Středověk
Dnes je: 22. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Myslím, že částečně určitě ano, i když přímý důkaz o tom se nedochoval, většina jeho zachovalých pís . . . (Kašpar Šlik († 1449). Kancléř tří císařů )
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Aufenštejna

    Zpět

    Konrád III. z Aufenštejna

    Žil(a): před 1293 - + po 1336

    Popis:
    Korutanský šlechtic, vysoký zemský úředník a vojevůdce.

    Rod Aufenštejnů (Ouuenstain) je v Čechách téměř neznámý. Hlavním důvodem je to, že zde tento, původem tyrolský, rod nebyl usedlý ani dříve, ani později. S touto zemí má společné jen krátké období během vlády krále Jindřicha Korutanského.
    Tomu, když bylo po dvou letech vládnutí v Čechách nejhůř, poslal bratru Otovi žádost o pomoc. Koncem října 1309 mu byl poslán rytířský sbor o 80. jízdních, s větším počtem další čeledi, vedený právě Konrádem z Aufenštejna a jeho bratrem Jindřichem. Jindřich z Aufenštejna je v Čechách listinami doložen k 27. listopadu 1309.

    Konrád z Aufenštejna byl velitel korutanských vojsk v Čechách, zemský hejtman a maršálek v Korutanech a zde se s bratrem stal jakousi vojenskou ochrannou silou krále Jindřicha. Hned také, jako zkušení správci korutanského vévodství, převzali do svých rukou hospodářskou správu v zemi. Tím částečně postavili mimo hru českou šlechtu a ostatní zůstali pod jejich kontrolou, což se jím samozřejmě nijak zvl᚝ nezamlouvalo. Výše nadepsaného data zbavili Jindřicha z Lipé úřadu královského podkomoří – tedy úřednictví zastávající zemské finanční otázky. Ale Jindřich z Lipé zůstával nějakou dobu i nadále v této funkci, jelikož byl nucen předložit vyúčtování jeho hospodaření a pokud dále vystupoval, pak jedině pod dohledem a přímou asistencí Aufenštejnů.

    Aufenštejnové se po příchodu do Čech usídlili přímo na Pražském hradě, který se tak stal zároveň sídlem míšeňsko-korutanské vojenské posádky. Velitelstvím této posádky a Pražského hradu byl pověřen Konrádův bratr Jindřich. Dále se korutanské vojsko zmocnilo dalšího strategicky důležitého místa v zemi – Kutné Hory.
    V období jednání české stavovské strany s Lucemburskou, o případné kandidatuře na český trůn, se Jindřichovi z Aufenštejna podařilo zajmout Lucemburské poselstvo, které bylo po pěti dnech (v březnu 1310) vyhoštěno ze země.

    Dalimilova kronika je nazývá Apfštejnéry; ,mnohem sdílnější je pak kronika Zbraslavská, jelikož si tento klášter od nich zažil jedno z největších příkoří. Dokonce se v ní jednou uvádí jakýsi Albrecht z Haufenštejna; historici však soudí, že se jedná o jednoho z předešlých bratrů (?). Podobně se stavějí i k dalšímu výkladu kroniky, kde jsou popisovány činy zvláště Jindřicha z Aufenštejna. Podle historiografie se však spíše jedná o Konráda, jelikož je tam užíván titul „maršálek“, který náležel právě Konrádovi. Mnohem pravděpodobnějším by ale bylo, že si pisatel kroniky spletl (nebo z jiného důvodu použil) titulaturu funkce šlechtice, než jeho jméno.
    Nicméně, jedno z nich tady hodnotí jako “...muže víc odváženého než chytrého – více rázného než zkušeného..“ Přesto o jejich válečných zkušenostech nemůže být pochyb už jenom z jejich působení v Čechách. Navíc to byl prý “...muž strohý, přítel krutovlády a úhlavní nepřítel osob klášterních..“ Takovéto hodnocení je pochopitelné, nebo právě jeho nabádáním došlo k vyrabování sedleckého kláštera, které bylo klášterními viděno až v nadsazeném počtu 10.000 (!) rabujících lidí. Dále si se svými lidmi vynutili desítky věder piva a desetitisíce (?) bochníků chleba...

    Naposledy je o nich v Čechách slyšet ještě často právě v roce 1310. V květnu byl totiž sveden boj českého panstva o Pražský hrad, který byl bráněn za velení Jindřicha z Aufenštejna. V bitvě, které z povzdálí přihlíželi i obyvatelé Prahy, byl těžce zraněn a tak se dostal do zajetí. Téměř tak došlo i k vniknutí do Hradu a následnému jeho dobytí, nebýt toho, že se pod náporem útočících zbortil dřevěný most přes západní příkop. Jindřichovo zajetí pravděpodobně nebylo na dlouhou dobu.

    Další bitva byla svedena na podzim téhož roku 19. listopadu s nevelkou Lucemburskou armádou u Kutné Hory. Zde byl těžce zraněn pro změnu Jindřich z Lipé. Statečnou Aufenštejnskou obranu se jim však i přes to nepodařilo prolomit a tak se po třech dnech obrátili ke Kolínu a dále k Praze.
    Praha se zakrátko vzdala (3. prosince 1310) a v několika dnech v Lucemburském doprovodu opustil Jindřich Korutanský s manželkou Annou zemi. Do konce roku tak učinilo i korutanské vojsko a od té doby rod Aufenštejnů neměl s touto zemí co dočinění.
    Ze smlouvy o rozdělení podílů v případě úspěchu vojenské pomoci, mezi Jindřichem Korutanským a míšeňským markrabětem Fridrichem ml., mj. vyplývá, že Konrád z Aufenštejna měl mít ve jménu Fridrichově, pod správou hlavní věž Pražského hradu.

    Aufenštejnové se i nadále po návratu do své země r. 1310 drželi svých úřadů.
    Konrád se opět výrazněji vyskytuje v době po smrti Jindřicha Korutanského († 1335), kdy si na dědické podíly Korutan, Kraňska a Tyrol, dělali oprávněné nároky Lucemburkové. Rakouská knížata s Habsburky se však chvatně těchto území navzdory Lucemburkům zmocnila a na jejich stranu se přidal i zmiňovaný Konrád z Aufenštejna, který s sebou jako zemský hejtman strhnul k následování i většinu tamní šlechty a měst.
    V dalším roce (1336) při Janově tažení proti knížatům do Rakous, se jal markrabě Karel Lucemburský trestání v Tyrolích, kde na svůj postoj k politické situaci doplatil i Konrád z Aufenštejna.

    Někdy po tomto datu (1336) Konrád z Aufenštejna zemřel. Jeho bratr Jindřich se uvádí mrtev již před rokem 1335.
    V letech 1317-1322 se s Konrádem z Aufenštejna v listinách vyskytují i jeho dva synové Fridrich (*1316) a Konrád. Snad je to tentýž, který je několikrát uváděn do r. 1352 jako Corrado di Auffenstein
    Starší Konrád získal roku 1329 od Korutanského vévody Jindřicha povolení ke stavbě dosud stojícího hradu Neudensteina.

    Dodnes se některé rody rozlišují na Aufensteiny, Auffensteiny, Anffensteiny, Auffenbergy a jiné. Affensteinové užívali v modrém erbu stříbrný úhlopříčně-vlnitý pruh. Aufensteinové v erbu i klenotu něco jako sovu.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Září  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha