Zpět
|
Spytihněv Brněnský
il(a): ? - 1199
Popis:
Syn Vratislava Brněnského a jeho ruské manelky. Patří k poslední generaci údělníků, která po celé své trvání ztrácela politických vliv, na úkor hlavně markraběte moravského. Není známo, kdy se narodil. A v roce 1189, po nástupu Konráda II. Oty (do té doby vládce ve vech údělech - markraběte) na český kníecí trůn, vládne společně s bratrem Svatoplukem v Brně. Jejich moc je ale zřejmě velmi omezena markrabětem. Spytihněv se spojil s posledním synem Soběslava I. Václavem, který v době Konrádova taení v Itálii, spravoval Čechy. Po zvěstech o Konrádově smrti se Václav stal dalím kníetem. Ji na konci roku zahájil Přemysl s bratrem a s podporou biskupa Jindřicha povstání. Václav byl obléhán na Praském hradě a později uprchl. Spytihněv uprchl také, ale oba byli zajati v Míeňsku. Václav zemřel, Spytihněv z vězení uprchl a protloukal se po Říi. Později se spojil s praským biskupem.
Na konci léta 1193 společně s ním vthl do Čech s cílem vzít vládu Přemyslovi. Obě vojska se setkala u Zdic, kde Přemysla větina lechty zradila. V prosinci 1193 biskup obsadil Praský hrad a v polovině roku 1194 obsadil i Moravu, kam dosadil zpátky vechny údělníky. Zřejmě ale olomoucký a brněnský úděl jetě rozdělil. Z Brněnského vydělil jemnický úděl, kam dosadil Spytihněvova bratra Svatopluka. Spytihněv sám vládl v Brně.
S biskupem zřejmě vychází stále dobře. 6.12. 1195 přijímá ve Wormsu kří, na kříovou výpravu, ale nikdy nejede.
V době, kdy biskup umíral (květen 1197) vpadl do Čech opět Přemysl, který bez podpory lechty nedokázal dobýt Praský hrad. Spytihněv v čele vojsk jeho bojovníky vyhnal z Čech. Jetě tého roku biskup umírá, kníetem se stává Vladislav Jindřich, ten ale přenechává vládu Přemyslovi. Přemysl nevyhnal ádného doívajícího údělníka, beztak neměli ji téměř ádnou moc, jen Spytihněva nechal oslepit. V roce 1198 nebo 1199 Spytihněv bez potomků umírá.
admin
(počítadlo běí od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|