Zpt
|
Dalimil
il(a): ped 1270 - +po 1314
Popis:
esk ryt, vlastenec, autor prvn esky psan kroniky.
Autor tzv. Dalimilovy kroniky je dodnes neznmou osobnost. Tajemstv jeho totonosti se historikm nepodailo rozlutit ani po tm tech a pl stoletch.
V minulosti byly dokonce nespn snahy, ztotonit autora kroniky bu s boleslavskm kanovnkem Dalimilem Mezeskm, po nm se prozatmn kronika takto jmenuje. Dal hypotzou byl i Frantiek, kronik biskupa Jana z Draic a csae Karla IV. Tch jmen bylo samozejm vce, pes dvoana Vilma z Hzmburka, Petra I. z Romberka, Smila ml. z Lichtemburka, Hynka ka z Dub, Havla Kanovnka z Lemberka, po neurit leny rodu Ronovc nebo ryt johanitskho du. Snad nejvce zmedializovanou monost se v posledn dob stala verze monho autorstv johanitskm komturem Jindichem z Varnsdorfu.
Pes spoustu prac nejrenomovanjch historik zstv autor Dalimilovy kroniky dodnes stejn tajemn, jako vrazi krle Vclava III. a tak se i podnes nadle uv tho oznaen, podle Dalimila, kter poprv pouil Tom Pina z echorodu (1673), kter ji tak pojmenoval na zklad kroniky Vclava Hjka z Liboan.
I Bohuslav Balbn byl k tomuto autorstv zpotku skeptick, ale nakonec tak pevzal tuto domnnku a po nm j dodnes uvaj i ostatn historici s tm, e ve skutenosti jde o autora neznmho...
O autorovi je znmo, e uml velmi dobe esky, latinsky a nmecky. To poukazuje na znan vzdlanho lechtice nebo duchovnho, kterm bylo tou dobou dno pst a st. Z nkterch jeho omezench crkevnch vdomost vyplv, e se mohlo jednat jen o klerika niho postaven a nebo lechtice pouze s duchovnm vzdlnm.
e vak lo o feudla, nejspe ryte nebo pe, poukazuje jeho postoj, kde se nadazoval nad ni spoleensk vrstvy a m욝any. Pesto vak kladl zjmy nroda i nad zjmy sv tdy. Jeho vlastenectv nkdy perstalo a do nacionln roviny, kde vykazoval svou nechu k cizincm a zvlt k Nmcm.
Bv oznaovn i za trubadra-minnesngra (stedovkho skladatele bsn a pvce legend ve starorytskm stylu).
Podle mnn nkterch byl jeho psobitm bu nkdej kraj Boleslavsk nebo Kouimsk, ppadn i Chrudimsk i Hradeck.
Byl znan konzervativn a kriticky se stavl ke vem novotm. Za to byl znalcem antickch djin, Ezopovch bajek, starch legend a stedovkch povst. Znal dobe i esk a nmeck kroniky z nich jich nkolik pouval ke sv prci. Zkladem mu vak slouila pedevm kronika Kosmova. Dobe se tak orientoval v djinch panskch rod a erbovnch povstech.
Svoji rmovanou kroniku skldal nejsp v zjmu lechty, a se s jistotou nev, kdo byl jejm zadavatelem. Soud se vak, e neznm autor, tak een Dalimil, ji sepisoval ji v pokroilm vku, a nedlouho po jejm sepsn zemel. Kronika vak nevznikla jako klasick letopis, ale byla sepsna najednou, nkdy mezi lety 1308-1314.
Z historiografickho hlediska se z pohledu dat nejedn o pli dleit pramen. Je vak jedinenm zrcadlem sv doby a odr tehdej neopakovateln pohled nejvych kruh esk feudln spolenosti. Pro plnost je nutno se zmnit, e obsahuje i takov daje, je v jinch kronikch nenalezneme.
Krtce po zveejnn kroniky zanaj vznikat i dal rukopisn opisy kroniky a jejich dochovan poet tak svd o jej oblbenosti. Pestoe jde o kroniku s tendenc proti-nmeckou, zhy byla peloena i do nmeckho jazyka.
Tzv. Dalimilova kronika se stala inspirac i jinm pozdjm kronikm.
pxs
(potadlo b od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)
|
