Středověk
Dnes je: 23. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Dalimil

    Zpt

    Dalimil

    il(a): ped 1270 - +po 1314

    Popis:
    esk ryt, vlastenec, autor prvn esky psan kroniky.

    Autor tzv. Dalimilovy kroniky je dodnes neznmou osobnost. Tajemstv jeho totonosti se historikm nepodailo rozlutit ani po tm tech a pl stoletch.
    V minulosti byly dokonce nespn snahy, ztotonit autora kroniky bu s boleslavskm kanovnkem Dalimilem Mezeskm, po nm se prozatmn kronika takto jmenuje. Dal hypotzou byl i Frantiek, kronik biskupa Jana z Draic a csae Karla IV. Tch jmen bylo samozejm vce, pes dvoana Vilma z Hzmburka, Petra I. z Romberka, Smila ml. z Lichtemburka, Hynka ka z Dub, Havla Kanovnka z Lemberka, po neurit leny rodu Ronovc nebo ryt johanitskho du. Snad nejvce zmedializovanou monost se v posledn dob stala verze monho autorstv johanitskm komturem Jindichem z Varnsdorfu.

    Pes spoustu prac nejrenomovanjch historik zstv autor Dalimilovy kroniky dodnes stejn tajemn, jako vrazi krle Vclava III. a tak se i podnes nadle uv tho oznaen, podle Dalimila, kter poprv pouil Tom Pina z echorodu (1673), kter ji tak pojmenoval na zklad kroniky Vclava Hjka z Liboan.
    I Bohuslav Balbn byl k tomuto autorstv zpotku skeptick, ale nakonec tak pevzal tuto domnnku a po nm j dodnes uvaj i ostatn historici s tm, e ve skutenosti jde o autora neznmho...

    O autorovi je znmo, e uml velmi dobe esky, latinsky a nmecky. To poukazuje na znan vzdlanho lechtice nebo duchovnho, kterm bylo tou dobou dno pst a st. Z nkterch jeho omezench crkevnch vdomost vyplv, e se mohlo jednat jen o klerika niho postaven a nebo lechtice pouze s duchovnm vzdlnm.
    e vak lo o feudla, nejspe ryte nebo pe, poukazuje jeho postoj, kde se nadazoval nad ni spoleensk vrstvy a m욝any. Pesto vak kladl zjmy nroda i nad zjmy sv tdy. Jeho vlastenectv nkdy perstalo a do nacionln roviny, kde vykazoval svou nechu k cizincm a zvlt k Nmcm.

    Bv oznaovn i za trubadra-minnesngra (stedovkho skladatele bsn a pvce legend ve starorytskm stylu).
    Podle mnn nkterch byl jeho psobitm bu nkdej kraj Boleslavsk nebo Kouimsk, ppadn i Chrudimsk i Hradeck.
    Byl znan konzervativn a kriticky se stavl ke vem novotm. Za to byl znalcem antickch djin, Ezopovch bajek, starch legend a stedovkch povst. Znal dobe i esk a nmeck kroniky z nich jich nkolik pouval ke sv prci. Zkladem mu vak slouila pedevm kronika Kosmova. Dobe se tak orientoval v djinch panskch rod a erbovnch povstech.

    Svoji rmovanou kroniku skldal nejsp v zjmu lechty, a se s jistotou nev, kdo byl jejm zadavatelem. Soud se vak, e neznm autor, tak een Dalimil, ji sepisoval ji v pokroilm vku, a nedlouho po jejm sepsn zemel. Kronika vak nevznikla jako klasick letopis, ale byla sepsna najednou, nkdy mezi lety 1308-1314.
    Z historiografickho hlediska se z pohledu dat nejedn o pli dleit pramen. Je vak jedinenm zrcadlem sv doby a odr tehdej neopakovateln pohled nejvych kruh esk feudln spolenosti. Pro plnost je nutno se zmnit, e obsahuje i takov daje, je v jinch kronikch nenalezneme.
    Krtce po zveejnn kroniky zanaj vznikat i dal rukopisn opisy kroniky a jejich dochovan poet tak svd o jej oblbenosti. Pestoe jde o kroniku s tendenc proti-nmeckou, zhy byla peloena i do nmeckho jazyka.
    Tzv. Dalimilova kronika se stala inspirac i jinm pozdjm kronikm.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha