Středověk
Dnes je: 23. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Viola Tnsk

    Zpt

    Viola Tnsk

    il(a): * cca 1290 - 21. 9. 1317

    Popis:
    I. manel - Vclav III. II. manel - Petr z Romberka

    Podle Kazimierze Jasinskho se Viola narodila v rozmez let 1285 a 1293 jako nejmlad ze t dt ratiboskho a tnskho vvody Mka I. z mn vznamn slezsk vtve Piastovc. Vvoda Mek byl eskm spojencem ji od ledna 1291, kdy v Olomouci spolen s Boleslavem Opolskm podepsal spojenectv s Vclavem II. V tto listin z 17.01.1291 ob knata potvrdila: jsme dobrovoln slbili panu krli bezelstn pomhat proti ktermukoli kneti, kdykoliod nho bu spolen anebo kad zvl᚝ budeme za to podni.

    O Violin dtstv a dospvn nen znmo nic bliho a to a do svatby s Vclavem III., kter probhla bez velk okzalosti 5.10.1305 v Brn. Nevme, jak dolo k tto svatb, protoe Vclav byl ji od roku 1298 zasnouben s ddikou uherskho trnu Albtou. Pr dn po svatb s Violou se zekl vech nrok na svatotpnskou korunu ve prospch Oty Bavorskho a zruil zasnouben s uherskou ddikou.

    Viola byla dle Palackho jedna z nejvtch krs vku svho , i kdy prvnm, kdo popisuje Violiny fyzick kvality je a Bene Krabice z Weitmile, kter se s n velice pravdpodobn osobn vbec nesetkal (zemel r. 1375). Otzkou tak zstv, zda se s n ped svatbou vbec setkal enich a zda se budouc krlovsk dvojice nesetkala a pi samotnm svatebnm obadu. Meme tedy zpochybnit krsu jako dvod uspchanho satku.

    Daleko pravdpodobnj je snaha o poslen pemyslovskho vlivu v Polsku. Chud a snad slin Viola po satku pijala jmno Albta. Manelstv trvalo pesn jedenct msc a bylo ukoneno 4.08.1306 Vclavovou vradou v Olomouci. Tm vymeli Pemyslovci po mei, protoe kratik manelstv bylo bezdtn. Jestli bylo astn i nikoli, se meme pouze domnvat. Dle len dobovch kronik ml Vclav asi jin starosti ne navtvovn manelskho loe

    Ve nasvduje tomu, e Viola jak chud do manelstv pila, tak i odela. Pi kvapn svatb se nestailo projednat ppadn vdovsk zajitn. Na ptch deset let se zejm uchlila do kltera neznmho du a nev se ani, zda sloila dov sliby i zstala stlm hostem.

    Na politick scn se tato krlovna vdova objevuje znovu v roce 1316, kdy je se souhlasem Eliky Pemyslovny provdna za nejvyho komoho Petra z Romberka, kter na zklad tohoto satku upout nejen od zasnouben s dcerou uvznnho Jindicha z Lip, ale i od podpory jeho vci. Slovy Zbraslavsk kroniky : Kdy se toto dlo, pan Petr z Romberka uvauje, e se osvobozen Jindicha z Lip nadlouho protahuje, odmtl jeho panenskou dceru, kter s nm byla zasnoubena snubnm prstenem, a tak se spojil se svolenm krle Jana manelskm svazkem s pan Violou, dcerou vvody tnskho, vdovou po mladm krli Vclavovi. Tmto svazkem se Petr z Romberka tsnji pipoutal ke krli a dokzal, e rozvzal ptelsk svazek i pbuzenstv s tm, jeho dceru zamtl. Viola vak 21.9.1317 bezdtn umr a je pohbena v rombersk rodov hrobce v cistercickm kltee ve Vym Brod. Viola Tnsk, kdysi krlovna esk a polsk osobnho tst zejm moc nenalezla.

    Napsala Acoma

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha