Zpt
|
Vratislava
il(a): pelom 12. a 13. stolet
Popis:
Byla enou poslednho lena mosteck vtve rodu Hrabiic, jen byl nejmladm
synem nkdejho komornka Hrabie (III.). 1 Jeho mlad synov, Vebor (IV.) a Kojata (III.),
ili ve stnu svch spnjch oseckch pbuznch. 2 Nejen jednotliv rodov vtve
Hrabiic, ale i oba brati byli dsledn majetkov oddleni. 3
Pan Vratislava byla podle jmna domcho pvodu a jist pochzela zpimen
vznamnho rodu. 4 Tm souasn smrt manel podporuje domnnku, o jejich generan
sounleitosti a jedinm manelstv pana Kojaty. 5 Podle psemnch pramen zstalo
manelstv bezdtn a paradoxn i dky tomu se mohla dot slunho vku. 6 Vratislava je
tradin pokldna za fundtorku konventu boehrobc ve Svtci u Bliny, enskho
protjku kltera vPraze na Zderaze. 7 Nevme, kde boehrobce Hrabiici potkali, ale
mosteck vtev jim vnovala trvalou pze. I pesto zstali kanovnci boho hrobu exotickou
ehol, lec na okraji zjmu eskch dontor. 8 Zatmco doba zaloen svteckho konventu
kols, zderazsk klter je dnes pokldn za pravdpodobn dlo pedchoz generace rodu. 9
Bezdtn lechtina mohla svteck zaloen dokonit a bt vnmna jako faktick
zakladatelka. 10 Nelze vylouit, e ve Svtci lecm vsousedstv kastelnsk Bliny a
pedpokldanch hrabiickch sdel pobvala a ke sv铠fundaci zskala siln vztah. 11
Kojatv testament, zroku 1227, pikl velkou st velmoova majetku zderazskm
boehrobcm, ukterch si pl bt pohben. 12 Uvacm prvem ktmto statkm, disponovala
a do smrti, velmoova vdova. 13 Nsledujc udlosti i msto jejho pohbu mohlo ovlivnit
poad, vnm manel zemeli. Ve Svtci, nebo u premonstrtek vDoksanech, patrn
strvila nedlouh zbytek ivota. Prv vdoksanskm nekrologiu je zachycen, mezi zpisy
zlet 1227-1230, skon svteck zakladatelky. 14 Vjednom zboehrobeckch konvent byla
zejm pohbena i kdy nememe vylouit ani Doksany, knim mohl mt vztah jej matesk
rod.
Pedpokld se, e jej manel zemel krtce po sepsn testamentu, jet vroce
1227. 15 Dal hypotza ivot pana Kojaty mrn prodluuje, ale ani vn nedoije nsledujcho
desetilet. 16
1) Smrt Hrabie (III.) se klade vtinou jet do roku 1197 (1197/1198), kdy se naposledy
objevuje vpsemnch pramenech. Jeho patrn mlad bratr Slavek (I.), se bezpochyby
doil vysokho vku (1188-1226) a stal se zakladatelem oseck vtve rodu - pn z
Rzmburka. Velmsk Tom: Hrabiici, pni zRzmburka (dle jen Hrabiici), NLN
2002, s. 29, 272.
2) Nejstar zbratr Hrabie (IV.) se objevil sotcem a strcem Slavkem (I.) jen na
konfirmaci tzv. Hroznatovy zvti, roku 1197 a zhy pravdpodobn zemel. Hrabiici, s.
29. Oba mlad brati zemeli vrozmez maximln nkolika let (1224-1229), to
naznauje, e se mohli narodit brzy po sob. Hrabiici, s. 38-40.
3) Velmsk Tom: Hrabiici Vebor a Kojata a potky vrcholn stedovkho Mostu,
H 3/1992, s. 329 (dle jen Hrabiici Vebor a Kojata). Hrabiici, s. 272-273.
4) Vratislava je zmnna pouze v obou verzch Kojatovy zvti. CDB II . 302 s. 300, . 303
s. 302.
5) Tomas Jindich: Od ran stedovk aglomerace kprvnmu mstu a mstskmu stavu
(dle jen Od ran stedovk), Okresn vlastivdn muzeum Litomice 1999 (Pin na
s. 277-306. studie ke vzniku msta Mostu a tedy i rozbor testament Kojaty zMostu a
snimi souvisejcch listin.), s. 294. <>br
6) Hrabiici, s. 40.
7) Hrabiici, s. 43-44; Merhautov Aneka: Nkdej ensk klter ve svtci, Umn 1963,
s. 290-293; Svtek Josef: Zdjin konventu du svatho hrobu ve Svtci u Bliny, Zprvy
a studie oblastnho muzea vTeplicch, 2/1969.
8) Novotn Vclav: esk djiny I/3, s. 132-134, 154, 195, 613, 910, Praha 1928; Ulin
Petr: Kristv hrob a jeho prat ochrnci. Ztopografie kltera boehrobc na Zderaze.
Stalet Praha, . 2/2014, s. 18-47. Svteckmu konventu a kostelu, kter je datovn u do
konce 12. stolet, se autor vnuje na s. 35-37.
9) Hrabiici Vebor a Kojata, s. 326.
10) Majetek svteck fundace znme a zpozdn doby a nesporn pochzel od Hrabiic.
Hrabiici, s. 43-44.
11) Kincl Jaromr: Dva testamenty lechtice Kojaty, Acta Universitatis Carolinae - juridica 3,
1978, s. 301-320. Hrabiici, s. 43.
12) Od ran stedovk, s. 294.
13) Svtek Josef: Zdjin konventu du svatho hrobu ve Svtci u Bliny, Zprvy a studie
oblastnho muzea vTeplicch 2/1969, s. 10.
14) Hrabiici Vebor a Kojata, s. 323.
15) Hrabiici, s. 40.
16) Podle J. Tomase zemel Vebor roku 1227 a Kojata a po novm daru klteru
vOpatovicch, kter byl zlistinnroku 1229, Od ran stedovk, s. 295-296; CDB II., .
324, s 327. Naopak T. Velmsk pedpokld, e tuto vesnici klter obdrel u ped
sepsnm Kojatovy zvti. Hrabiici, s. 41.
Petr Povoln
Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)
|