Zpět
|
Spytihněv II.
il(a): 1031 - 28. 1.1061
Popis:
Nejstarí syn kníete Břetislava a jeho choti Jitky ze Schweinfurtu.
O jeho dětství, dospívání a mládí víme na Přemyslovce poměrně hodně. Je tomu více důvodů. Historici zabývající se tímto obdobím to vysvětlují předpoklady okolí, e II. polovina 11. století bude věkem Spytihněva, nikoli jeho mladího bratra Vratislava, jak se později stalo. Kronikáři Kosmovi mohl být sympatický příklon k papeství a Spytihněvova zbonost.
Narodil se v roce 1031, díky politice otce, který si svoji aktivitou znepřátelil nového římského krále Jindřicha (III.) Spytihněv el v roce 1039 jako rukojmí pro mír do Německa. Tím, e si Jindřich kladl vůči českému kníeti tvrdé podmínky, k válce přeci jenom dolo. Zpočátku byl Jindřich poraen u Brůdku (1040), syptihněv se tehdy vrátil zpátky domů, ale Břetislav byl následujícího roku poraen a musel sloit lenní hold Jindřichovi, stal se jeho spojencem. Tehdy Spytihněv jako záruka putoval zpátky do Němec. Nevíme, kdy se vrátil... Snad jako přípravu k vládě spravoval atecko.
Břetislavův seniorát toti určil, e vrchním kníetem bude Spytihněv, Moravu rozdělil mezi Vratislava (Olomoucko) a Konráda s Otou.
Po smrti Břetislava 10. ledna 1055 v Praze jeho nastolení proběhlo bez problémů, ovem bez účasti bratrů a moravských velmoů. Pozval je do Chrudimě, kde mu měli slíbit věrnost. Předáci dlouho otáleli u zemské brány do Čech - z Moravy u Hrutova. Proto je nechal pochytat, zajmout a jejich výstroj a výbroj předal svým lidem.
Jetě předtím vyhnal ze země abatyi sv Jiří a svoji matku Juditu (zřejmě chránila svoje mladí syny). Kosmas uvádí, e kníe vyhnal ze země vechny Němce, to je velmi nepravděpodobné, naopak měl německou manelku a ze Sázavského klátera vyhnal slovanské mnichy a dosadil tam německé (provádějící latinskou liturgii).
Zřejmě neměl zájem na dodrení otcových pravidel, "zůčtoval" i s bratry, z Hrutova táhl na Moravu. Vratislav raději utekl do Uher, mladí bratři prodlévali v domácím vězení v Praze, jako mistři nad kuchaři a lovčími. Situace se změnila v roce 1058 pod hrozbou útoku z Uher, vrátil Olomoucko Vratislavovi, kontrolu nad druhou polovinou Moravy si ponechal.
Snahu získat královskou korunu (dá se to předpokládat) opřel chytře o stabilnějí papeství. Začal jednat s papeem, v roce 1059 nebo o rok později získal mitru, jako přestupeň koruny (císařové pod korunou mitru i nosili). Kosmas ho chválil za jeho zbonost a jistě byl rád, kdy kníe věnoval pozemky ostrovskému kláteru, zaloil kapitulu v Litoměřicích. Spytihněv "viděl, e kostel sv. Víta není tak veliký", proto jej nechal strhnout a začal s výstavbou velkolepějího a hlavně větího svatostánku. Tam byl také později pohřben.
Dalím plánům na pozdvihnutí významu a prestie českého kníete, zabránila jeho smrt 28.1. 1061. Jeho nástupce Vratislav se opřel o císaře a korunu získal, ovem jen pro sebe.
Spytihněv byl podle Kosmových slov výborný mu, krásný od hlavy k patám, výe to upřesňuje: "Byl to mu velmi krásný, vlasy měl tmaví nad černou smůlu, vousy dlouze splývající, tvář veselou, líce bělejí nad sníh a uprostřed jemně zardělé". Podle kosterních pozůstatků měřil 179 cm.
Přeila ho manelka Ida (Hidda) Wettinská a jeho syn Fridrich (Svatobor), Vratislavem odsunutý na pozici patriarchy v Aquileji a dcera neznámého jména.
admin
(počítadlo běí od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|