Středověk
Dnes je: 26. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Habsbursk

    Zpt

    Rudolf III. Habsbursk

    il(a): *cca 1281 - +4.7.1307

    Popis:
    esk a polsk krl, moravsk markrab a rakousko-trsk vvoda.

    rodie: Albrecht I. Habsbursk ( 1308) a Albta Goricko-Tyrolsk ( 1313).
    manelka: Blanka Francouzsk ( 1306); druh Elika Rejka (Richenza, vdova po Vclavu II., 1335).
    potomci: bez potomk

    Nejstar syn mskho krle Albrechta, Rudolf III. Habsbursk, se do vtho povdom dostal teprve po zvolen jeho otce mskm krlem (1298); tehdy mu otec postoupil rakousk a trsk vvodstv.
    Krtce nato (1299) se jeho otec rozhodl, oenit jej s Blankou (Blanche), sestrou francouzskho krle. Svatebnm darem dostal ono rakousk vvodstv, kter bylo dosud ve spolenm dren s bratry. Jeho nastvajc nevsta vnem pinesla vcarsk hrabstv Freiburg a lankrabstv Horn Alsasko.

    Rudolf se do ir znmosti v echch dostal, podobn jako jeho otec, ji roku 1304, kdy oba Habsburkov, pomrn nespn, sbrali spojence na chystan tok proti eskmu krlovstv. Toho vyuil Vclav II. a pednostn, ve vrcholc krizi, zatoil na Uhry, odkud si pivezl korunovan klenoty.
    V reakci na to se v Rakousch chystajc Rudolf pustil do odvetnho toku na jin Moravu, co uspilo Vclavv nvrat.
    Pro zskn zcizench klenot se s Rudolfem spojil budouc uhersk krl Karel Robert z Anjou. Rudolf tehdy dovolil divokm uherskm Kumnm plit vesnice a zotroovat obyvatele. Jejich plenn ovem nerespektovalo hranice a tak jejich dopad nepoctila jenom Morava, ale i Rudolfovy severn Rakousy.
    Potkem jna (1304) se jeho vojsko spojilo u Budjovic s otcovm a bez vtch obt pronikla a ke Kutn Hoe, kde se vojska poloila tborem. Jejich clem bylo obsadit vzdorujc stbrn msto. Namsto toho jim kutnohort otrvili potok odpadem ze stbrn strusky, co uspilo pd jejich intervence. Jak pe kronik - prahnuli po stbe, stbrem se napjeli.
    Na dalm se podepsala pichzejc zima, take se nmeck vojsko jet ped rozhodujc bitvou obrtilo zpt a ti, co peili otravu, mrazy a hlad, byli dobjeni navc eskmi pronsledovateli. Odhaduje se na 30.000 obt Habsbursk armdy sesbran v Rakousch, vbsku, Porn a Uhrch.

    Znovu netrvalo dlouho a echy mly tu est poznat dal Habsbursk vojensk vpd. Tentokrt po smrtcm atenttu na mladho Vclava III., za nj byl vedle jinch, obviovn i Rudolfv otec. Tehdy (1306) habsbursk armda vtrhla do ech dvma proudy (Rudolf od Jihlavy, Albrecht ze zpadnch ech) a Albrecht, vcemn vhrun, pinutil esk panstvo ke zvolen svho syna Rudolfa eskm krlem. lecht tak mnoho na vbr nezbylo, kdy jimi zvolen korutansk vvoda Jindich po vpdu ze zem uprchl.
    msk krl Albrecht svmu synovi slavnostn (zrove i tm protiprvn) udlil esk krlovstv jako odumel sk lno. V polovin jna 1306 byl Rudolf panstvem zvolen eskm krlem a zrove se zekl ve prospch svho mladho bratra Fridricha rakouskho vvodstv, kter ml bt jeho ppadnm nstupcem.
    Po svm zvolen se lecht revanoval rznmi dary, mezi n patila i msta i hrady. Nkte jej prv proto volili, jin ze strachu. Jednm ze slib bylo, e si (jako erstv vdovec) vezme vdovu po Vclavu II., Eliku Rejku, m zskal i pemyslovsk nrok na titul polskho krle.
    Protikorutansky ladn Zbraslavsk kronika pipisuje Jindichovo zvolen jenom proto, e ml za manelku Pemyslovnu a dodv, e jej sice volila ...vt, i kdy ne rozumnj st lid. Tak sv sympatie ke zvolen Rudolfa dokld slovy: ...vdouce, e otec je pemocn a jeho syn, vvoda rakousk, moudr a spravedliv...

    Rudolf se hned po nstupu na trn staral o finann hospodaen zem a zavdl sporn opaten. Dokonce poruil dovet z Rakous do ech ke svmu dvoru vno, olej, slady a jin poteby. Pravideln tak zaal splcet pedel krlovsk dluhy.
    Posmn se mu proto zaalo pezdvat krl Kae a Dalimilova kronika k tomu pla: Rudolf ije z mnisk stravy, kucha mu jen kai va...
    Rudolf se na jedn stran stval terem posmchu pro sv sporn opaten, na druhou se marn snail zabrnit, aby jeho otec esk bohatstv vyvel pro svou skou politiku.

    Mezi echy si i pes svou upmnou vldu pli uznn nedobyl, ostatn jako Nmci celkov v esk historii. Hokou pachu jeho panovn navc dodvala jet vzpomnka na nedvn (1304) vpd do zem anebo habsbursk povst z Moravskho pole.
    Nkte mu vytali, e poslal Vclavovy dcery do podru.

    Posledn etapou jeho ivota i jeho ron vldy v echch byl rok 1307. Tehdy mu nkte lechtici (mezi nimi nechybl Vilm Zajc z Valdeka a Bavor ze Strakonic) zaali oteven vzdorovat a vypovdat poslunost. Krl tedy sebral vojsko a rozjel se do zpadnch ech.
    Pi oblhn Horaovic vn onemocnl a pivolan lkai, konstatujc smrt na plavici, mu ji nedokzali pomoci. (Zl jazykov tvrdili, e mu smrt pivodilo umilovn Elikou Rejkou; co je nepravdpodobn vzhledem k tomu, e mu bylo teprve asi 26 let).
    Ped tm, ne zemel, si nechal k sob povolat sv dva oblben opaty - Heidenreicha ze Sedlce a Konrda ze Zbraslavi, kte pozdji sehrli dleitou diplomatickou roli v lucembursko-eskch otzkch. Ti sepsali jeho posledn zv, v n rozkzal vydat manelce 20.000 hiven vna jet po prvnm manelovi (Vclavu II.) a stejnou sumu vna jako jeho dar. V celkov sum pak dostala do vnnho dren msta Hradec (Krlov), Chrudim, (Vysok) Mto, Jarom a Poliku. Po jeho smrti o msta pila po optnm vpdu vojsk Rudolfova otce, Albrechta.

    Rudolf zemel bez ddice, pochovn uprosted chrmu sv. Vta v Praze.
    Pestoe je jeho datum mrt na den znm, kupodivu, jakoto nejstar syn mskho krle, historiografie jeho datum narozen rmcov datuje mezi lta 1281-1283.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha