 se narodil Jan Sobslav a o rok pozdji Prokop.

    V roce 1363 vydal Jan Jindich svoji prvn zv. Podle n se ml moravskm markrabtem stt Jot, pokud zeme, tak Jan Sobslav. Markrab mohl sv statky rozdlit mezi sv syny, mlad je vak museli pijmout od starho v lno. Dal zv je z roku 1366, kdy jsou pesn vymezeny majetky, kter zsk Jan Sobslav a Prokop. Posledn zvt vydal strnouc markrab v roce 1371, i zde byly vymezeny majetky mladch bratr, tm zrcadlov opan ne v pedchoz zvti.
    V roce 1370 bylo rozhodnuto rodinnou radou, e se Jot oen se sestrou Vladislava Opolskho Anekou. 8. nora 1372 byl Jot jmenovn spoluvldcem svho otce na Morav, stal se tedy moravskm markrabtem, v dubnu tho roku se stal jeho satek s Anekou skutenost.

    12: listopadu 1275 Jan Jindich umr, pevzt vldu spch z Braniborska Jot. V prvnch letech se snail eit zadluen Brna a tak problm s mladm bratrem Janem Sobslavem, kter se domhal vtho majetku a zaal pokozovat majetky olomouckho biskupa. Jan Sobslav se poddil rozhodnut Karla IV. a Jota v noru roku 1377.
    V kvtnu 1278 zskal Jot od Vclava IV. Kladsko jako zstavu za nesplacen dluh Karla IV. 64 000 zlatch, kter byly vyuity pi koupi Braniborska.
    Jot se zapojil do sporu msta Olomouc s olomouckou kapitulou, za co byl na konci roku 1379 exkomunikovn na popud Urbana VI. (tehdy ji v atmosfe schismatu, kdy Jot inklinoval k francouzskmu papei Klimentu VII.). Po jednn, do kterho se zapojil olomouck biskup Jan ze Stedy, jeho pedstaven Jan z Jentejna a Vclav IV. se Jot nakonec s olomouckou kapitulou usmil a 20.2. 1380 z nj arcibiskupskm palci legt Pileus de Prata exkomunikaci sal.

    V prbhu roku 1380 vzrstalo napt mezi Jotem a Prokopem, kter snad dal podl na ddictv po Janu Opavskm, ale zcela urit po Janu Sobslavovi. Boje vypukly na konci lta 1381, Prokopovi se v nich podailo nkolik spch, nap. dobyt hradu Tepence a i plenn na crkevnch majetcch. Jednn o mru zaala nejpozdji na potku kvtna, kdy Jot slbil, e se podd smrmu vroku Zd se, e nakonec Prokop zskal bval majetky starho bratra, s vjimkou Ivanic kter obdrel Jot.

    Po skonen prvn markrabc vlky si Jot snail zavazovat lechtu, kter se postavila na stranu jeho mladho bratra. Zrove se zan vce angaovat v celoevropsk politice, v roce 1383 je Vclavem IV. jmenovn vikem pro Itlii.
    Jot i Prokopem se zapojili do snahy jejich bratrance Zikmunda zskat uhersk krlovstv, na konci ervence 1385 vythli do pole. Po spn kampani oba brati zskali do zstavy zpadn Slovensko v ele s Bratislavou a Trnavou. Podobn vprava se uskutenila i v roce 1386.

    Krl Vclav IV. nebyl schopen stle vyplatit kladskou zstavu, rozhodl se tato msta vymnit s Jotem za zstavu lucemburskho vvodstv a alsaskho fojtstv. Pro Jota to tak znamenalo dal poslen jeho prestie na mezinrodnm poli. Zrove podnikl vmnu i Zikmund, ktermu se tak nedostvalo penz na vyplacen zstavy zpadnho Slovenska. To s obma bratry vymnil za Braniborsko. V prosinci tho roku Jot inicioval vznik moravskho landfrdu, zjednoduen spolku, kter ml zajiovat mr v zemi. Podle ustanoven landfrdu Jot svolal v dubnu 1389 vojsko, kter zashlo proti Janu Ozoru z Boskovic, kter se vydal na loupenou drhu. Jeho hrady byly v kvtnu dobyty a Jan umr pravdpodobn bhem dobvn.
    V noru 1390 Jot vyuil zadluenosti Vladislava Opolskho a Jana II. Opavskho, od kterch odkoupil Krnovsko.
    V tto dob se zanaj objevovat rozpory mezi vemi bratranci, v lednu 1392 Jot, Zikmund a rakousk vvoda Albrecht III. uzavraj alianci proti Vclavu IV. V dubnu se Jot musel vzdt Alsaska.

    Smr mezi Vclavem IV. a jeho oponenty z Pansk jednoty byl uzaven na zatku dubna 1396. Zlepen vztah s Vclavem IV. symbolizovalo i zastaven Doln Luice (po zesnulm Janu Zhoeleckm) v noru 1397, v dubnu tho roku zskal Braniborsko, nikoliv jako zstavu. Krom jinho se tak moravsk markrab stv jednm ze 7 volitel skho krle.

    Na konci roku 1398 zan dal z markrabcch vlek, kter se prothne v podstat a do roku 1405, kdy umr Prokop. Mezitm se komplikuje situace v echch a mn se koalice v rmci rodu Lucemburk.

    Po zajet Vclava IV (1402) a pozdji i Prokopa Zikmundem se stav na jejich stranu a sna se svrhnout Zikmundovu vldu v echch. lechtou byl jmenovn eskm hejtmanem a znovu obsadil zemsk ady, kter byly uvolnny Zikmundovmi stoupenci. V tto situaci se Zikmund stahuje, Vclava nech dret ve Vdni, Prokopa v Bratislav. Na pelomu let 1402 a 1403 Zikmund obsazuje Kutnou Horu, ale oposice v Uhrch (podporovan i Jotem) ho nut se vrtit do svho krlovstv a nesahat po dalm. Vclav utk z vzen v jnu 1404 a Jot se pot stv jeho nejblim spojencem a rdcem.

    Po smrti Prokopa se Jot sna uklidnit situaci v zemi, ovem se stdavmi spchy. Pozorn sleduje mezinrodn napt mezi dem nmeckch ryt a Polskem, kter vrchol bitvou u Grunwaldu, ale nezapojuje se. Jeho sil smuje do e.

    1. z 1410 se ve Frankfurtu zaalo jednat o novm mskm krli, a pesn o msc pozdji byl 5 hlasy zvolen Jot Lucembursk. Nicmn zhy umr, 18. ledna 1411, a jm vymr moravsk vtev Lucemburk. Pohben je v kostele sv. Tome.

    Jot je kontroverzn postavou djin, nese svj dl viny na markrabcch vlkch i neshodch v lucemburskm rodu. Jeho pehnan ambiciznost, touha zskvat nov majetky a tituly vedla k rozkladu markrabc domny, pracn vybudovan Janem Jindichem.

    Pouit literatura
    JAN Libor a kolektiv: Morava v asech markrabte Jota
    MEZNK, Jaroslav: Lucembursk Morava
    SCHMIDT, Ondej: Jan z Moravy, patriarcha aquilejsk (+1394) a Jan Sobslav, markrab moravsk (+ cca 1381). Pspvek k poznn genealogickch vztah lucembursk sekundogenitury- MM 132/2013
    TPN, Vclav: Moravsk markrab Jot (1353 - 1411).

    Diskuse:
    Jot Lucembursk



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha