Středověk
Dnes je: 21. 11. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Arnošt

    Zpět

    Arnošt

    Žil(a):

    Popis:
    Byl číšníkem pražského biskupa Fridricha (1168-1179), který získal stolec díku svému příbuzenství s královnou Juditou Durynskou.1 Fridrich přišel do Prahy z Magdeburku a není vyloučeno, že k jeho doprovodu náležel i Arnošt.2 Nový biskup, prý neovládající češtinu, se mohl alespoň částečně obklopit lidmi, kteří s ním byli v příbuzenském či klientském vztahu. Milites episcopi známe pouze díky listině z roku 1177, na níž má asi třetina svědčících německé jméno.3 A právě číšníkovo jméno, u nás neobvyklé, umožňuje uvažovat o jeho cizím původu4 Podle diplomatických pramenů, byl teprve druhým Arnoštem zaznamenaným v našem prostoru.5 Nositelé tohoto křestního jména, se až do konce přemyslovského období, objevují v písemných pramenech ojediněle.6 Případné ztotožnění biskupova číšníka s dalšími Arnošty, uvedenými v pramenech konce 12. století, nepovažuji za pravděpodobné.7 Ale možná, trochu překvapivě, nalezneme dodnes jeho stopu v naší krajině.
    U Červené Řečice leží obec Arneštovice (původně Arnoštovice), které mohl dát jméno právě biskupův číšník.8 Od poloviny 12. století se zde formovala největší doména pražského biskupství s centrem v Červené Řečici.9 A v jejím sousedství mohl biskupův číšník Arnošt získat menší výsluhu. Arneštovice nikdy nepatřili k červenořečickému panství a v písemných pramenech se objevují až počátkem 15. století.10 Avšak zdejší osídlení je kladeno do druhé poloviny 12., nebo nejpozději do počátku 13. století.11 Neexistence panského sídla a s ním spojeného predikátu, jsou důvodem pozdní zmínky v pramenech. Navíc nebyly samostatným statkem a patrně nejpozději na konci 13. století náležely vladykům z Loutkova, doloženým poprvé roku 1316.12
    Nebýt náhodné zmínky v prámech, zůstala by pro nás existence biskupova číšníka Arnošta dokonale utajena. Stejně jako jeho další osud, o kterém můžeme pouze spekulovat. Hypoteticky se mohl zařadit mezi předky některého místního vladyckého rodu a zvěčnit své jméno v názvu jedné obce. 13

    1. Žemlička Josef: Čechy v době knížecí, NLN, s. 210, 263, 320.
    2. Novotný Václav: České dějiny 1.2 (dále jen České dějiny 1.2), Praha 1913, s. 966-967.
    3. CDB I., č. 280, s. 247. Milites episcopi: Hartleb camerarius, Arnust dapifer, Lutolt pincerna, Petrus filius Obiden, Erkenbreht subdapifer, Berwin agaso, Drisizslav, Gotezslav, Preda, Zuoiata, Zbislav, Dalebor subpincerna, Reinart subcamerarius, Radozlaus, Alwik, Vlad.
    4. Zdeňka Hledíková sice považuje Arnošta z Pardubic za teprve třetího nositele jména zachyceného v našich písemných pramenech, ale to je zjevný omyl. Hledíková Zdeňka: Arnošt z Pardubic, Vyšehrad 2008, s. 212.
    5. Naším prvním Arnoštem byl překvapivě člen moravské větve Přemyslovců, uvedený na dvou listinách z roku 1156. CDB I., s. 483. Wihoda Martin: Morava v době knížecí 906-1197, NLN 2010, s. 245.
    6. RBM I., s. 627.
    7. Nepovažoval to za pravděpodobné ani Gustav Fridrich, nebo současní historici, kteří se zabývají tímto obdobím a Arnošty (bratrem Hroznaty Tepelského). CDB I., s. 483, CDB II., s. 448. Žemlička Josef: Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského, Západočeský historický sborník 4/1998.
    8. Název Arnoštovice používal ještě August Sedláček. Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl IV., Argo 1995; s. 345, 347, 348.
    9. Nejvíce informací o této doméně naleznete: DobiᚠJosef: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí I., Muzejní spolek 1928, Dostupné on-line: https://www.academia.edu/40319562/Josef_Dobiáš_Dějiny_královského_města_Pelhřimova_a_jeho_okolí_Díl_V_Část_1._Doba_pobělohorská._Třicetiletá_válka_History_of_the_Royal_City_of_Pelhrimov_and_its_Surroundings_Volume_5.1._-_The_White_Mountain_Period._The_Thirty_Years_War_; Nověji Martínek Zdeněk a kolektiv: Pelhřimov, NLN 2014.
    10. Biskupské panství muselo být od počátku jasně vymezeno přírodními útvary, představy o jakési středověké majetkové anarchii jsou nesmysl. Boháč Zdeněk: Pozemková držba pražského arcibiskupství v době předhusitské, Historická geografie 18,1979, s. 182.
    11. Martínek Zdeněk a kolektiv: Pelhřimov, NLN 2014, s. 49.
    12. Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl IV., Argo 1995; s. 342, 347; Rozsah sousedního hořepnického panství známe díky listině Václava II. z roku 1299. Ta potvrzuje držbu Dětochovi z Třebelovic, který se stal dědicem rodu z Hořepníka, možné větve Vítkovců; Jan Libor: Václav II., Argo 2015, s. 268-270.
    13. Profous Antonín: Místní jména v Čechách, díl I., s. 14. Potěšilo mě, že svazky jsou dostupné on-line, na stránkách Ústavu pro jazyk český.



    Důležité lokality v okolí Arneštovic
    1. Arneštovice - původně Arnoštovice
    2. Červená Řečice-centrum panství pražského biskupství
    3. Želiv-klášter premonstrátů
    4. Hořepník - sídlo stejnojmenného panského rodu, možné větve Vítkovců, jehož příslušníci jsou doloženi od roku 1252. Románský kostel Nejsvětější Trojice je datován do druhé čtvrtiny 13. století a hrad Konipas, ležící v katastru obce Březiny, je doložen roku 1299.
    5. Onšov - členové rodu jsou od poloviny 13. století zmiňováni ve službách panovníka a jejich erb nechybí na hradě Laufu. Pozdně románský kostel sv. Martina patrně souvisel s feudálním sídlem, které ale zatím nebylo lokalizováno.
    6. Loutkov (dnes součást Hořepníka) - rod z Loutkova je doložen od roku 1316
    7. Buřenice - po lokalitě se psala nejvýznamnější větev rodu zkřížených mečů, její členové se v pramenech objevují pravděpodobně již na konci 13. století. Kostel Proměnění Páně je v katalogu NPÚ charakterizován jako raně středověký a není vyloučeno, že stál již ve 13. století.

    Křelovice - majetek pražského biskupství
    Březina - majetek rodu z Hořepníka

    Petr Povolný



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha