Zpět

Konrád z Botenštejna

Popis:
Durynský rytíř, domnělý vrah krále Václava III.

Konrád z Botenštejna je jednou z nejméně známých postav českých dějin, přestože je na něj svalována vina za zabití posledního vládnoucího Přemyslovce, krále Václava III, roku 1306.

Celý incident se odehrával v budově kapitulního děkanství v areálu olomouckého hradu, kde byl tou dobou olomouckým děkanem Budislav a biskupem Jan Holý. Král zde odpočíval na cestě při trestném válečném tažení se zemskou hotovostí do Polska. Bylo 4. srpna, když jen lehce oděn, porozespalý, v horkém letním poledni prodlíval v děkanské budově. Odkudsi z tmavého koutu k němu přistoupil neznámý vrah, který jej třemi bodnými ranami usmrtil. Takhle vypadá celý popis oné tragické události přičítané Konrádu z Botenštejna.

Další, stále širší různorodější informace přinášejí až kroniky sepsané několik let po této královraždě. Jednou z nich je Zbraslavská kronika Petra Žitavského a druhou je staroněmecká Rýmovaná kronika Otokara Štýrského (Ottokar ouz der Geul, † ok.1320). Z dalších letopisů se touto vraždou zabývaly kroniky tzv. Dalimilova a z doby Karla IV. kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína.

Kroniky sice shodně zaznamenávají kohosi po brutální vraždě utíkajícího s vražedným nástrojem z místa činu. Toho však stráže okamžitě rozsekali takovým způsobem, že jej nebylo možno identifikovat. Oficiálním vyjádřením mělo jít o durynského rytíře Konráda z Botenštejna. Nad tím jsou však skeptičtí i soudobí letopisci. Ať už šlo o impulsivní čin strážných nebo cílenou akci znemožnění výpovědi a identifikace najatého vraha, v každém případě se muselo jednat o člověka z králova okruhu. Staroněmecká kronika přináší vůbec zvláštní zvěsti, v nichž jde o předem připravovanou akci českých pánů, losujících o to, kdo popravu vykoná a navíc označuje přímo jménem Odolena z Vildštejna!

Podle některých kronikářských výpovědí tehdy mělo dojít i k zavraždění komorníků, na něž byla vina svalena. Je možné, že jedním z nich byl právě i zmiňovaný Konrád z Botenštejna…

Pochybnosti ovšem nejsou vyřešeny ani samotným označením Konráda z Botenštejna, jako vraha, jak jej kroniky ve shodě s tehdejší oficiální verzí označili. Den po králově smrti (5.srpna), byl učiněn strohý zápis o králově vraždě, kde se mluví pouze o Durynkovi. Den na to kdosi zaznamenal další poznámku o smrti krále, kde se mluví o Konrádu Durynkovi, řečeném z Mulhova…

Při pozdějších historických zkoumáních vyšlo najevo, že se jedná o téhož muže - Konráda z Botenštejna jinak z Mülhova. Co ovšem nijak nezapadá do celého kontextu je, že uvedený muž – Konrád z Botenštejna (nebo také z Potenštejna), zemřel teprve kolem roku 1320!

Nejnovější práce K. Maráze (2007) opět zpochybňuje dosavadní pohled na Konráda z Botenštejna a snaží se vyvrátit, že by šlo o téhož, jenž je uváděn k r. 1320 a tak, přeci jen, jeho osobu zakomponovat do vraždy krále.
pxs

(počítadlo běží od 29.8.07)