Středověk
Dnes je: 28. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Hroznata Tepelský

    Zpět

    Hroznata Tepelský

    Žil(a): * 60/70. léta 12. st - +1217

    Popis:
    český velmož, zakladatel klášterů, křižák. Zřejmě syn Sezemy, číšníka královny Judity, kastelána v Plzni a v Bílině (+ v bitvě u Loděnice 1179) a Dobroslavy, která zřejmě pocházela z rodu Drslaviců. Podle kosterních pozůstatků se jeho narození klade někdy na přelom 60. a 70. let. Po smrti otce ho vychovávala jeho sestra Vojslava v Krakově, kam se provdala, zřejmě za zdejšího kastelána Henryka Kietlicze. Zde možná Hroznata studoval školu při katedrále. Někdy v polovině 80. let se asi vrací zpátky do Čech, aby spravoval rodové panství.
    Hroznta není nikdy zmíněn v žádné dvorské funkci, přesto patřil k přední zemské šlechtě. Důvodem byly jeho majetky, z části zděděné, z části nově založené. Na Litoměřicku mu patřilo 7 nebo 8 vsí, od původních v nížině, až k nově založeným mimo nížinu. Hroznata je spravoval ze svého dvorce, který se nacházel v Litoměřicích. Dalších pět vsí vlastnil v západních Čechách u hranic. Zřejmě Hroznata v tomto kraji s kolonizací vyšších míst, proti kolonizaci z Říše ministeriálů z Chebska. Bylo přáním českého panovníka udržet hraniční les připojený k Čechám, zřejmě jako odměnu získal Hroznata příjmy z místních cel.
    Záhy poté se zřejmě žení za ženu z neznámého, ale nejspíš významného českého rodu. Narodil se jim syn, ale oba (manželka a syn) umírají. Podle legendy Vita fratris Hroznatae (Život bratra Hroznaty) po těchto (možná ještě před událostech slibuje účast na křížové výpravě. To mohl slíbit společně s knížetem Bedřichem v březnu 1188, ovšem na 3. křížovou výpravu nejede, kníže umírá a Hroznata zůstává v Čechách. Společně s českým kontingentem se účastní římské jízdy Jindřicha VI. Při korunovaci v Římě obdržel od kurie dispens, ale jako náhradu musel založit v Čechách klášter. Někdy po tomto datu (možná v roce 1192, 1193 nebo později, nejpozději do roku 1197) zakládá premonstrátský klášter v Teplé. Hroznata společně s ostatními velmoži opouští Přemysla a připojuje se k biskupovi Jindřichovi Břetislavovi (ten ho později počítá mezi své přátele). Na sněmu ve Wormsu (1195) opět přijímá kříž. A skutečně na ni v roce 1197 odjíždí. Jenže v jižní Itálii se dozvídá o smrti knížete-biskupa Jindřicha a mění svůj záměr. Správně tuší, že v Čechách bude politická situace značně sožitá a vrací se domů. Přímo od papeže Celestina III. získává dispens, zřejmě opět založení kláštera. A kromě jiného je klášter v Teplé vzat přímo pod papežskou ochranu, jako první klášter fundovaný šlechtou v Čechách. Legendista Hroznatův obrat vysvětluje tím, že se zalekl před mořem, což u středoevropanů nebylo nic neobvyklého a podle legendy se Hroznata v dětství málem utopil ve Visle.
    Předtím než odjel do Itálie, namísto do Svaté země, jako první šlechtic na našem území nechal sepsat svým jménem listinu, a to závě, ve které odkázal většinu svého majetku tepelskému klášteru, určil podmínky pro odškodnění jeho družina, která by se před odjezdem Hroznaty rozpadla. Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji peče (trojice jeleních paroží), přivěšenou modrým provázkem ( v Čechách tato barva neobvyklá). To vše svědčí o neobvyklém Hroznatově rozhledu s kontakty na Západě. Hroznata se sešel i s papežem.
    Na přelomu staletí Hroznata vstupuje do řádu premonstrátů. Jede si do Říma pro řeholní roucho, do něho ho oblékl sám papež, tentokrát Inocenc III. Hroznata se snad obával hněvu krále Přemysla, jehož jako rozhodná část šlechty několikrát nepodpořil.
    Někdy v letech 1201 - 1202 zakládá klášter premostrátek v Chotěšově. Hroznata v klášteře, kromě toho že měl rozsáhlá práva jako fundátor, byl i probošt. Měl ovšem spory s opatem Janem, proto se klášter neměl k zaplacení, když byl Hroznata zajat "svými nepřáteli" nejspíše říšskými ministeriáli - Hohenberky. Hroznata byl uvězněn na jekémsi hradu v Německu (tedy Chebsku). Hroznata tam umírá (12. nebo 14. 7. 1217) a klášter vykupuje alespoň jeho mrtvé tělo. Pohřben byl v klášteře, kterému připadal většina jeho majetků.
    14.9. 1897 byl Hroznata prohlášen blahoslaveným, sto let po té se stává patronem plzeňské diecéze.

    admin

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha