Středověk
Dnes je: 01. 12. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Arnot

    Zpt

    Arnot

    il(a):

    Popis:
    Byl nkem praskho biskupa Fridricha (1168-1179), kter zskal stolec dku svmu pbuzenstv skrlovnou Juditou Durynskou.1 Fridrich piel do Prahy zMagdeburku a nen vyloueno, e kjeho doprovodu nleel i Arnot.2 Nov biskup, pr neovldajc etinu, se mohl alespo sten obklopit lidmi, kte snm byli v pbuzenskm i klientskm vztahu. Milites episcopi znme pouze dky listin z roku 1177, na n m asi tetina svdcch nmeck jmno.3 A prv nkovo jmno, u ns neobvykl, umouje uvaovat o jeho cizm pvodu4 Podle diplomatickch pramen, byl teprve druhm Arnotem zaznamenanm vnaem prostoru.5 Nositel tohoto kestnho jmna, se a do konce pemyslovskho obdob, objevuj vpsemnch pramenech ojedinle.6 Ppadn ztotonn biskupova nka sdalmi Arnoty, uvedenmi v pramenech konce 12. stolet, nepovauji za pravdpodobn.7 Ale mon, trochu pekvapiv, nalezneme dodnes jeho stopu vna krajin.
    U erven eice le obec Arnetovice (pvodn Arnotovice), kter mohl dt jmno prv biskupv nk.8 Od poloviny 12. stolet se zde formovala nejvt domna praskho biskupstv scentrem v erven eici.9 A vjejm sousedstv mohl biskupv nk Arnot zskat men vsluhu. Arnetovice nikdy nepatili kervenoeickmu panstv a v psemnch pramenech se objevuj a potkem 15. stolet.10 Avak zdej osdlen je kladeno do druh poloviny 12., nebo nejpozdji do potku 13. stolet.11 Neexistence panskho sdla a snm spojenho prediktu, jsou dvodem pozdn zmnky vpramenech. Navc nebyly samostatnm statkem a patrn nejpozdji na konci 13. stolet nleely vladykm zLoutkova, doloenm poprv roku 1316.12
    Nebt nhodn zmnky vprmech, zstala by pro ns existence biskupova nka Arnota dokonale utajena. Stejn jako jeho dal osud, o kterm meme pouze spekulovat. Hypoteticky se mohl zaadit mezi pedky nkterho mstnho vladyckho rodu a zvnit sv jmno vnzvu jedn obce. 13

    1. emlika Josef: echy vdob knec, NLN, s. 210, 263, 320.
    2. Novotn Vclav: esk djiny 1.2 (dle jen esk djiny 1.2), Praha 1913, s. 966-967.
    3. CDB I., . 280, s. 247. Milites episcopi: Hartleb camerarius, Arnust dapifer, Lutolt pincerna, Petrus filius Obiden, Erkenbreht subdapifer, Berwin agaso, Drisizslav, Gotezslav, Preda, Zuoiata, Zbislav, Dalebor subpincerna, Reinart subcamerarius, Radozlaus, Alwik, Vlad.
    4. Zdeka Hledkov sice povauje Arnota zPardubic za teprve tetho nositele jmna zachycenho vnaich psemnch pramenech, ale to je zjevn omyl. Hledkov Zdeka: Arnot zPardubic, Vyehrad 2008, s. 212.
    5. Nam prvnm Arnotem byl pekvapiv len moravsk vtve Pemyslovc, uveden na dvou listinch zroku 1156. CDB I., s. 483. Wihoda Martin: Morava vdob knec 906-1197, NLN 2010, s. 245.
    6. RBM I., s. 627.
    7. Nepovaoval to za pravdpodobn ani Gustav Fridrich, nebo souasn historici, kte se zabvaj tmto obdobm a Arnoty (bratrem Hroznaty Tepelskho). CDB I., s. 483, CDB II., s. 448. emlika Josef: Rod, rodina a pbuzenstvo Hroznaty Tepelskho, Zpadoesk historick sbornk 4/1998.
    8. Nzev Arnotovice pouval jet August Sedlek. Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl IV., Argo 1995; s. 345, 347, 348.
    9. Nejvce informac o tto domn naleznete: Dobi Josef: Djiny krlovskho msta Pelhimova a jeho okol I., Muzejn spolek 1928, Dostupn on-line: https://www.academia.edu/40319562/Josef_Dobi_Djiny_krlovskho_msta_Pelhimova_a_jeho_okol_Dl_V_st_1._Doba_poblohorsk._Ticetilet_vlka_History_of_the_Royal_City_of_Pelhrimov_and_its_Surroundings_Volume_5.1._-_The_White_Mountain_Period._The_Thirty_Years_War_; Novji Martnek Zdenk a kolektiv: Pelhimov, NLN 2014.
    10. Biskupsk panstv muselo bt od potku jasn vymezeno prodnmi tvary, pedstavy o jaksi stedovk majetkov anarchii jsou nesmysl. Boh Zdenk: Pozemkov drba praskho arcibiskupstv v dob pedhusitsk, Historick geografie 18,1979, s. 182.
    11. Martnek Zdenk a kolektiv: Pelhimov, NLN 2014, s. 49.
    12. Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl IV., Argo 1995; s. 342, 347; Rozsah sousednho hoepnickho panstv znme dky listin Vclava II. zroku 1299. Ta potvrzuje drbu Dtochovi zTebelovic, kter se stal ddicem rodu zHoepnka, mon vtve Vtkovc; Jan Libor: Vclav II., Argo 2015, s. 268-270.
    13. Profous Antonn: Mstn jmna vechch, dl I., s. 14. Potilo m, e svazky jsou dostupn on-line, na strnkch stavu pro jazyk esk.



    Dleit lokality vokol Arnetovic
    1. Arnetovice - pvodn Arnotovice
    2. erven eice-centrum panstv praskho biskupstv
    3. eliv-klter premonstrt
    4. Hoepnk - sdlo stejnojmennho panskho rodu, mon vtve Vtkovc, jeho pslunci jsou doloeni od roku 1252. Romnsk kostel Nejsvtj Trojice je datovn do druh tvrtiny 13. stolet a hrad Konipas, lec vkatastru obce Beziny, je doloen roku 1299.
    5. Onov - lenov rodu jsou od poloviny 13. stolet zmiovni ve slubch panovnka a jejich erb nechyb na hrad Laufu. Pozdn romnsk kostel sv. Martina patrn souvisel sfeudlnm sdlem, kter ale zatm nebylo lokalizovno.
    6. Loutkov (dnes soust Hoepnka) - rod zLoutkova je doloen od roku 1316
    7. Buenice - po lokalit se psala nejvznamnj vtev rodu zkench me, jej lenov se vpramenech objevuj pravdpodobn ji na konci 13. stolet. Kostel Promnn Pn je vkatalogu NP charakterizovn jako ran stedovk a nen vyloueno, e stl ji ve 13. stolet.

    Kelovice - majetek praskho biskupstv
    Bezina - majetek rodu z Hoepnka

    Petr Povoln



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Prosinec  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha