Středověk
Dnes je: 22. 06. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Tady se jedná o to, zda bylo v Čechách užívané vlastní jméno s příponou -bor. U Kosmy je jmenován So . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Soběbor a Soběslav jsou rozpory u Kosmase, v počtu bratrů svatého Vojtěcha. Je to podle mne právě pr . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Ota I. Sličný

    Zpět

    Ota I. Sličný

    Žil(a): * před 1040 - 9.6.1087

    Popis:
    Ota, také nazývaný pro svůj vzhled Sličným byl nejmladším synem knížete Břetislava (1034-55) a jeho manželky Jitky. Narodil se zřejmě někdy mezi léty 1035 a 1040.
    Krátce před svojí smrtí kníže Břetislav, Otův otec, nechal ustanovit tzv. stařešinský systém. Knížetem (vládcem v Čechách a vrchním vládcem na Moravě) měl být nejstarší Přemyslovec, Moravu rozdělil na dvě části – severní (Olomoucko) a jižní (Brněnsko, Znojemsko). Snad ještě dříve než se Spytihněv ujal vrchní vlády nad celým knížectvím, Vratislav se ujal Olomoucka a Konrád s naším Otou společně jižního dílu. Kníže rozeslal list moravským velmožům, kteří se nepodíleli na jeho nastolení, pod ztrátou hrdla je povolal do Chrudimi. Velmoži chtěli knížeti odporovat, těžit ze situace. Proto se zastavili u česko-moravských hranic. Kníže je nechal pochytat.

    Zřejmě se holdu měli zúčastnit i moravští údělníci, kteří při nastolení Spytihněva zřejmě nebyli. Proto Spytihněv v létě 1055 vytáhl na Moravu, Vratislav raději utekl do Uher, Konrád s Otou byli donuceni odejít do Prahy.
    Spytihněv ovládl celou Moravu. Ota se stal mistrem nad pekaři a kuchaři. Tato funkce pro něj jako člena vládnoucí dynastie jistě znamenala ponížení a domácí vězení v Praze. Později se Spytihněv s Vratislavem smířil a navrátil mu jeho úděl. Kosmas se o osudu Oty a Konráda nezmiňuje, je možné, že za Spytihněva již nevládli. Vratislav razil mince za své vlády v Olomouci, žádná ražba Konráda a Oty známa není.

    Po smrti Spytihněva (28.1. 1061) nový kníže – Vratislav uděluje Otovi olomoucký úděl. Napříště mají olomoucký úděl spravovat synové Oty, Brněnsko a Znojemsko synové Konráda. Údělníci jako symbol suverenity razí své vlastní denáry. Ota opouští knížecí sídlo a v 70. letech staví nový palác na Václavském návrší. Tam také staví kostel zasvěcený sv. Václavu a bohatě ho obdarovává.

    V roce 1063 vzniklo biskupství v Olomouci. Prvním biskupem se stává Jan.

    Právě u zvolení staršího bratra Jaromíra – Gebharda za pražského knížete Ota stál. Společně s Konrádem a českými velmoži se postavili na Dobenině v roce 1068 proti kandidátovi Vratislava Lancovi. Vratislav chtěl upřít Jaromírovi episkopát, tak jak to plánoval Břetislav.
    Na počátku 70. let se cítil pražský biskup oddělení olomoucké diecéze od jeho poškozen natolik, že fyzicky napadl biskupa Jana. Ota kronikářem Kosmou zmiňován v této kauze není, ač se celý incident stal v jeho okolí . Ota, společně s Konrádem občas tvořil tichou, konstruktivní opozici knížeti Vratislavovi, především díky snahám Vratislava posilovat vlastní moc, na úkor ostatních představitelů dynastie. Proto se údělníci spojovali s Jaromírem, který byl ve sporu s knížetem téměř permanentně.

    Na počátku 70. let se Ota žení s Eufemií, která byla buď dcerou Bély nebo Ondřeje (oba uherští králové), musel zaujmout proto stanovisko k uherské krizi. Nepostavil se však za bratra manželky Šalamouna, ale za jeho protivníka Gejzu. V bitvě u Mogyoródu v březnu 1074 údajně za Otovy pomoci Gejza soka porazil. Za tažení římského krále se ale účast Oty nepřipomíná. Vůbec nejistá je účast obou údělníků ke konci 70. let na taženích Vratislava v říši. Jejich účast není doložena – Kosmas tento úsek dějin vynechává. Ota tou dobou prováděl východní politiku buď sám za sebe, nebo za celé knížectví.

    Vratislavovým záměrem Ota společně s chotí zakládá první samostatný klášter na Moravě. Na předměstí tehdejší Olomouci v únoru roku 1078 klášter Hradisko a také kostel sv. Štěpána. Svědčí to o dobrých vztazích mezi bratry.

    Bitva, v které Ota bojoval, byla bitva u Mailberka 12. května 1082 proti rakouskému vévodovi Leopoldu. Ota s Konrádem vedli jedno z českých křídel, bitva skončila vítězstvím Čechů. Tuto událost zaznamenává Kosmas, Čechové navíc nebyli jen kontingentem v jiném vojsku, jako při tažení do Říše.

    Pak už známe jen datum Otovy smrti – 9.6.1087. Pohřben byl v hradišském klášteře. Zanechal po sobě vdovu se syny Svatoplukem a Otou (o jiných potomcích se neví). Vlády v olomouckém údělu se ujal Vratislav, to se dalo chápat jako regentství do té doby, než přenechal Olomoucko synu Boleslavovi (1090).

    Pokud se údělníci spojili s Jaromírem, šlo většinou jen o obranné spojenectví na obranu svých zájmů. Jinak Ota vycházel z bratrů s Vratislavem nejlépe, i díky tomu obdržel pro Prahu strategicky důležitější a bohatší Olomoucko, na rozdíl od samostatnějšího a nebezpečnějšího Konráda.

    Ota narozdíl od Konráda neuměl německy (podle Kosmy Konrád dostal úděl, protože uměl německy). Ota byl jedním z údajně nejkrásnějších členů rodu Přemyslova.

    admin

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha